Pondělí 29. listopadu. Svátek má Zina.

Komodity: Rozžhavené kovy chladnou, potraviny jsou nejdražší za deset let

Foto: Shutterstock

Po vzestupu cen ze září a začátku října se komoditní sektor dál konsoliduje a Bloomberg Commodity Index už třetí týden po sobě klesal. Stále víc ukazatelů napovídá, že se růst patrně zastaví, a to zejména v Číně, kde zpomalení výroby, růst rizik spojených se zadlužením realitního sektoru a všeobecný nedostatek elektřiny nejspíš povedou k útlumu aktivit, a tak začali investoři projevovat averzi k riziku. Nedávný vládou vyvolaný propad čínských cen uhlí navíc přispívá k udržování nižších cen některých kovů s energeticky náročnou výrobou, zejména hliníku.

Největší týdenní propad zažily z výše uvedených důvodů právě průmyslové kovy. London Metals Index se od chvíle, kdy před třemi týdny dosáhl rekordních výšin, propadl už o 10 %. Čínská snaha zbrzdit růst cen energií intervencemi na uhelných trzích přinesl už 50% propad cen uhlí, což se ve formě nižších výrobních nákladů promítá do nižších cen průmyslových kovů. Měď už přišla o většinu toho, co během prudkého říjnového růstu získala, a i když je z údajů burzami sledovaných skladů patrné, že nabídka sotva dostačuje poptávce, čínská poptávka vzbuzuje obavy a trhy tíží likvidace nedávno vytvořených dlouhých pozic.

Drahé kovy znovu vykazují známky oživení, jelikož trh usoudil, že dlouho očekávané oznámení amerických Federálních rezerv ohledně taperingu mělo vlastně holubičí charakter. FOMC totiž neprojevil větší chuť do zvyšování sazeb a dál trvá na tom, že je inflace jenom přechodná. Jako holubičí vyznívá i rozhodnutí Bank of England neměnit sazby navzdory inflačním tlakům, které dosahují téměř 25letého maxima. Zlato se po dalším krátkém prudkém výprodeji vrátilo na 1800 USD, ale celkově mu prostě chybí momentum, aby se dokázalo vymanit z pásma, v němž vězí už celé měsíce.

Opětovný propad výnosů z desetiletých amerických dluhopisů pod -1 % zčásti kompenzoval posílení dolaru a nízkou volatilitu akciových trhů. Právě ta je jedním z důvodů, proč se objem zlata v držení ETF propadl na 18měsíční minimum a investoři, kteří vynakládají vlastní prostředky, se zlatu vyhýbají. Nikdo totiž nemá potřebu diverzifikovat svá portfolia. V pátek se pozornost všech upírala na měsíční zprávu o americké zaměstnanosti. Ta se nadále zlepšuje, což může znovu změnit přístup k monetární politice.

Ropa vykazuje neklamné známky toho, že vstoupila do období konsolidace, a po dvou měsících růstu, kdy se ceny ropy Brent i WTI zvýšily téměř o třetinu, se dá říct, že už bylo na čase. Podle nás však bude tato fáze jen přechodná. Ekonomické fundamenty, které tento vzestup zapříčinily, totiž přetrvávají. A tak čelíme riziku dalšího růstu cen před koncem roku i na počátku roku následujícího.

Následují některé z důvodů, proč se vzestup cen ropy v poslední době zastavil. Nesmíme ale zapomínat, že v některých případech může dojít k rychlému obratu, který může vést k dalšímu růstu cen.

  • Očekává se, že OPEC+ bude dál zvyšovat měsíční produkci tempem 400 000 barelů za den.
  • listopadu mají být obnoveny dosud pozastavené rozhovory o íránském jaderném programu, a i když se to zdá nepravděpodobné, pokud by došlo k zásadnímu průlomu, Írán by dokázal rychle navýšit svou produkci.
  • Ceny zemního plynu se stabilizovaly, i když na vyšší úrovni než dřív. Očekávané zvýšení dodávek z Ruska totiž znamená snížení tlaku na růst cen plynu, který se promítal i do cen ropy.
  • Znovu se objevují obavy z poklesu poptávky kvůli pandemii koronaviru, a to zejména v Číně, která je největším světovým importérem.
  • Očekává se sezónní zvýšení amerických zásob ropy kvůli poklesu poptávky rafinerií. Touto dobou na nich totiž každým rokem začínají údržbářské práce.
  • Americká vláda dál uvolňuje ropu ze strategických rezerv. Možná dokonce zvýší tempo uvolňování, které za poslední dva měsíce činilo v průměru 1,1 milionu barelů týdně.
  • Techničtí obchodníci a spekulanti prodávají ropu po prolomení hladiny podpory, kterou hlavně u WTI tvořil vzestupný trend od srpnového minima.

