Středa 20. října. Svátek má Vendelín.

Kapesné i odměny patří k rozvoji finanční gramotnosti

Foto: ČBA

Dávat dětem kapesné? A pokud ano, v jaké výši, jak často, hotově nebo posílat peníze na účet? Proč je správné dávat dětem kapesné, a jak se zachovat v případě, kdy jim předčasně dojde? Nejenom na tyto otázky odpovídala Lucie Nápravové, gestorka finančního vzdělávání ČBA.

Je vůbec dobré dávat dětem kapesné?

Odměňovat děti, nebo jim dávat kapesné v jakékoli výši, patří k prvním krokům rozvoje finanční gramotnosti, proto bychom jej neměli zcela podceňovat. Kapesné by jim mělo pomoci k tomu, aby si vyzkoušely jednoduché finanční plánování, pochopily, co je vlastně spoření, ale také, aby si vyzkoušely důsledky utrácení všech svých prostředků.

Než ale dětem začneme vůbec nějaké kapesné dávat, je třeba je se světem financí a hodnotou peněz trochu seznámit. Měli bychom jim vysvětlit, jaké mince a bankovky máme, co si za ně mohou koupit, ale i to, že z každého kapesného by si měly část odložit pro případ, že by si v budoucnu chtěly koupit něco většího.

Ale nezapomínejme, že žádná slova a teoretické výklady nevyváží vlastní praxi. Tedy, pokud svým dětem doporučujeme peníze šetřit, ale zároveň sami snadno utrácíme za zbytečnosti, je jisté, že se děti přirozeně budou učit příkladu, který vidí na vlastní oči. Zároveň bychom si s nimi měli nastavit jasná pravidla vyplácení kapesného, kterých se budou obě strany držet.

Od jakého věku bychom kapesné měli dávat a jaká částka je vhodná?

S dětmi je důležité o penězích mluvit již od malička a posilovat tím jejich finanční gramotnost. Samozřejmě je důležité jít jim i příkladem. Klidně můžeme začít již kolem čtvrtého roku a využít tak jejich přirozenou zvědavost. V tomto věku jim můžeme začít vysvětlovat základní principy – na co máme vlastně peněženku a jak peníze vypadají.

V obchodě s nimi můžeme mluvit o tom, kolik co stojí, apod. Před nástupem do školy jim můžeme pořídit i kasičku a pravidelně s nimi peníze počítat a vysvětlovat – co si za ně koupí, kolik potřebují na vysněnou hračku, nebo třeba na zmrzlinu. Věk dětí pro vyplácení kapesného spolu s ideální výší v podstatě neexistuje. Vždy záleží na rodinném rozpočtu, situaci i na samotném dítěti, jeho věku a potřebách. Obecně můžeme ale říct, že malým dětem, které s penězi teprve učíme zacházet, stačí i malá částka.

Dá se říct, že kapesné v hotovosti je lepší nebo naopak?

Jak vyplácení kapesného v hotovosti, tak i zasílání na účet má své výhody. A především každý z těchto způsobů je vhodný pro jinak staré děti. S hotovostí bychom měli začít u menších dětí, aby si na peníze mohly sáhnout, věděly, jak vypadají, a lépe jsme jim mohli vysvětlit, jak vůbec fungují a jaká je jejich hodnota. Na druhou stranu kapesné zasílané na účet je vhodnější pro starší děti, které jsou digitálně zdatné, o penězích již něco vědí a umí s nimi alespoň trochu hospodařit.

Každý z nás to asi zná: platit kartou je lehké a občas o penězích takto můžeme ztratit přehled na rozdíl od peněz, které máme v hotovosti a fyzicky je vidíme a umíme s nimi lépe pracovat. Kapesné zasílané na běžný účet může mít ale jednu výhodu, a to pravidelnost. Rodiče si totiž mohou nastavit trvalý příkaz a již nemusí myslet na to, zda potomkům v daný měsíc či týden peníze dali nebo ještě ne.

Pokud se budeme bavit o účtu, kdo jej může dítěti zřídit?

Bankovní účet můžeme dítěti zřídit my jako jeho zákonní zástupci, a to klidně od jeho narození. Nabídka na trhu se ale mírně liší, proto je vhodné ujasnit si, co od běžného účtu pro dítě vlastně chceme a následně si porovnat jednotlivé nabídky a vybrat tu, které nejlépe splňuje naše očekávání. I přesto, že běžný účet zakládáme my, peníze na účtu jsou dítěte. To ale neznamená, že hned od malička má veškerá práva jako my u našeho běžného účtu.

Mladším dětem stačí jen pasivní přístup, tj. pouze nahlížení na účet a sledování pohybů na účtu. Od určitého věku získá dítě svou platební kartu, se kterou může běžně platit, či je mu zpřístupněno internetové bankovnictví. Vy jako rodič máte pak právo disponenta a zákonného zástupce. Můžete nastavovat dítěti limity pro platby kartou, na účet nahlížet, sledovat jeho útratu a to, jak se svými prostředky hospodaří, případně i provádět určité druhy platebních úkonů.

Měli bychom dětem mluvit do toho, co si za peníze koupí?

Pokud chceme, aby se děti naučily samostatně s penězi nakládat a hospodařit, neměli bychom jim diktovat, co s kapesným mají dělat. Ideálně s nimi můžeme probrat účel větších nákupů, na které si rozhodly šetřit, a říct jim náš názor, ale rozhodnutí bychom měli nechat rozhodně na nich. Zkušenosti jsou totiž nejlepší učitel a chybami se člověk zkrátka učí.

A na závěr příklad z praxe – dítěti dojde kapesné a požaduje další peníze, jak se máme zachovat?

Jak jsem již zmínila, kapesné by mělo být základním prvkem rozvoje finanční gramotnosti dětí. Pokud dítě utratí všechny peníze příliš brzy, je výchovné nedávat mu další. Nechme děti chybovat. Vlastní zkušenosti (i ty negativní) jsou zkušenosti, které je naučí nejlépe a napříště si dají (snad) již větší pozor. Pokud budeme napravovat jejich chyby, ztrácí kapesné svůj výchovný rozměr a nenaučí je správnému hospodaření.

Pokud budou peníze potřebovat na něco nezbytného, pak jim můžeme peníze např. půjčit a z dalšího kapesného částku strhnout. Takto je naučíme i to, jak funguje půjčování. Případně jim můžeme nabídnout možnost si dodatečné peníze odpracovat, ale pozor: něčím nadstandardním (např. posekáním zahrady), rozhodně bychom jim neměli dávat peníze za běžné domácí práce, nebo za to, že budou hodní.

Tagy banky peníze

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.