Úterý 19. listopadu. Svátek má Alžběta.

Nepozvali jste blízké zemřelého na pohřeb? Hrozí vám žaloba

Hrob - hřbitov - pohřeb
Penze Zbyněk Drobiš 24.08.2018 | 00:00 0 Komentářů

Může neinformování o místu a datu konání pohřbu osoby blízké zakládat právo na poskytnutí satisfakce vůči osobě, která pohřeb zorganizovala a zatajila? Odpověď poskytuje rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Vztahy mezi pozůstalými mohou být emotivní zejména při řešení majetkových záležitostí anebo vydědění, avšak mohou přesahovat také ke sporům o ochranu osobnosti.

Neinformování o pohřbu osoby blízké

Spor, který rozhodoval Nejvyšší soud, vycházel z podané žaloby na ochranu osobnosti zletilými dětmi zemřelého vůči manželce zemřelého, která vypravila pohřeb, aniž by informovala děti manžela o datu konání, přestože si děti přály účastnit pohřbu. Děti zemřelého se domáhaly na žalované písemné omluvy a náhrady nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč pro každého z nich.

Tip: Dědické právo v novém: Nepominutelný dědic

Jak rozhodovaly soudy

Soud prvního stupně vyhověl podané žalobě, kdy jednání žalované považoval za podstatný zásah do osobnostních práv zletilých dětí, které měly silné citové vazby na zemřelého otce. Z rozhodnutí soudu prvního stupně vyplývá, že děti měly zájem zorganizovat pohřeb a dotazovaly se žalované na termín a místo pohřbu, avšak žalovaná tyto informace neposkytla.

Odvolací soud potvrdil z podstatné části rozhodnutí soudu prvního stupně, kdy se však neztotožnil s úvahou soudu prvního stupně o nutnosti uveřejnění omluvy také v místním deníku.

Tip: Dědické právo v novém: Pozor na dluhy potápějící dědice!

Rozhodnutí Nejvyššího soudu

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dovolání k Nejvyššímu soudu mimo jiné s argumentací, že pohřeb by neproběhl uctivě k zemřelému v přítomnosti jeho dětí s ohledem na vztahy mezi manželkou a dětmi zemřelého.

Nejvyšší soud zamítnul dovolání, kdy osobám blízkým obecně svědčí právo na pietu z hlediska ochrany jejich osobnosti. K tomuto Nejvyšší soud:

„Je proto možno uzavřít, že oprávnění osob, jejichž výčet obsahuje ustanovení § 114 odst. 1 věta druhá o.z., nelze posuzovat jako absolutní právo umožňující takovýmto osobám bez objektivně seznaného důvodu vyloučit další osoby, jimž ve smyslu § 81 o.z. svědčí právo na pietu, z možnosti účastnit se pohřbu jim blízkého zemřelého člověka, vzdát mu tak úctu a současně mimo jiné i dát tak průchod svým legitimním citům ve vztahu k němu. Zabránění účasti na pohřbu takovýmto pozůstalým – byť s odkazem na zmiňované ustanovení § 114 odst. 1 věta druhá o.z., proto může případně být za určitých okolností konkrétního případu klasifikováno i jako zneužití práva, které ve smyslu ustanovení § 8 o.z. nepožívá právní ochrany.“

Uvedené a citované rozhodnutí (Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2202/2017) naleznete v kompletním znění na webových stránkách Nejvyššího soudu: www.nsoud.cz. Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu byla podána ústavní stížnost, která nebyla rozhodnuta k datu uveřejnění tohoto článku.


Budete-li řešit obdobný spor, lze jedině doporučit konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho konkrétního případu, a to i vzhledem k neustálému vývoji rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.