Sobota 24. února. Svátek má Matěj.

Vlastní důchod

Čekání lidí na pokyn shora je ztrátou času, neboť čím dříve začneme, o to dříve lze odejít do penze., míní MILOSLAV ŠIMEK ve svém článku o penzi.

Už dlouho se vedou diskuse na téma důchodová reforma. Jejich výsledek by se zatím dal shrnout jako "dohodly se, že se dohodnou" a čas zatím plyne. Čekání lidí na pokyn shora je ztrátou času, neboť čím dříve začneme, o to dříve lze odejít do penze.

Fakta jsou poměrně jasná. Za posledních 13let poklesl poměr starobního důchodu k čisté mzdě na hodnotu 52,3%, viz. tab. 1.

Demografický vývoj stárnutí lidí v ČR je nepříznivý stejně jako v celé Evropě. Další skutečností je i prodlužování průměrné délky života lidí, což má za následek růst sociálních výdajů z rozpočtu.

Stát zatím – v zájmu udržení důchodového systému – posunul pouze věkovou hranici pro odchod do starobního důchodu. Je zřejmé, že s blížícími se odchody silných ročníků do penze, bude tato úprava nedostatečná a stát, resp. politici budou muset lidem říci pravdu.

Ti uvážlivější na to nemusí čekat a dost možná, že již převzali iniciativu do vlastních rukou. Ale mají představu o tom, kolik by měli mít na svém osobním důchodovém účtu?

Předpokládejme tyto podmínky: průměrná délka života mužů 75let, žen 80let, průměrná inflace 2,8%, roční zhodnocení prostředků 7% v době akumulace kapitálu, měsíční výplata renty s každoroční valorizací o inflaci, pokles poměru důchod/čistá mzda na 30% v době pobírání penze, roční zhodnocení prostředků v době vyplácení renty 4,5%, průměrná výše starobního důchodu (dle ČSÚ) za rok 2005 činí 7.728,-Kč. V následujících tabulkách jsou zachyceny situace pro lidi ve věku 30 a 35let.

Tyto částky lze považovat za minimální velikost osobních účtů, které zajistí dle zadaných podmínek lidem úroveň, jako kdyby dnes pobírali průměrnou penzi 7.800,- Kč s tím, že od státu by pobírali penzi 30% čisté mzdy, zbytek do 52,3% by si dorovnávali z osobních účtů.

Poslední sloupec v každé tabulce poskytuje náhled o tom, s jakou měsíční úložkou lze toto realizovat. První částka odpovídá konstantní platbě po celou dobu akumulace kapitálu, druhá pak částku pro první rok s tím, že je každoročně valorizována o hodnotu inflace. Pro správné pochopení je nutné uvažovat s časovou hodnotou peněz vzhledem k současnosti.

Doufám, že tato čísla pomohou některým zodpovědět si otázku položenou v úvodu. Každý poradce může mít svůj vlastní pohled na dosahované roční zhodnocení prostředků, poměr důchodu k čisté mzdě apod.

Tento článek si však klade za cíl především ukázat určitou reálnou minimální výši svého osobního účtu tak, aby klient měl realističtější přehled o tom, co mu jeho výše v penzi umožní, co si bude moci dovolit a nakolik to koresponduje s jeho představou, kterou v něm mohlo vyvolat oblíbené "Představte si, pane Novák, jak si budete užívat milionu v důchodu…" z úst prodejce.

Závěrem jen dodávám, že částky jsou bez jakýchkoliv daňových srážek – neboť cest k realizaci bude takřka stejně jako poradců a změn daňových zákonů za tu dobu asi tolik, kolik se vystřídá ročních období.

První článek ze tří najdete zde.
Druhý článek pak je tady.

63 komentářů: “Vlastní důchod”

  1. Mirek Stulir napsal:

    Castokrat se v diskusich setkavam s terminem: „husakovy deti“ Co to znamena?

    • Miroslav Piták napsal:

      Dobrý večer,
      takto se označují lidé narození v 70. letech minulého století (1970-1980).

      S pozdravem M.P.

      • Mirek Stulir napsal:

        Dekuji. Ale proc se tak nazyvaji? Kdo to vymyslel to prirovnani?

        • Miroslav Piták napsal:

          Já jsem se sice v tomto období narodil, ale kdo to vymyslel to nevím. V tomto období byl prezidentem G. Husák a v tomto období se narodilo hodně dětí poválečným ročníkům.

          • Mirek Stulir napsal:

            Dobre. DIky. To uz dava smysl. Pokud bude mit nekdo nejake jine dedukce, proc se jim tak rika, tak sem s ni 🙂

          • Michal Mojžíš napsal:

            Protože se narodily na základě (nebo lépe řečeno v době nastartování) propopulační politiky, která byla v té době pod Husákem nastartována.
            Termín Husákovy děti bych řekl, že se uchytil až v poslední době, když začaly tyto ročníky přicházet do produktivního věku a zásadnějším způsobem ovlivňovat život v naši zemi. Současně to byla vlastně první generace, která byla naplno nezatížena minulým režimem.

            • Pavel Hanzl napsal:

              No, já myslím že se prostě jen uchytil text z jedné písně skupiny Chinaski. Do té doby než to hráli v rádiu, jsem nikdy o termínu „Husákovy děti“ neslyšel. Ovšem, autor písně se trefil. Husákovým dětem je dnes tak 30 – 35 let. Mimochodem, moje cílová klientská skupina. Zaplať Bůh, je jich hodně.

