CZK/€ 25.200 +0,18%

CZK/$ 23.143 +0,22%

CZK/£ 29.467 +0,04%

CZK/CHF 26.168 -0,02%

Záhada kurzového závazku ČNB

 

Naše životy to ovlivnilo, a stále ovlivňuje. Mluvíme o oslabování koruny, devizových intervencích prováděných v letech 2013 až 2017 ve snaze zvýšit domácí inflaci. Za skokovým oslabením měnového kurzu CZK/EUR o asi 5 % stály masivní nákupy eur za nově emitované koruny.

Loading



 

Tajemství bylo odhaleno. Už se ví, jak kdo hlasoval. Známe pozadí i argumenty. Jak mělo nastoupit oslabování koruny sekce měnová a statistiky (SMS ) doporučovala bankovní radě v Situační zprávě (SZ), aby Sekce bankovních obchodů (SBO) dostala mandát k provádění intervencí.

CIA, FBI, MI5 a jiné zkratky mají příslovečný význam. I v ČNB takové zkratky používají – kupříkladu právě SMS, SBO a SZ. Psal se rok 2013 a SBS (Sekce bankovních obchodů) varovala „podle některých zdrojů však hrozí, že pokud ČNB brzy nezačne intervenovat, ztratí kredibilitu“. Vše odsouhlasil SAOK, Samostatný odbor komunikace.

Odborný aparát a úředníci různých sekcí a odborů k jednání bankovní rady běžně dodávají a připravují podklady. Jde mimo jiné o statistiky, prognózy a scénáře. Patří sem „Měnově politické doporučení“, „Situační zpráva“ a stanoviska poradců. K bankovní radě přicházelo doporučení – co by se mělo udělat a jak by se to mělo komunikovat.

Varovná slova o pasivitě měnové politiky

Scénář prognózy, měnověpolitické úvahy. Napříč 17stránkovou zprávou zaznívají různě varovná slova „nákladů pasivity měnové politiky“. Náklady nezahájení intervencí. Posílení kurzu koruny. Kurzový šok. Pasivita ČNB. Výrazně nižší měnově politická inflace. Stručně a jasně řečeno, k rukám členů bankovní rady se dostal dokument hlásající, že pokud nebudou spuštěny devizové intervence a oslabování měnového kurzu koruny, bude zle.

V celé zprávě ani jednou nezaznívá slovo „deflace“. Psal se listopad roku 2013 a za zavřenými dveřmi se onomu později velmi diskutovanému opatření ještě neříkalo „kurzový závazek“ a nijak moc se ještě nehovořilo o „boji s deflací“. Hrozbou mělo být, že když nezačnou devizové intervence, ztratí ústřední banka kredibilitu – bude pro srandu králíkům.

REKLAMA

Také si přečtěte: Jaké bylo tajemství oslabené koruny

Měla ČNB korunu oslabit?

Argumenty pro oslabení koruny napříč zprávou jsou různé. Urychlení návratu inflace k 2% inflačnímu cíli. Dosáhnout nárůstu dovozních cen. Poptávka domácnosti přesměrovaná k domácímu zboží a službám. Podpora českých vývozů. Oživení zaměstnanosti a mezd. Stabilizační úlohu převezme kurz koruny. Měnový kurz bude dalším nástrojem uvolňování měnové politiky.

Vladimír Tomšík hovořil o možném kurzovém režimu takto: „Osobně jsem proto připraven k přijetí kurzového závazku formou flexibilní „čáry v písku““. Miroslav Singer také hovořil o možnosti dalšího oslabování: „Při nepříznivém vývoji v Evropě může dojít k situaci, kdy tuto „čáru“ bude nutno posunout i ke slabším hodnotám kurzu.“

Slovy Mojmíra Hampla mělo jít o způsob vyhnutí se pasti cenové nestability: „Použití kurzu lze naopak popsat jako otevření či vysazení dveří se sdělením, že tyto dveře zůstanou otevřené či vysazené až do chvíle, kdy budou při splnění jasně definovaných podmínek definitivně zavřeny.“ V jeho slovech lze najít i důvod, proč celá akce byla později označována jako „kurzový závazek“: „může (to) vést k nepříjemné interpretaci, že ČNB potřebuje zafixovat kurz, protože jinak česká ekonomika již nemůže fungovat“.

