Sobota 17. února. Svátek má Miloslava.

Tržně neutrální strategie

Přichází na řadu závěrečný díl seriálu o konstrukci dlouhodobého dynamického portfolia. JAN TRAXLER dnes dokončil zajímavý seriál o tvorbě portfolia.

Přichází na řadu závěrečný díl seriálu o konstrukci dlouhodobého dynamického portfolia. Tentokrát je určený spíše pro aktivnější a fundovanější investory. Řeč bude o takzvaných tržně neutrálních strategiích, nebo také alfa strategiích.

Základní myšlenka…
Řeckým písmenem alfa se v oblasti investování označuje jakási nadvýkonnost. U podílových fondů se pomocí této alfy dá porovnávat různé portfolio manažery, jak se jim daří (či nedaří) překonávat benchmark. Jen pro informaci, řeckým písmenem beta se pak označuje tržní výkonnost.

Vzroste-li hodnota srovnávacího indexu (benchmarku) řekněme o 10% a zároveň vzroste o 12% hodnota fondu, který se s tímto indexem porovnává, pak beta je deset procent a alfa (přidaná hodnota fondu) jsou dvě procenta. Stejné nadvýkonnosti (tzv. relative performance) by fond dosáhl při poklesu hodnoty fondu o 6%, kdyby benchmark poklesl o 8%.

Tato outperformance je důležitá pro správce, aby mohl prezentovat pozitivní výsledky – dosažení cíle být lepší než benchmark. Avšak investora asi těžko uspokojí, že prodělal jen 6%, zatímco index klesl o celých 8%. Investora zajímá, kolik vydělá v absolutní hodnotě.

A tak se nabízí otázka – dá se nějakým způsobem odstranit z rovnice výkonnosti fondu (či jiného instrumentu) tržní výkonnost beta a participovat pouze na nadvýkonnosti alfa? Je možné takovou strategii aplikovat na libovolné trhy, na libovolná aktiva? Odpověď je potěšující – ano, je to možné a není to ani extra složité.

Této strategii, kdy se hodnota investice počítá výhradně podle nadvýkonnosti aktiva A nad aktivem B, se obecně říká tržně neutrální. To proto, že investorovi může být de facto jedno, zda trh roste, stagnuje, či klesá. Důležité pouze je, aby výkonnost aktiva A byla lepší než aktiva B. Ať už je výsledek absolutní výkonnosti 30%/20%, nebo 10%/0%, a nebo -15%/-25%, vždy dosáhne investor zisku deset procent.

…a její realizace v praxi
V praxi to jde udělat poměrně jednoduše tím, že nakoupím aktivum A a zároveň prodám (short sale) aktivum B. Často se při tom využívá i efektu finanční páky, například pomocí opcí či warrantů. Nejjednodušší postup je, že investor nakoupí současně call opci a put opci – tomu se v opční terminologii říká long straddle.

Vynikající zprávou je, že v posledních dvou letech se na trhu objevují také investiční instrumenty pro běžné investory bez zkušeností s obchodováním derivátů. Emitenti certifikátů a jiných strukturovaných produktů zavčas vycítili vysoký potenciál tržně neutrálních strategií. Právem se tyto produkty těší vysoké oblibě nejen u drobných, ale i nejrůznějších institucionálních investorů. Dnes je totiž možné získat alfu koupí jednoho jediného instrumentu. A co je ještě lepší, nemusí jít pouze o indexovou variantu, ale objevují se už i bonus či express varianty certifikátů participujících na tržně neutrálních strategiích.

Pár konkrétních příležitostí
Tržně neutrální pozici lze zkonstruovat prakticky na jakákoliv dvě podkladová aktiva. Emitenti si ale samozřejmě vybírají takové příležitosti, kde lze potenciální nadvýkonnost fundamentálně zdůvodnit. Asi by nemělo velký význam dávat k sobě například akcie Microsoftu s pomerančovým koncentrátem. Smysl však už dává spekulace na relativní výnos u dvou různých akciových trhů, například že evropským akciím se bude dařit lépe než americkým. Obdobně může přinést zajímavý výnos outperformance jedné akcie nad druhou v rámci určitého sektoru, nebo lepší výkonnost jedné akcie vůči celému indexu. Existují také instrumenty, u kterých se výnos generuje v případě, že určitá konkrétní strategie výběru titulů předčí index.