  2. Roman Šebek napsal:

    Dobrý den. Nějak nechápu v té tabulce poměr měsíční úložky 1000/750. Můžete mi to někdo česky vysvětlit? 🙂

  3. Miloslav Šimek napsal:

    Úmyslem článku bylo ukázat přibližnou minimální výši prostředků, která pokud nenastanou nečekané události by dnešním cca 30níkům zachovala životní úroveň současných penzistů. Je to minimum a tomu odpovídá i výše měsíční úložky. Zkusme si projít své okolí, kdo z těchto lidí s běžným příjmem si „dává měsíčně stranou“ tyto částky?

    U lidí s vyššími příjmy se musíme samozřejmě posunout výše, protože jejich poměr v budoucnu mezi čistou mzdou a starobní penzí bude podstatně nižší. Člověk už je z podstaty takový, že snáze přivykne lepšímu, tedy životní úrovni odpovídající jeho příjmům. O to větší pád by se mu mohl dostavit s odchodem do penze. I proto je tedy težké zde uvádět nějaká konkrétnější čísla, která budou stačit pro pestrý důchodový věk. Potřeba bude zcela individuální a proto je uvedeno minimum.

    Každý se tak nad tím může zamyslet a dát si do určitého poměru svoje současné příjmy, svoji životní úroveň a úroveň života, kterou mu zajistí současná penze. A dle toho si vynásobit minimum. Každý dospěje k jiné částce. Ano, umím si představit, že někdo bude mířit i na těch zmíněných 20mil., ale pravděpodobně to nebude prodavačka či pokladní ze supermarketu.

    Dovolím si malou poznámku na závěr. V diskusi bývají zmíněny penzijní fondy. Sice není zřejmé zda proto, že by se v nich měl akumulovat kapitál… Pokud o tom někdo vážně uvažuje, doporučil bych Vám své předchozí články. Možná zde naleznete podnětná a důležitá fakta. Dlouhodobá výkonnost penz.fondů 7% p.a. je za současného stavu nereálná (a to neuvažuji zdanění, ochranu kapitálu od okamžiku výplaty penze, atd.) Jednou z možností realizace mohou být investice do cenných papírů, ale nikoliv jedinou. Aktiv do kterých lze investovat je mnohem více.
    Tolik k vývoji diskuse.

  4. Korolov napsal:

    Pracuji u ČD a zaměstnavatel nám přispívá 666kč měsíčně na životní kapitálové pojištění. Zaměstnanci na to nemusí přispívat ani korunu, jenom podepíšou papír a jsou pojištěni. A stejně znám několik z nich kteří toho nevyužívají.
    Nechápu to.

    • Pavel Hanzl napsal:

      U ČD mě to nepřekvapuje. Ty mají nefektivní výdaje tak trochu v krvi a každý rok jim ta červená čísla v účetní bilanci všichni začerňujeme z našich daní. Některé pojišťovny mají tu drzost vynucovat si, že zaměstnavatel nesmí požadovat dokonce ani to nejlepší, co samy nabízejí (ne že by každá měla co nabídnout z těch nejvhodnějších produktů). Vsadím se pane Korolove, že jde o Českou pojišťovnu a její produkt PARTNER. Bohužel na trhu jsou jak lepší pojišťovny, tak i lepší rezervotvorné pojistky. Na konci tam budete mít méně, než tam zaměstnavatel vložil, v nejlepším případě Vám to pokryje inflaci, takže reálně se nic nezhodnotí. Čím jste mladší, tím se v tom do vašich 60 let nevydělá více statisíců :-(( Bohužel pro Vás, zaměstnavatel je asi vázán nějakými tučnými bonusy za to, že Vám nebude přispívat na nic jiného než na tu KŽP (tedy o to větší shit, o kolik jste mladší 50 let). To že někdo nevyužívá benefitui (i když je to shit) je pověstné pro českou finančně zanedbanou duši, která raději volí stravenky, když to jde.

      • Anonym napsal:

        A co když je to ING?

      • korolov napsal:

        Souhlasím že je to o ničem, sám bych si to nikdy neuzavřel. Chtěl jsem jen říct že lidé spoléhají na stát a jsou schopni ignorovat i když jim někdo něco daruje.
        A je to ING.

      • Jan Beneš napsal:

        Pane Hanzl. Vy se tu navážíte do systému ČD, ale pan Korolov vyzdvihoval neochotu zaměstnanců si toto uzavřít. Nevím, proč si myslíte, že je to pro ně nevýhodné? Stále lepší než nic, navíc je to pro ČD výhodné v tom, že si to mohou odečíst od ZD.

        • Pavel Hanzl napsal:

          Chápu Vás, jste laik. Je to nevýhodné, protože jsou lepší smlouvy na trhu. Zaměstnanci by to nemělo být jedno a čerpat by měl chtít to nejlepší z možného, nejen z daného. To že je to nevýhodné pro zaměstnance znamená, že je to super byznys pro ING. Kapitálovka, ať je Vám 20 nebo 50 let, samozřejmě do 60 let.

          Ovšem to že někdo odmítá tento benefit od zaměstnavatele je třeba tím, že chce čerpat jiný benefit, nebo je mu milejší zvýšení hrbé mzdy, málo ve stylu čistá ruka.

          Odpčty od ZD do výše 8000 ročně? Super. Ale zaměstnavatele by mělo zajímat, kdo se napakuje nejvíc.

