Sobota 17. srpna. Svátek má Petra.

Jaroslav Mužík: Není důvod obávat se krize v Rusku

Krize na Krymu a Ukrajině stále pokračuje. Ruské akciové trhy tím trpí. Je vhodné se z nich stáhnout, nebo naopak investovat? A nebo se raději držet stranou? „Klient měl základ investic vkládat spíše na stabilní trhy,“ říká Jaroslav Mužík, předseda dozorčí rady ČSOB Asset Management.

V současné době jsou trhy poměrně bouřlivé v důsledku ukrajinské krize a vstupu Ruska na Krym. Jak se v takovéto situaci dají řídit podílové fondy, aby zůstaly ještě relativně bezpečné a nezvyšovalo se jejich riziko?

Záleží na tom, jak se na danou situaci díváte. Zda z pohledu asset managera, což je spíše dlouhodobý pohled, nebo z pohledu tradera, obchodníka s cennými papíry, kde je pohled spíše krátkodobý.

Z krátkodobého hlediska je zjevné poškození trhů, které krizi vyvolaly, tedy především Ruska. Anexe Krymu způsobila útěk lidí a kapitálu z moskevské burzy, cena akcií klesá a ještě víc se urychlil odchod investic z Ruska. Trh bude pravděpodobně poškozen i z dlouhodobého hlediska, protože došlo ke ztrátě důvěry ve schopnost udržet investice v Rusku po delší dobu.

Stahuje se i ČSOB nebo KBC se svými východoevropskými fondy z ruského trhu?

Máme jeden fond, který investuje do Ruska, máme středoevropský fond, který také částečně investoval do Ruska, ale v celkovém objemu aktiv 75 mld. Kč, které mají naši klienti ve fondech zainvestováno, se bavíme o minoritní částce.

Investici v Rusku jsme ponechali bez zásadních úprav, protože z našeho pohledu není třeba na situaci reagovat překotným způsobem. Vzhledem k malé částce to není nic, co by se mohlo masově dotknout našich klientů.

Z krátkodobého hlediska by mohl být nepříjemný vliv v případě, že by do krize byla vtažena především Evropa. Spojené státy nemají expozici na Rusko příliš velkou. V takovém případě by byl vliv na investice mnohem větší.

V současnosti je na stole několik možných scénářů: Vleklá diplomatická debata, v horším případě ekonomické sankce tvrdšího ražení, nebo nedejbože válečný konflikt. Podle našeho názoru je nejpravděpodobnější variantou vleklá diplomatická válka a možná nějaké o něco tvrdší ekonomické sankce. Ale nemyslíme si, že dojde na nejhorší nebo že by se neodebíral plyn či krátila ropa.

Pro obě strany by tvrdé sankce nebyly výhodné, což sice za určité situace nemusí být hlavním kritériem, ale pořád si myslíme, že scénář diplomatické zákopové války zvítězí. A za této situace věříme, že Evropa bude pokračovat v oživení, které začínáme pozorovat. Podobné oživení probíhá i ve Spojených státech, přestože bylo zbrzděno tuhou zimou.

Není důvod se významně obávat krize v Rusku.

Na druhou stranu sám jste zmínil, že ekonomický pohled na věc, podle něhož je diplomatické řešení bez významnějších sankcí vůči Rusku optimální, nemusí být tím rozhodujícím kritériem. Z dlouhodobého politického pohledu by naopak tvrdé sankce mohly mít pozitivní dopad.

Ani to se nedá vyloučit, zejména pokud by Rusko projevilo zájem v pokračování expanze na východ Ukrajiny. Osobně si ale myslím, že zvítězí možná i zdravý rozum nebo unavení z Ruska z první akce a nedojde k významnějším sankcím. Konec konců ty sankce by měly negativní dopad na obě strany.

Navíc krátkodobě získaná popularita ruského prezidenta musí být potvrzena i dlouhodobě, a k tomu se musí Rusku dařit ekonomicky.

Za uplynulých 25 let jsme zažili poměrně dost obdobných událostí. Bylo to např. 11. září 2001 ve Spojených státech, invaze do Iráku, válka v Jugoslávii, válka v Gruzii… do mnoha konfliktů bylo zapojeno i Rusko. Samozřejmě to mělo krátkodobě vliv na trhy, ale trhy měly tendenci tyto ztráty dlouhodobě dorovnávat. Podobný scénář vidím i hlouběji v historii.

