Pondělí 29. listopadu. Svátek má Zina.

Máme se v ČR bát dluhové spirály kvůli rostoucímu státnímu dluhu?

Foto: Pixabay

Úrok na státním dluhu České republiky (ČR) stoupá na víceletá maxima. Ve druhém čtvrtletí roku 2021 dosahoval dluh úrovně 42,7 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z dat zveřejněných Českých statistickým úřadem (ČSÚ). Máme se proto obávat dluhové spirály?

Ministerstvo financí (MF) ve svém vyjádření pro server Investujeme.cz uvádí, že zadlužení České republiky je v rámci Evropské unie šesté nejnižší a je hluboko pod evropským průměrem. MF očekává pro rok 2021 zadlužení veřejných financí vůči HDP ve výši 43,5 %, přičemž v zemích eurozóny dosahuje 102,4 %. Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti navíc nastavuje konsolidaci veřejných financí již od roku 2022. Ta je v zákoně dána v minimální variantě, tedy zákon nezakazuje konsolidovat rychleji, pokud to ekonomické podmínky dovolí. Konsolidace by však podle MF neměla ohrozit ekonomický růst.

„Ministerstvo financí ve své predikci ze srpna 2021 předpokládá dluh sektoru vládních institucí v roce 2024 pod úrovní 52 % HDP, přičemž strukturální saldo klesá tempem daným zákonem. Vlivem konsolidačního úsilí by zadlužení mělo dál zpomalovat a následně klesat,“ říká Martin Blecha z tiskového odboru MF.

Veřejné finance České republiky se tak podle ministerstva nachází, a i nadále budou, pod hranicí stanovenou evropským Paktem o stabilitě a růstu (dluh pod úrovní 60 % HDP). „Konkrétní naplnění konsolidace a její tempo budou však pochopitelně záviset na hospodářské politice vlády, která vzejde z výsledků právě proběhlých voleb do Poslanecké sněmovny,“ vysvětluje Martin Blecha.

Vtipná replika „zdroje jsou“

Všichni ekonomové ale takové nadšení ministerstva nesdílejí. „Rostoucí státní dluh by určitě měl být varovným signálem,“ připouští analytička Hospodářské komory České republiky (HN ČR) Karina Kubelková. Záleží podle ní především, jak se k situaci postaví nová vláda. Pokud bude nastavena a dodržována skutečně ambiciózní konsolidační strategie, není třeba se dluhové spirály obávat.

„I když vám to žádný představitel vlády či Ministerstva financí neřekne narovinu a schovávají se za vtipnou repliku, že „zdroje jsou“, tak nemůžou být dále od pravdy. Vždyť státní dluh jen za poslední roky vzrostl o 1 bilión korun, což je nárůst 75 %,“ uvádí pro server Inestujeme.cz odborník Partners Martin Mašát.

„Nebude dlouho trvat a investoři si řeknou třeba o 3 %“

Úrokové náklady státu podle Mašáta tak rychle porostou, a to o to rychleji, až investoři pochopí, že stát si bude půjčovat i na splácení starších dluhů. Před rokem byly úroky ze státního desetiletého dluhu kolem 0,3 % ročně, nyní už jsme nad 2 %. Nebude dlouho trvat a investoři si řeknou třeba o 3 %. „Důvody jsou jasné: inflace skoro 5 %, nekontrolovatelně rostoucí zadlužení státu, nesystémové kroky při řízení rozpočtu a neschopnost udělat důchodovou reformu,“ vysvětluje odborník Partners.

Podle ekonoma České spořitelny (ČS) Michala Skořepy bude hodně záležet na dalším chování české politické reprezentace. „Minimální podmínkou, abychom se vyhnuli trvalému růstu dluhu a s tím spojeným rizikům, je snížit deficity pod 150 miliard korun a skončit trend z posledních let, kdy se zvyšovaly výdaje a snižovaly příjmy bez příslušných rozpočtových protiopatření,“ podotýká Michal Skořepa.

Ještě nedávno byla dluhová služba státu 20 miliard a nyní se blížíme 50 miliardám korun za rok. A to je teprve začátek. „Dluhové spirály se bát nemusíme. A to jen v případě, že stát přestane mít deficity, že se radikálně zvednou daně – uvidíme po volbách které daně – a že stát dodrží svojí dluhovou brzdu – to je ale jen číslo),“ myslí si Martin Mašát.