          • Jan Beneš napsal:

            Dobře, to chápu. Ale co když nemá zaměstnanec na výběr jiný produkt? Myslíte si, že je možné přijít za zaměstnavatelem a chtít po něm jiný produkt (výhodnější) než, který mu navrhl? (přeci jen, je lepší alespoň nějaký produkt, než zvýšení HM a vybrání jiného produktu na vlastní triko, což nemusí být výhodné)
            Většinou to bývá tak, že je ta dotyčná firma nějak obchodně spojena s určitou finanční institucí, takže si poskytují službu za službu (na úkor třeba nejlepšího řešení pro zaměstnance). 🙂

            • Pavel Hanzl napsal:

              Výběr produktů je věcí vyjednávání vedení společnosti (bojím se, že ČD ustoupila tlakům bonusů nabízených jako provizi zaměstnavateli ze strany poskytovatele finančního produktu), nejlépe a výlučně ve spolupráci s odbory a s někým z personalistů, nejlépe též s fin. ředitelem. Zaměstnancům (odborům) by nemělo být jedno, kam taková vyjednávání vedou. Neplatí, že z cizího krev neteče, protože zaměstnavatel bude v dalších kolektivních vyjednáváních stavět na tom, že finanční benefity již poskytuje. Zaměstnanec – máte pravdu – moc udělat nemůže, takový post action protest nebude k ničemu. Můj příspěvek měl vyprovokovat k zamyšlení, že zaměstnavateli to nemá být jedno (nedovolí mu to odbory). Jinými slovy tím říkám, že pojišťovnám je ukradený skutečný prospěch těm zaměstnancům. Denně opravujeme to co jde. A proto dík, že čtete náš web. Dejte můj příspěvek na vědomí řediteli ČD, jste-li od nich. Zdravím…..

              • Pavel Hanzl napsal:

                Jen pro pořádek: správný produkt je IŽP pro zaměstnance do vstupního věku 50 let, jinak PP, výjimečně KŽP (pro osoby chorobně toužící po bezpečí 3% ročně).

                • Roman Šebek napsal:

                  Jestli to dobře chápu, tak IŽP pro lidi do 50 let a PP a KŽP pro lidi po 50tce? Není to příliš pozdě?

                  • Pavel Hanzl napsal:

                    Daňové odpočty jsou svázány s minimálním věkem konce 60 let. KŽP je překonaný produkt a jeho existence znamená de facto jen ochranu před inflací, přičemž primárně nejde o investici, ale pouze o odložení spotřeby bez cíle reálně vydělat. PP i KŽP jsou investičně velmi konzervativní produkty a bez státních podpor by je nikdo nechtěl (neměl chtít) ani na 5 let. Pro dobu nad 10 let je PP i s dvěma druhy státní podpory méně výkonné, než IŽP s jen jednou podporou. A proti OPF ještě méně. PP do 50 let na 300 a pak zvýšit na 1500, vše má svůj smysl v kontextu zásad pro investování. U IŽP záleží na věku kdy má končit, doba řekněme 12 a více let indikuje použít IŽP a nezkoumat investiční profil klienta. Ten je natolik fin. negramotný, že se často nechá vystrašit nějakým pojišťovákem, co potřebuje udat svou KŽP, protože přehánějí a kolísání CP zaměňují s fatálním rizikem tunelování. Doporučuji prozkoumat web p. Traxlera finez.cz, je tam podrobně vysvětleno co znamená investovat. Každý je hoden reálného zhodnocení a zaměstnanec přijímající finanční benefit právě také.

                    • Roman Šebek napsal:

                      Tu 2. SP u PP a jednu SP u IŽP myslíte zhodnocení prostředků? Nevím o tom, že by PP mělo dvě státní podpory a IŽP jednu.
                      btw. takže IŽP dejme tomu, na 5 let, pokud mi bude 55, je zbytečné? Pokud jsem to dobře pochopil, tak jedině IŽP pokud bude na více než 12 let? 🙂

                    • Roman Šebek napsal:

                      Jak je to s těmi státními podpory pane Hanzl?

                    • Pavel Hanzl napsal:

                      Pane Šebku, PP má přímou státní podporu pro vlastní příspěvky účastníka do 500 CZK p.m. (stát 50 až 150 CZK p.m.) a nepřímou pro roční platbu v intervalu 6.000 CZK až 18.000 CZK. IŽP má jen jednu (nepřímou) státní podporu a to je daňově uznatelné pojistné do hlavního pojištění (tedy ne již za složku, která je připojištění ve smlouvě, ako třeba za úraz atd.) v intervalu ročního pojistného 0 až 12.000 CZK. Z hlediska zaměstnavatele se ž hlediska daňových nákladů uznává jeho příspěvek u PP do 3% hrubé mzdy zaměstnance (u rozpočtovek a příspěvkovek až 5%) a u IŽP (též u KŽP, DP a VŽP) do kvóty 8.000 CZK p.a.

                    • Jan Šitner napsal:

                      To není jen do 500 p.m., ale i nad ne? 🙂 Jistě jste to tak myslel..
                      Jinak to rozdělení na nepřímou a přímou SP jste si vymyslel, nebo je to nějaká naučená terminologie? Podle mě se totiž nedá daňové uznatelné příspěvky zaplacené účastníkem brát jako státní podpora.
                      Jinak se chci zeptat hlavně k tomu IŽP. Pokud mám IŽP, a platím třeba 1500 p.m. a z toho jde 300 na úraz, tak si mohu odečíst pouze 1200? Nebo jak to mám chápat?
                      Ještě jeden dotaz, co znamenají rozpočtovky a příspěvkovky? Děkuji.

