Úterý 11. srpna. Svátek má Zuzana.

Boj s koronavirem: Vládní kličky a povinnost k náhradě škody

Opatření proti koronaviru a náhrada škody

V důsledku vyhlášení nouzového stavu a uzavření řady obchodů a provozoven se nejeden podnikatel dostal do finančních obtíží. Právo na náhradu škody zakotvuje přímo krizový zákon. Zdá se ale, že vláda se mermomocí snaží přístup k náhradě škody podnikatelům zkomplikovat.

Krátce poté, co několik advokátů vystoupilo se stanoviskem, že podle krizového zákona by měl být stát povinen k náhradě škody, začal mimořádná opatření k omezení šíření koronaviru vydávat ministr zdravotnictví, a to podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Tento zákon na rozdíl od toho krizového ustanovení o odpovědnosti za škodu neobsahuje.

Situace ohledně odškodnění se tak postiženým podnikatelům značně zkomplikovala, přesto ale někteří odborníci upozorňovali na to, že takto snadno se vláda povinnosti k náhradě škody nevyhne.

„Ta situace je nyní složitá pro všechny a z ekonomického hlediska pro český stát to nejtěžší teprve přijde. Na otázku, zda by měl stát a případně v jakém rozsahu odškodňovat za přijatá opatření, se dá odpovídat z mnoha hledisek – etického, filosofického, ekonomického, ale i právního. A pokud jsem dotazován na právní hledisko, pak státu tato povinnost k náhradě škody vznikla. Přinejmenším hned z počátku,“ upozornil advokát Ladislav Drha.

Mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví následně zrušil Městský soud v Praze jako nezákonná. Předseda senátu Štěpán Výborný odůvodňuje rozhodnutí povinností státních orgánů dodržovat i v této době pravidla a ctít principy právního státu, a proto by opatření, které tímto způsobem omezují základní práva a svobody, nemělo vydávat jedno ministerstvo. Nástroje k tomu má vláda, a to v rámci krizového zákona.

„Rozhodnutí soudu je potvrzením, že vláda měla od začátku nástroje, které jí umožňovaly vydávat současná opatření v souladu s právním řádem,“ uvedla advokátka Jana Sedláková, partnerka SEDLAKOVA LEGAL a iniciátorka projektu Právo v roušce.

„Množí se také dotazy, zda toto otevřelo dveře občanům a firmám k náhradě škody po státu. Tato otázka se jistě bude v následujících dnech řešit. V rámci pomoci poskytované státem se ale již hodně subjektů nároku na náhradu jakékoliv škody zřeklo,“ dodala Sedláková.

Vzdání se práva na náhradu škody jako jedna z podmínek Antiviru

Pokud chce firma získat podporu na úhrad mezd zaměstnanců na překážkách (program Antivirus), musí se vzdát práva na náhradu škody. S pomocí Antiviru Ministerstvo práce a sociálních věcí proplácí až 80 procent mzdových nákladů. V rámci dohody o poskytnutí této podpory je ale zakotvena i dohoda o narovnání, kde se podnikatel vzdá budoucích nároků na náhradu škody z titulu mzdových nákladů.

„Nejenom kvůli diskutabilní právní účinnosti případného vzdání se práva na materiální újmu považujeme vyskytující se názor, že by se podnikatelé měli vzdát jakýchkoliv dalších náhrad škody, anebo dokonce že právo na takové náhrady vůbec nemají, za problematický,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Původní návrh měl počítat se vzdáním se náhrady veškerých škod v důsledku opatření v boji proti koronaviru. Právě v okamžiku, kdy se podnikatelé nachází v tíživé situaci a v zemi je vyhlášen nouzový stav, mají se občané předem vzdávat s účinky do budoucna svých zákonných práv. Takovouto konstrukci lze považovat za nedomyšlenou – slabší strana se totiž nemůže vzdát náhrady škody předem. V rámci programu Antivirus bylo ale nakonec dohodnuto, že půjde jen o mzdové náklady.

Odškodňovací mechanismus stále není znám

Vláda se k otázce náhrady škody doposud nepostavila čelem. „Zdá se mi, jako kdyby snad vláda chtěla, aby se každý občan v této republice aspoň jednou podíval před soud jako účastník řízení. Aby se prostě o svá práva musel soudit. Ale normální není se soudit,“ podotkl opoziční poslanec Dominik Feri, který ve Sněmovně vládu již několikrát vyzval k představení jasného odškodňovacího mechanismu.

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula v rozhovoru pro Českou justici uvedl, že odškodnění firem i lidí by podle jeho názoru mělo být plošné. Tím by vláda zamezila dalším diskusím i soudním sporům, které soudy jinak zahltí.

„Myslím si, že ten konsensus bude někde na hodnotě, která odpovídá navýšenému ošetřovnému. Tedy ve výši 80 procent. Je to hodnota, ve které může být zohledněno úplně všechno. Určitý podíl subjektů, které situaci nezpůsobily a stejně tak i podíl vlády, která musela rozhodnout. Protože se tu jedná o záchranu ekonomiky jako takové,“ řekl Středula České justici.

Jeden komentář: “Boj s koronavirem: Vládní kličky a povinnost k náhradě škody”

  1. Tahle vláda je pěkně vyčůraná napsal:

    Týhle vládě čouhá jako sláma z bot snaha vyhnout se odpovědnosti za způsobené škody vzniklé užitím krizového zákona. Když jim soud smetl ze stolu první pokus o zbavení se odpovědnosti za způsobené škody, tak se teď vehementně domáhají nového zákona, který by jim nenařizoval náhradu vzniklých škod. A navíc by to chtěli mít jako ústavní zákon.
    V boji s koronavirem to tak nějak zvládli i v rámci Evropy. Ale co se týká náhrady vzniklých škod, tak jsou na naprostém chvostu Evropy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.