Neděle 08. prosince. Svátek má Květoslava.

Kypr: Nový rozměr zoufalství

Kyperský příběh směřuje s neodvratnou jistotou ke katastrofě. Nelze přehlédnout, že pokusy o záchranu zbytků finanční stability v jednotlivých státech eurozóny jsou stále křečovitější a vedou k horším a horším výsledkům.

Kypr ukázal Evropské unii a zvláště zemím platícím eurem nové obzory, ke kterým je možné dospět. Zatím se zdá, že míra rozpadu politických struktur zde dostupuje nové hranice a bezvýchodnost je alarmující.

Nápad Bruselu s mimořádným zdaněním vkladů byl z jiné planety, ale měl ekonomickou logiku a byl snadno uskutečnitelný, alespoň pokud by se jednalo rychle a rázně. Výnos blížící se šesti miliardám eur by šel vynuceně z účtů klientů bank, což je množina, která jistě nezahrnuje jenom kyperské důchodce nebo obecně obyvatelstvo, ale také mnoho zahraničních subjektů.

Kypr by svůj problém internacionalizoval, část by ho prostě exportoval. Tím neříkám, že to byla myšlenka čestná, nebo snad korektní. O to nejde. Byla to ale myšlenka proveditelná a vedla by ke kýženému výsledku. Byl to způsob, jak uskutečnit cosi, co by se dalo nazvat měnovou reformou v prostředí, kdy země nemá vlastní měnu, přičemž by ztráta investorů byla definována sazbou mimořádné daně, byla by transparentní. Ale Kypřané tuto cestu zamítli a těžko si představit, po jaké jiné by se mohli vydat. Hledání alternativy probíhá za neobyčejně dramatických okolností a v situaci, která asi nejvíce připomíná rychlé odumírání centrální nervové soustavy.

Na středomořském ostrově (přesněji na řecké části ostrova) jsou banky zavřené již skoro týden. Otevřít by měly v úterý 26. března, ale je jasné, že to není možné a pokud banky otevřou své pobočky, nastane pandemonium.

Ve čtvrtek 21. března večer, po dramatickém celodenním jednání všech politických stran, vznikl jakýsi náhradní záchranný plán. Jde o projekt fondu solidarity, který by byl zaručen majetkem státu, církví, zlatými rezervami centrální banky a dalšími aktivy, včetně majetku dvou znárodněných penzijních fondů. Fond emituje obligace, které mají přinést státu hotovost – v podstatě jde o vytvoření jakéhosi „holdingu státního majetku“, kterým bude vláda přímo ručit investorům, což by mohlo umožnit emitované obligace bez větších problémů uplatnit. 

To ale není všechno. Největší banka v zemi bude rozdělena na dvě – zdravou a nemocnou. Všechny, kteří lámali v hrůze rukama nad nespravedlností mimořádné daně z vkladů nad 100 tisíc eur, by mělo zajímat, že právě vklady nad oněch 100 tisíc přejdou do nemocné banky. Zkusím to říci slušně, takže tím jsou tyto vklady spláchnuty do záchodu. Z definovatelné ztráty pro investory se stává něco naprosto jiného a nepoměrně brutálnějšího. Podle prvních odhadů přijdou vkladatelé ze svých částek nad sto tisíc eur o minimálně 40 procent.

A tak dále, a tak dále. Záchrana Kypru je všechno jiné, jenom ne organizovanou a spořádanou akcí. A nemůže být. Vrátil se totiž ohromný bumerang. Nízké zdanění a další masivní výhody přilákaly na Kypr řadu investorů a společností, které se usídlily v tomto v podstatě „daňovém ráji“ uvnitř Evropské unie. To vedlo k bobtnání finančního sektoru. Jeho bilanční suma dosáhla zhruba čtyřnásobku domácího produktu.

Ukazuje se, že politika nízkých daní vedoucích k bobtnání bankovnictví představuje obrovské riziko. Ostatně irské nebo islandské zkušenosti z této oblasti jsou ilustrativní.

Ať již záchranný plán přijat bude nebo nebude, s největší pravděpodobností se Kypr stane první zemí platící eurem, která dospěje k bankrotu, a první zemí, která opustí eurozónu. Opatření, která nyní Kypr přijímá, jsou pouze odsouváním skutečného pádu. Ať je již řeč o kterémkoliv z opatření, která tak lopotně vymýšlí místní politická reprezentace, je to vždy stejné. Potíže jsou posunuty v čase, nikoliv řešeny. Ale rozsudek nad Kyprem je neodvratný.

Odejde Kypr z eurozóny?

Nahrávání ... Nahrávání ...

3 komentáře: “Kypr: Nový rozměr zoufalství”

  1. Josef napsal:

    Článek poskytuje jen vágní již omílané informace. Myslím,že by se měl někdo spíš zajímat o to jak tato situace vznikla. Že z bank zdravých v nejnižším bodě hypot.krize vznikly ztrátové bynky. Jak je to možné,že se odlilo z bang vicě než 4 miliardy Eur přes politiky. Jak je to možné. Vždyt se jedná o trestné jednání přes insider informace. Taky by bylo zajímavé se podívat v kterém okamžiku banky nabraly ztrátové řecké dluhopisy. Nebylo to náhodou tak ,že Francouzké a něm. banky prodávaly a Kyperské kupovaly? Nebyly pak EU náhodou donuceny nebylo jim vyhrožováno,Nebyl Management zkorumpován…… Proč e píšou pořád jen ty samé dřisty a nejde se k podstatě věci…..

  2. Miloslav Šimek napsal:

    „Ukazuje se, že politika nízkých daní vedoucích k bobtnání bankovnictví představuje obrovské riziko.“
    Možná to je dílčí příčina stavu, ale hlavní leží někde v pravidlech poskytování půjček, kterými se řídily kyperské banky před zavedením eura. V té době bylo euro pro Kypr zahraniční měnou. Po zavedení eura byly všechny eurové vklady klasifikovány nově jako domácí, což uvolnilo úvěrové podmínky. Jestli to byl záměr nebo nedomyšlenost…??? Každopádně ze zdravých bank se během několika let stal toxický odpad. Jak jednoduše se dá zničit zdravý celek… To euro je opravdu „skvělý nástroj“ – mám pocit, že skoro každý, kdo jej používá se pořezal a teď silně krvácí…!

  3. mk napsal:

    Kvuli Kypru ztraceji akcie v celem financnim sektoru a vubec vse co je vazane na evropu. Takze to neni jen o zdaneni nekrytych uctu nad 100k euro! Je v tom namocenych mnohem vic penez nez si kdo umi predstavit ( proto letel kypersky prezident minuly tyden do Ruska. Dobre vedeli, ze rusove Kypr nezachrani. Slo o uklidneni paniky).

    Dluhy se ale platit maji a to i v te nejhorsi mozne forme, pokud to nechaji dojit tak daleko.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.