Neděle 21. července. Svátek má Vítězslav.

Tipy pro manažery: Co nesmí manažer či obchodník nikdy říkat

„Mně nevadí, co řekl, ale jak to řekl!“ Výrok ilustrující známou skutečnost, že člověka často více rozčiluje formulace než věcná stránka sdělení. Neboli – když mluvíme, je třeba myslet na obojí. Obsah sdělení nese význam, forma sdělení vyjadřuje pocit. A na pocity reagujeme často velmi intenzivně. 

Někdy je tedy třeba tlumočit „z češtiny do češtiny“ a používat slova, která nezablokují konverzaci, ale spíše ji stimulují nebo utiší bouře a posunou věci k řešení. Např. slovo „problém“, jedno z nejvíce používaných slov v naší řeči. Patří mezi slova negativní, a místy úplně zbytečně přináší zápor do rozhovoru. Když ho nahradíme alespoň neutrálním slovem či výrazem, můžeme použít: „otázka, záležitost, prvek, skutečnost, situace, fakt, okolnost, věc, to, co máme řešit…“ Další příklady funkčních převodů obsahuje následující tabulka:

Nevhodné formulace

Výhodné formulace

Ü Pokusím se.

Budu postupovat takto: …

Ü Udělám, co budu moci.

Podniknu následující kroky…

Ü Musíš mi věřit.

Co ti řeknu, si můžeš ověřit (+ kde – zdroj).

Ü Není to tak, jak si myslíte.       

Je to jinak.

Ü Máte to špatně.

Tady je chyba.

Ü Všichni vědí, že …

My máme tyto informace. Máš je k dispozici také?

Ü Není to nezajímavé.

Mohu se tím zabývat, až dokončím tuto záležitost.

Ü Chci jasnou odpověď.

Potřebuji vaše vyjádření.

Ü Nemáte pravdu!

Mám odlišné stanovisko.

Ü Tohle chceme realizovat.

Co byste řekl těmto návrhům?

Ü Bude potřeba, abyste …         

Můžete prosím …

Ü Tobě asi přeskočilo!

S tím nesouhlasím.

Ü Myslím, že vzhledem k vaší zkušenosti byste měla přijít s lepším návrhem!

Rád využiju vaši zkušenost. Jaké máme další možnosti?

Ü Je přece logické řešení…

Vidím následující řešení …Jaký je váš názor?

 

Co je dobré použít pro efektivní vyjadřování?

Měli bychom spíše mluvit o tom, co je či bude. Druhou stranu totiž nezajímá, co nejde nebo nemůže být. Snažme se popisovat, nehodnotit, protože popis neútočí, ale předkládá. V rozhovoru je vhodné minimalizovat počet negativních slov, jako jsou: Nevím, nelze, nemáme, neznám, nebude.

Vhodné je zaměřit se na aktivní jazyk, tedy angažovanou mluvu a vyhnout se obratům typu „kdybych byl býval“. Vyplácí se vyměnit slova morálního hodnocení („to je špatné“) za slova faktického posouzení („tady máme chybu“) či omezit obraty paušálního posouzení a fráze osobní nadřazenosti („každý ví, že“, „je obecně známo“, „nepochybně jste seznámeni“, „jistě znáte“, „je úplně běžné“ atd.) – posluchač se tím může cítit dotčen.

Stejně jako v případě slov negativních ani slova neurčitá do vyjadřování nepatří.  Pryč se slovy: Něco, nějak, někteří, několik. Rozhovor nebude tolik vágní. Co mají lidé rádi, jsou konkrétní slovesa („dělat, pověřit, slyšet“) než podstatná jména slovesná („dělání, pověření, rozhodování“), protože slovesa jsou dějová.

Přijde vám, že formulace slov není až tak zásadní nástroj rozhovoru? Tak na dokreslení jedna anekdota a jeden citát:

Žili kdysi na Divokém Západě dva kovbojové, starý a mladý. Starý učil mladého chytat do lasa divokého mustanga. Mladému to pořád nešlo. Starý kovboj už se na to nemohl dívat, tak řekl svému učedníkovi: „Víš co, já teď půjdu a vykouřím si fajfku. Ty tady zatím trénuj a pak mi ukážeš, co ses naučil.“ A šel a vykouřil dýmky dvě, aby poskytl mladému dost času.

Pak se vrací a vidí, že mladému to pořád nejde. Tak se ptá: „Prosím tě, co to děláš?“

Mladý říká: „Snažím se chytit toho koně!“

A starý kovboj odpověděl: „Tak se nesnaž a chyť ho!“

„Jazyk je oblekem myšlenky.“ (Samuel Johnson)
   

Používáte správné formulace?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.