Čtvrtek 23. listopadu. Svátek má Klement.

Nejvyšší soud: Investiční zprostředkovatel za škodu z pasivity nezodpovídá

Investiční zprostředkovatele polil pot po rozhodnutí Městského i Vrchního soudu v Praze. Ten nařídil náhradu škody investičnímu zprostředkovateli za nečinnost – nedostatečně sledoval akcie a neporadil klientovi včas prodat. Nejvyšší soud ovšem rozsudek zrušil. Proč?

Nejvyšší soud v nedávné době vydal zajímavé rozhodnutí v problematice odpovědnosti investičního zprostředkovatele za ztrátu na investici klienta. Jedná se o rozhodnutí, které navazuje na dřívější spory u Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze, o kterých jsme informovali v článku „Průlomové soudní rozhodnutí: Investiční zprostředkovatel musí odškodnit klienta“.

Základ sporu

Městský soud v Praze a následně Vrchní soud v Praze projednával soudní spor investora vůči obchodníkovi s cennými papíry a investičnímu zprostředkovateli. Předmětem sporu byla škoda, která vznikla investorovi v souvislosti s nákupem akcií společnosti FirstFed Financial Corporation na základě doporučení investičního zprostředkovatele. Investor nakoupil tyto akcie v průběhu ledna 2009 za cenu 1,65 USD za akcii a prodal v březnu 2009 za cenu 0,19 USD za jednu akcii, čímž z celkového objemu zakoupených akcií vznikla ztráta ve výši 13 140 USD. Tuto ztrátu na investici následně investor vymáhal jakožto škodu.

Jak rozhodovaly soudy

Městský soud v Praze a následně Vrchní soud v Praze dovodil odpovědnost investičního zprostředkovatele za škodu způsobenou investorovi s odůvodněním, že investiční zprostředkovatel byl pasivní od nákupu do prodeje akcií. Soudy dovodily, že investiční zprostředkovatel jakožto odborně znalá osoba mohla v určitém rozsahu zabránit škodě vhodnými doporučeními investorovi ke změně investiční strategie.

Soudy stanovily, že investor nese taktéž odpovědnost za škodu, a to ve výši 80 %, tudíž byl investiční zprostředkovatel povinen k náhradě škody pouze v rozsahu 20 % z celkové škody.

Dovolání k Nejvyššímu soudu

Rozsudek Vrchního soudu v Praze byl napaden dovoláním k Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud si v rámci dovolání vymezil právní otázku: „Zda a za jakých podmínek je nečinnost investičního zprostředkovatele v době po nákupu investičního nástroje, který zprostředkovatel, porušením povinnosti, jež zakládá právo na náhradu škody ze ztráty utrpěné investicemi.“

Tento článek nemůže obsáhnout veškerou argumentaci a odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu, poukažme si však na nejzajímavější teze z rozsudku.

Tip: Kompletní znění rozsudku a odůvodnění Nejvyššího soudu pod spisovou značkou 23 Cdo 3695/2013

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že investor a investiční zprostředkovatel si nesjednali povinnost investičního zprostředkovatele aktivně jednat vůči investorovi po nákupu akcií do jejich případného prodeje. Jelikož si tak investor a investiční zprostředkovatel nedohodli zvláštní povinnost informování o vývoji na trhu s akciemi v době od nákupu akcií do jejich případného prodeje, nenese investiční zprostředkovatel odpovědnost za ztrátu z prodeje akcií investora.

Skutečnost, že si investor a investiční zprostředkovatel výslovně neujednali uvedenou informační povinnost o vývoji na trhu investičního nástroje, je nutné odlišovat od povinností investičního zprostředkovatele vůči investorovi před nákupem takového investičního nástroje dle jeho doporučení.

Nejvyšší soud uvedl, že pokud investiční zprostředkovatel poskytuje investorovi investiční poradenství, musí investiční zprostředkovatel kvalifikovaně posoudit vhodnost a přiměřenost konkrétní investice v souladu se zásadou odborné péče a ochranou neprofesionálních investorů.

