Pátek 18. srpna. Svátek má Helena.

Jak se taky utváří mínění klientů II

Doporučení penzijního připojištění, byť se na první pohled zdá velmi jednoduché a výhodné, by měl správný poradce velmi pečlivě zvažovat.

V předchozím článku Jak se také utváří mínění klientů jsem předložil pohled na produkt penzijního připojištění z hlediska významu státní podpory (SP).

Dnes se pojďme podívat na další hojně využívaný prodejní argument z řad zprostředkovatelů – nezdanitelnou část základu daně, nebo-li odčitatelnou položku.

Zákon o daních z příjmů (ZDP) ji definuje v §15 odst.5). Penzijní fondy tuto skutečnost samozřejmě hojně využívají právě na sklonku roku jako podpůrný, ne-li hlavní, prodejní argument pro bonitnější klienty.

V diskusi k minulému článku zazněl názor, že vyšší úložky, které umožňují si snížit základ daně, posunou výnosovou křivku penzijního připojištění o pár bodů nahoru. Je tomu opravdu tak?

Abychom mohli provést srovnání je třeba vyjít z výnosnosti a to na různých časových periodách – 5let, 15let, 30let. Vše důležité je v následujících tabulkách (kliknutím obrázek zvětšíte):

Je uvažováno zdanění jednorázového vyrovnání ve výší 15% dle §36 odst.2) písm c) ZDP. Reinvestice znamená, že částku, kterou klient získá v dubnu kalendářního roku na daních zpět, použije jako vklad v následujících měsících. Výpočty odpovídají předpokládanému ročnímu zhodnocení ve výši 3% ze strany penzijního fondu.

Podíváme-li se na zhodnocení penzijního připojištění pro jednotlivé měsíční úložky (100Kč až 500Kč) na všech časových periodách, získáme jasný přehled o tom, jak peníze pracují.

Kliente, čím více a déle spoříš, tím klesá efektivita. O tom byla zmínka již minule, teď to máme v číslech. A co tedy vliv daňových úlev?

Klienti z 1.daňové skupiny si na krátké, pětileté periodě podstatným způsobem ředí výnosy. Na delších klesá vliv SP a proto pokles výnosů vlivem daňových úlev má nižší hodnoty.

Obdobně tomu je i u klientů z 2. daňové skupiny, logicky je propad výnosů mírnější vlivem o něco vyšší daňové úspory.


Pro účastníky penzijního připojištění ze 3. daňové skupiny lze využívání daňových úlev označit za neutrální, kromě pětileté periody, kde také dochází k ředění. Vysvětlením je převažující vliv SP ( 150,- Kč SP z vkladu 500,- činí 30%) nad daňovou úsporou 25%.

Na delší periodě klesá podíl vlivu SP a projevuje se reinvestiční efekt daňových úlev. Hranicí je v našem případě 10ti letá perioda penzijního připojištění s výnosem 7,43%. Poté převažuje vliv daňového efektu avšak v minimální výši, viz. tabulky 2 a 3.

A konečně poslední, čtvrtá daňová skupina – zde dochází skutečně ke zvýšení výnosů a to i na krátké, 5ti leté, periodě. To si lze potvrdit úsudkem, že zatímco SP z 500,-Kč činí 30% (150,-Kč), daňová úleva dosahuje 32% a tedy výnos o něco málo zvyšuje.

Na delší periodě však vždy dochází k poklesu výnosu v čase vzhledem ke konzervativní správě peněz. Proto na 30ti leté periodě se jedná o zvýšení výnosu o několik bodů, bazických bodů. Tolik tedy odpověď na otázku z úvodu článku.

Je tedy rozumné, chtít využívat daňové úlevy? To je zcela individuální a mělo by se přitom přihlédnout zejména k časové periodě neboť ta je velmi důležitá.

Ještě loni mohl klient realizovat na jednoleté časové periodě dva daňové odpočty v plné výši a to v souladu s tehdejším §15 odst. 9) ZDP. Současná právní úprava toto již neumožňuje, ale lze využít ustanovení §38g odst.2).

Před vstupem do penzijního systému bychom měli uvážit otázku stability sektoru, a to v přímé souvislosti s takřka nulovou likviditou peněz. Dále – výše uvedené výnosy podléhají ještě inflaci, klient nemá možnost zasahovat do systému. Ke zvážení je také možnost daňové pasti, neboť zákony se v čase mění a pokud podle nich nemohu spravovat peníze, podstupuji daňové riziko.