                    • Pavel Hanzl napsal:

                      No jistě!!! Pokud platíte více než 500 CZK p.m., čerpáte samozřejmě dva druhy státní podpory. nevím, kproč nevybrané daně nechápete jao státní podporu. Lépe se přece rozhazuje z nevybraných daní, než ze státního zlatého pokladu :-)) K tomu IŽP, stát uznává jako daňový pouze výdaj na životní rezervotvorné pojištění a tím jak jste jistě nahlédl není čistě rizikové pojistné do úrazové složky celkového pojistného. U vývojově předchozích druhů ŽP, kde je pojistná částka pro případ dožití pevně definována (KŽP a DP) navíc od 1.4.2004 platí pro pojistnou částku další minimální mez: pro pojistnou dobu do 15 let musí být alespoň 40 k CZK, nad 15 let alespoň 70 k CZK. K poslednímu dotazu: rozpočtové organizace jsou státem založené subjekty (typicky školy a úřady atd.), které je povinen financovat (včetně mezd armády státních zaměstnanců) podle specifického zákona z plánované výdajové složky státního rozpočtu, z kapitoly a působnosti zřizujícího ministerstva. Příspěvkové organizace (nemocnice, knihovny, divadla, atd.) zase obvykle zakládá město či kraj a pak je musí i financovat příspěvky, protože se zpravidla jedná o veřejně prospěšné a současně výrazně neziskové subjekty.

                    • Jan Šitner napsal:

                      Váš výklad mi přijde trošku nesrozumitelný a neurovnaný.. Jak poznám, nebo které jsou rezervotrovné pojištění?
                      A jak je to v mém konkrétní příkladu jak jsem psal? (u toho IŽP?). Děkuji

                    • Pavel hanzl napsal:

                      Ano, do hlavního pojištění, jak jste psal v tom IŽP dáváte 1.200 CZK p.m., z toho daňově uznatelných je jen 1.000 CZK (resp. roční kvóta 12.000 CZK). Rezervotvorná životní pojištění: všchna ta, kde se „spoří“. Kapitálové, důchodové, variabilní (flexibilní, univerzální) a investiční. Prosím, v historii tohoto webu je dostatek materiálu, abyste si to ověřil, případně i jinde. Přeji dobrý večer!

              • Pavel Hulák napsal:

                Pane Hanzle, řešení ČD bylo pro někoho z ING a zřejmě i pro někoho z ČD obchodem století, ale produktově to byla ostuda století:-)

  5. Martin Bouček napsal:

    Važený pane (případně dámo), jste první, kdo zneužil(a) jména někoho z nás na webu určeném pro poradce. Sleduji váš nick také dlouho (používáte ho i na jiných stránkách). Zde se řídíme pravidlem, že každý může tvrdit SVÝM JMÉNEM cokoliv, co neuráží nikoho jiného. Vy jste této svobody zneužil(a). Normálně zde prostor anonymům nedáváme.

    Tímto prosím kolegy a kolegyně, aby dále nereagovali na anonymní příspěvky. Vždy, když od tohoto pravidla mírně ustoupíme, obrátí se to proti nám. Jako šéfredktorovi mi záleží na úrovni webu, který je díky otevřeným čestným diskusím naším prostorem setkávání. Nepouštějme mezi sebe nikoho, kdo za svými názory nechce stát veřejně svým vlastním jménem, dát tuto vysokou hodnotu všanc názorovým střetům.

    • Danny Ocean napsal:

      Ano zneuzil. Zneuzil jsem cloveka, ktery urazi a povisuje se. Timto se neospravedlnuji, stojim si za svym nazorem. Lener si to zaslouzi. Prectete si co jste smazal a uvidite. Takze pokud chcete delat spravedlnost, napomente i Lenerta jinak se vase gesto administratora se stava pozou.

      • Martin Bouček napsal:

        Vítám Vás zpět, Danny. Odpověď budete mít v emailu.

      • Pavel Hanzl napsal:

        Milý Danny! Nejste hlupák a proto nám nechtějte vnutit, že si neuvědomujete rozdíly ve jménech. Lenertová byla moderátorka na TV NOVA. Pan Lener jistě občas za své výstřelky potřebuje dostat za uši, ale na rozdíl od Vás je to nebojácný, velmi chytrý a odborně zdatný mladý muž, což denně dokazuje při práci s klienty.

        Zkuste se na věc dívat očima těch, kdo svou kůži na trh nesou. My tu jsme proto, že potřebujeme zpětné vazby. Každý, kdo se bojí podepsat pravým jménem, nás jen zdržuje.

        Pro pana Lavinu a jiné uražené skoroanonymy: rádi Vás udržíme v naší komunitě, pokud si přestanete hrát na laiky, co všemu rozumějí lépe než profíci.

        • Danny Ocean napsal:

          Chtel jsem napsat Lener. Preji mu jeho chytrost a odbornost – i pres to byl drzy a povisoval se. To na veci nic nemeni.
          Vy tu jste pro to, ze potrebujete zpetne vazby? Mel jsem za to, ze tento server ma za ukol informovat verejnost. Tak jak to tedy je?

