Máte vysoké příjmy? I tak můžete mít problém s důchodem

Měsíční částka státního důchodu závisí pouze na výši příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, a na získané době pojištění v celých ukončených letech. Ze zdanitelných příjmů dle § 8 (kapitálové příjmy), dle § 9 (příjmy z nájmu) a dle § 10 (ostatní příjmy) se sociální pojištění neplatí. Někteří občané mají tedy v praxi vysoké příjmy, a přitom se jim dané období vůbec nezohledňuje pro důchodové účely.

Praktický příklad

Paní Nováková v daňovém přiznání za rok 2017 měla základ daně (příjmy ponížený o výdaje) dle § 9 ve výši 400 000 Kč a dle § 10 dalších 400 000 Kč. Příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) dle § 6 zákona o dani z příjmu a ze samostatné výdělečné činnosti dle § 7 zákona o dani z příjmu žádné neměla.

Protože nebyla během roku 2017 splněna žádná ze zákonných podmínek pro hodnocení tohoto roku jako náhradní doby pojištění, tak se uvedený rok vůbec nepočítá do doby pojištění ovlivňující důchodové nároky. Nulový příjem podléhající sociálnímu pojištění má dále negativní vliv na výpočet osobního vyměřovacího základu (průměrné mzdy za odpracované roky).

Pro důchod se hodnotí pouze hrubá mzda

Daň z příjmu fyzických osob se u zaměstnanců počítá ze superhrubé mzdy, tj. hrubé mzdy zvýšené o sociální pojištění a zdravotní pojištění placené za zaměstnance zaměstnavatelem (v souhrnu 34 %). Pro důchodové účely se však nehodnotí daňový základ ze závislé činnosti (řádek číslo 34), ale hrubá mzda od všech zaměstnavatelů, ze které bylo  zaplaceno sociální pojištění (většinou řádek číslo 31, ale může být i nižší).

^REKLAMA

Praktický příklad

Pan Krejčí měl po celý rok 2017 hrubou mzdu 30 000 Kč. Roční hrubá mzda byla tedy 360 000 Kč a mzdové náklady zaměstnavatele činily 482 400 Kč (360 000 Kč x 1,34). Pro důchodové účely je za rok 2017 rozhodující částka 360 000 Kč.

Penze živnostníků je nízká

Pro důchodové účely u živnostníků se za rok 2017 hodnotí vyměřovací základ a nikoliv hrubý zisk nebo příjem. Někteří živnostníci mají vysoké příjmy, a přesto se jim důchod mnohdy počítá z částky nižší než minimální mzda.

Praktický příklad

Podnikatelka Černá měla za rok 2017 roční příjem ve výši 600 000 Kč. Výdaje měla minimální, a proto je uplatnila 60% výdajovým paušálem. Základ daně za rok 2017 je tedy 240 000 Kč (600 000 Kč x 40 %). Vyměřovací základ pro placení sociálního pojištění je však 120 000 Kč (polovina daňového základu). Roční vyměřovací základ 120 000 Kč přitom odpovídá hrubé měsíční mzdě pouze 10 000 Kč.

Měsíční důchod paní Černé bude tedy velmi nízký, v závislosti na získané době pojištění. Přestože finanční situace paní Černé je dobrá, neboť skutečné náklady jsou měsíčně v řádech jednotek tisícikorun, tak bude mít paní Černá velmi nízký státní důchod.

Kdo má myslet na penzi?

Někteří lidé měli v roce 2017 vysoké příjmy, a přesto se jim dané období nebude hodnotit pro důchodové účely nebo v nižší částce než je minimální mzda. Vlastní spoření a investování na penzi je pro tyto občany ještě důležitější než pro ostatní lidi, přestože finanční produkty k zajištění na penzi by měly mít své pevné místo ve finančním plánování ve všech zodpovědných rodinách.