S nadsázkou bych to přirovnal k vlaku, do kterého nastoupíte v dobré víře, že vás odveze do cílové stanice. Nevíte, kdo a jak jej řídí, jak se změní během cesty dopravní předpisy, kudy přesně pojede.

Čím kratší dobu v něm jste, tím máte větší šanci na profit. Cestovat po celou dobu první třídou může být sice pohodlné, ale také dost nákladné. V každém případě, pokud Vás vlak doveze do cílové stanice, počítejte s tím, že za vystoupení se platí. A já se ptám: "Nebude ta cesta drahá?" O tom to celé je.

Doporučení tohoto produktu, byť se na první pohled zdá být velmi jednoduchý a výhodný, by měl správný poradce zvážit stejně pečlivě jako rozhodnutí využívat daňové úlevy.

Někteří zprostředkovatelé prodávají penzijní připojištění přes konečnou částku, kterou bude mít účastník na účtu. Na 30ti leté periodě při 1500,-Kč měsíčně je to 900tis.

To si může také klient s průměrným příjmem vyložit také tak, že si řekne: " Tak a teď mám o penzi postaráno." Bude mu to však stačit? Na jak dlouho? I o tom může být další článek, abychom měli reálnou představu. Přeji Vám krásný adventní čas.

Závěrečný díl naleznete zde.

13 komentářů: “Jak se taky utváří mínění klientů II”

  1. Jiří napsal:

    Se článkem nelze než souhlasit. je dobré když se prezentuje i jiný názor, než jen neustálé opakování výhod (?) ze strany penzijních fondů. Přesto bych měl jedno ale: Pro nemalou část populace má celá kampaň ohledně PF jeden velký pozitivní dopad: Skoro každý si dnes uvědomuje, že je třeba se na stáří připravit. To, že PF nejsou řešením, ale spíš přilepšením a to ještě ne zrovna extra výhodným (zvláště pro mladší lidi) je jasné. V této zemi však žijí tisíce lidí,kteří penězům nerozumí a dát jeden trvalý příkaz je pro ně vrchol investiční strategie. I když toto řešení nepatří k nejlepším, je to alespoň pokus o částečné (!) převzetí odpovědnosti o sebe sama ze strany těchto lidí. A to je pozitivum.
    Za druhé: Určitě by bylo dobré napsat třetí díl a „přepočítat“ výsledky za předpokladu, že do fondu přispívá ještě zaměstnavatel (např 100, 300 a 500 měsíčně), aby bylo jasné jak tento další subjekt může ovlivnit výnosnost investice.

  2. Martin napsal:

    Krasně ztabilkované. Jen by mně zajímalo jestli do výnosu jsou započítany i ty danové odpočty…Tzn. že jestli autor započítal i peníze které klient dostane na ruku při vrácení daně..

    • Jan Bartoš napsal:

      Dobrý večer,

      proložený komentář pod článkem: „reinvestované daňové odpočty“….
      Naopak, autor přičetl klientovi nejefektivnější možné chování, nemám klienta, který by reinvestoval vratky:-(

  3. Lad napsal:

    To nejdulezitejsi v tabulkach chybi = Kolik bude penze mesicne.
    Ukladati 100 korun mesicne jen 5 let a ziskati 17,85% je zajimava vec , ale chybi informace , ze z toho je penze snad jen 30 korun mesicne.
    A kolik ukladat mesicne a kolik let , aby byla penze 10.000 nebo 20.000 korun mesicne ?

    • Slavomír Kožúšek napsal:

      Toliko ukládati, koliko potřebovati. Když potřebovati 1000000,- tak vzíti čas do vejměnku v úvahu, dále pak Boží milosti v požehnání let a podle toho do štrozoku odkládati 🙂 Neb více dětí míti :))

    • Angel Bratovanov napsal:

      nemyslím si, že by to bylo to hlavní co chybí, neboť o tom psal naříklad tuším pan Siuda v jiném článku a navíc je možno si toto spočítat.
      Padlo zde to nejdůležitější a za to panu Šimkovi díky.
      jen by mě zajímal váš názor na převádění z PF do PF jiného .
      já jsem proti ze dvou důvodů – jeden je, že se toto dělá bezmyšlenkovitě – v honbě za provizí – kde se nehledí ani na to, že tím někomu můžu posunout penzi třeba o 10 let do zadu ….
      a za druhé : ano většina klientů již PF má, ale za převod bych snížil či pozastavil provize (například pokud byl klient u předchozího PF třeba kratší dobu než 3 roky). Tím by porostla i efektivita fondů a zvyšili by se jejich zisky a třeba by to přitáhlo více lidí a zvýšili by se příspěvky – za ty pak následně provize zůstali, ale je můj názor a zajímalo by mne kolik z vás jej má podobný.