          • Pavel Hanzl napsal:

            Třeba Vám to Danny bude připadat absurdní, ale my si o sobě vůbec nemyslíme, že jsme dokonalí poradci. Potřebujeme se navzájem, abychom odborně rostli. Zdaleka ne každý poradce z těch velmi dobrých tady publikuje. Někteří prostě svůj čas raději zhodnocují s klienty. Netvrdím ani to, že tady je to nejlepší, co je v naší branži. Říkám jen, že nejsme po….ové a nebojíme se publikovat pod vlastním jménem, to nás posunuje dál a máme možnost se pak sejít s někým, kdo je reálný. Souhlasíte už se mnou, že stojí za to se podepsat? Přeji Vám ten pocit.

            Veřejnost tu vítáme, protože není sladší odměny za self promotion, než když někdo napíše že si nás Váží pro naše názory a chce naše služby. Mně se to stává. Takže … Danny – jak se vlastně jmenujete? Jste poradce? Jakou máte praxi?

            • Danny Ocean napsal:

              Nejsem poradce – jeste jsem nedosel ke svym cilum a tim padem si nemyslim, ze muzu radit. Cestu jsem proste neprosel. A pro tonto server Danielem zustanu.

              Velmi mne prekvapuje jakou pozornost a kolik energie soustredite na takove „malickosti“. Take po vas nechci dukaz ci je vase jmeno prave. O tom tento server neni. Puvodne jsem polozil nekolik otazek na ktere nikdo nemel odvahu odpovedet a tak se k nim vracim.

              Co poradite lidem, kteri budou pracne 30-40let setrit ve clanku uvadeny 1-2miliony a pak o ne prijdou, protoze napr. manzelka bude potrebovat nakladnou operaci, ktera odcerpa prostredky.
              Co kdyz vlada totalne zmeni danovovou politiku (ci vytvori nejaky novy rezim) a vezme si znacny podil z nasetreneho?
              Co budete delat kdyz fond Penz.Pripoj. z nejakeho duvodu prijde o prostredky?

              Nikomu to nepreji, ale nemozne to neni. Jake jsou vase odpovedi?

              • Pavel Hek napsal:

                Zdravím,
                zabývám se sice jen čistě pojišťováním, nic méně se pokusím zodpovědět Vaše dotazy.
                Takže ten první, šetříme na stáří a vystane nutnost nějaké operace na kterou zdravotní pojištovny nepřispívají. Vskutku v současnosti existují rozličné choroby na které vám zdravotní pojišťovny nedají ani korunu, byť máme bezplatné zdravotnictví jak nás politici ujišťují. V současnosti se připravuje reforma zdravotnictví, kde bude přesně stanoveno co vám pokryje základní pojištění a na co se budete moci připojistit. Více si můžete přečíst ve včerejších HN.
                Dotaz druhý, co dělat aby Vás o Vaše úspory neokradla budoucí vláda. Nu, vzhledem k demografickému vývoji se taktéž tohoto obávám, za řešení považuji investice do zahraničních cenných papíru apod. Prostě tam kam nedosáhne hrabivá ruka státu.
                Dotaz třetí, pokud zkrachuje PF ( což považuji za nepravděpodobné, ale možné ), předtímto se můžete pojistit tím, že budete svoje investice rozkládat do více nástrojů finačního trhu.
                Mrkněte na http://www.penize.cz tam to mají celkem pěkně uspořádané.

              • Pavel Hanzl napsal:

                Tak tedy, milý Danny, věnuji Vám těch pár minut, ale mrzí mě že jste se opět nepředstavil – pro nás je to zásadní věc.

                Za prvé: za 30-40 let se budeme velmi pravděpodobně nacházet v zemi se stabilizovanou ekonomikou západního typu, s demokratickou vládou a s volební účastí okolo 30%. Když se podíváte na mapu, těžko byste nalezl obdobný, tedy vyspělý stát s tržní ekonomikou a demokracií, kde se nějaká vláda za posledních 50 let uchýlila ke konfiskaci, neboť nic jiného to není (jsem si vědom švédského způsobu vlády soc.dem, ale tento model se neosvědčil a ani jiné evropské soc.dem by touto cestou už jít nemohly, protože nemají absolutní volební vítězství a musejí jít do koalic, kde by to neprotlačily). Tedy závěr zní, že kdo si sám individuálně nebude odkládat 10-25% čistého příjmu do investic (kvóta razantmě roste u bohatších), bude velmi pravděpodobně prožívat to, co dnes pouze označujeme za riziko: dožít se vysokého věku a být chudý. Jak by řekl Jára Cimrman, můžete se mnou nesouhlasit, můžete se mnou o tom vést spory (samozřejmě pod pravým jménem, zde to jinak netolerujeme), ale to je tak všechno, co s tím můžete dělat. Nemáte volbu zda investovat či ne, ale kdy začnete – zajisté jste mě pochopil správně.

                Za druhé: pokud Vaše manželka bude v té situaci, bude už pozdě. Musíte taková rizika ošetřit včas pojištěním a k tomu investovat, abyste měl finanční rezervy. Stát není hodný strýček a jistě byste nechtěl pořádat veřejnou sbírku. Dokonce je tu i nějaká možnost, že byste ty peníze i vybral a nemusel obětovat úspory, ale na to bych nespoléhal. V každém případě největší pomoc vždy naleznete na konci své ruky (a v hlavě, proto Vám to tak píšu).