Šest let od rozhodování o oslabování české koruny

Z dnes po šesti letech již odtajněných podkladů se lze dozvědět tehdejší obavy úředního a odborného aparátu pracovníků ČNB z náhlého a prudkého posílení kurzu koruny „v reakci na pokračující pasivitu měnové politiky a promrhání dosavadních účinků verbálních intervencí“.

Pokud ČNB zaujme pasivní přístup, koruna prý třeba posílí na 24,6 CZK/EUR, a inflace v Česku znatelně propadne. Nakonec prý třeba může být centrální banka do intervencí a dalšího uvolnění měnové politiky dotlačena vnějšími okolnostmi.

Také zazněly obavy, že ČNB by mohla ztratit kredibilitu: „Z trhu však začínají prosakovat informace … o klesající důvěře některých hráčů v to, že ČNB je skutečně připravena a odhodlána měnový kurz použít.“ Čtení podkladů vyvolává dojem, že kdyby nedošlo k rozhodnutí pro masivní nákup eur za nově emitované koruny, tak by bylo zle.

Vše měly podporovat simulace opírající se i jisté předpoklady a v roli věštecké koule použitý model. Inflace se měla více přiblížit vysněnému 2% inflačnímu cíli a zabránit podstřelení tohoto cíle. V roce 2013 odhady a predikce ukazovaly, že by se inflace v Česku měla přiblížit k nule, „Celková inflace se ve třetím čtvrtletí 2013 nacházela znatelně pod cílem ČNB“. Kdyby koruna nebyla „verbálně oslabena“, možná by už celková inflace byla poblíž nuly.

Graf 1: Prognóza inflace ze 7. SZ 2013 a cíl ČNB
Intervence ČNB
Zdroj : ČNB, Měnověpolitické doporučení pro 7. SZ 2013

REKLAMA

Alternativní scénář, obavy i opatrnost

V alternativním scénáři opírajícím se o používání kurzu koruny jako nástroje dalšího uvolňování měnové politiky byl kurz posunut až do blízkosti hladiny 27 CZK/EUR a oslaben o 4-5 %.

Člen bankovní rady Pavel Řežábek se v rámci diskuse nad intervenčním scénářem pozastavil. Simulace dle intervenčního scénáře naznačovala, že měnový kurz koruny zůstane na vyšší hodnotě. Řežábek se ptal, proč by tak kurz měl zůstat slabší, zejména s ohledem na dlouhodobý apreciační trend.

Graf 2: Scénář oslabení kurzu předpokládal, že i po uvolnění kurzu zůstane kurz slabší. V roce 2015 byla v tomto scénáři prognózována 3% inflace.
Intervence ČNB
Zdroj : ČNB, Měnověpolitické doporučení pro 7. SZ 2013

Eva Zamrazilová se dotazovala i na otázku udržení oslabeného kurzu s ohledem na možnou spekulaci ze strany velkých hráčů. Stejně tak se ptala na strategii ukončení intervencí a na to, co bude „uměle ovlivněný kurz dělat poté, až jeho ovlivňování skončí.“

Zajímala se také o to, kam až mohou devizové rezervy narůst. Zárukou udržení kurzu na oslabené úrovni měla být ochota devizy stále nakupovat. Zaznělo, že není možné, že by někdo mohl ČNB „přetlačit“ (rozuměj, že ústřední banka může teoreticky emitovat libovolné množství korun).

Názor týkající se toho, že výrazný nárůst devizových rezerv může mít dopad na reputaci ČNB, byl smeten ze stolu. To, že by nadměrné devizové rezervy, respektive nafouknutá bilance centrální banky, mohly škodit, bylo vyvraceno. Miroslav Singer argumentoval tím, že jiné centrální banky, které nakupovaly aktiva, svou kredibilitu neztratily.