„Růst státního dluhu rozhodně nesmíme brát na lehkou váhu. Určitě je potřeba aby novou vládou byla nastavena vhodná konsolidační strategie,“ uzavírá odborník Banky CREDITAS David Jandásek.

 

55 komentářů: “Máme se v ČR bát dluhové spirály kvůli rostoucímu státnímu dluhu?”

  1. expert z Lehman bros. napsal:

    Koukám, že Fuld vždy přijde na nějaký web, začne plácat ty svoje neskutečný komunistický bláboly a buď to skončí tak, že ho lidi vyštípou, nebo na toho trolla přestanou reagovat a on odejde prudit jinam, než ho i tam zase prokouknou.

    • Richard Fuld napsal:

      Tak já popisuji fungování standardních kapitalistických států, ke kterým lidé z těch komunistických lágrů obdivně vzhlíželi. 🙂 To, co Vy máte za komunismus, mají normální lidé za kapitalismus. Proberte se.

      A Vy si myslite, vyštípání kohokoliv z diskuze je tou pravou metodou, jak vést smysluplnou diskuzi?

      • Karel napsal:

        Pane Fulde, já obdivuji vaši ochotu a vytrvalost vést „smysluplnou“ diskusi s postpubertálními idioty.

        • Richard Fuld napsal:

          Moc děkuji za tuto Vaši reakci Karle. 🙂

          Někdo by se o tu smysluplnou diskuzi s nimi asi pokoušet měl. 🙂 Nejen současná mládež si totiž myslí, že po přečtení několika tweetů a příspěvků na facebooku sežrala veškerou moudrost lidstva a vzájemně se v tom ještě utvrzují.

          Myslím, že je tedy nanejvýš nutné, aby zjistili, že existují i jiné názory, než ty, v kterých se vzájemně utvrzují v těch jejich od okolního světa izolovaných komunikačních bublinách.

          Ale máte pravdu, že je to v drtivé většině případů marné…

  2. Richard Fuld napsal:

    Tak ekonomika bez státu existovat může. 🙂 Tedy spíše jen teoreticky. Rozhodně je ale lepší pokud nejen ekonomika, ale celá společnost je nějakým způsobem organizována. A nejrozšířenějším a funkčním způsobem organizace společnosti je demokratický právní stát.

    • Richard Fuld napsal:

      Takto to dopadá, když se ekonomických záležitostí ujme bývalý policajt. Opravdu „odborník“, na kterého se mohou všichni spolehnout. 🙂

      • Rachel napsal:

        A vaše erudice v oblasti ekonomie je jaká? A jaká je vaše praxe?

        • Richard Fuld napsal:

          Moje praxe a erudice je zcela naddimenzovaná co se týče závěru, že policajt je prostě nekompetentní k tomu, aby zaváděl takové navíc nezákonné nesmysly.

          • Rachel napsal:

            Možná, že je spíše naddimenzované ego a poddimenzované racio.

            • Richard Fuld napsal:

              Tak podle jiného Vašeho příspěvku se dobrovolně a rád podvoluji, ale to Vám nebrání současně psát o mém naddimenzovaném egu?

              To jaksi nejde dohromady. Buď mám nadměrné ego, nebo se rád podřizuji ostatním. Musíte si vybrat jen jedno. 🙂

              A o raciu byste raději snad ani psát neměla. Zatím jste tu žádné racio k samotnému předmětu diskuze nevyjevila. 🙂

              • Ron napsal:

                Umíte jen generovat stohy sofismat „ospravedlňující“ státní monopoly a státní donucování.

                • Richard Fuld napsal:

                  A tak to mě špatně chápete. Já jsem příznivcem kapitalismu, tedy tržní ekonomiky fungující v prostředí demokratického právního státu, nikoliv toliko státních monopolů a státního donucování, jak nesprávně píšete.

                  A to, že moje názory jsou sofismata, to by mohl napsat každý. Každý by ale měl uvést které konkrétní názory (a proč) považuje za sofismata. 🙂 Na to se zřejmě už nezmůžete, Rone. 🙂

          • F R A N K napsal:

            Raději se připravte na další položky v tomto seznamu:
            https://www.bitrawr.com/demonetized-currencies

            • Richard Fuld napsal:

              Tolik katastrof a hyperinflací a peníze zde máme stále. Proč asi? Bez nich to prostě nejde.

