Středa 21. února. Svátek má Lenka.

Vídeňská burza: Ve znamení expanze

Investice Daniel Kuchta 07.04.2009 | 12:15 1 Komentář

Vídeňská burza byla v poslední době u nás hodně skloňována zejména v souvislosti s koupí majoritního podílu v pražské burze. Její význam i historie však sahají mnohem déle.

Vídeňská burza (Wiener Börse AG – WBAG) sice nepatří mezi největší a není ani nejrychleji rozvíjejícím se trhem, ale v poslední době se stala vzorem pro integraci kapitálového trhu ve střední a východní Evropě. Kromě již zmiňované akvizice pražské burzy (92,4% podíl) se v minulém roce stala majoritním vlastníkem také Lublaňské burzy (81,1 %) a společně s Oesterreichische Kontrollbank vlastní většinový podíl (68,8 %, z toho WBAG patří 50,4 %) burzy v Budapešti. A kromě toho

Jak to vše začalo

Wiener Börse byla založena v roce 1771 Marií Terezií. Zpočátku burza sloužila jako prostor pro obchodování s dluhopisy, směnkami a cizími měnami. S akciemi se zde začalo obchodovat až v roce 1818, ale díky politickému i ekonomickému významu Habsburků se brzy stala mezinárodně významnou. Společně s ekonomickým boomem rostl význam burzy a objemy obchodů a v roce 1872 pak došlo ke spojení akciové burzy s nově vzniklou komoditní burzou.

V té době se na burze ve stále větší míře objevovali spekulanti, což i přes nově přijímané regulace a zákony vedlo v roce 1873 k prvnímu (a ne poslednímu) velkému krachu na burze. Panika se rozšířila po celém světě, následovala dlouhá deprese a z Vídeňské burzy zmizelo 90 % všech společností, které si pro peníze chodily namísto na burzu do bank. Burza se z této situace vzpamatovávala několik desetiletí.

Nové zákony z roku 1875 pomohly obnovit regulérnost obchodování a situace na burze se postupně konsolidovala. Před první světovou válkou zažívala vídeňská burza jedno ze svých nejlepších období a její postavení ve střední a východní Evropě bylo dominantní. V době první světové války byla burza uzavřena, ale po znovuotevření v roce 1919 přišlo opět oživení a nastal další boom v obchodování, který se týkal kromě akcií také komoditního trhu. Ten byl opět ukončen strmým propadem v březnu 1924, z něhož se akcie vzpamatovávaly jen velmi pomalu. Ekonomická krize a kolaps bankovního systému měl neblahý vliv na obchodování, i když krach na NYSE v roce 1929 přímý vliv na vídeňskou burzu neměl.

Pozici vídeňské burzy neoslabil pouze rozpad Rakousko-Uherska (i když na jihu a východě Evropy si svůj význam udržovala), ale také začlenění Rakouska do Německé Říše v roce 1938. Burza úplně ztratila nezávislost, podléhala německým zákonům a obchodování bylo výrazně omezeno.

Po válce se burza opět otevřela v roce 1948, ale kvůli znárodnění některých společností to byl opět spíše trh s dluhopisy, který se i díky měnové reformě z roku 1952 vzpamatoval mnohem rychleji. Akcie se opět ke slovu dostaly až v šedesátých letech, ale prim hrály stále dluhopisy. Začátkem osmdesátých let byla likvidita na burze akciemi mizivá a společnosti se na burzu nijako nehrnuli. Trh nakonec rozhýbal až Jim Rogers, který kromě toho, že nakoupil všechny akcie na trhu, zjistil, že se připravují nové zákony na podporu obchodování a zpopularizoval rakouskou burzu na konferenci Barron’s.

O podhodnocené akcie byl po krátké době velký zájem, na burze přibylo množství nových titulů a Rogers mezi roky 1985 a 1987 vydělal na akciích až 500 %. Rozvoj trhu a obchodování hodně ovlivnilo představení elektronického obchodního systému (PATS) a přijetí nového zákona o burze v roce 1989. Extrémní růst však byl opět příčinou spekulativní bubliny, která splaskla v roce 1990. Na stejnou úroveň se pak akcie dostaly až v roce 2004, kdy už byla vídeňská burza plně rozvinutým a fungujícím trhem.

 Koncem roku 1997 se spojila akciová a komoditní burza (Österreichische Termin-und Optionenbörse ÖTOB) a vznikla nová společnost pod názvem Wiener Börse AG. V roce 1999 dochází k privatizaci polovičního podílu společnosti a zároveň dochází také k novému rozdělení trhu. Koncem roku je pak nejvýznamnější událostí představení obchodního systému Xetra.

V roce 2002 pak dochází k otevření primárního trhu, což díky zvýšeným nárokům na otevřenost zařazených společností výrazně zvýšilo transparentnost i likviditu na trhu. I přesto zůstává WBAG v očích investorů malou regionální burzou, díky čemuž jí opět z větší části obešly propady na trzích v roce 2002. Od roku 2003 pak dochází opět k velkému oživení na trhu, když kromě zájmu investorů roste také zájem společností umisťovat své akcie na burze a privatizují se další velké společnosti. V posledních letech je pak vídeňská burza jedním z hlavních hráčů v integračním procesu středoevropských a východoevropských burz. Po převzetí většinového podílu v budapešťské burze v roce 2004 získala také většinu v lublaňské a pražské burze, kromě toho spolupracuje i s ostatními burzami zejména v jihovýchodní Evropě.