Jako osvědčená se už dnes jeví strategie relativní outperformance dividendově nejsilnějších akcií z vybraného indexu vůči celému indexu. U evropských akcií se tak dá třeba "vsadit" na lepší výkonnost indexu DJ EURO STOXX Select Dividend 30 oproti indexu DJ EURO STOXX 50 Total Return, nebo DivDAX oproti DAX. Podobně zajímavě vypadá podle prozatím dosažené relativní výkonnosti strategie výběru akcií podle sektorové rotace a některé další strategie pro výběr titulů používané hojně hedge fondy. Určitě se na poli tržně neutrálních strategií bude v příštích letech objevovat mnoho velmi zajímavých a slibných postupů, ale jen čas ukáže, jak obstojí v praxi.

Jaké lze očekávat výnosy?
Tržně neutrální strategie jsou ideální pro investory, pro které je důležitý stabilní vývoj portfolia. Relativní performance totiž zpravidla nevykazuje takové výkyvy jako absolutní performance. Dlouhodobě nelze počítat s nadprůměrnými dvoucifernými zisky. Ale jak ukazuje krátký historický vývoj a zpětný backtesting některých produktů, jsou reálné výnosy okolo 6-10 procent ročně při jakékoliv fázi trhu. To se blíží dlouhodobým výnosům akciových trhů, ovšem při méně než poloviční volatilitě.

V uplynulých letech by relativní výkonnost pomocí alfa strategií zaostávala za absolutní výkonností akcií, komodit i nemovitostí. Avšak je jisté, že dvouciferný růst jednou skončí a přijdou i období stagnace či poklesů. Pak se využití tržně neutrálních strategií v portfoliu ukáže jako obrovská přidaná hodnota. I zde je však potřeba si uvědomit, že ani taková strategie není bez rizika. Pouze v tomto případě nejde o riziko vývoje trhu, ale o riziko spočívající v relativním srovnání dvou aktiv. Riziko pak jde u celého portfolia eliminovat pečlivým výběrem a diverzifikací mezi více instrumentů stavěných na různých tržně neutrálních strategiích.

Předchozí díl najdete zde.

20 komentářů: “Tržně neutrální strategie”

  1. Robert Šuman napsal:

    Trzne neutralni strategie obchoduji jiz nekolik let,posuzuji vzdy jeste jedno riziko , rikam mu akvizicni , v pripade ze spekulujete na rozdil dvou konkurentu na trhu lehce vas muze potkat pri soucasnem boomu akvizice jednoho z nich ..

  2. Jan Traxler napsal:

    Dekuji vsem za vyjadreni vdeku, cloveka to potesi, kdyz nekdo oceni jeho dilo. A napsat takovy clanek, to neni tak jednoduche, jak si mnozi mysli. Doporucuji vyzkouset. 😉

    Cas od casu zde budu i nadale publikovat doufam ze zajimave clanky. Ale uz ne jako navazujici dily na timto clankem uzavreny serial o konstrukci portfolia.

    Jinak k dotazum na konkretni priklady produktu a emitentu… to ja zde rozebirat nebudu. Takova informace by mohla byt kontrolnim organem povazovana za neprime doporuceni k nakupu. A ja kdyz neco doporucuji, tak zasadne na zaklade smlouvy a za adekvatni odmenu. 😉 Dokud me zivi investicni poradenstvi, musim si nechat nejake know-how ciste jen pro sve klienty. Snazte se me v tomhle prosim pochopit.

    Hezky den.

  3. Ondra napsal:

    Dekuji, pekny clanek. Pouze bych uvitel nejaky priklady, popr. eminenty techto certifikatu.