              BTC peníze nahradit nemůže. Samotný jeho koncept je založen na popření používání peněz a jejich nahrazení jakousi bláznivou virtuální komoditou.

  3. Venezuela Zimbabwová napsal:

    Je to v pohodě, stát nemůže zbankrotovat ať je sebezadluženější, úroky z dluhu sebevyšší a státní výdaje sebenesmyslnější.
    Protože si ty peníze vždy může vytisknout.

    Jiná otázka je, zda se státem chceme tuto hru hrát, zda chceme sdílet dluhy a měnu s asociálním nepracujícím notorickým dlužníkem, který si ve sklepě tiskne peníze.

    To ať si rozhodne každý sám za sebe. Jsme přeci suverénní svéprávní jedinci s přirozenými právy a svobodou danou od Boha.
    Já tak nějak větřím trend, že to lidi přestává ₿avit.

      • Richard Fuld napsal:

        Profitovat na zprostředkování „plateb“ i něčím jiným, než penězi? Je to sice čirý nesmysl, ale samozřejmě vydělávat peníze na nesmyslech a lidské blbosti jde a moc dobře. 🙂 A ty co na tom vydělají, to samozřejmě bude bavit. 🙂 Ty, co na tom začnou prodělávat (pokud to budou schopni vůbec zjistit) to samozřejmě po nějakém čase bavit přestane. 🙂

        Život ale není jen o zábavě, že?

        • Jarrrr napsal:

          Boží. Bitcoin už uznávají velkopodnikatelé, politici, bankéři, investoři. … jen Fulda ne. Ten je bolševicky tvrdej, nepřevlíkne kabát, taková naše Jiřka Švorcová.
          Vydržte, držíme vám palce. Možná skončíte i v muzeu.

          • Richard Fuld napsal:

            Že nějací podnikatelé uznávají BTC? No a co? Oni na něm vydělávají peníze. Proto ho „uznávají“. To ale neznamená, že BTC může nahradit peníze. Na BTC je možné vydělávat peníze, jako na každé jiné komoditě, ale nikdy BTC nemůže být penězi. BTC může být maximálně primitivním prostředkem komoditních barterových směn, jako jakýsi „doplněk“ v prostředí, kde hlavním prostředkem směny jsou stále peníze.

    • Richard Fuld napsal:

      „Je to v pohodě, stát nemůže zbankrotovat ať je sebezadluženější, úroky z dluhu sebevyšší a státní výdaje sebenesmyslnější.“

      Ano, to je pravda. Vždy ty státní dluhopisy může koupit centrální banka a tak zajistit, že stát bude dlužit sám sobě, resp. bance, kterou vlastní, takže technicky zkrachovat nemůže.

      Něco jiného ale je, jestli by to nesmyslné utrácení vydržela ekonomika. To, že by stát nezkrachoval, neznamená, že by jeho nezodpovědná fiskální politika nemohla poškodit nebo úplně zničit ekonomiku. A to je o co tady jde. O ekonomiku. Jestli má stát dluh 1 bilion, 10 bilonů nebo 100 bilionů korun, může být každému úplně jedno. Ale nikomu nebude jedno, jestli je růst ekonomiky 1%, inflace 20%, pokles reálných mezd 5% a pokles důchodů 10% p.a. nebo jestli bude deflace 10%, pokles mezd a důchodů 15% a pokles ekonomiky 20%.

      Důležitá je jen ekonomika, ne „hospodaření“ a zadlužení státu.

      Peníze (ani dluhy) se státem nesdílíte. Resp. s nikým je nesdílíte. Peníze prostě používáte. Pokud máte dluhy, zajímá Vás jen ten Váš vlastní.

      A buď používáte elastické peníze, které státu umožní pomoc ekonomice v krizi, nebo používáte rigidní peníze, které státu neumožní pomoc ekonomice v krizi. Buďto používáte elastické peníze, které ekonomické aktivity nijak neomezují, nebo používáte rigidní peníze, které ekonomické aktivity omezují brutálně.

      Rozdíl mezi těmi penězi spočívá v přímém a zásadním dopadu do prosperity firem a domácností. O to jediné jde, jak prosperují domácnosti a firmy, nikoliv to jak vypadá zadlužení státu, které je hlavně vedlejším odrazem toho, jak prosperuje ekonomika.