K tomuto Nejvyšší soud: „Poskytne-li investiční zprostředkovatel investiční poradenství v souladu s požadavky odborné péče, po provedení testu vhodnosti a za dodržení informačních povinností (zejména § 15a ZPKT), není možné dovodit případné porušení jeho povinností ve smyslu zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Dojde-li však k porušení povinnosti, je třeba zkoumat, zda zjištěné porušení povinnosti bylo způsobilé ovlivnit rozhodnutí zákazníka takovým způsobem, který zakládá právo k náhradě škody ze zmařené investice, neboť ne každé porušení povinností stanovených ZPKT může mít takovou intenzitu.“

Nejvyšší soud tak rozhodnul, že právní posouzení učiněné Vrchním soudem v Praze je neúplné z hlediska, zda investiční zprostředkovatel před nákupem akcií splnil veškeré své povinnosti vůči investorovi. Z tohoto důvodu zrušil Nejvyšší soudu rozsudek Městského soudu v Praze a rozsudek Vrchního soudu v Praze a případ vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Vzhledem ke složitosti tématu doporučujeme v případě řešení obdobné problematiky konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů konkrétního případu, a to s ohledem na vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.

Má investiční zprostředkovatel zodpovídat za ztráty klienta?

Nahrávání ... Nahrávání ...

3 komentáře: “Nejvyšší soud: Investiční zprostředkovatel za škodu z pasivity nezodpovídá”

  1. napsal:

    Je jen otázkou času, kdy se něco podobného stane i na poli životního nebo majetkového pojištění. Klient bude mít pojistný produkt, ten bude např. inovován, v rámci inovací přibude nějaké riziko nebo bude odstraněna nějaká výluka. Stane se pojistná událost nebo cokoliv jiného a klient zjistí, že kdyby měl inovovaný nebo jiný produkt, tak by se svého plnění dočkal. Že je to sci-fi ? A co takhle dle dohledového benchmarku ČNB termín „odborná péče“ ? Nedělám si sebemenší iluze o tomto oboru, podle mě to jde od deseti k pěti a od pěti do zádele. Připravovaná regulace rizikovek s ručením 5 let, teď tyto (zatím) neúspěšné právní pokusy…

    • pavel-hanzl napsal:

      Srdečně vás zdravím, pane Já!

      Úvodem bych rád vyjádřil skromné přání, že jste si o svátcích báječně odpočinul.

      Výborně. Zastáváte se tedy finančního poradenství, odsuzujete připravovanou regulaci provizí z rizikových ŽP, dále stejně tak se zastáváte i existence finančních poradců na trhu, protože jsou pro klienty užiteční. Tudíž, kdyby na trhu nebyli, tak by klientům chyběli.

      Laskavě se ptám, zda jste to byl vy, kdo napsal nedávno, že jsme jako Cikáni a klientům by chyběly maximálně 2% z nás?

      Odpověď A) Hrdě se přihlásíte k autorství obou příspěvků, tím ale potvrdíte, že jste psychicky nemocný a jste k pláči

      Odpověď B) Vy jste to o Cikánech nepsal, takže prosím uvažte, že byste si vymyslel nějaký více duchaplný a originálnější nick. Opravdu mne vždy znejistí, když se rozumný člověk dělí o jeden nick s dalšími lidmi, z nich někteří jsou hlupáci a někteří jsou agresivní hlupáci. Váš dnešní příspěvek je totiž pravdivý a uznale souhlasím. Finanční poradci vždy budou mít co dělat a z definice jejich práce se musejí finanční produkty stále vyvíjet, což vede k vyšším užitkům klientů a provizím poradců.

      Odpověď C) Vymyslíte odpověď, která nic neodpoví na mou otázku, zato si hezky ulevíte pokusem mne opět urazit. Pak ovšem nadále patříte lékařům k léčbě vaší duše, ale navíc na oddělení jménem Neklid.

      V reklamách bývá C správně, ale pevně věřím, že vy toto pravidlo porušíte.

    • Pozorovatel napsal:

      Čemu se divíte ? Začalo to u životních rezervotvorných pojistek, přechází to na investice a skončí to u hypoték. Několik mých klientů mi volalo, že jim bylo buď voláno nebo byli e-mailem osloveni právními firmami s nabídkou hloubkové analýzy práce jejich finančního poradce. Důvod ? 99% finančních poradců klienty poškozuje svojí radou nebo doporučením, vše zanalyzujeme, poradce a pojišťovny zažalujeme a veškerou finanční újmu včetně odškodného pro vás vysoudíme zpět. Tak to už jsme jak v USA, kde se na vás poté, co opustíte vchodové dveře nemocnice sesype houf právníků s tím, že pokud jste nebyl spokojen s přístupem či zákrokem nemocnice, tak za vás provedou žalobu. Umíte si představit ten právní precedens, kdyby to Nejvyšší soud uznal ? To by se nám panečku investiční společnosti a fondy prohnuly :0)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.