Úterý 20. srpna. Svátek má Bernard.

Objeví se zlatý standard znovu na scéně?

Co to vlastně je zlatý standard? Zjednodušeně řečeno, zlatý standard je měnový systém, kdy „tištění“ peněz centrální bankou je omezeno výší držených zlatých rezerv. Byl to systém, který zde fungoval po staletí a jehož smrtícími ranami byla první světová válka a následná krize.

Než aby zbankrotovala, tak systém mezi prvními opustila Velká Británie.  Následně, aby ufinancovalo válečné reparace, systém opustilo i Německo, které následovaly další země, včetně Spojených států. Spojené státy v rámci domácí ekonomiky zrušily zlatý standard již v roce 1933. Pro mezinárodní platby Spojené státy udržely zlatý standard jako poslední až do roku 1971 – tehdy ho opustily, vyhnuly se tak vyhlášení bankrotu.

Mějme na paměti, že stávající měnový systém není nic neměnného.  Je to experimentální měnový systém fungující zatím jakžtakž po 40 let, který dnes prožívá zatím nevídanou krizi. Je nutno najít systémové řešení krize. To se bankám s nástroji vzešlými ze stávajícího systému nedaří. Vždyť poslední roky žijeme době uměle držených nulových úrokových sazeb a nekončících intervencí a výsledek nikde.

Nezamýšleným důsledkem těchto masivních intervencí je umělé potlačování zákonů nabídky a poptávky. Centrální banky vyspělých zemí se rády chlubí, jak drží inflaci při zemi. V porovnání s historií to ale není vůbec pravda. Kumulovaná inflace ve Spojených státech za celé 19. století se pohybovala v řádech jednotek procent (inflační a deflační výkyvy během té doby samozřejmě byly). Tedy tolik, čím se dnes centrální banky chlubí jako úspěch, když je to za jeden až dva roky. Že by to bylo díky měnovému systému?

Co s tím?

Jako jedna varianta se nabízí zásadní systémová změna a návrat ke zlatému standardu. Tento krok má samozřejmě své zastánce i odpůrce, kteří tvrdí, že zlatý standard by situaci ještě zhoršil. Ideální variantou by tak bylo sledovat jak stávající systém, tak zlatý standard současně v reálné ekonomice. Tuto služby by mohla poskytnout Čína.

Čína je země, která podle řady analytiků dnes ke zlatému standardu směřuje. Jejím cílem je stát se opět světovou supervelmocí číslo 1, jak tomu bylo po mnoho staletí našeho letopočtu. K tomu potřebuje vybojovat ekonomickou převahu nad Spojenými státy, čehož chce dosáhnout pomocí zlatem kryté měny.

Například rozměňování zlata Čínou lze vnímat jako přípravu na zavedení měny kryté zlatem, na to, aby se tyto cihly daly používat při vypořádání transakcí. Tisíciuncová cihla má dnes hodnotu zhruba 1,5 mil. USD, zatímco kilovka jen necelých 50 tisíc dolarů. Taková kilovka zlata může sloužit i k vypořádání „drobnějších“ transakcí, případně  kilovka zlata může být i zajímavou alternativou pro bohaté soukromé investory.

Toto přetavování zlata má ještě jeden význam. Po přetavení zmizí označení původních větších cihel a nebude tak dohledatelné, odkud ta která cihla pochází. Proč na tom Číně záleží? Třeba proto, že si je vědoma hrozících problémů s alokovaným zlatem a chce nechat západní banky vyžrat si problém až do dna.

Je tu ještě jedna skutečnost – různé analýzy poukazují na fakt, že čínské statistiky zřejmě nejsou až tak akurátní. Podle těchto analýz Čína v posledních letech kupovala ročně o 50 – 100 tun zlata více, než oficiálně přiznávala, navíc to vypadá i na podhodnocování těžby zlata v Číně. Pokud skutečně chce Čína zavést zlatem krytou měnu, je v jejich zájmu tyto statistiky zkreslovat. Proč? To aby její zavedení vypadalo jako nereálné, právě z důvodu malého množství zlata v čínském držení.

Pokud Čína zlatý standard skutečně zavede, budeme moci v reálném čase sledovat, který systém se osvědčí. Pak se uvidí.

Autor je vydavatelem serveru Proinvestory.cz

Zavede Čína zlatý standard?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

6 komentářů: “Objeví se zlatý standard znovu na scéně?”