      Lidi baví prosperovat a nebaví je utápět se v hlubokých a dlouhých ekonomických krizích, které končí světovými válkami. Na tohle věřím zase já. 🙂 Je lepší být zdravý a bohatý, než nemocný a chudý.

  4. Richard Fuld napsal:

    Pouze aktuální zástupce MF mluví o konsolidačním tempu v souvislosti s ohledem na chod (růst) ekonomiky. 🙂

    Ostatní „odborníci“ nahlíží na růst státního dluhu jako na autonomní izolovanou veličinu s tím představou, že čím rychleji budeme konsolidovat stav veřejných financí, tím lépe. To je ale zcela naivní přístup. Ono totiž platí, že čím utaženější bude fiskální politika, tím menší bude růst ekonomiky a tím nižší výběr daní a vyšší státní výdaje, takže celé to konsolidační úsilí muže přijít vniveč a přinést naopak nové a zbytečné problémy.

    Jediný správný přístup k veřejným financím je zvolit tak mírné tempo konsolidace, aby se ekonomika nezadusila a aby tedy ta konsolidace měla i nějaký pozitivní efekt, resp. že se té konsolidace vůbec dočkáme.

    Pokud budou konsolidační snahy příliš ambiciózní, může to ekonomiku poškodit natolik, že stav veřejných financí se ještě více zhorší, než aby se konsolidoval.

    Je třeba najít optimální tempo konsolidace a platí, že méně konsolidace může nakonec přinést lepší konečný výsledek, než přehnaně ambiciózní tempo konsolidace.

    A znovu je třeba zopakovat, že žádné přehnaně ambiciózní konsolidační úsilí není na místě rovněž z toho důvodu, že zadlužení ČR je v porovnání s mnoha jinými státy velmi nízké. Není žádný důvod k panice nebo hysterii, jak občas předvádí např. rozpočtová rada.

    • Maroš Lupták napsal:

      V dobe keď štát tvorí de facto polovicu ekonomiky je to žiaľ pravda, agresívne znižovanie dlhu by malo drastické následky. To je ale asi ako súhlasiť s tým že feťáka treba z drog ostaviť pomaly aby v amoku niekoho nezabil. Prvotný problém je niekde inde, hlavne v tom že sme nechali štát prerásť na takú obludu ktorá „za nás“ utráca takmer polku vyrobených statkov, tvorí jeden malinvestment za druhým a krásne pohrebiská kapitálu z betónu. Osobne by som si radšej dal krízu z redukčnej diety štátu a následne zdravý rast, než zase otvoriť noviny a prečítať si o high-tax vision pre UK a Bidenove sľuby na ešte väčší štát. Je mi z toho zle, ešte že máme tie vaše skvelé peniaze ktoré tieto zvrhlosti umožnia narásť do obludných rozmerov. Som zvedavý kedy to narazí na limity a či sa toho dožijem ja alebo si to vyžerú až moje deti.

      • Richard Fuld napsal:

        Představa, že ekonomické aktivity státu nějak omezují ostatní soukromé hráče, je nesmyslná. Právě díky těm elastickým pružným penězům, které jsou elastické jak pro stát, tak pro soukromé subjekty.

        Pokud stát např. postaví novou potřebnou infrastrukturu, tak tím vylepší prostředí pro podnikání všech ekonomických subjektů a umožní tedy i větší růst soukromého sektoru. To, že přitom podíl státu na celkové ekonomice vzroste, je jaksi irelevantní, resp. nekritizovatelné. 🙂 Ono nakonec tu infrastrukturu postaví ty soukromé subjekty, když stát to jen financuje. To samé platí pro státní dluh, který vznikne při stavbě dané nové infrastruktury. Jde o irelevantní číslo. Jde o to, že tu máme novou infrastrukturu, která umožní lepší fungování ekonomiky.

        Z uvedeného by tak mělo být zřejmé, že pouhý podíl státních výdajů na celkovém výkonu ekonomiky vlastně o ničem důležitém nevypovídá. Samozřejmě, že není možné nahradit všechnu činnost soukromých subjektů státními subjekty. O tom nemůže být řeči. 🙂 Nicméně pokud stát financuje pro ekonomiku prospěšné projekty, nezbývá než mu v tom fandit. Zvláště pak v tom případě, kdy se k tomu žádní soukromí investoři nehrnou.

        Fandit samozřejmě nelze ani početným a zbytečným regulacím, které ekonomiku svazují. V tomto ohledu platí, čím méně nesmyslných regulací, tím lépe.