  4. filip napsal:

    podobne: komoditami vs. ťažiarske spoločnosti. Byť long na ropnú spoločnosť a short na ropu. Ak ropa porastie, tak porastú aj zisky spoločnosti. Ak klesne cena ropy, zarobím na shorte.

    • Mario napsal:

      Bývají občas různé nepravidelnosti. U ropy a ropných společností většinou platí, že například ruské a některé středoevropské těžařské společnosti citlivěji reagují na rozdíl ceny evropské a ruské ropy než na čistě pohyb ropy evropské.

      • Anonym napsal:

        mala by sa teda vybrať komodita a akcie spoločnosti aj regionálne, tak aby spolu súviseli. Na komodity by sa dali použiť rôzne ETF a certifikáty.

  5. @ napsal:

    Pane Traxlere, díky za pěkný článek.

  6. Tomáš Tyl napsal:

    Také musím jako ostatní ocenit, že je tu další článek věnující se investicím i když asi nepřitáhne tolik pozornosti poradců jako některé jiné články. Bohužel.

    Zároveň bych si ale dovolil rozvést jednu v článku zmíněnou informaci (a přidat tak trochu skeptického pohledu). Ač sám mám akcie s vysokým dividendovým výnosem v oblibě v článku nastíněnou strategii (koupit je a prodat trh) bych asi nepoužil. Na krátkém horizontu, na kterém zmíněné indexy existují, se skutečně může jevit strategie vydělávat na nadvýkonnosti dividendových akcií jako „osvědčená“. Pokud se však podíváme do historie na trzích za oceánem zjistíme, že situace zdaleka není tak růžová a ono riziko relativní výkonnosti dvou aktiv (zmíněné v závěru článku) se ukazuje jako docela vysoké.
    Při investičním horizontu jeden rok by pravděpodobnost nominálně kladného výnosu (zmíněné strategie) byla kolem 60% medián výnosu by byl 1,2% p.a. při volatilitě 10%. Na pětiletém horizontu je pst nominálně kladného výnosu 80% a na 10 letém horizontu je pst 90%. Mediány výnosů jsou od 1-2,5%p.a.. Reálná výkonnost by tedy dopadla ještě mnohem hůře.
    Investice pouze do akcií společností vyplácejících vysokou dividendu (tedy žádné shortování) měla na jakémkoliv horizontu výrazně vyšší pst kladného výnosu i výrazně vyšší medián.
    Z toho plyne, že spoléhání na nadvýkonnost dividendových akcií nelze doporučit jako dlouhodobou strategii, ale spíše jako spekulaci na aktuální nadvýkonnost.

  7. Michal Mojžíš napsal:

    Takových článků na investujeme.cz jen houšť! A nemyslím teď jen tento Váš poslední příspěvek, ale celý Váš miniseriál.
    Ještě jsem neměl vůbec tu čest se s tímto druhem certifikátů setkat. Mohl byste nám ještě poradit, jak ho nazývají jednotlivé bankovní ústavy? Díky.
    PS: A co plánujete dál (jestli vůbec)? Abych se mohl těšit. 😉

    • Mario napsal:

      Jestli myslíte strategii straddle, tak na to je skutečně nyní nejlepší doba. Jednak je volatilita nízká a jednak se přesně neví kam trh půjde. Vyděláte při poklesu i růstu, ale stačí Vám nižší pohyb při poklesu, neboť by vzrostla volatilita.

      Příklad z praxe: Nejčastěji se využívá straddle na DAX apod jelikož je na ně spousta warrantů s nízkým spreadem. Pokud je DAX např. 8000 bodů, koupí se většinou od jednoho emitenta long i put warrant na DAX se strike 8000. Důležité je, aby i DAX byl 8000 plus mínus několik jednotek bodů. Dále se vybere warrant, podle mě nejlépe cca rok splatnost a čeká se. Pokud DAX orientačně (!!) spadne o 2 procenta, celkový výnos na pozici bude v plusu, pokud vyroste o 3-4%, bude také v plusu. Nejhorší možnost je, že DAX bude stagnovat. Poté ztrácíte na obou pozicích. Ze zkušenosti je potřeba za rok (do splatnosti warrantů) mít diferenci indexu minimálně přes 10-12%, aby celková pozice nebyla ztrátová. Což není nemožné. Nicméně je lepší v prípadě zajímavého zisku spíše pozici uzavřít, realizovat zisk a případně otevřít nový straddle s aktuálními parametry.

