Sobota 28. listopadu. Svátek má René.

Na co je dobrá další regulace?

Investice Daniel Kuchta 19.01.2014 | 18:44 1 Komentář

Evropa chce transparentnější, lepší, otevřenější a bezpečnější finanční trhy, které budou lépe sloužit reálné ekonomice. Alespoň na papíře by to měla v průběhu dvou let zabezpečit nová regulace, která přináší několik omezení na mimoburzovních trzích, u obchodů s komoditami a vysokofrekvenčním obchodování.

Jednání o nové regulaci, která by měla upravovat pravidla původní směrnice MiFID, trvala téměř tři roky a bude trvat další dva, než vejdou nová pravidla úplně v platnost. Oficiálně jde tedy o to, aby byly napraveny chyby, které „napáchal“ první MiFID, ve skutečnosti ale půjde o to, aby se některé aspekty trhů, které vypadají příliš uvolněně, dostaly pod regulační pravidla. Dotčeny budou jak obchody realizované mimo burzovní trhy (OTC), vysokofrekvenční obchodování i některé obchody na komoditních burzách.

U obchodů prováděných mimo burzovní trhy jde především o omezení tzv. dark poolů, což jsou obchody prováděné mezi finančními institucemi, přičemž detaily obchodů nejsou veřejně známé (resp. jsou oznámeny až po zrealizování transakce). Zastánci těchto obchodů argumentují, že je využívají při velkých transakcích, které se tak mohou odehrávat bez toho, aby došlo k cenovým pohybům na trzích. Kritici zase tvrdí, že tyto obchody prakticky zpochybňují význam akciových trhů a mohou vést k manipulaci s cenami, kdy velké společnosti mohou nabývat cenné papíry za lepší ceny, než ostatní účastníci trhu. Jestli se podaří trhy více zpřehlednit, je otázkou, velcí investoři si spíše najdou způsob, jak nová pravidla obcházet a dělat si věci po svém – zatím si pouze stěžují, že nová pravidla budou znamenat nižší flexibilitu při zajištění a vyšší náklady.

Reforma se zaměřuje také na úpravu pravidel u vysokofrekvenčního obchodování, které na jednu stranu přináší na trhy vyšší likviditu, ale také stojí za zvýšenou volatilitou na trzích. Hlavním cíle je zpomalení obchodů a dává důraz na větší testování algoritmů.

Regulace chce také zavést limity u obchodování některých komoditních kontraktů, což by mělo vést k omezení spekulativních obchodů vedoucích k velkým cenovým výkyvům na trzích s potravinami, kovy a energetickými komoditami. Kritici regulace zastávají názor, že přílišná regulace může vést ke komplikacím u zajišťování, odlivu investorů z evropských trhů, snížení objemů a v konečném důsledku také zvýšení volatility na trzích. Problémem je rovněž skutečnost, že limity zatím nejsou určeny a budou v kompetenci národních regulátorů. Samotné burzy již přitom opatření proti manipulaci s trhem zavedly, ale je vidět, že účinek není nijak slavný. Je tedy otázkou, jestli nová regulace bude znamenat zlepšení situace.

Osobně jsem, podobně, jako jeden z našich čtenářů, zvědav, jak může tato regulace vylepšit podmínky na trhu a vytvořit bezpečnější a otevřenější trhy pro všechny. V konečném důsledku to pouze potvrzuje vývoj v poslední době, kdy politici a centrální banky mají na trhy stále větší a významnější vliv – a často je to spíše kontraproduktivní.

Ono regulovat trhy a omezovat některé „problematické“ aspekty na trzích je jedna věc. Druhá věc je, aby ta regulace skutečně byla prospěšná, a zejména, aby měla dlouhodobý příznivý efekt na trhy, investory, společnosti, zkrátka na všechny, které se dění na finančních trzích týká. Problémem všech regulací v posledních letech (nebo i desítek let) je skutečnost, že po určité době dojde buďto k jejich zrušení, nebo zmírnění takovým způsobem, že může dojít k další krizi. Regulace se vytváří nesystémově a často se se jen látají díry, které se zdají být největší a nejproblematičtější.

Problémy HFT nejsou žádnou novinkou. Tento způsob obchodování funguje na trzích již několik let a o jeho problémech se také mluví poměrně dlouhou dobu. Proč se EU vzpamatovala až teď, pět let od vypuknutí krize, přičemž opatření vejdou v platnost o další dva roky, je záhadou. Také manipulace na komoditních trzích není něčím, s čím by se trhy potýkaly krátkou chvíli, stejně jako mimoburzovní obchody.

Každá regulace vytváří na trzích zdání většího bezpečí, přičemž výsledek je nakonec úplně opačný – dochází ke zvyšování morálního hazardu. Pokud je regulace zbytečně tvrdá, dochází k obcházení regulace a vytváření podmínek pro šedý trh, manipulace s trhem (čemuž se i tato regulace snaží zabránit). Výsledkem pak může být buďto další zpřísňování podmínek, čímž ale dochází k úplnému omezování fungování trhu, nebo naopak, regulace se zmírní, nebo zruší, což z historických zkušeností vede ke krizovým situacím. Účastníci trhu v takovém případě vlastně nejsou na nějakou volnost připraveni a dochází k takovému vývoji, který vede k velkým krizím – a pak k další regulaci.

V Evropě navíc ovlivňuje fungování trhů fakt, že každá země má vlastní pravidla a pro fungující trhy je potřeba dělat kompromisy. Země s velkými a rozvinutými trhy, jako jsou Velká Británie, nebo Německo, nedělají ústupky velmi rády, a když už, tak se snaží vytěžit ze změn maximum.

Vzhledem k tomu, jak dlouho a těžko se regulace rodila, a vzhledem ke zkušenostem z poslední doby, lze nakonec očekávat, že v průběhu následujících dvou let, kdy má dojít k jejímu uplatnění, ještě nastane několik změn, které nakonec celý systém změní natolik, že budou všechny regulace prakticky k ničemu. A začne se jednat o dalších, které budou řešit to, co zanedbaly ty poslední. Hlavně že mají politici co dělat.

Jeden komentář: “Na co je dobrá další regulace?”

  1. Lojza H. napsal:

    Na takový čuraky, jako seš ty,aby měli o čem psat poněvadž jinak uměj hovno.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.