CZK/€ 24.530 -0,08%

CZK/$ 25.120 -0,24%

CZK/£ 28.179 +1,29%

CZK/CHF 25.393 -1,11%

Text: Veronika Hejná

Foto: Shutterstock

21. 09. 2022

0 komentářů

Investice do vhodného oznamovacího systému ušetří firmě peníze

 

Česká republika měla do našeho právního řádu včlenit pravidla chránící oznamovatele protiprávního jednání (whistleblowery) do prosince roku 2021. Předchozí vládě se však včasná transpozice evropské směrnice nepodařila, nový návrh je však již na světě. Řada poradenských společností je připravena firmám pomoci s plněním nových povinností.  



 

Nové povinnosti (nejen) pro veřejný sektor

S ohledem na přímý účinek směrnice je dnes whistleblowing povinný pro veřejnoprávní instituce. Podle Michala Nulíčka z advokátní kanceláře ROWAN LEGAL se však povinnostem stanoveným směrnicí v nejbližších měsících nevyhne velká většina zaměstnavatelů.

„V souvislosti s whistleblowingem by nyní měli zbystřit zástupci soukromého sektoru. Ačkoliv zákon upravující pravidla pro whistleblowing by měl být účinný až v první polovině roku 2023, zavést interní mechanismy by již nyní měly především společnosti, které mají smluvní vztahy s veřejným sektorem nebo se pohybují v jiných exponovaných oblastech, a dále společnosti, od kterých zavedení whistleblowingu vyžaduje mateřská společnost nebo obchodní partneři. Navíc zavádět whistleblowingová opatření neznamená jen realizaci nějakých nutných pravidel. Řada průzkumů totiž ukazuje, že fungující ochrana whistleblowerů může firmám přinést jak finanční úspory, tak také zlepšit zaměstnanecké prostředí,“ vysvětluje Nulíček.

Implementovat včas mechanismy pro ochranu whistleblowerů je důležité u uchazečů o veřejné zakázky nebo u podnikatelů v regulovaných odvětvích, kde má činnost firmy vliv na životní prostředí, anebo tam, kde dochází ke zpracování osobních údajů ve velkém rozsahu. „Takové společnosti mají vysokou rizikovou expozici vůči trestní či správní odpovědnosti právnické osoby, kterou může správně nastavený a dodržovaný compliance systém účinně snížit,“ doplňuje Michal Nulíček.

Navrhovaná právní úprava whistleblowingu

Nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů již prošel meziresortním připomínkovým řízením. Ačkoliv některé změny oproti předchozí verzi lze hodnotit kladně, jiné úpravy čelí kritice.

Jednou z novinek má být to, že povinnost zavést interní oznamovací systém dopadne nově pouze na zaměstnavatele s více než 50 zaměstnanci. S tím ostatně počítá i směrnice. Navrhovatel tak odstoupil od goldplatingu v předchozí verzi zákona, kdy mělo být zavedení systému požadováno i po firmách s více než 25 zaměstnanci.

REKLAMA

Zároveň dochází k zúžení rozsahu činů, při jejichž oznámení bude oznamovatel chráněn před odvetnými opatřeními. Ponovu se nebude jednak o jakýkoliv trestní čin nebo porušení právních předpisů České republiky nebo Evropské unie, ale pouze o činy ve vybraných oblastech. I zde nový návrh reaguje na rozsah upravený směrnicí.

Podle právníka Transparency International Jana Dupáka je ale zúžení rozsahu posunem k horšímu. „Místo toho, aby bylo možné oznámit jakýkoliv trestný čin nebo přestupek, bude věcný rozsah zákona tak komplikovaný, že bude velice náročné ho vysvětlit, natož aplikovat v praxi,“ připomíná Dupák, podle něhož budou pravidla bez právníka oznamovatelům i zaměstnavatelům velmi těžko srozumitelná.

Transparency International kritizuje též další změnu. Nový návrh počítá s podáváním anonymních opatření, bude však na zaměstnavateli, zda se anonymně podanému oznámení bude dále věnovat. Má-li být oznamovatel chráněn před odvetnými opatřeními dle zákona, musí být dodatečně identifikován.

„Právě anonymní oznámení ale často vedou k odhalení té nejzávažnější trestné činnosti. V takových případech se totiž oznamovatel obává dopadu na sebe i přes zákaz odvetných opatření a povinnost zachovat důvěrnost oznámení,“ píše Transparency International.

Vhodné řešení šetří peníze

Typových řešení je již dnes na trhu k dispozici celá řada – například platforma SmartWhistle advokátní kanceláře ROWAN LEGAL, FairWhistle od HAVEL & PARTNERS nebo oznamovací kanál platformy NNTB (Projekt Nenech to být) a další.

Investice do vhodného systému se vyplatí, připomíná Jan Sláma, CEO a spoluzakladatel platformy Nenech to být. Zaměstnanci, kteří nejsou v rámci oznamovacího systému dostatečně chráněni totiž o problémech mlčí, anebo s informacemi vystoupí veřejně. „Zatímco finanční ztráty je možné dohnat, poškození dobrého jména společnosti je nevratné. Přitom většina problémů se dá díky zaměstnancům vyřešit jednoduše, pokud se o nich vedení dozví,“ říká Sláma.

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Komentář: Nevídaný strach obchází americké akciové trhy

Wall Street je v panice. Oficiálně. V minulém týdnu se takzvaný „index strachu“, ukazatel VIX, dostával opakovaně do reverzního módu. Jeden obchodní den za druhým tedy burziány děsilo více to, co přijde záhy než to, co nastane za tři měsíce. Přitom běžně je tomu spíše naopak. Investoři jsou totiž […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

04. 10. 2022

Podnikatelská svoboda v Česku. Jsme na tom skutečně tak špatně?

Podnikatelská svoboda v ČR – Úroveň podnikatelské svobody za posledních pět let v České republice klesla. Vyplývá to analýzy Hospodářské komory České republiky (HN) na základě dat živnostníků a firem, které HN zastřešuje. Hlavním důvodem je to, že stát na podnikatele uvaluje nové povinnosti, které s podnikáním nesouvisí. Je […]

Text: Filip Kučera

04. 10. 2022

Bude „zelenější“ kryptoměna přístupnější?

Kryptoměny jsou často kritizovány pro svou „těžbu“ jako neekologické. Ethereum však po největší úpravě v jeho historii začalo fungovat na jiném systému, který energetickou náročnost snižuje. Může tak přinést další možnosti i přilákat nové investory.

Text: Karel Pučelík

Foto: Zdroj: Piaxabay.com

26. 09. 2022


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.