                Za třetí: pravda, penzijní fondy nejsou banky a nevztahuje se na ně fond pojištění vkladů (dnes do 25.000 EUR). Jsou to soukromé firmy, ze 45 jich zbylo po fúzích 11. Dnes je mají jen velké banky a pojišťovny, podléhají přísné regulaci ČNB a je i věcí záchrany klientů matky, aby se fond nerozplynul. Zákon PF přísně reguluje a nařizuje akcionářům dorovnat možný roční pokles na účtech účastníků z čistého zisku akcionářů. Tohle je mimochodem důvod, proč PF investují převážně (drtivě) jen do státních dluhopisů (i když stát může dočasně zkolabovat, neuteče na Bahamy) s výnosem tak do 3 až 5% ročně. Tohle ovšem též limituje věk, od kdy bych tam dával 1.500 měsíčně. Rozumné je do 50 let věku dávat 200-300 Kč s přímou podporou od státu 90-120 Kč, od 50. let to navýšit na 1.500 Kč a čerpat daňopvý odpočet 1.000 Kč, jinak je PF nezajímavý a jsou lepší OPF, nebo (kolegové prominou) IŽP.

                Vím, že se Vám ihned v hlavě vyrojí desítky doplňujících otázek, ale pan Traxler již napsal o hypotetickém riziku, že přiletí velký asteroid. Jsou samozřejmě i možnosti tohoto typu ale to by Vás už neměla zajímat Vaše finanční situace v důchodu. Budou Vám zbývat měsíce života někde v bunkru, když budete mít smůlu a nezahynete s ostatními ihned.

                Na závěr praktická rada: nebuďte chorobný skeptik. Přesně tohle po Vás chtějí pojišťovny nebo banky. Abyste se uchýlil k jejich KŽP nebo VŽP (typicky Dynamik od ČP) s jistotou 2% ročně, která nepokryje ani inflaci, nebo abyste chtěl zajištěné podílové fondy. Jste evidentně vystrašen hypotetickými riziky, ale neberete v úvahu to, že finanční gramotnost se v ČR neučí na ZŠ. Když pochopíte, že bez systémového rizika kolísání akcií nebude reálného zisku, prohlédnete si historický vývoj indexů, pochopíte o čem byl tento příspěvek. Takže zatím…

                • Danny Ocean napsal:

                  Diky za odpoved a taktez za radu na zaver. ;o))
                  Vase odpovedi jsou dobre, jen postradam odpoved ve smyslu vyse uvedeneho clanku. Tabulka rika kolik budou mit lidi, kdyz si budou odkladat nejakou castku a ja rikam TO JE NEDOSTATECNE. Mit to rozpocitano na chudobu (v podstate minimum je maximem) mi pripada velmi lehkovazne. Vzdyt kolik „nahod“ muze prijit. Podle meho nazoru je mnohem lepsi zacilit na castky minimalne o jeden rad vyssi a v nejhorsim kdyz se lidem nepovede na 100% dosahnout treba 20mil. budou mit alespon 10% tzn. ve clanku uvedene 2mil.
                  —————————————————————————————————-
                  Vim do ceho fondy PP a jini investuji a jednou z investi jsou akcie. A ty rostou mimo jine take hlavne proto, ze lide poptavkou chteji aby rostly. Co bude az lide si budou chtit uskutecnit sve zisky? Nasporeny objem prostredku pujde logicky dolu.
                  —————————————————————————————————-
                  Stejne to je i s bankami a jakym zpusobem vytvareji penize.

                  • Pavel Hanzl napsal:

                    Danny, souhlasím s Vámi, že investovat je třeba o řád více (kéž bych mohl). ten článek není podstatou trápení Vaší duše. Úplně chápu, že se taky bojíte chudoby a váháte, co dál.

                    Banky peníze nevytvářejí. To civilizace. Vždy budou nové trhy a nová poptávka. Nové zisky. Nejsme v Japonsku 16. století. Ale snad tedy oba chápeme, že zpochybňovat investování vede k chudobě. Jde jen o správné cesty. Na 5-letém, investičním horizontu se už hodně dlouho nestalo, aby akcie klesly více než o 40%. Takže zainvestujte 30% do akcií a 70% do dluhopisů a nemůžete o to přijít (takový zajištěný, nejlevnější OPF, akcie typicky vydělají svých 8% a dluhopisy 4% ročně. Vám zbývá tak asi 30 let do 65 let? Skvělé. Poměr akcií nastavte 90% a spěte klidně. Čas vše vyřeší. Zamkněte to od věku 60 let více do dluhopisů.

                    Cenu akcií dělá nabídka a poptávka na burze. Vždy bude někdo nabízet a někdo poptávat. Přeháníte. Poptávka není jediným motorem ceny na burze. Vnitřní hodnota akcie, P/E a další věci…

                    Zisky musíte pravidelně, třeba 1x za 5 let vybrat a dokupovat další aktiva. Dobrým řešením jsou OPF, protože to by měl dělat portfolio manažer za Vás ANEBO to je práce pro Vašeho finančního poradce. Takový rodinný přítel ve stylu funguj, nebo končíš, Charlie.

                    Danny, mám reálnou mailovou adresu a s tímhle jménem jsem se narodil. Co kdybyste mi napsal pravým jménem? TŘEBA BUDETE MŮJ KLIENT??? Kopii OP nechci.

                    • Jan Traxler napsal:

                      Pavle, cenu cenných papírů ovlivňuje pouze vztah poptávky a nabídky. Všechny ostatní faktory působí právě na poptávku, nebo nabídku.