        O limitech tady vždy všichni plamenně mluví, ale nikdo není schopen objektivně určit, kde se nějaké universálně určitelné limity státního zadlužení nacházejí.

        • Maroš Lupták napsal:

          Keď štát dá vykopať jamu a potom zakopať, vzrastie ekonomická aktivita, zamestná súkromný sektor, zníži nezamestnanosť a zároveň totálne neúčelne spotrebuje hromadu kapitálu a vzácnych zdrojov. Príkladov „zasypávania jám“ je dosť, v Portugalsku napr. diaľnice po ktorých nikto nejazdí a rozhľadne v údoliach. OECD sama publikovala štúdiu, kde skúmala vplyv veľkosti štátu na HDP a ekonomickom raste, záver – väčší štát znižuje ekonomický rast. Zdôvodnenie som už uviedol.

          • Richard Fuld napsal:

            Tak samozřejmě výstavbou užitečné infrastruktury jsem neměl na mysli vykopání a zasypání jámy. 🙂

            Zkuste oponovat poněkud kompetentněji.

            • Honza napsal:

              Zkuste ten Marošův příspěvěk dočíst do konce. Je to jen pár řádků.

              • Richard Fuld napsal:

                Napsat, že četl nějakou studii, která potvrzuje jeho názor je přece tak snadné. 🙂

                Proto jsem tomu ani nevěnoval žádnou pozornost. Mě by spíše zajímalo, jaký je mechanismus, který způsobí, že růst státu má přímý následek v podobě menšího růstu HDP. 🙂 To jsem se samozřejmě od Maroša nedověděl.

                • Honza napsal:

                  Možná jste to jen nepochopil 🙂

                  • Richard Fuld napsal:

                    Nemohl jsem pochopit něco, co Maroš vůbec nenapsal. 🙂

                    Pokud v Portugalsku postavili dálnici, můžete se vsadit (bez ohledu na to, zda po ní někdo jezdí), že její postavení bylo do objemu portugalského HDP zahrnuto. 🙂 Těžko tedy lze tímto vysvětlit, že HDP v takovém státě z tohoto důvodu roste pomaleji.

                    A i pokud bych to připustil, příčinou by nebylo „zvětšení státu“ ale nesmyslnost jednání toho státu. 🙂 A jsme zpět u toho, když jsem psal, že za výstavbu užitečné infrastruktury nepovažuji vykopání a zahrabání nějaké jámy, tedy ani postavení dálnice, po které nikdo nejezdí.

                    • Maroš Lupták napsal:

                      Pán Fuld je zrejme trol, takže ho nechajme dvíhať HDP stavaním diaľnic do nikam. Zdroje sú neobmedzené, crowding out efekt neexistuje a všetko je cukríkové.

                      Možno si raz nájde čas prečítať o efektoch vládnych výdajov na rast životnej úrovne:

                      https://www.heritage.org/budget-and-spending/report/the-impact-government-spending-economic-growth

                    • Richard Fuld napsal:

                      Pro Maroš Lupták:

                      Vy pořád zaměňujete vliv nesmyslných státních investic s velikostí státu.

                      To, že v Portugalsku postavili dálnici, která nikam nevede, neznamená, že všechny státy staví zbytečné dálnice. Je to naopak. Dálnice, která nikam nevede, je výjimka, ze kterou se Vy snažíte vydávat za pravidlo.

                      A státní investice žádné soukromé nevytláčejí. A i kdyby ano, tak je jedno, jestli HDP vzrostlo kvůli státní nebo soukromé investici.

                      To, že stát vytláčí soukromé investice je jen spekulativní tvrzení. O tom, kam budou investovat soukromí investoři, rozhodují ti investoři. A opakuji mnohem více soukromých investic je možné předpokládat v prostředí, kde stát vybudoval náležitou infrastrukturu, než tam kde tato infrastruktura chybí, nebo je nedostatečná.