V roce 2005 pak dochází k založení společnosti CCP Austria, která od té doby funguje jako clearingové a vypořádací centrum pro obchodování s cennými papíry a deriváty. Do té doby tuto funkci vykonávala Oesterreichische Kontrollbank (OeKB), která je spoluvlastníkem CCP společně s WBAG.

Členění trhu

Od konce roku 2007 se na burze ve Vídni obchoduje s cennými papíry na dvou regulovaných trzích akciové burzy – oficiálním trhu a druhém regulovaném trhu (Official Market a Second Regulated Market) a neregulovaném, resp. třetím trhu (Third Market), na tzv. Multirateral Trading Facility (MTF). Na třetí neregulovaný trh mají přístup společnosti, které nesplňují požadavky pro přijetí k obchodování na regulovaném trhu. S komoditami se pak obchoduje na komoditní burze.

S cennými papíry se na WBAG obchoduje v několika segmentech – akciový trh (equity market), dluhopisový trh (bond market), trh s deriváty (derivatives market), trh se strukturovanými produkty (structured products) a trh s ostatními cennými papíry (other securities).

Akciový trh se dále děli na primární trh (prime market), střední trh (mid market) a standardní trh (standard market). Na primárním trhu a standardním trhu se obchodují pouze akcie, které jsou připuštěny na regulované trhy a splňují určité zákonné požadavky. Prime market je výběrovým segmentem trhu, kde musí tituly splňovat specifická kritéria na transparentnost, likviditu apod. Mid market je segmentem, který je určen malé emise, které m ohou být připuštěny na regulované trhy, nebo mohou být obchodovány na neregulovaném trhu (MTF). Důležitou charakteristikou tohoto trhu je funkce „pomocníků“, tzv. Capital market coaches, který vytvářejí podporu jednotlivým titulům.

Na dluhopisovém trhu se obchoduje se státními dluhopisy, korporátními dluhopisy, dluhopisy finančních ústavů a strukturovanými dluhopisy a to jak na regulovaném trhu, tak na neregulovaném trhu. Je to jediný segment trhu, kde není nutná účast market makerů a specialistů.

S deriváty se obchoduje pouze na oficiálním regulovaném trhu. Tento trh se dělí na rakouské deriváty (austrian derivatives), kde s obchodují opce, nebo futures na rakouské indexy (ATX, ATF, IATX) a také opce a futures na jednotlivé tituly. Druhým trhem je trh s CEE produkty (CEE derivatives), kde se obchoduje s futures na různé indexy (regionální, národní, sektorové) střední a východní Evropy, zkonstruovanými vídeňskou burzou.

Na trhu se strukturovanými produkty se obchoduje s různými druhy certifikátů, investičními fondy, warranty a ETF.

Podobně, jako je tomu na pražské burze v segmentu SPAD, i na burze ve Vídni zabezpečují likviditu na oficiálním primárním trhu tvůrci trhu. Kromě nich byly v roce 1999 zavedeni ještě specialisté, kteří fungují jako doplněk k tvůrcům trhu. Obchodování s většinou nástrojů probíhá v kontinuálním režimu (deriváty a warranty), který je doplněn aukcemi (primární a standardní akciový trh, ETF, fondy), nebo pouze v aukčním režimu (dluhopisy, mid market).

Obchodování probíhá pouze v elektronické formě. Většina obchodů probíhá prostřednictvím obchodního systému frankfurtské burzy Xetra, deriváty a warranty jsou pak obchodovány prostřednictvím obchodní platformy OMex. Obchodování probíhá od devíti hodin ráno do půl šesté odpoledne, plus-mínus pár minut podle druhu cenného papíru a trhu. Aukce s dluhopisy probíhají od 11:30 do 14:20.

Indexy

Prvním indexem, který byl představen na vídeňské burze, byl v roce 1968 index WBI (Wiener Börse Index), který sleduje vývoj všech akcií obchodovaných na oficiálním a druhém regulovaném trhu. Je počítán denně na konci obchodní seance. V roce 1991 pak byl zaveden index ATX, který dnes patří mezi nejvýznamnější evropské akciové indexy. Zahrnuje dvacítku největších a nejlikvidnějších titulů obchodovaných na burze. Hlavními kritérii jsou velikost free floatu a objemy obchodů. Báze indexu se aktualizuje dvakrát za rok.

Dalšími rakouskými indexy jsou ATX Prime, který sleduje tituly obchodované na primárním trhu, ATX Five (ATF), který sleduje vývoj pěti titulů s největší vahou v indexu ATX, index IATX, který sleduje realitní tituly obchodované na primárním trhu a ViDX, který sleduje růstové akcie a tituly z technologického sektoru.

Velkou skupinu indexů tvoří již zmiňované indexy zaměřené na střední a východní Evropu (CEE Indexy). Indexy jsou počítány v euru i dolaru, národní indexy také v měnách jednotlivých zemí. Jde o pět regionálních indexů, sedm národních indexů a šest sektorových indexů. Další skupinu tvoří CIS indexy, které jsou zaměřeny na země bývalého sovětského svazu (šest národních a čtyři sektorové indexy). Dalšími indexy jsou pak stylové a tematické indexy, jeden asijský index a několik speciálních zakázkových indexů.

Investujete na zahraničních akciových trzích?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Jeden komentář: “Vídeňská burza: Ve znamení expanze”

  1. Ondřej Záruba napsal:

    Proč nejde blogovat?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.