      Opakuji, nyní je, podle mne, nejleší doba na tuto strategii. Strangle strategie má zase tu výhodu, že maximum případné ztráty je nižší, na druhou stranu je potřeba vyššího výkyvu podkladu do zisku. Toť ve stručnosti, doufám, že bude můj příspěvek aspoň malým přínosem:-))

      • Michal Mojžíš napsal:

        Díky za opravdu názornou demonstraci. 😉
        V článku byly zmíněny i instatní certifikáty vycházející právě z této výkonostní „diference“. Pro začátek, minimálně jako „studujní materiál“, by mohly být zajímavé. Nevíte, u které banky a pod jakým obecným názvem bych pochodil?

      • Miroslav Piták napsal:

        Zdravím Mario,
        dovolím si obecně nesouhlasit se shodným stanovením Strike pro Call a Put (strategie Straddle). Strike Put pro různé splatnosti je vhodné stanovit co nejblíže hodnoty podkladového ktiva. Strike Call se ale vzdaluje směrem výše od hodnoty podkladového aktiva, čím vyšší je splatnost warrantu. Naví jsem zastáncem delta neutral pozice, aby strangle (rozdílný Strike Call a Put warrantu) byl co nejvíce efekitivní. Jde mi samozřejmě o max. efektivitu v průběhu života splatnosti warrantu.
        Celá problematika je trochu složitější, záleží na tom, jaké jsou cíle při otevření dané pozice, tj. jestli inkasovat průběžné profity nebo držet do splatnosti.

        S pozdravem M.P.

        • Mario napsal:

          Asi jsem Vás nepochopil. Strike u strategie straddle VŽDY musíte nastavit (nebo byste měl 😀 ) stejné jako je aktuální cena podkladu.

          U strangle to funguje trochu jinak. Jen jsem se pokoušel naznačit fungování, nemá smysl se tu dlouze rozepisovat popisem:-).

          • Miroslav Piták napsal:

            Snažil jsem se říci, že strategie straddle není zrovna moc efektivní (teoretické pay-off diagramy jsou sice hezká věc, ale praxe říká něco jiného), výhodnější je strangle. Při splatnosti warrantů 14 dní na ID obchody už začíná být výhodnější strangle (jak kdy), pro měsíční splatnost už jedině strangle.

            • Mario napsal:

              V tom se tedy neshodneme:-). Je nesmysl obchodovat straddle intradenně. O efektivitě straddle bych Vám mohl vyprávět. Důležité je, že se tato strategie hodí pouze na některé tržní situace, a já tvrdím, že dnešní situace je jedna z nich. Proč, jsem už napsal. Nemluvím o teorii, mluvím o praxi. jen si zkuste, až bude DAX 8000, postavist straddle se splatností cca 10 měsíců nebo rok a kochejte se dalším vývojem:-).

              • Miroslav Piták napsal:

                Zdravím Mario,
                já Vám vaše zkušenosti rozporovat nebudu, já mám své výsledky podepřeny rozsáhlými analýzami nad reálnými daty, na kterých pracuji již 0,5 roku.

                S pozdravem M.P.

  8. J. Klumpler napsal:

    Velmi zajimavy clanek, diky pane Traxlere. Osobne si nemyslim, ze tudy vede cesta pro drobne investory, ale je to urcite vyborny clanek k zamysleni. Skoda, ze je to zaverecny dil, chtelo by to vice podobnych clanku, ale alespon jste serial ukoncil krasnou tresnickou. 😉

  9. Ivo.K napsal:

    Konecne poradnej clanek k veci (v porovnani s tema hadkama o to, kdo ma hezci babovicku…). Za (aspon nektere) potencialni zakazniky fin. poradcu diky 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.