                    • Maroš Lupták napsal:

                      Prečítajte si tú štúdiu pán Fuld. Tam sa odpovedá na to prečo veľký štát spomaľuje ekonomický rast. Spoiler alert: Je to o produktivite kapitálu, štát so zvereným kapitálom hospodári menej efektívne než privátny sektor. A kapitál je obmedzený, kapitál je práca a vzácne zdroje. Peniaze sú len denominátorom pre uľahčenie jeho kvantifikácie. Ale nebojte sa, mimo iné sa tam dočítate, že aj štát má svoju hodnotu, akurát že podlieha zákonu medzných nákladov a úžitku, s každým zväčšením jeho ďalší úžitok klesá až sa dostanete do bodu v ktorom sme dnes, že zväčšenie už viac škodí než pomáha a treba tam hodiť spiatočku. Ale vy nikdy nepochopíte rozdiel medzi papierom z tlačiarne a skutočnou hodnotou, takže je to zbytočné.

                    • Richard Fuld napsal:

                      Pro Maroša:

                      Já to četl a vůbec mi to nepřišlo přesvědčivé.
                      Aby nedošlo k nějakému omylu, já netvrdím, že jakákoliv proporce mezi státem a soukromým sektorem je v pořádku.

                      Naopak vždy tvrdím, že primárním generátorem hodnot je soukromý sektor a že hlavním účelem existence státu je nastavení prostředí, v němž tržní ekonomika funguje, nikoliv produkce.

                      Takže pokud mě chcete přesvědčit o tom, že v určitém bodu, kdy velikost státu bude evidentně neúměrná velikosti soukromého sektoru, dojde k tomu, že ekonomika takového státu bude růst méně, než by mohla, pak s tímto souhlasím.

                      Toto ale nelze zjednodušit do Vašeho tvrzení, že s velikostí státu VŽDY a AUTOMATICKY dochází k horšímu chodu ekonomiky.

                      Existuje „optimální“ (ani příliš velký ani příliš malý) stát. Pokud bude velikost státu příliš malá, může to mít stejně negativní vliv na ekonomiku daného státu, jako tomu bude v případě, kdy stát bude vzhledem k jeho ekonomice příliš velký (viz moje vysvětlení, že kvalitnější a rozsáhlejší infrastruktura budovaná právě státem, umožní více soukromých ekonomických aktivit soukromému sektoru).

                      Rozpor mezi našimi názory je tak v „universálnosti“ aplikace Vašeho tvrzení, kdy Vy tvrdíte, že platí vždy, já tvrdím, že platí jen někdy.

            • Loysa napsal:

              Stát o moc víc efektivnější a užitečnější není.
              Ale pokud vám efektivní a užitečný přijde, tak si ho samozřejmě živte.

    • Anonym napsal:

      Mluvite jako Malacova. Perpetum mobile vladnich vydaju neexistuje. Vladni vydaje na spotrebu se proste nevrati do statniho rozpoctu.
      Jen nerozumim, proc ti hloupi Nemci delaji konsolidaci tak, ze deficit roku 2022 maji na osobu mensi nez my a to jak nominalne, tak v parite kupni sily (tam je ten rozdil jeste vetsi).
      Uvedomte si, ze statni dluh uzira z budoucich primu rozpoctu. Dnes platime 40 mld. uroku, coz je na kazdeho starobniho duchodce 16000 za rok, tedy cca 1300 mesicne. Ano, o tolik by mohli mit vyssi duchod, nebyt dluhu.
      „Konsolidace“ v podani soucasneho MF vede k dluhove brzde nekdy kolem roku 2025. To nemluve o tom, ze
      – investice jsou na urovni roku 2009,10, pricemz vlada neustale opakuje mantru o proinvestovani se z krize
      – povinne vydaje jsou VYSSI nez prijmy rozpoctu. Vsechny ostatni vydaje vcetne investic jsou jiz na dluh.

      • F R A N K napsal:

        On je kombinací Maláčové, Ransdorfa (mluví úplné nesmysly, ale jako kniha), Johna Lawa, v dlouhém horizontu mrtvého Keynese a Marxe – fanatický uctívač státu, zastánce centrálního plánování měnové politiky, nekonečně rostoucího státního zadlužování, atd…

        • Richard Fuld napsal:

          Tyhle ad personam bláboly mě vždy potěší. 🙂 Krásně ukazují Vaši dutost, tedy absenci jakýchkoli věcných argumentů…

      • Richard Fuld napsal:

        Mě ale opravdu nevadí, že se státní výdaje na spotřebu zpět do státního rozpočtu nevrátí. Mě naopak vadí, když se o tento nemožný výsledek chce prostřednictví jakési „konsolidace“ někdo pokusit. 🙂

        To, že Německo bude rychleji konsolidovat vyplývá z výkonností německé ekonomiky, nikoliv z kvality německého státu. 🙂

        Ekonomicky méně výkonné ekonomiky prostě dokáží konsolidovat pomaleji a bylo by podivné, kdyby tomu tak nebylo. To, že má vláda velké oči a konsolidační ambice, neznamená, že se jí to podaří. Výsledkem může být naopak poškození té ekonomiky, která jediná je v ohledu tempa konsolidace relevantní. Zbožná přání a nesplnitelné předvolební sliby relevantní naopak nejsou.

