CZK/€ 25.295 -0,10%

CZK/$ 23.123 -0,16%

CZK/£ 30.217 -0,11%

CZK/CHF 26.979 +0,03%

Text: Jan Maňák

25. 09. 2018

2 komentáře

Nový penzijní projekt v Polsku

 

Z regionu střední Evropy chodily v posledních letech spíš špatné zprávy pro tamní penzijní fondy. Polsko v roce 2013 snížilo jednorázově vládní dluh tak, že škrtlo pohledávky 2. pilířových penzijních fondů. Následovalo tak Maďarsko, inspirovalo Slovensko a v poslední fázi také likvidaci 2. pilíře v ČR.

Loading



 

Polsko teď připravuje spuštění zaměstnaneckých penzijních fondů (3. pilíř), které by mohly řešit problém se stárnutím populace našich severních sousedů. Nový projekt by se mohl týkat až 11 milionů pracujících Poláků.

Nový program je známý pod anglickou zkratkou ECP (Employee Capital Pension) nebo pod polskou PPK. Fondy budou nastavené jako povinné, ale zaměstnanec bude mít právo se z něj vyvázat. Podle britských zkušeností se očekává, že se systému zúčastní 70 – 80 % oprávněných osob. Roční příspěvky by mohly dosahovat cca 10 miliard PLN (cca 59 miliard korun).

Příspěvky do nových fondů budou platit zaměstnanci (2 % – 4 %) a zaměstnavatelé (1,5 % – 4 %) z hrubé mzdy zaměstnance. Celkově se tedy příspěvek bude pohybovat na úrovni 3,5 – 8 % hrubé mzdy. Celý program zahrnuje také nějakou formu vládní podpory (zatím bez bližší specifikace).

V českých podmínkách by odvod průměrného zaměstnance dosahoval cca 2 230 korun měsíčně (průměrná mzda 31 851 koruna krát průměrný odvod 7 %), což je asi 3,3násobek dnešního průměrného měsíčního příspěvku do penzijního připojištění před státní podporou (673 korun).

REKLAMA

Nové zaměstnanecké penzijní fondy budou moct vést správcovské společnosti (TFI), pojišťovny i penzijní fondy. Pokud se odbory a vedení společnosti nedohodnou na správci, potom by se jím měl stát polský státní Rozvojový fond. Každý poskytovatel bude mít za povinnost nabídnout aspoň 5 různých profilů na bázi cílového data. Správcovský poplatek bude omezen na 0,5 % a výkonnostní poplatek na dalším 0,1 %.

Implementace by měla probíhat ve 4 vlnách, podle podle počtu zaměstnanců společnosti.

Celý systém ještě není schválen, nicméně by měl vstoupit v platnost na začátku příštího roku. Co bude s dosavadními penzijními fondy, není zřejmé.

Je dobře, že největší země v regionu přistoupila k tomuto systému, který umožní cca čtvrtině populace zajistit si důstojné stáří.

REKLAMA

Je také nasnadě, že tento systém je státem podporovaný, protože na rozdíl od II. pilíře stát o nic nepřichází kromě nějakých státních podpor a/nebo daňových úlev, protože příspěvky platí zaměstnanci a zaměstnavatelé. To by se mohlo líbit politickým špičkám v dalších zemích regionu střední a východní Evropy.

Vývoj v Polsku musí sledovat zdejší penzijní fondy a také poradenská veřejnost. Polsko je velká a vlivná země, pokud její nový systém zaměstnavatelských penzijních fondů uspěje, asi bude kopírovaný v dalších zemích regionu, které trpí podobnými neduhy – stárnutím obyvatelstva, migrací mladých do zahraničí, závislostí důchodců na 1. průběžně vypláceném pilíři.