  1. Otazník napsal:

    Jak jinak by USA chtěly snížit vnější zadlužení, podpořit export svých produktů, rozhýbat ekonomiku a snížit nezaměstnanost, než snížením hodnoty USD? A tak Čína své přebytky nově ukládá do zlata a nákupů podniků, půdy apod., namísto do USD, jak to dělala doposud.
    Ostatně nechápu pro Němci svá uspořená eura nabízeli Řekům namísto toho, aby skupovali doly a půdu po světě.

  2. Jan Dvořák napsal:

    O množství peněz v ekonomice a inflaci jsem psal koncem prázdnin zde: http://proinves­tory.cz/kde-je-slibovana-inflace

  3. Zdenek napsal:

    A proc z hromadeni zlata v Cine plyne, ze chteji zavest krytou menu? Proc by to delali? Potrebuje slabou menu, aby mohli exportovat!
    Proc tedy kupuji zlato? Protoze jim nic jineho nezbyva. Maji prebytky a hromadit je ve forme americkych, nebo spanelskych dluhopisu, to zkratka neni dobry napad. A tak hromadi neco, co neni nejistym dluhem nekoho dalsiho. Ale nehromadi zdaleka jen zlato, ale i prumyslove kovy, kovy vzacnych zemin, atd…

    Je treba mit na pameti, ze autor je prodejcem ponekud predrazenych americkych minci a cihel.

    Proto propaguje myslenky vedouci lidi k nakupu fyzickeho kovu (u jeho firmy). Ale zadny stat na svete zlaty standard nezavede, je to passe. Nehlede k tomu, ze ani tehdy dobre nefungoval. Dnes staty soutezi, kdo bude mit slabsi menu. A najednou by nekdo zavedl supertvrdou?
    Fyzicke zlato vam bud ukradne zlodej, nebo cyclastni stat.

    • Otazník napsal:

      A proto si Chávez nechal poslat své zlato z UK domů.
      Ale jak se ukázalo v případě Kaddáfí, tak zlato doma nebylo moc platné, když mu zablokovali účty po světě.

  4. Ondřej Záruba napsal:

    Nejprve bych rád reagoval na jednu informaci, která s v článku objevila. Peníze a peněžní zásoba není totéž. Peníze v papírové podobě skutečně tiskne CB, nicméně podstatná je měnová zásoba vyjádřená měnovými agregáty (např. M1= hotovost + běžné vklady v bankách). A zde hraje CB menší roli. Samozřejmě, že její chování má vliv na genezi peněžní zásoby skrze komerční banky, nicméně jsou to právě komerční banky, které generují novou peněžní zásobu pomocí úvěrů.

    To, zda je reálné přejít na zlatý standard, nedokážu posoudit. Informace o zlatě čerpám z relativně kvalitního materiálu CRB, nicméně mám velmi málo informací ohledně toho, abych se k něčemu takovému vyjádřil. A domnívám se, že na tom většina ekonomů/komoditních analytiků a centrálních bankéřů bude stejně. Dostat se v této oblasti ke kvalitním informacím a udělat si celkový obrázek o tom, kolik je na světě zlata, není vůbec jednoduché. A pokud chci něčím krýt nějakou měnu, tak bych asi měl tuto informaci mít.

    Zlatý standard v minulosti byl přítomen u amerického dolaru nebo například britské libry, nicméně byl do očí bijící ten vývoj, jakým docházelo ke snižování jeho krytí až do jeho úplného zrušení. Má někdo relevantní argumenty pro to, že bude růst krytí stíhat růstu poptávce po penězích? Máme tady rozvíjející se ekonomiky s velkým hladem po investicích, do toho dochází k technologickému pokroku. Růst poptávky po penězích je přirozený.

    Naproti tomu existuje teorie, že ačkoliv roste peněžní zásoba o 10%, tak nemusí růst o 10% i inflace. Teorie se opírá o fisherovu rovnici směny:

    M*V = P * T

    M…peněžní zásoba
    V…transakční rychlost peněz
    P…cenová hladina
    T…počet transakcí

    S růstem naší životní úrovně roste počet transakcí (původ v růstu reálného HDP) a klesá transakční rychlost peněz kolísá (klesá roste-li nerovnoměrnost bohatství-zákon klesajícího mezního užitku, roste vlivem technologie).

    Něco na tom zřejmě bude, když někteří tvrdí, že cca 3% růst cenové hladiny způsobuje 9% růst peněžní zásoby.

    Mě současný měnový systém celkem vyhovuje. Nevidím důvod se pouštět do riskantního dobrodružství, jehož zatím poslední pokus skončil fiaskem v minulém století.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.