Sobota 04. prosince. Svátek má Barbora.

Kdo všechno brázdí vesmír

Rakety do vesmíru: Virgin

Nedávný nárůst zájmu o soukromé vesmírné mise ukazuje potenciál komerčních letů. Firmy, včetně Muskova SpaceX a nedávno poprvé také Bransonova Virgin Orbit, na oběžnou dráhu pomocí svých raket posílají satelity. Využívat takových „dopravců“ v budoucnu budou moci využívat státy a firmy.

Vesmírné mise jsou aktuálně v kurzu, o průlom se pokouší hned několik miliardářů či firem ze Sillicon Valley. Zdá se, že doby, kdy lety do vesmíru byly doménou státních agentur, jsou nenávratně pryč. Starty různých raketoplánů se v poslední době stávají čím dál častějšími, a to zejména právě díky soukromníkům. Ti třeba spolupracují se zmíněnými státními agenturami, jako třeba v případě přistání Dragonu na mezinárodní stanici ISS, ale jejich mise mají i svůj byznysový rozměr. Dobrým příkladem jsou i nedávné úspěchy dvojice vesmírných společností, které patří mezi ty nejznámější, SpaceX a Virgin Orbit.

Virgin britského miliardáře Richarda Bransona proniká kromě klasického letectví do různých odvětví, jedna z firem velkého impéria například v závěru minulého roku otestovala hyperloop na krátké, ale fungující trati. Dalším ambiciózním projektem je i Virgin Orbit, který si připisuje první úspěchy. Minulý týden se jeho raketě poprvé podařilo dostat na orbitu, kam se dostala s pomocí upraveného letadla Boeing 747. A nejen to, na oběžnou dráhu raketa dopravila desítku malých satelitů od NASA.

Úspěch samozřejmě otvírá možnosti pro komerční využití soukromých raket. „Sir Richard doufá, že pronikne na rostoucí trh s malými a levnými satelity,“ potvrzuje BBC. Podle vyjádření firmy jsou další podobné projekty se státními i soukromými nájemci již na spadnutí. Devizou Bransonova projektu je, že s pomocí letadla jsou starty vesmírných raket dostupné takřka odkudkoliv, i když BBC upozorňuje, že zatím má firma licenci jen v Kalifornii. Letadlo startovalo v Mohavské poušti.

SpaceX nezaspal

Podobný úspěch si jen několik desítek hodin po výše popsané události připsal i SpaceX, i když jeho raketa nestartovala z křídla letadla. Firma pod vedením Elona Muska, který je rovněž majitelem Tesly,  si vystačila se startem svého Falconu 9 z ikonického mysu Canaveral. I tato raketa s sebou do vesmíru přinesla náklad, tentokrát šest desítek satelitů Starlink (což je další projekt technologické společnosti, jež má za úkol vytvořit síť pro levný internet). Falcon 9 následně přistál na dronové lodi.

SpaceX již má s vesmírnými projekty dobrou řádku zkušeností, přičemž minulý rok byl tím vůbec nejvytíženějším s šestadvaceti starty. Letos se společnost chystá tento rekord překonat, v plánu je až 40 startů. Satelitů SpaceX ostatně do vesmíru dopravila již větší množství – a ozývají se kritici „soukromé kolonizace“. Například pozorovatelé vesmíru si stěžují na přílišné zahlcováni prostoru právě i těmito malými zařízeními.

Další hráči

O výše zmíněných společnostech se v případě vesmírných aktivit soukromých firem hovoří nejvíce, ale rozhodně nejsou jedinými firmami, jež takové ambice mají. Od roku 2006 funguje třeba původně americká firma Rocket Lab (s dceřinou společností na Novém Zélandu), jež do vesmíru také vlastí raketou vynáší malé satelity a CubeSaty (miniaturní satelity).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.