Při 2. pilíři si zdejší penzijní fondy vylobovaly, že mohly být jediní poskytovatelé. V Polsku se naopak penzijní společnosti kvalifikovaly až na poslední chvíli, systém byl designovaný pro běžné správcovské firmy a pojišťovny. Nicméně záměr vlády byl nepřipustit vysokou koncentraci a do hry přizvaly i klasické penzijní fondy. Uvítal bych, aby i v ČR byla větší konkurence mezi poskytovateli státem preferovaného penzijního řešení.

A proč by měl být vývoj v Polsku hrozbou pro poradce v Česku? Protože k volbě poskytovatele penzijního řešení dochází na úrovni společnosti, všichni zaměstnanci téže firmy budou mít třeba odlišný penzijní plán, ale od stejného poskytovatele.

Autor je ředitel obchodu pro ČR, Polsko a Slovensko společnosti BNP Paribas Investment Parnters.

Loading

Vstoupit do diskuze 2 komentáře


Související články

Má smysl žádat o důchod ještě letos?

Pokud patříte mezi ty, kterým vzniká nárok na odchod do starobního důchodu do konce letošního roku, pak zbystřete. Důchody přiznané v roce 2025 budou vyšší než valorizované důchody přiznané do konce roku 2024. Kdo tedy uvažuje o přiznání starobního důchodu do konce roku 2024, by měl uvažovat […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

23. 09. 2024

Další rána pro důchodce, stát jim přestal přispívat na spoření. Co s tím?

Na 750 tisíc důchodců přestalo od července dostávat státní příspěvky ke spoření na penzi, které byly jedním z hlavních taháků tohoto produktu. Obrovské množství lidí nyní řeší, jak se samotným spořením i nastřádanými prostředky naložit. Variant je hned několik. Peníze mohou začít důchodcům přilepšovat k penzi, ale lze je […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

12. 09. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Radek

    25 září, 2018

    Chápu, že to musí být povinné. Poté, co polská vláda jedním tahem pera škrtla polovinu úspor Poláků v 2. pilíři by bez donucení do státního systému už nikdo nešel.

    Odpovědět

  • Jan Manak

    3 října, 2018

    Je to tzv. opt-out. Čili pokud neuděláte nic, jste v systému. U nás se o něm hodně hovořilo, nakonec nastavili 2. piliř opačně – zúčastnili se pouze ti, kteří se aktivně přihlásili. A taokvých bylo jen 84 tisíc. Pravice doufala, ze aspoň takto okleštěnou penzijní reformu levice nechá, konec známe.

    Situaci 2. pilíře v Polsku a novou reformu bych nesrovnával. Ve 2. pilíři většina prostředků byla vyvedena z 1. pilíře, tedy z průběžného systému. Když se polské veřejné finance dostaly blízko 60% mastrichtské hranice, stát si peníze vzal zpět tak, že zrušil závazky penzijních fondů z titulu drženích polských vládních dluhopisů.

    Do 3. pilíře přispívají jen zaměstnavatelé a zaměstnanci. Stát se účastní „jen“ formou daňových úlev. Politicky by bylo mnohem složitější znárodnit 3. pilíř, než ten druhý. Ale máte pravdu, během schůzek ve Varšavě jsme slyšeli spekulace o tom, jaký bude zájem a jak moc se lidé budou bát dalšího znárodnění.

    Lidí mají dlouhou paměť. Francouzi v 60. letech škrtli 2 nuly, ale až do zániku franků počítali ve „starých francích“ – 10 tisícům frankům říkali slangovým výrazem pro milion. To smazalo až euro. Češi si také vzpomínají na měnovou reformu v roce 1953, i když ji na vlastní kůži prakticky nikdo z dnes žijících nezažil. I u nás se tradovala historka o sousedovi, který před víkendem prodal byt a po „menovém“ víkendu za utržené peníze koupil synovi kolo. Je možné, že poláci do nového systému nepůjdou čistě z obav z dalšího znárodnění. Ale osobně bych se toho příliš nebál.

    Odpovědět