Kromě těchto většinou krátkodobých faktorů však ropné trhy čekají možná celé roky nízkých investic. Významní hráči ztratili chuť do velkých projektů, nejen kvůli nejistým dlouhodobým vyhlídkám v oblasti poptávky, ale hlavně kvůli restrikcím uvalovaným na bankovní úvěry a investice kvůli prosazování ESG a zelené transformaci.

Zda se bude Brent v nejbližší době obchodovat mezi 80 a 85 USD, nebo o tři čtyři dolary níž, bude do značné míry záviset na tom, co pro to podniknou Spojené státy a jak se bude dál vyvíjet koronavirová pandemie. Slibované zvýšení dodávek zemního plynu z Ruska do Evropy může ceny dál oslabit.

Zdroj: Saxo Group

Podle Organizace pro výživu a zemědělství (UN FAO) dosáhly světové ceny potravin minulý měsíc nového 10letého maxima. Global Food Price Index stoupl o další 3 %. Tento index sleduje ceny 95 různých potravinářských komodit a za poslední rok stoupl o více než 30 %. Ceny rostou ve všech pěti potravinářských sektorech. Rostlinný olej dosáhl minulý měsíc nového maxima poté, co jeho cena stoupla o dalších 10 %. Roční nárůst už činí +74 %. Mezi další sektory, které zaznamenaly výrazný roční růst, patří cukr (+41 %) a obiloviny jako pšenice, kukuřice či rýže (22 %). Kromě problémů s počasím a výrazné poptávky zmiňuje zpráva UN FAO ještě další faktor zvyšující náklady na výrobu a přepravu potravin a tím je nedostatek pracovních sil v některých částech světa.

Světové ceny pšenice vystřelily počátkem týdne výš. Pšenice typu Paris Milling dosáhla rekordních výšin kolem 300 € za tunu a chicagská pšenice se poprvé za devět let dostala nad 8 USD za bušl. Špatná severoamerická sklizeň spolu s poklesem vývozu z Ruska, které je největším světovým exportérem, přinesly růst poptávky po evropské pšenici. Kvůli vysokým cenám hnojiv a návratu fenoménu La Niña, který může zemědělcům zkomplikovat situaci v roce 2022, začali někteří významní importéři v poslední době stupňovat tempo svých nákupů.

To platí jak pro Čínu, tak pro země Středního východu a severní Afriky. Například Saúdská Arábie si objednala již 1,3 milionu tun pšenice, tedy téměř dvojnásobek očekávaného množství. Největší importér, Egypt, který zatím oproti loňským nákupům zaostával o více než 20 %, opět zvyšuje svou nákupní aktivity, i když ještě nedávno nabízené ceny odmítal. Země v severní Africe, ale i jinde, však očividně potřebují další dodávky, aby zbrzdily růst lokálních cen potravin a zajistily si dostatečné zásoby na zimu.

Vzhledem k tomu, jak se kupci přetahují o dodávky, se trhy těší na nadcházející sklizně v Argentině a Austrálii, které by jim měly ulevit. Tamní zemědělci již začínají sklízet a budou pokračovat až do ledna. Vyhlídky na plodinové výnosy v obou zemích zatím vypadají slibně. Po dosažení již zmíněného maxima u pšenice typu Paris Milling by mohl retracement koncem týdne signalizovat krátkodobý vrchol.

Zdroj: Saxo Group

Autor: Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank, redakčně upraveno

Jeden komentář: “Komodity: Rozžhavené kovy chladnou, potraviny jsou nejdražší za deset let”

  1. asdasd napsal:

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.