Kredibilita inflačního cíle a názory pro i proti

Trhy přestávají být kooperativní. Chce to využít moment překvapení a leadership. Takto nějak zahájení oslabování měnového kurzu koruny v roce 2013 obhajovali někteří členové bankovní rady ČNB. Jinými slovy bude to šok, který hráči a spekulanti nepředpokládali a ústřední banku to tolik nebude stát.

Proč ne teď, když pak by to bylo pod tlakem: „Centrální banka musí být vpřed hledící a proaktivní.“ Vždyť „Možnost využití kurzu již byla komunikována, a pro trhy by tak neměla být překvapením.“ Takto argumentoval další proponent inovace české měnové politiky.

Měl to být prostor pro akci, která by podpořila kredibilitu inflačního cíle. Volání po nutnosti demonstrovat úsilí, aby se inflace dostala na cíl: „V současnosti již dlouhou dobu komunikujeme potřebu uvolňovat a žádnou akci jsme reálně neprovedli.“

Vlastní měna je pro ČR výhodou, když se nedaří, stačí provést oslabením měnového kurzu a ekonomika se nastartuje: „Neschválení intervencí na dnešním jednání již není optimální, protože se ukazuje rostoucí nesoulad mezi výhledem trhů a naší prognózou.“

Jaké byly argumenty proti intervencím?

Zazněly ale i opačné názory: „Žijeme v nejisté době a není dobré tuto nejistotu zvyšovat ještě více nevhodnými zásahy.“

REKLAMA

Eva Zamrazilová připomínala, že když v roce 2012 byla inflace 3,3 %, nebylo problém vysvětlit, že působily faktory mimo dosah měnové politiky. Pokud v roce 2013 působí stejné faktory, které inflaci snižují, lze to zdůvodnit podobně a bez ohrožení kredibility centrální banky.

V úsudku některých členů bankovní rady pak Zamrazilová spatřovala zřetelnou asymetrii. Tomu oponoval Tomšík, a vysvětloval, že „měnová politika musí mít minimálně tolik nástrojů, kolik má cílů“. Trh prý v roce 2012 akceptoval hodnotu inflace na úrovni 3,3 %, protože existovala možnost zvýšením sazeb inflaci srazit.

Rada schválila, SMS vyjednal mandát pro SBO a SAOK se zapotil

Utajené dokumenty byly odtajněny a dnes se ví, který radní jak hlasoval. Rozhodnutí nebylo jednomyslné. Byly tací radní, kteří věřili ve světlé zítřky, které přinese slabší koruna. Našli se i tací, kteří vážili pro a proti a upozorňovali na rizika a náklady.

Tak jako tak, hlasování rozhodlo: „Bankovní rada dále rozhodla začít používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek. ČNB bude intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR. Pro toto rozhodnutí hlasovali Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík a Lubomír Lízal. Tři členové bankovní rady hlasovali proti tomuto rozhodnutí: Kamil Janáček, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová.“

Umělé oslabení koruny spatřilo světlo světa. Kritici hlásali, že úřad ČNB zajistil zdražování, byl vyslán vzkaz „nakupujte, levněji už nebude“. Zastánci konstatovali, že jde o svébytné rozhodnutí měnové autority, výdobytek vlastní měny a právo používat svébytnou měnovou politiku. Cenovky zboží z dovozu, nově naceněné podle nového kurzu 27 CZK/EUR, povyskočily.

Psal se rok 2013 a úřad ČNB ukázal, jak velkou má moc. Čtyři ze sedmi radních hlasovali pro rozhodnutí a masivní nákup eur za nově emitované koruny tak, aby byl měnový kurz koruny oslaben o asi 5 %. Pro někoho to byl šok z toho, jak může několik radních v bankovní radě ústřední banky ovlivnit kupní sílu korun.

