Úterý 22. října. Svátek má Sabina.

O krok blíže k Argentině

O tom, že je Řecko předluženo a každá další finanční injekce znamená pouze nalévání peněz do sudu bez dna, si štěbetají i vrabci na střeše. Rovněž o tom již bylo napsáno mnoho článků. Je tedy jasné, že kromě finančních injekcí, drastických úspor a zvyšování příjmové stránky rozpočtu, které ovšem řecké vládě příliš nejdou, je nutno snížit řecký dluh i jinou cestou.

Věřitelé se budou muset smířit s tím, že část dluhu odepíší. Ve třetím a čtvrtém čtvrtletí loňského roku byla na summitu EU dosažena dohoda, že soukromé subjekty, tedy především banky, odepíší 50 % řeckého dluhu, který vlastní. Tato dohoda však zatím nebyla realizována.

Ovšem již tehdy se hovořilo o tom, že poloviční odpis nebude stačit. Již tehdy se hlasitě hovořilo o potřebě vyšší odpisu. Nyní to vypadá, že odpis opravdu bude vyšší. Privátní investoři,podle některých tvrzení, jsou připraveni odepsat až 70 % dluhu. Je to určitý posun. Soukromí investoři vědí, že současná situace nikam nevede, a tak i když byli dříve ochotni jednat pouze o odpisu poloviny dluhu, bylo by to pouze málo platné. A tak přistoupili na představy Řecka o úrokové míře nových dluhopisů a rovněž o délce jejich splatnosti.

Dluh Řecka přesahuje 350 miliard eur. Na soukromé věřitele z toho připadá zhruba 200 miliard eur. Odepsání dluhu má snížit zadlužení Řecka do roku 2020 z dnešní hodnoty 160 % na 120 % HDP.

Avšak i přes tento pokrok v jednání se ozývají hlasy, že ani tento vstřícný krok nebude stačit. A Řecko by tak mělo odejít z eurozóny, či jej oddlužit ještě více. Nicméně jedním z velkých problémů je, že Řecko neplní podmínky dohody, které byly spojeny s předchozími půjčkami. Může tak následovat situaci Argentiny a zbankrotovat. To by však znamenalo bankrot celé EU – tedy pokud by se nenašel mechanismus, jak donutit Řecko opustit EMU a přitom to eurozónu poškodilo co nejméně.

Jak to bylo v Argentině

Argentina, která představuje třetí největší ekonomiku Latinské Ameriky, se může brzy stát příkladem pro Řecko. Přežila totiž bankrot. Argentině chybělo 144 miliard dolarů na zaplacení půjček. Peso ztratilo přes noc dvě třetiny hodnoty a banky přestaly lidem vyplácet peníze. Koncem roku 2001 Argentina zbankrotovala. V lednu 2002 definitivně padlo argentinské peso, po desetiletí fixované k americkému dolaru v kursu jedna ku jedné, což ze země obřích steaků dělalo nejdražší latinskoamerickou zemi; nyní se prodávalo za pětadvacet centů – za čtvrtinu. Milióny Argentinců ztratily práci, dva milióny domácností žily ze státní měsíční almužny 150 pesos.

V případě Argentiny věřitelé nakonec odpustili 70 % dluhu. V tomto parametru je analogická situace s tou dnešní v případě Řecka. Trvalo to sice dlouho a bylo k tomu potřeba množství úsilí a rovněž příhodných globálních ekonomických podmínek (jako byl bezprecedentní ekonomický růst v období 2000–2007). Zde však vzájemná podobnost se současnou Řeckou situací končí. V Argentině lidé, i když jim nic jiného nezbývalo, přijali nutnost tvrdých opatření. Řekové se naproti tomu bouří proti plánům vlády a nutnosti sociálních škrtů. A navíc jsou úplně rozdílné globální ekonomické podmínky. O výrazném růstu ekonomiky, jak jsme byli svědky v minulých letech před nástupem ekonomické krize, si můžeme nechat jen zdát. O to, to budou mít Řekové mnohem těžší.

Dopad na Česko.

V tuzemsku některé banky již provedly odpis části řeckých dluhopisů. Například ČSOB (1,9 mld. Kč), Česká spořitelna či KB. Vzhledem k výši jejich relativně malému angažmá v těchto cenných papírech neznamená tento odpis velký dopad do jejich bilancí. Pouze se jim „nepatrně“ zhoršil zisk za dané čtvrtletí.

Pokud jde o penzijní fondy, zde má odpis řeckých dluhopisů jen malý dopad, a to ve smyslu možného zhoršení ratingu pro české dluhopisy a tím i případné zhoršení bilancí penzijních fondů. České penzijní fondy totiž v portfoliu nemají řecké dluhopisy. Poněkud odlišná situace je v případě podílových fondů. Tuzemské investiční společnosti nemají v portfoliích fondy zaměřené na Řecko. Zahraniční investiční společnosti mají fondy, které nakupovaly řecké dluhopisy. Těch se odpis týkat bude a bude znamenat zhoršení výkonnosti těchto fondů. 

Avšak předpovídat další vývoj situace je velmi ošemetné. Jedno je však, nejenom pro tuzemskou ekonomiku, jisté. V době výrazné volatility na trzích a nejistoty jak na finančních trzích, tak v ekonomice, není možné očekávat výrazný ekonomický růst a zbavení se problémů, nejen, se zadlužením.

Zbankrotuje řecko?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.