        Bláboly o tom, jak úroky ze státního dluhu vlastně užírají z možnosti navyšovat důchody, mě opravdu dojaly. 🙂 Faktem je, že otázka výše důchodů závisí opět na té ekonomice a na vůli politiků ty důchody zvedat. Nadměrně ambiciózní konsolidace poškodí ekonomiku, takže ty úroky nižší nebudou a na zvyšování důchodů by pak stejně taky nebylo. Jediný relevantní způsob, jak se vrátit k udržitelným veřejných financím, je neházet klacky pod nohy ekonomice a umožnit ekonomice, aby z dluhů postupně vyrostla. Jinými slovy podporovat maximálně hladký chod ekonomiky a trpělivě čekat, že to přinese plody i ve sféře státního dluhu.

        Růst státního dluhu je v podstatě jednosměrka. Nahoru to jde, dolů to nejde, nebo jen velmi těžko a za velmi vysokou mnohdy nezaplatitelnou cenu. Čím dříve se s tím všichni smíří, tím lépe. 🙂

        Dluhová brzda je rovněž totální nesmysl. Je to jen nějaká arbitrárně stanovená hranice státního dluhu, po jejímž překročení se nestane vůbec nic. 🙂 Dříve nebo později nás k té hranici dostrkají všelijaké ekonomické krize, jejichž příchod nedokážeme ovlivnit. 🙂 Opět, či dříve se s tím smíříme, tím lépe.

        Skutečnost, že povinné výdaje jsou vyšší než daňové příjmy (odkud tuto informaci čerpáte?) vypadá sice neudržitelně, ale je to jen odrazem kondice naší ekonomiky. Tím, že ekonomiku poškodíme příliš ambiciózním plánem konsolidace, to nijak nevylepšíme. Naopak to samozřejmě bude ještě horší.

        • Rachel napsal:

          Z těch několika komentářů, které jsem od vás v minulosti přečetla, vyplývá jediné – jste naprosto zmatený.
          Váš hlavní omyl spočívá v přesvědčení, že ekonomika nemůže bez státu existovat. Dokonce jste přesvědčený, že stát je hlavním organizátorem ekonomických aktivit. Je to podobné, jako když se tasemnice domnívá, že hostitel je výsledkem její aktivity a bez produkování jejich enzymů by nepřežil.

          • Richard Fuld napsal:

            Tak ekonomika bez státu existovat může. 🙂 Tedy spíše jen teoreticky. Rozhodně je ale lepší pokud nejen ekonomika, ale celá společnost je nějakým způsobem organizována. A nejrozšířenějším a funkčním způsobem organizace společnosti je demokratický právní stát.

            • Honza napsal:

              „Tedy spíše jen teoreticky …“, prakticky ovšem existovala dřív než stát. Vztah vašich teorií k realitě je opravdu dost volný. O většinovosti demokratického právního státu by se také dalo úspěšně pochybovat. Možná tak v teoriích.

              • Richard Fuld napsal:

                Uvnitř komunit, které se formálně nenazývaly státem, fungovala obdobná pravidla jako v těch státech a pravidla byla stanovena rovněž ve vztahu k dodržování vzájemných závazků vznikajících při výměně zboží. To, že se tomu neříkalo stát, je jen bezvýznamný detail v tom ohledu, o čem je řeč.

                A co je to podle Vás většinovost demokratického právního státu. Po formální stránce je většina vyspělých civilizovaných zemí organizována právě na formátu demokratických právních států.

                To jak dobře tyto instituce fungují, je otázkou individuální situace v jednotlivých státech.