                      Někdo sleduje P/E, někdo alpha a beta, někdo bolinger bands, někdo divergence a někdo si hodí kostkou. Není důležité, na základě jakých faktorů se lidé rozhodují. Stejně tak nejde říct, že by jeden faktor byl lepší než jiné. Každý může částečně při rozhodování pomoct a částečně nás přivádí k věštění z kříšťálové koule.

                      Danny, až bude nabídka silnější než poptávka, dojde k tomu, k čemu už mnohokrát v historii došlo. Akcie poletí dolů. Pak si lidé začnou říkat, že ceny jsou nějak nízké a že by na tom mohli třeba vydělat. Postupně začne sílit poptávka a až bude silnější než nabídka, bude následujících několik let akciový trh růst na své tehdejší maximální hodnoty. Tyto maximální hodnoty po několika letech překoná, poroste ještě o desítky až stovky procent výš. Nabídka začne sílit až se stane silnější než poptávka… a jsme tam, kde jsme byli.

                    • Pavel Hanzl napsal:

                      Díky Jane, čekal jsem že se ozvete. Tak nějak jsem čekal, že to někdo zbaští.

                    • Pavel H napsal:

                      Chci říct, že jsem si byl vědom té nepřesnosti s poptávkou. Současně neplatí, že by historicky příliš často platilo, že ceny aktiv by razantně padaly bez současného působení více neg. faktorů najednou. Danny nemá pravdu, že ceny určují banky, je to zájem nebo nezájem o titul, který se obchoduje, všicni se rozhodují podle očekávání, je v tom i dost hysterie a kopírování toho, co udělá velký investor. Co byste řekl Jane – Immofinanz si meziročně polepšila na kursu akcie o 32%. Jak vidíte další prognózu této nemovitostní akcie?

                    • Danny Ocean napsal:

                      Tak jak jste to prelozil urcite pravdu nemam. ;o) Nerikal jsem totiz, ze banky urcuji ceny. O bankach jsem se zminil v souvislosti s moznymi nekontrolovatelnymi vybery klientu a tim padem nizsi moznosti dostat se k ulozenym prostredkum – banky nebudou mit z ceho dat. Proste kdyz veritel bude chtit zpet penize nastane kolaps – jedno jestli akcie ci banky.

                    • Pavel Hanzl napsal:

                      OK, Danny, omlouvám se za nepřesnost. Máte tam odpověď mailem. Vaše inkognito dodržím.

                  • Martin Bouček napsal:

                    Danieli, jak já chápu úmysl pana Šimka, tímto článkem chtěl jen ukázat reálná čísla pro někoho, kdo by mohl být uhranut případným prodejcem pojištění, že bude mít v důchodu ten milion 🙂
                    Na konkrétních propočtech říká, že když by vám stačila dnešní výše důchodů (jestli máte rodiče v důchodu, jako já, tak zhruba tušíte, s jakým rozpočtem hospodaří), musíte počítat s klesajícím poměrem mezi důchodem a čistou mzdou z dnešních 52% na asi 30% Ten rozdíl si musíte našetřit, abyste měl důchod adekvátní dnešku.
                    Jde tu o minimum – málokdo by se s ním ale spokojil. Takže já plně souhlasím, že je to nedostatečné. Ovšem článek nebyl o dostatečném zajištění.

                    • Danny Ocean napsal:

                      OK, bylo by asi drsne nazvat clanek NEDOSTECNE ZAJISTENI na duchod. ;o))) Kam mate zamireno Vy? Jake jsou vase cile v tomto smeru? ;o)

                    • Martin Bouček napsal:

                      Danieli, nevšiml jsem si, že jste se mne ještě v rámci této diskuse dále na něco ptal. Odpovím tedy teď.
                      Článek se jmenuje správně. O vlatní důchod jde – abyste mohl začít přemýšlet, jaký ho chcete mít, musíte si stanovit výchozí bod. Ten vám článek jasně nabízí. Mě také 🙂
                      Myslím si, že volný trh se svou nabídkou a reklamou a dovedně ukrytou PR nás nutí spotřebovávat více, než je nutné. Mým osobním cílem je tedy určitá dobrovolná skromnost a dovedu si představit, že by mi osobně stačilo to, co pan Šimek pro nás vypočítal (tímto mu za to děkuji). 😉

                  • Pavel Hek napsal:

                    “ Co bude az lide si budou chtit uskutecnit sve zisky? “ Na tuhle otázku vám nabízím odpověď. V současnosti se do důchodu chystá tzv. poválečná generace ( USA a spol. ) můžeme sledovat jak zahýbe s finačními trhy jejich postupná likvidace portfolií. Já osobně si myslím že se nic závažného nestane, těžko očekávat že prodají většinu akcií ( nebo jiných finačních instrumentů ) a získané peníze si strčí do matrace. Spíše to převedou nebo už převedli do méně rizikových aktiv a nyní si užívají plodů své práce 🙂

                • Jan Beneš napsal:

                  PF je penzijní připojištění? A proč tedy autor v článku nezmiňuje možnost získání státních příspěvků?

