Čtvrtek 02. prosince. Svátek má Blanka.

Koronavirová krize přechod k elekromobilitě neurychlí

Koronavirová krize přechod k elekromobilitě

Elektromobily jsou trendem posledních let. Představují čistou energii a budoucnost automobilů. Je investice do elektromobility investiční jistotou? A promění nějak tento segment koronavirová krize?

Automobilový průmysl, jeden ze základních pilířů české ekonomiky, zažívá razantní proměnu. V blízké době jej čeká rozsáhlá elektrifikace nabídky automobilů, která je nutným předpokladem pro dodržení emisních limitů, jež v rámci EU začnou platit po roce 2020. O to důležitější je pro české automobilky udržet krok s novými trendy. Uvádí, to studie Deloitte Automobilový průmysl – znovuobjevení mobility, která zkoumá dopady technologických změn na tento sektor i výzvy, před nimiž stojí.

Jistotou tak je, že peníze potečou do elektromobility proudem. Například koncert Volkswagen chce v příštích pěti letech investovat do elektromobility, hybridizace a digitalizace 73 miliard eur. Výdaje na věcné investice plus výzkum a vývoj budoucích technologií se tím zvýší na 50 procent z celkové částky 150 miliard eur. Výrazně větší pozornost bude věnována klíčové oblasti digitalizace. Do poloviny desetiletí na ni bude ve Vokswagenu vynaloženo 27 miliard eur, což je dvojnásobek částky z předchozího plánovacího období. Do elektromobility bude investováno 35 miliard eur. Na hybridizaci portfolia modelů se počítá s dalšími 11 miliardami eur.

Budoucnost osobních aut je ale jasně elektrická

Výše napsané potvrzuje i analytik České spořitelny (ČS) Radek Novák. Ten pro server Investujeme.cz uvádí, že koronavirová krize zase až tak s přechodem automobilového průmyslu k elektromobilitě nesouvisí. Ten je dán v EU emisními limity na vypouštění CO2 u nově prodaných vozů, které platí už několik let. „V letošním roce ale dochází k jejich výraznému zpřísnění, a tak automobilky musí začít ve větší míře vozy na elektrické pohony i prodávat,“ vysvětluje Radek Novák.

Na evropské úrovni se mluví o zpřísnění již nyní poměrně striktních emisních pravidel pro roky 2025 a 2030, které by samy o sobě vedly k přechodu na elektromobilitu. „Pokud zpřísnění bude i schváleno, nástup elektrických pohonů v osobní automobilové dopravě bude ještě urychlen. Navíc už dnes všechny velké automobilky investují do elektrických pohonů. A to i například Toyota, která ještě před pár lety věřila pouze hybridům a vodíkovému pohonu,“ vysvětluje analytik ČS a dodává, že nyní se zdá, že u osobních aut vyhraje v příštím desetiletí elektřina, kdežto vodík bude vhodnější spíše pro nákladní vozy nebo vlaky.

Zelená politika EU

Analytik Československé obchodní banky (ČSOB) uvažuje podobně. Přechod k elektromobilitě podle něj diktuje „zelená“ politika EU spíše než současná pandemie. EU zvyšuje svoje závazky k tzv. uhlíkové neutralitě a automobilky se zpřísňujícím se regulacím mohou pouze přizpůsobovat, byť infrastruktura není připravena na masívní nástup, provoz ani likvidaci elektromobilů.

„Jestli je elektromobilita investiční jistotou, se vzhledem k ziskovosti produkce elektromobilů říct nedá. V každém případě vytváří často i dotované investiční příležitosti při budování nutné infrastruktury,“ vysvětluje Petr Dufek z ČSOB.

Zároveň ale dodává, že nelze vyloučit, že se nenajde jiná cesta ke snížení emisí automobilů, která by ambiciózní cíle nemohla nějak naplnit. Nebo se třeba zjistí, že elektromobily nejsou až tak zelené či uhlíkově neutrální, jak se prezentují.

Odborník Partners Ondřej Koňák k tomu dodává, že bychom jistotu v investicích hledat neměli. Vždy podle něj existuje větší či menší míra nejistoty, která je s danou investicí spojena. „Osobně v investicích do elektromobility vnímám podstatně více nejistot. Stále zůstává nevyřešena spousta velice zásadních otázek, které jsou s nástupem elektromobility spojeny a které velice významně zhoršují zelený profil celého projektu,“ myslím si Ondřej Koňák.

Zároveň si nemyslí, že by covidová krize urychlila přechod k elektromobilitě. „Nicméně prostřednictvím centrálních bank napomohla napumpovat další obrovské množství hotovosti do jednotlivých ekonomik. A na těchto prostředcích se samozřejmě přiživí i několik nesmyslných projektů,“ říká odborník Partners.

Elektromobilita v ČR

  • Ve zmiňované studii Deloitte věnované automobilovém průmyslu se mimo jiné dočteme, že největšími překážkami při pořizování elektromobilu jsou vysoká cena vozidel (způsobená především vysokými cenami trakčních baterií) a nízká hustota dobíjecích bodů. V ČR je aktuálně k dispozici 666 dobíjecích bodů, čili 8,4 dobíjecího bodu na 1000 km2.
  • Uhlíková stopa elektromobilu v jednotlivých státech EU je velmi odlišná, v Česku činí 95,2 g CO2/km. Nejlépe je na tom Švédsko s 4,1 g CO2/km, nejhůře pak Řecko s 155,3 g CO2/km.
  • Výroba elektromobilu je méně náročná na pracovní sílu, nástup elektromobility tedy může znamenat snížení zaměstnanosti v automobilovém průmyslu. Pokud by byla výroba motorových vozidel z Česka realokována, přišlo by o práci více než 1,4 milionů lidí.
  • Nástup elektromobility by však měl mít na českou ekonomiku spíše pozitivní dopad. Ať už dojde k nahrazení spalovacích motorů, převodovek, nádrží a palivových a výfukových systémů elektromotory a bateriemi vyrobenými v zahraničí, nebo se budou vyrábět přímo v Česku, oba scénáře mohou mít za následek růst HDP.
  • Testování technologie autonomního řízení je aktuálně v plném proudu. Ministerstvo dopravy ČR aktuálně plánuje výstavbu státního testovacího okruhu, který by měl být hotový do konce roku 2022.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.