Středa 20. září. Svátek má Oleg.

Tipy pro manažery: Kdy bouchnout do stolu?

Někdy jako manažeři aktivně hledáte cestu ven z obtížné konfliktní situace, někdy necháte situaci „vyhnít“, jindy bouchne do stolu. Co je tedy správně, jak se máte zachovat? Různě. V drtivé většině konfliktů neexistuje ta jediná správná cesta, ale vícero možností.

Rozeznáváme několik typů jednání v konfliktu. Zpracovat spor můžeme jako řešitel, příjemce nebo takzvaný uhýbač. Tyto způsoby známe všichni a v osobnosti se běžně kombinují – v jedné situaci se chováme řešitelsky, v jiné jako uhýbač. Pravda je, že většinou více preferujeme některý z uvedených modelů. Pokud jednáme jako řešitel, identifikujeme problém, máme zájem ho řešit a aktivně se účastnit procesu. Chceme konkrétní výsledky, záleží nám i na vztahu. Poznáváte se?

„Naštvala ses, když jsem tě upozornil na chyby v projektu. Já tě nechci otravovat, jen tím chci vychytat rizika. Tak mi řekni, co ti vadí, a já ti zas vysvětlím, co je třeba, abys změnila a proč.“

Aby nedošlo ke konfliktu, jak na řešitele? Přijmout jeho model chování, někdy je dobré vytyčit časový rámec jednání.

V případě, že jsme spíše příjemcem, chováme se reaktivně. To znamená, že když druhá strana vyvolává spor, jdeme do sporu nebo do manipulace. Jestliže druhá strana řeší, necháváme ji hledat řešení vlastními silami, účastníme se minimálně, většinou až na důraznou žádost řešitele. I pak občas používáme manipulaci. Příjemci často chybí dovednosti k jinému chování, někdy je toto chování věcí postojovou – přinesl si to z rodinného prostředí.

„Vy mi vytýkáte, že jsem několikrát odešla z práce dřív a prý jsem nedodělala svou práci! A co Eliška?! Já vím, je veselá, zábavná a společenská, všechny vás tu baví, a tak jí všechno projde! Já jsem uzavřenější, tak jsem ta špatná.“ 

Jak na příjemce? Nereagovat na manipulaci, pouze na faktickou část sdělení. Převádět spory na problémy, používat při jednání 3. stranu (přináší to výhodu jiného přístupu), dělat v jednání pauzy, používat písemné zadávání úkolů.

Úhýbače poznáme tak, že situaci jako konfliktní nevyhodnotí. Nebo ji vidí jako konfliktní, ale nemá energii nebo zdroje, aby do ní aktivně vstoupil.

„Máte pravdu, tu akci jsem zkazil. Byl to vážně propadák.“

„Dobře, a co s tím budete dělat?“

„Já fakt nevím.“

Jak reagovat na uhýbače? Vysvětlit, co vám vadí a proč, trvat na jeho reakci. Dát časový rámec, do kdy chcete konkrétní výsledek, definovat rizika (co všechno může nastat, když…).

Způsoby řešení konfliktu

Napřed si ujasněte, co se v dané situaci děje – řešíte problém, nebo se s druhou stranou hádáte, tedy jste ve sporu? Spor je personifikovaný problém. Neřeší se věcná stránka, ale lidské rozpory. Kdo má větší pravdu, čí názor na politiku je zdravější. Kdo se chová etičtěji, kdo je zodpovědnější. Spor nemá řešení.

Příklad:

 „Nedal jsi mi včas podklady, to je nezodpovědnost!“

„Jenom naprostý začátečník by udělal takovou fatální chybu!“

„Jak můžeš volit tuhle politickou stranu, to jsi vážně tak naivní?!“

Spory nemají konkrétní výstup. Výsledkem sporu bývá často hádka, dlouhodobě narušený vztah, neklidná atmosféra. Pokud chceme zasáhnout, máme několik možností. Buď se můžeme snažit převést spor na problém: „Co konkrétně potřebuješ, jak by sis naši spolupráci představoval, které věci se ti nelíbily…“ Dále je možné definovat rizika, když se nedohodneme, posunout jednání v čase, protože příště bude možná druhá strana vstřícnější, či zvolit nečekanost, tedy jednání, která druhá strana neočekává, a tím ji zaskočit.

Konflikty řešící problémy jsou velmi potřebné. Učí nás konkrétnosti, protože jedou podle linie: Co-kdo-kdy-kde-jak-proč-kolik-k čemu. Mají vždy konkrétní výstup, i když výstupem může být i tzv. „dohoda o nedohodě“:

„Nejsme schopni se dnes domluvit, ale sejdeme se zítra ve dvě hodiny opět zde s dalšími informacemi a dotáhneme to.“

Identifikujte, zda v konfliktu jde o spor nebo o řešení problému, a podle toho jednejte.

Umíte řešit konfliktní situace?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.