Tím se dostáváme ke druhé stránce věci. Phillippe Rotschild kdysi řekl, že nejlepší je investovat v době, kdy teče krev na ulici. Je už teď vhodné investovat z tohoto pohledu do Ukrajiny nebo do Ruska? Nebo je ještě brzy?

Osobně tento přístup nedoporučuji. Jsme spíše pro dlouhodobost. V krátkodobém horizontu, což je pro mne cokoli kratší 5 let, bylo podobných „příležitostí“ celá řada. Kromě krátkodobé příležitosti, kdy jde něco dolů, a pak nahoru, je rozhodující dlouhodobá politická a ekonomická stabilita.

Politická nestabilita u méně rozvinutých zemí, mezi které bohužel musím počítat také Rusko, nezaručuje dlouhodobé právní jistoty pro investory. V takových případech hrozí ztráta celé investice. A my nechceme klientům radit, aby takto riskovali. Investice do těchto trhů vidíme jako jakési koření pro některé klienty, kteří mají zájem investovat více dynamicky, ale rozhodně to nedoporučujeme jako hlavní směr investic.

Dalším příkladem jsou země BRIC, Brazílie, Rusko, Indie, Čínu bych z nich vyjmul, protože je velmi specifickým případem. Tyto země byly po deset let velmi zajímavou investicí, ale ukazuje se, že staré dobré Spojené státy a Evropa jsou stabilnější. A tímto směrem by měl směřovat klient, který chce investovat.

Velký investiční potenciál objevují analytici a investoři v dalších rozvíjejících se zemích – např. v jihovýchodní Asii či Africe. Jejich potenciál vidí v dlouhodobé perspektivě.

Doporučuji spíš stabilní trhy, kde není jen dobrá ekonomika, ale i ustálený právní systém a tradice investování a ochrany investic a majetku. V nich se mohu spolehnout, že moje investice tam nebude jen dneska, ale i za dvacet let.

Na druhou stranu s menší částí portfolia, řekněme 5 %, může být i pro některé z našich klientů atraktivní využívat takovýchto příležitostí. Otázkou ale je, zda jejich perspektiva nebude založena pouze na ekonomice, ale zda se do budoucna přetaví i ve stabilní právní a politické prostředí. To by dle mého názoru asset managera mělo zajímat nejvíc.

ČSOB Investiční společnost je v České republice proslulá svými zajištěnými a nyní polozajištěnými fondy. Uvažujete o otevření zajištěných fondů se zaměřením na Rusko a možností využití potenciálu současných poklesů, ale zároveň zajištění návratnosti investic pro vaše klienty?

My fond na Rusko máme. Je to poměrně okrajový otevřený fond, který aktivně nedoporučujeme – a to už před krizí na Krymu. Rusko má sice velmi nízkou cenu akcií při měření P/E ratiem v porovnání se západními trhy, ale jak se ukazuje, není to náhodou. Nabízení tohoto fondu nebo jeho širší předkládání klientům nepovažujeme za vhodné.

Zajištěnou variantu takovéhoto fondu nezvažujeme, protože je to příliš okrajová investice.

Zaměřujeme se hodně na investiční poradenství. Od vyplnění investičního dotazníku ohledně jeho znalostí, zkušeností a finančních možností se odvíjí každý hovor s klientem. Následně nabízíme službu VIP portfolia, což je nástroj, kterým lze uspořádat klientovo portfolio podle aktiv, časového horizontu investic, regionů, jednotlivých fondů… díky tomu má klient přehled a můžeme efektivně vést diskusi na téma rozložení investic.

Doporučujeme širokou diverzifikaci nejen na kapitálových trzích, ale i mimo ně. Doporučujeme produkty, jakými je stavební spoření nebo doplňkové penzijní spoření. Ty by měl mít každý. Můžeme doporučit, aby klient vlastnil svou nemovitost, neměl by se omezovat pouze na finanční trhy.

Na finančních trzích by klient měl základ investic vkládat spíše na stabilní trhy. Jde o  zhodnocování investic spolu s tím, jak rostou firmy, do kterých je investováno. Spolu s jejich růstem roste i hodnota majetku – a to se pochopitelně neprojeví během jednoho roku.

Děkuji za rozhovor.

Bude Rusko dál expandovat?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.