Pondělí 18. října. Svátek má Lukáš.

Je čtyřdenní pracovní týden dobrý nápad a dočkáme se jej?

Zdroj: Pixabay

Před více než padesáti lety byl v tehdejším Československu zaveden pětidenní pracovní týden. Čtvrtá průmyslová revoluce ruku v ruce s robotizací a automatizací postupuje. Budeme už brzo „u strojů“ trávit jen čtyři dny?

Téma, o kterém uvažují plošně zejména skandinávské země, se v poslední době objevuje i v Česku. Kladně se k této možnosti vyjadřuje i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Aktuálně se například čtyřdenní pracovní týden testoval na Islandu.

Faktem je, že téměř čtyři z deseti lidí zároveň v současnosti pracují více než 40 hodin týdně. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos mezi běžnou populací pro poradenskou společnost Moore Czech Republic. Druhá část výzkumu zaměřená na vedoucí pracovníky malých a středních firem ukázala, že pozitivně se k této myšlence staví i dvě třetiny z nich. Pětina vedoucích se ale domnívá, že by takový krok firmám spíše uškodil.

Pracovalo se od slunka úsvitu do západu

Podle odborníka Partners Martina Mašáta je čtyřdenní pracovní týden nejen pravděpodobný, ale zcela určitě přijde. Společnost a efektivita práce se podle Mašáta neustále vyvíjí a cena volného času roste. Za pár let určitě nastane zlom, kdy společenská dohoda mezi zaměstnavateli a zaměstnanci umožní přidat jeden den volna, protože plat za osm hodin práce navíc nebude dostatečnou motivací. „Historicky se také pracovalo v sobotu a robota byla od slunka úsvitu do slunka západu a v našich končinách je to již jen kapitola v dějepisu,“ připomíná odborník Partners.

Ve světle dosavadního vývoje obvyklé pracovní doby je přechod na čtyřdenní pracovní týden v nejbližších desetiletích určitě reálný,“ myslí ekonom České spořitelny (ČS) Michal Skořepa. Může jít podle něj o jedno z řešení problému úbytku pracovních příležitostí v důsledku automatizace. „Nynější posilování práce z domova ale nabízí i možnost, že se onen volný pracovní den nenápadně rozpustí v průběhu dosavadních pěti pracovních dní za cenu zpomalení růstu mezd,“ podotýká pro server Investujeme.cz Michal Skořepa.

Zkracování pracovní doby je v budoucnu pravděpodobné i podle odborníka Banky CREDITAS Davida Jandáska. „Je to dáno vývojem technologií, automatizací a robotizací. Zároveň bude kladen stále větší důraz na činnosti s vyšší přidanou hodnotou, kde žádný chytrý algoritmus člověka nezastoupí,“ uvádí David Jandásek.

Pro pětinu dotazovaných by byl čtyřdenní pracovní týden stresující

Zkrácený pracovní týden by podle tuzemských návrhů znamenal omezení na čtyři pracovní dny s cílem zkrátit pracovní dobu ze 40 na 35 hodin. Z výsledků zmiňovaného průzkumu vyplývá, že většině Čechů (60 %) by se taková pracovní doba líbila, a to i kdyby měli během čtyř dnů pracovat intenzivněji, aby si větší pracovní nasazení následně vynahradili třídenním víkendem. „Více než pětina dotázaných by ale kratší pracovní týden neuvítala. Důvodem je to, že si raději rozloží pracovní povinnosti do pěti dnů, které díky tomu mají klidnější. Čtyřdenní pracovní týden by tedy pro ně byl spíše stresující,“ uvádí Petr Kymlička, partner poradenské společnosti Moore Czech Republic.

Návrh se zamlouvá i manažerům

Druhá část výzkumu se soustředila pouze na vedoucí pracovníky malých a středních firem. Výsledky přitom ukázaly, že myšlenka čtyřdenního pracovního týdne má pozitivní odezvu i mezi nimi. Téměř dvě třetiny z nich se totiž domnívají, že by díky němu vzrostla produktivita i spokojenost zaměstnanců.

Naopak více než pětina lidí na vedoucích pozicích se domnívá, že by tento krok firmám spíše uškodil. Zaměstnanci by podle nich nestihli odvést tolik práce, snížila by se výkonnost firem, a tedy i jejich výsledky. „Na otázku, zda uvažují o zavedení zkráceného pracovního týdne v příštích pěti letech, odpovědělo kladně jen třináct procent vedoucích pracovníků. Čtvrtina naopak odmítá, že by k tomu v jejich firmě někdy mohlo dojít, a polovina si není jistá,“ doplňuje Petr Kymlička s tím, že zhruba šestnáct procent vedoucích ovšem uvádí, že na práci v jejich firmě nestačí ani pět dnů.

Evropané nejčastěji pracují 40 hodin týdně

V evropských zemích převládá model maximálně čtyřicetihodinové týdenní pracovní doby. Druhou nejčastější je pracovní doba s časovou dotací 48 hodin týdně, kterou využívá například Irsko, Island, Německo, Polsko či Velká Británie. Vůbec nejdelší pracovní dobu mají pracovníci v Lichtenštejnsku a Švýcarsku, a to maximálně 50 hodin týdně. Nejnižší (38 hodin týdně) mají naopak Francouzi, Dánové a Belgičané.

 

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.