            • Rachel napsal:

              Není lepší, když společnost je „nějakým způsobem organizována“. Organizace společnosti je žádoucí jen v té podobě, kdy má synergické efekty pro rozvoj ekonomiky a zároveň i rozvoj individuality nezávislé jak na této organizaci tak i na této ekonomice.
              Současná organizace státu toto z velké části postrádá, o čemž plně svědčí vaše příspěvky, kdy se ze všech sil snažíte nalézt alespoň nějaká pozitiva na škodlivém systému fluidní státní moci, protože její organizace i schopnost zpětné vazby se rozbujením byrokracie a tolerováním (nikoliv zavedením) elastických účetních peněz značně zredukovala.
              Mám pocit, že vy jste o svých teoriích nikdy nikoho za mnoho let nepřesvědčil. I vám chybí zpětná vazba, ale to s vysokou pravděpodobností není problém vašeho okolí.

              • Richard Fuld napsal:

                „Organizace společnosti je žádoucí jen v té podobě, kdy má synergické efekty pro rozvoj ekonomiky a zároveň i rozvoj individuality nezávislé jak na této organizaci tak i na této ekonomice.“

                V tomto nejsme v rozporu. Lišíme se jen v hodnocení, zda a do jaké míry toto praxe provozování demokratických právních států splňuje.

                Moje hodnocení je pozitivní. Vaše negativní. Já se spoléhám na to, co funguje, byť ne na 100%. Vy to funkční chcete zbořit a zkusit něco, o čem vůbec nevíme zda a jak to bude fungovat.

                Řešením je kompromis, kde jsou zastoupeny oba konkurenční názory na organizaci společnosti měrou, kterou určí demokratické volby.

                Co se Vám na tom nelíbí? Že to neodpovídá přesně tomu, co byste si právě Vy přála?

                • Rachel napsal:

                  Nikoliv zbořit. Pouze netolerovat. A nejde o dualitu „líbí / nelíbí“ – to řeší pouze jedinci u kterých vektorem jednání je emotično. Kdo má dostatek odvahy, netoleruje nevyhovující. Vám je tento přístup odepřen, protože se dobrovolně a rád podvolujete.

                  • Richard Fuld napsal:

                    Jak to vypadá, když netolerujete? A co to vlastně netolerujete? O čem to píšete. Ideálně konkrétní reprezentativní příklady.

                    Já přece neřeším, jestli se mi něco líbí nebo nelíbí. Takové chování přisuzuji právě Vám, a to na základě Vašich vyjádření. 🙂

                    Ostatně to sama hned potvrzujete, když píšete o tom, jak netolerujete to, co Vám nevyhovuje.

                    Jestli napíšete libí/nelíbí, nebo vyhovuje/nevyhovuje, je pak bez významu, neboť obsahově jde o v podstatě stejné hodnocení.

                    A ano, já se rád dobrovolně podvoluji společným pravidlům, s nimiž souhlasím, byť se může (např. u daní) na první povrchní pohled zdát, že by mi neměla vyhovovat. Pro mě není podstatné, jestli mi ta pravidla individuálně vyhovují. Pro mě je podstatné zda jsou v souladu s principy demokratického právního státu.

                    A podvoluji se i společným pravidlům, se kterými nesouhlasím a mám je za nesprávné. Např. zákaz kouření v restauracích.

                    Podvolování se společným pravidlům je projev civilizovanosti, nikoliv slabosti.

                    Nerespektování společných pravidel, nebo respektování pouze těch, které danému člověku vyhovují, je pak projevem sobecké povahy a naddimenzovaného ega :-), v pubertálním věku jde pak o prostou klackovitost. 🙂

                    • Rachel napsal:

                      „Jestli napíšete libí/nelíbí, nebo vyhovuje/nevyhovuje, je pak bez významu, neboť obsahově jde o v podstatě stejné hodnocení. “

                      Nikoliv. Jde především o stanovisko, čili o způsob nesouhlasu. Vy zůstáváte pouze v rovině verbální, což váznamně degraduje a marginalizuje vaše názory. Někdo je lokajsky loajální k systému, někdo jeho pravidla v menším či větším rozsahu netoleruje. Ne verbálně, ale skutkově. Chápu ale, že systém stojí především na klonech nositelů vašeho lokajského zbožnění pravidel. Jste přizpůsobivá entita. Pokud dojde ke změně systému a budou platit pravidla opačná, vy je nejen bez odporu přijmete, ale budete je zase obhajovat.

                    • Richard Fuld napsal:

                      Pro Rachel;

                      Lokajský gen? Proč tak silná slovíčka? 😉

                      Já Vas přece na základě Vašich názorů neoznačuji za dementa neschopného žít v civilizované společnosti. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.