      • Slavomír Kožúšek napsal:

        Pokud to bylo na mě, dovolím si reagovat. Všechno se musí dělat s rozumem a pro klienta. Převádění PF pouze za účelem ziskat provizi, je podobné jako rušit KŽP a nahrazovat ho jiným. I když pravda, že klient v PF tolik netratí (možná proto ten častý nešvar). Na druhou stranu si myslím, že existují i znatelné marketingové výhody (v rámci jedné rodiny), kdy stojí za to zvážit zda zůstat u svého PF, ale to záleží od případu. SK

    • Jan Traxler napsal:

      No, myslím, že zrovna Vy byste si to dokázal spočítat sám, ale tak aspoň pro ostatní 😉

      1) Zvolme nějaký příklad… cíl = 20 000 Kč měsíčně, doba investování = 30 let, průměrné roční zhodnocení po dobu investování (30 let) = 8%, doba vyplácení renty = 20 let, průměrné roční zhodnocení zůstatku během doby vyplácení renty (20 let) = 3%

      … výsledek: potřebujete investovat 2 559 Kč měsíčně

      2) stejné zadání, akorát zohledníme inflaci, tzn. chceme mít rentu 20 000 Kč v dnešních cenách… průměrná roční inflace = 2,5%

      … výsledek: potřebujete investovat 5 470 Kč měsíčně… jen tak mimochodem, nominální renta by byla 42 746 Kč měsíčně 😉

      3) stejné zadání, akorát budeme počítat s průměrným ročním zhodnocením po dobu investování 10%

      … výsledek: potřebujete investovat 1 745 Kč měsíčně, se zohledněním inflace 3 730 Kč

      Stačí takto? 🙂

      • Jan Traxler napsal:

        Nebo ještě třeba jeden jiný příklad…

        Chcete být za 10 let finančně nezávislý s rentou 20 000 Kč měsíčně vyplácenou doživotně (tzn. neukrajuje se z Vámi naspořeného majetku, ale žijete pouze ze zisků). Průměrné roční zhodnocení 10%.

        …výsledek: potřebujete investovat 40 353 Kč měsíčně, po zohlednění inflace* (2,5%p.a.) 51 979 Kč měsíčně.

        *zohlednění inflace počítáno ke dni počátku výplaty renty (za 10 let)… kdybych měl spočítat výsledek po zohlednění inflace každý měsíc vyplácení renty, což by byl daleko více vypovídající výsledek… to bych tu byl asi do rána :-))

        • Jan Traxler napsal:

          Všechny příklady výše nejsou stavěny na penzijní připojištění, ale na pravidelné investice. 😉

    • Miloslav Šimek napsal:

      Dobrý den, můžeme se na to podívat po vánocích, viz. můj závěr článku. Už z podstaty chování je však zřejmé, že aby získal klient Vámi zmíněnou měsíční rentu musí ji mít také u PF naakumulovanou a za krátkou dobu ji málokdo vytvoří a pokud ji bude klient spořit na delší periodě, je tato cesta opravdu na zváženou. proč – odpověď je v článcích. Taky je třeba si říct, jak dlouho ji chci pobírat. A chci ji valorizovat nebo mi bude stačit např. 15let nominál?

      • zinfo napsal:

        Na jednu výhodu PP se trochu zapomíná a je pravda, že touto výhodou se penzijní fondy samy chlubit nebudou. Výhoda je, že placením PP si klient také snižuje současnou životní úroveň a tak při odchodu do důchodu nepadá z takové výše. Možná je to jen stupínek, docela malý, ale jak se o jeden stupínek životní úroveň sníží v současnosti, tak se o nějaký stupínek zvýší při čerpání.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.