Čtvrtek 03. prosince. Svátek má Svatoslav.

(Makro)ekonomické výhledy na rok 2021. Shrnutí pro investory

Kam kráčí česká ekonomika? Makroekonomické shrnutí

Kam kráčí česká a světová ekonomika? Co nás čeká za několik měsíců? A jak se budou vyvíjet hlavní ekonomické ukazatele, podle nichž se rozhodují investoři? Zjišťovali jsme u expertů, co nás čeká v roce 2021.

Kdo chce investovat a vydělat, musí mít přehled o (makro)ekonomických trendech. Koronavirová krize, kterou právě prožívá celý svět, přináší jen jedno jisté – a tím je nejistota. V moderní historii lidstvo podobné scénáře nezažilo a srovnání s hospodářskou recesí v roce 2008 značně pokulhává. Pojďme se proto podívat na aktuální výhledy a očekávání bankéřů.

Povzbudivé letní nadechnutí

Podniky, firmy, živnostníci i zaměstnanci zatnuli na jaře zuby a během prvního lockdownu dělali, co mohli. Svítala totiž naděje, že s létem přijde uvolnění. O prázdninách se všichni, včetně ekonomiky, nadechli. A tak se v létě zdálo, že nejhorší má česká ekonomika za sebou a že hospodářský pokles vyvolaný pandemií zůstane jen jarní epizodou a vše se zahojí.

Třetí čtvrtletí také vypadalo slibně, ekonomika se znovu rozjela. Jenže epidemiologická situace se na přelomu léta a podzimu zhoršila a přišla nová opatření. Obchody jsou nyní zavřené, řada podniků snížila výrobu, dodavatelé mají problémy dostát svým závazkům.

A spolu s tím se přehodnocují i ekonomické ukazatele. Ve druhém čtvrtletí klesla podle údajů Českého statistického úřadu česká ekonomika o 11 procent a ve třetím čtvrtletí se HDP propadl o téměř 6 procent. „Meziroční vývoj ekonomiky nejvíc ovlivnil významný pokles domácí poptávky, a to jak investic, tak spotřeby domácností. Oživení zahraniční poptávky po českém zboží nedokázalo vykompenzovat pokles vývozu služeb,“ říká ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

A opětovný ekonomický pokles

Podle analytiků ale vývoj ekonomiky v Česku ve třetím čtvrtletí neodráží aktuální stav. Oživení totiž zastavila druhá vlna koronaviru. Lepší čísla analytici očekávali, upozornili však, že kvůli špatnému vývoji koronavirové epidemie potrvá oživení právě jen jeden kvartál a ve čtvrtém čtvrtletí bude meziroční pokles HDP znovu dvojciferný.

Prognózy se ale ještě mohou a pravděpodobně budou měnit spolu s tím, jak se budou zpřísňovat nebo uvolňovat restrikce. Vývoj české, evropské a potažmo světové ekonomiky je vzhledem k panující nejistotě obtížné předvídat.

„Vezměme do úvahy, že tentokrát jde o globální krizi vyvolanou externím šokem, při níž ale na rozdíl od let 2008 a 2009 je v hlavních ekonomikách bankovní sektor fundamentálně zdravý. Zásadní otázkou je, nakolik a jak rychle kombinace měnového a zejména fiskálního uvolnění dokážou ve firemním sektoru nejenom udržet potřebnou likviditu, respektive dodat provozní kapitál, ale po odeznění nejhorších dopadů podpořit také investiční aktivitu,“ komentuje situaci Miroslav Zámečník, ekonomický analytik České bankovní asociace.

Jistě, stát připravil a připravuje různé kompenzace, ale ty jsou jen krátkodobým řešením. Při koncipování podpůrných opatření včetně investičních záruk je podle Miroslava Zámečníka proto třeba pamatovat na to, že je sice možné hospodářství povzbudit veřejnými investicemi, ale střednědobě bude pro budoucí kondici nejenom české ekonomiky rozhodující poptávka podnikatelů po zdrojích na soukromé investice.

Na oživení ekonomiky si počkáme

Důsledky skokového zhoršení epidemiologické situace na začátku podzimního období jsou zřejmé už nyní, a tak letošní propad ekonomiky bude o něco hlubší a na oživení budeme čekat déle a bude nejspíš i slabší, než jaké předpokládali hlavní ekonomové bank v létě. Ze sektorového pohledu budou nejvíce zasaženy opět služby. Pro průmysl, zejména exportně orientovaný, je ale povzbudivá relativně dobrá situace v Německu. Důležitým faktorem je i oslabující koruna (nyní je kurz 26,67 korun za jedno euro). V letošním roce tak bankéři – s ohledem na aktuální situaci – očekávají propad HDP o 8 procent.

„Vzhledem k novým restrikcím zaznamená tuzemská ekonomika v posledním čtvrtletí letošního roku opětovný pokles a dosavadní bezprecedentní meziroční propad ekonomiky ve druhém čtvrtletí o 11 procent tak v posledním čtvrtletí ještě zesílí.  Realizuje se tak nepříznivý scénář ekonomického vývoje ve tvaru W, zároveň nástup druhé vlny pandemie ovlivní také očekávaný růst v roce příštím, který tak bude patrně podstatně slabší, než se očekávalo před několika měsíci,“ poznamenává Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank v ČR.

Pro rok 2021 očekávají bankovní analytici návrat k růstu HDP, ovšem očekávaná 2,0 procenta jsou necelá polovina hodnoty odhadované v červenci. Obdobně nízké jsou i tempa růstu jednotlivých složek užití HDP. Co do struktury růstu analytici očekávají meziroční oživení soukromé spotřeby o 1,9 procent, investic o 2,6 procent, exportní aktivity o 6 procent, stejně jako dovozů.

Inflace se pak od dubna pohybuje nad inflačním cílem, ale i mírně nad tolerančním pásmem, a v září dosáhla meziročně 3,2 procent. Bankéři koncem roku očekávají inflaci kolem tří procent a odhadují, že příští rok by se mohla pohybovat kolem 2,2 procent.

Záležet pochopitelně bude na celosvětovém vývoji. Mezinárodní měnový fond v říjnu (před vypuknutím druhé vlny pandemie) korigoval odhad letošní ztráty globálního výkonu o půl procentního bodu vzhůru, tedy na 4,4 procent světového HDP. Jeho optimismus vyplývá z lepších hospodářských výsledků vyspělých ekonomik ve druhém čtvrtletí. Pro rok 2021 pak MMF očekává 5,2procentní růst světové ekonomiky.

Ovlivněny budou i úvěry

S ohledem na výše uvedené bude úvěrová emise v letošním i příštím roce pokračovat solidními čísly. Banky napřesrok očekávají meziroční tempo růstu u klientských úvěrů 3,6 procent. U bankovních úvěrů poskytovaných domácnostem by měl být růst kolem 4,8 procent. Konzervativnost českých střadatelů pak odráží i očekávaný nárůst celkových vkladů pro letošek, a to o 10,9 procent a pro příští rok o 5,4 procent.

„Doposud byla kvalita úvěrových portfolií bank excelentní, podíl úvěrů v selhání byl mezi nejnižšími v Evropě. Není pochyb o tom, že se dvojitá recese, způsobená pandemií, do růstu klasifikovaných úvěrů propíše, nicméně český bankovní sektor je v celoevropském srovnání kapitálově mimořádně dobře vybavený, a vývoj zatím odpovídá základnímu scénáři v aktualizovaných stres-testech, které na začátku léta zveřejnila Česká národní banka,“ uzavírá Miroslav Zámečník.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.