Obrázek 1: Aplikace pro chytré telefony šířící osvětu, že deflace byla hrozbou. ČBN pomáhá zvyšováním inflace zachraňovat českou ekonomiku. Deflace je znázorněna animací závaží dopadajícího na mapu České republiky, vše je doprovázeno zvukem něčeho rozbíjejícího se.
Intervence ČNB
Zdroj : Aplikace ČNB pro chytrý telefon

Pro střadatele byly všude přítomné zprávy nemilým překvapením. Padlo nejedno slovo o oslabení kupní síly úspor. Poukazovalo se třebas na to, jak předvánoční nákupy všeho z dovozu podraží. Média novou politiku ústřední banky všeobecně komentovala jinak, než by si centrální banka přála.

Fanděte inflaci

A tak nastoupilo vysvětlování, to bylo vedeno pod praporem boje s deflací a hesla: Fanděte s námi 2% inflací.

Informováni byli i uživatelé chytrých telefonů – vysvětlení měla nabídnout aplikace „Měnová politika“. Lze odhadovat, že vše zajistil Samostatný odbor komunikace ČNB (SAOK). Kdo si aplikaci nainstaloval, narazil na obrázek deflace v podobě závaží či zátěže, která udeřila na Českou republiku.

Naštěstí na pomoc české ekonomice přispěchala akceschopná ČNB. Vyšší inflace prý znamená vyšší investice a spotřebu, zvýší se výroba, budou vyšší mzdy a ekonomika poroste. O tom, že oslabování koruny, triumf v rukou ČNB, má své náklady a potenciální rizika už ale aplikace nehovoří.

Cílem osvěty bylo vyhlásit boj deflaci a vyzývat stoupence inovací měnové politiky v duchu hesla „Fanděte s námi 2% inflaci.“

Loading

Vstoupit do diskuze 19 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

P. Budinský: Bude ČNB bránit dalšímu oslabování koruny?

Pro omezení volatility koruny by bylo žádoucí, aby bankovní rada snižovala úrokové sazby častěji a až na výjimky maximálně o 0,25 procentního bodu. To lze docílit zvýšením počtu  měnově politických jednání z osmi třeba na dvanáct, nebo ještě lépe na omezenou dobu vyhlásit každé zasedání bankovní rady jako měnově […]

Text: Petr Budinský

Foto: Shutterstock

29. 02. 2024

Je čas vytáhnout peníze z repofondu?

Conseq Investment Management se rozhodl přinést na trh Repofond, peněžní trh s výnosem vázaným na úrokovou sazbu České národní banky (ČNB). Využití našel jak v rodinách, firmách, vesnicích, tak i u investorů, kteří hledali výhodnější podmínky pro uložení kapitálu, než na spořícím účtu. Je ale dnům repofondu […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

26. 02. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Richard Fuld

    6 února, 2020

    Obrovská snůška blábolů. Nemyslím to, co píše pan Novotný. Mám na mysli způsob, jakým někteří členové rady ČNB obhajovali předmětné intervence. Největší paradox byl asi ten, že si intervencemi chtěli udržet kredibilitu, o níž se domnívali, že je snad v nějakém ohrožení. 🙂 V celé historii ale nebyl lepší způsob, jak mohla ČNB přijít o svou kredibilitu, než to co tehdy udělala. 🙂 Od té doby občané pohlíží na jakékoliv kroky této instituce se značnou skepsí a podezíravostí.

    Odpovědět

  • Anonym

    7 února, 2020

    Všechny významné centrální banky světa dělají podobné věci, ale pan Fuld je rozhořčen kroky ČNB. Úsměvné.

    Odpovědět

  • Anonym

    7 února, 2020

    Soutěž kdo víc oslabí svou měnu je úsměvná. Jenže když dva dělají totéž není to totéž. Ona ta kredibilita se pojí s komunikací. Snad se poučili. Bude zajímavé, jak budou komentovat budoucí zprávy o prodělcích vzniklých z přeceňování masy devizových rezerv.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    13 února, 2020

    Diletantství, které předvedli v rámci onoho kurzovního závazku je natolik zarážející, že jejich srovnání s jiným centrálními bankéři je doslova směšné. A pokud se i jiní centrální bankéři chovají jako diletanti, pak to neznamená, že moje kritika oněch dotčených členů bankovní rady není správná.

