Neděle 21. července. Svátek má Vítězslav.

Lednový efekt nevyšel. Je důvod k panice?

Akciové trhy mají za sebou hodně silnou pětiletku, která vyvrcholila překvapivě silným minulým rokem, kdy byly překonány dlouhodobé historické rekordy a investoři si přišli na zajímavé výnosy. Leden však byl poněkud studenou sprchou pro optimisty a ty, kteří očekávali na trzích další růst.

Samozřejmě se objevují také názory, že akcie nejsou ještě drahé a stále mají potenciál k růstu. Několikaprocentní propad na akciových trzích za leden také nemusí ukazovat na začínající medvědí trh, ale může jít pouze o korekci, která bude předcházet dalšímu růstu.

Ale možná právě tento přílišný optimismus je jedním ze znamení, že můžeme být blízko vrcholu. Index strachu VIX se již poměrně dlouhou dobu drží na minimálních úrovních, což ukazuje na velký optimismus na trzích. Dalším varovným signálem, ukazujícím na přílišný optimismus, jsou objemy prostředků, které si investoři na akciových trzích půjčují k tomu, aby mohli investovat. Příliš velká páka může znamenat rychlejší sešup v případě eskalace problémů.

Těch rizik je ale poměrně hodně a po celém světě, jak ve vyspělých zemích, tak i v těch rozvíjejících. Ukazuje se, že některé důvody, které vedly ke krizi v roce 2008, vyvolávají obavy investorů i v dnešní době. Jak ve svém článku z minulého týdne upozorňoval Jan Dvořák, finanční, a zejména derivátový trh je dnes mnohem větší, než byl před šesti lety a zároveň došlo ke koncentraci moci v bankovním sektoru, kdy velké banky, které stály za krizí a musely být zachraňovány, jsou dnes ještě větší.  

Co se týče rozvíjejících se ekonomik, centrem pozornosti je samozřejmě Čína. Kromě toho, že již delší dobu se zde spekuluje o nafukující se nemovitostní bublině, která může v budoucnu zatopit jak samotným lidem, kteří investují do nemovitostí velké peníze, tak i developerům a zejména bankám, které se na financování této bubliny podílejí. Samotný bankovní sektor v Číně se v posledních dnech vyrovnává s problémem možného defaultu některých produktů slibujících vysoké výnosy distribuovaných velkými bankami, které jsou navázány na půjčky. Bankrotu a nevyplacení peněz zřejmě zabrání centrální banka, ale důvěra v bankovní systém země pomalu klesá.

Další rozvíjející se země, jako jsou Brazílie, Indonésie, Indie, ale zejména Argentina a Turecko, mají díky omezování amerického QE problémy s oslabování vlastních měn a nutnosti razantně zvyšovat úrokové sazby.

Vypadá to tak, že ani americká centrální banka při svých rozhodnutích o omezování kvantitativního uvolňování nebere dění na akciových trzích v potaz a pokračuje ve svém plánu každý měsíc snížit sumu poskytované likvidity o deset miliard dolarů. Nejde o vysloveně vyschnutí likvidity, ale omezené prostředky se samozřejmě mohou projevit na ochotě velkých investorů investovat do rizikovějších aktiv, zejména když akciové trhy mají za sebou jeden z nejúspěšnějších roků v poslední době.

Nikde samozřejmě není psáno, že akcie budou zítra bezcenné a že investoři přijdou o všechny své investované peníze. Přijdou o hodně, pokud budou prodávat na konci poklesu, když budou trhy na minimech. Pokud už se někdo přeci jen chce vrhnout na akciové investice, musí vybírat velmi opatrně. Pokud nemá zkušenosti, měl by zkusit nějaký indexový nástroj s poměrně širokým záběrem a s nízkými poplatky, ideálně formou pravidelné investice, kdy může při možných propadech těžit z toho, že bude nakupovat „ve slevě“. Ale pokud na to nemá nervy a při sebemenších, i skutečně mírných propadech, jej zachvátí panika, je možná lepší se od akcií držet dál.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.