    Odpovědět

  • Anonym

    13 února, 2020

    Zde to je vysvětleno, není to diletantství, je to přece cíl, a ten se musí dodržet: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095426857-interview-ct24/220411058040210

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    19 února, 2020

    Cílem ČNB je dosažení inflačního cíle. Znehodnocení koruny vedlo sice ke zdražení dovozu, což vedlo k nárůstu cen dovážených statků, současně ale došlo ke snížení kupní síly zbývající nákupy domácí produkce (část této kupní síly spotřebovalo navýšení cen z dovozu). Ve finále tak inflační tlak na straně dováženého zboží byl minimálně částečně (ne-li zcela) eliminován deflační/dezinflačním tlakem na trhu se statky produkovanými v tuzemsku.

    Další problém spočívá v tom, že pouhé zdražení dovozu, neměl žádný pozitivní vliv na tuzemskou ekonomiku, která trpěla stagnací spotřeby. To, že ČNB údajně podpořila pozici majitelů exportních firem, mělo na odstranění příčiny recese (a tedy i stagnace cen) jen velmi malý, pokud vůbec nějaký vliv.

    Jinými slovy pokud máte problém, jehož příčinou je omezování spotřeby, pak tento problém určitě nevyřešíte tím, že již tak celou to krizí vystrašeným spotřebitelům zvednete ještě ceny dovážených statků.

    Tuzemští producenti byli v problémech z důvodu nedostatečné poptávky. Exportéři se potýkali s nedostatečnou zahraniční poptávkou a tuzemští producenti se potýkali se slabou a vystrašenou tuzemskou poptávkou. Jedinou cestou k inflačnímu cíli bylo posílení poptávky (optimálně té domácí). Předmětná intervence ale domácí poptávku oslabila. Oživení poptávky (i inflace) pak přišlo až s nárůstem příjmů domácností, nikoliv v důsledku zdražení dovážených statků, které naopak motivovalo k dalšímu omezování domácí spotřeby.

    ČNB nepokrytě deklarovala, že intervencemi sleduje podporu exportních firem, tedy chtěla podporovat producenty (stranu nabídky), nikoliv domácí spotřebitele (stranu oslabené poptávky). A to je evidentní a zcela zásadní chyba.

    Navíc spousta samotných exportérů potvrdilo, že jim předmětná intervence nijak zásadně nepomohly, vzhledem k jejich postavení pouhých subdodavatelů existenčně závislých na jejich odběratelích, takže nakonec ČNB nepomohla ani těm exportérům (spíše pomohla jejich zahraničním odběratelům).

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    20 února, 2020

    Růst minimální a zaručené mzdy, růst mezd státních zaměstnanců, lékařů, sester, učitelů, řidičů autobusové dopravy, růst důchodů….

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    20 února, 2020

    To je přece jedno. Evidentně to dobře dopadlo. Výsledkem je růst, ekonomiky, zaměstnanosti, mezd, důchodů a i ty ceny nakonec začaly růst 🙂

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    26 února, 2020

    Odpověď panu Pavlovi:

    Vyloučit, že za růst mezd a důchodů může ČNB, lze samozřejmě zcela bezpečně. 🙂

    Odpovědět

  • Radovan Novotný

    28 března, 2020

    Tak bude zajímavé si toto video pustit za deset let. Odhaduji, že o inflaci jako „klíčové mantře“ se už bude mluvit jinak.

    Odpovědět

  • Radovan Novotný

    28 března, 2020

    Ano, jsme v měnové válce, respektive v mezinárodním měnovém systému, který je defektní. Pro mne situace, kdy se v Česku úvěrování utrhlo z řetězu a v době koronavirového šoku tato páka znamená ultraproblémy, úsměvná není :(.

    Odpovědět

  • R. Novotný

    28 března, 2020

    Ano, snůšku blábolů jsem také leckdy napsal. Spíš než jak to kdo obhajoval, bych měl obavy z toho, jaké důsledky tato uvolněná měnová politika způsobí. Onu realitní bublinu a proti ní existují aktiva bankovního systému bude zapotřebí nějak „zasanovat“. Časy se mění, dnes k této instituci politici hledí jako bezedný zdroj financování :(.

    Odpovědět

  • V celé historii nebyl lepší způsob, jak mohla ČNB přijít o svou kredibilitu, než to co tehdy udělala.

    6 února, 2020

    Dost ostudné zdůvodnění – „podle některých zdrojů však hrozí, že pokud ČNB brzy nezačne intervenovat, ztratí kredibilitu“.

    Odpovědět

  • Anonym

    7 února, 2020

    Tak pokud mají experti přesvědčit členy bankovní rady musí je vystrašit. A strašit jedním paním povídala je dobrou strategií.

    Odpovědět

  • Anonym

    7 února, 2020

    ČNB a její předpovědi už dávno nikdo nebere vážně

    Odpovědět

  • Anonym

    7 února, 2020

    Vsak se dnes vytáhli, ten meeting pro analytiky byl dobrou improvizaci….

    Odpovědět

  • Koruna z výsluní spadla

    28 března, 2020

    Tak horké peníze jsou ovlivňovány nejen slovy, ale i kroky představitelů ČNB. Potenciál nestability finančního sektoru, vyhlídky na oslabování kurzu koruny z české koruny nečiní žádoucí a bezpečné aktivum….

    Odpovědět

  • Ztraceni

    27 února, 2020

    Polemizovat s rádoby odborníky na ekonomiku je beznadějné. Oni nás přesvědčují o existenci perpetum mobile. Velmi slušně se živí, nic nevytváří, zamlčují, že peníze na platy ředitelů bank, analytiků trhu a různých na systému přisátých individuí se musí někde generovat. Stát si vždy když nemůže dál přivlastní něčí majetek. Třeba židů, šlechticů, kapitalistů, podnikatelů a pod. Poslední akce ČNB, neboť naše banka nestojí mimo stát, ve svém důsledku poškodila všechny poctivé dříče, kteří si celý život šetřili na stáří. Peníze se prostě rozředily. Lidé nejsou ovšem úplně pitomí. Zdravý selský rozum je víc než vymyšlené teorie. Nikdo v tomto státě si nebude šetřit na důchod. Pilíře z bláta nelze postavit. Je jen jedna cesta – vyrovnaný státní rozpočet, snižování daní a zlatý standard. jenže to by si všichni museli utáhnout opasky. To je lepší zase na nějaký čas uvěřit tomu novému náboženství. A pak – zdroje přece jsou. Nyní to byly hlavně úspory důchodců. Bylo by zajímavé akci ČNB vyhodnotit a důsledky vyčíslit. Je ovšem smutným faktem, že strany zdravého rozumu ve volbách propadají. Lépe se volí naděje. A kdo vůbec zaplatí ztrátu? NEBO TO JSOU JINÉ PENÍZE? Bohužel nejsou. Výsledek je tedy jeden. Naše peníze se přeměňují na papírky, ty se přeměňují na pohledávky a závazky a zbyly čísla hodnot peněz, která snad už ani není potřeba tisknout, protože tím jen vznikají další náklady.

    Odpovědět

  • Pilíře bez bláta nelze postavit

    28 března, 2020

    R. Novotný: Souhlas s tím, že perpetuum mobile neexistuje. Za autorem komentářů je nutné hledat, kdo za nimi stojí. Státy si přivlastňují majetek, provoz (a neefektivita) cosi stojí. Peníze se „naředili“, ano takto to vysvětlovali učebnice po druhé světové válce a historie má být pro střadatele matkou moudrosti. PILÍŘE Z BLÁTA NELZE POSTAVIT – pěkné přirovnání, musím si zapamatovat :). Výsledky ČNB nelze vyhodnotit, nikdo nezíská data, jak by tomu bylo při alternativním scénáři :(. Ano, finanční kapitál (pro někoho je dluh kapitál!) nahrazuje kapitál reálný.

    Odpovědět