  6. Jaroslav Souček napsal:

    Prvně hodnotím tuto snahu velice pozitivně a myslím, že je to velice dobrý článek opřený o reálná fakta.
    Jako malý doplněk bych přidal do článku ještě tabulky, které by ukazovaly, jak by vypadala měsíční úložka od chvíle, kdy člověk nastoupí do produktivního věku. Myslím si totiž, že ani tak nerozhoduje ta nejlepší, nejvýhodnější a nejzhodnocovanější investice jako nutnost tuto rezervu vytvářet a uvědomění si, že opravdu včera bylo pozdě a již nemám na co čekat.
    V případě příspěvku od zaměstnavatele do PP, či jiných produktů nejde tak ani o zhodnocení prostředků, které tam zaměstnavatel vložil, jako o pomoc při individuální tvorbě kapitálu. Zaměstnanci nic nebrání v tom, aby si sám spořil něco kolem té magické hranice 10% a zaměstnanecký fond může poté brát jako bonusové zhodnocení svých vlastních prostředků a nemusel se spoléhat pouze na tuto možnost.
    V prvé řadě je tato problematika hlavně o individuální zodpovědnosti a až sekundárně o volbě té „nejlepší“ cesty.
    Apropo při možném zavedení opt-out systému budou mít ti zodpovědní obrovský náskok, případě že tento systém zaveden nebude, tak také 🙂

  7. Pavel Hek napsal:

    Zajímavý článek, jenže tady si ho přečte pár lidí. Zkuste ho nabídnout k otištění v nějakém bulváru, nedávno něco vyšlo tuším v Aha.
    Nicméně spousta lidí to bude považovat za nějakou fikci a označí Vás za škarohlída.
    Ve firmě kde pracuji nám zaměstnavatel příspívá do PP ( ponechme stranou nevýhody či výhody tohoto produktu ). Jedině co musíme je platit 100 Kč a příspěvek je potom 3% HM, přesto je cca 10% zaměstnanců, kteří toho nevyužívají.
    Někteří trpí nedůvěrou vůči jakýmkoliv fondům, jiní to považují za zbytečné neb si platí SP. Počítám, že nutnost spořit si na důchod dojde lidem v okamžiku, kdy uvidí čerstvé důchodce povalovat se na lavičkách v parku, ale to už pro valnou část předdůchodců bude pozdě, protože v krátkém horizontu naspoří méně ačkoli si budou odtrhávat od huby jak mourovatí.
    Mimochodem, s tím p. Novákem a milionem je to trefné, zažil jsem to na vlastní kůži.

    • Vladimír Kutálek napsal:

      U nás ve firmě jsou příspěvky (oba ZP i PP) nepodmíněny vlastním vkladem, jen dobou setrvání ve firmě. Ale díky provizím a lobingu pojištoven jsou zvoleny nejhorší možné produkty, takže výnosnost obzvláště ZP je úděsná… (při splnění výběru v 60 zaměstnance dostane méně než tam vložil zaměstnavatel….) Divíte se pak, že zaměstnanci začnou uvažovat proč si to vůbec zakládat? Jméno pojištovny neprozradím, nechci dělat (anti) reklamu zvlášť, když má tak krásné reklamy 😉

      Jinak souhlasím, že je to zajímavý článek.

      • Jan Valachovič napsal:

        Ono to nemusí být o konkrétní pojišťovně. Stěžujte si spíš tomu, kdo nastavil možnosti příspěvku zaměstnavatelů. Pokud by Vám to zaměstnavatel prohnal mzdou a vy někam konzervativně investoval (tak jako pojišťovna), byl by ten výsledek zřejmě horší (a málokdo samostatně investuje sám…).

        • Vladimír Kutálek napsal:

          Máte pravdu, i legislativa umožňuje lepší produkt než z(ne)hodnocení 1% p.a. Problém je v odměnách pro firmu, poradce… Kdybych to „prohnal“ mzdou a uložil konzervativně (i když u tak dlouhého horizontu je to zbytečné) tak budu nevím cca na 3/4 částky s nedotovaným produktem. Ale bez starosti s tím, že když změním zaměstnavatele tak si to a) musím platit sám, nebo b) přijdu o většinu peněz.
          Kdo v dnešní době zůstává u jednoho zaměstnavatele celý život? Kolik je průměrná doba trvání? 2 roky? Jak dlouho pojišťovna nezaplatí nic? (2 roky) Jak dlouho zaplatí malou část?, téměř odpovídající po zdanění částce prohnanou mzdou… Výborný byznys…
          Vím, že to není o konkrétní pojišťovně, je to o jejich lobbingu jako celek…

          • Filip napsal:

            Mám dotaz, jestliže změním zaměstnání, kde mi zaměstnavatel přispíval na PP a nový nepřispívá, tak přijdu o příspěvky původního zaměstnavatele? Nebo jsem to jen špatně pochopil…

            • Vladimír Kutálek napsal:

              Sice tady budou povolanější odpovědět. Ale nepřijdete o příspěvky, „jen“ musíte rozhodnout co s ním dál, protože bez změny byste musel stejnou částku přispívat sám…. Naštěstí PP narozdíl od ZP bez problému umožňuje snížit příspěvek bez poplatku na třeba min. částku 100Kč/měsíčně. A vybrat můžete i se SP až splníte podmínky pro výběr.

              • Jan Valachovič napsal:

                Tak to tedy opravdu ne!!!! Pokud Vám zaměstnavatel přestane přispívat jediné o co se staráte je Vaše úložka, tj. pokud jste platil sám 100,- tak jí platíte dál (ale změnit můžete) a je úplně jedno jestli Vám firma platila 350,- nebo 10.000,-……

            • Jiří Bachmann napsal:

              A ty příspěvky od zaměstnavatele vám samozřejmě zůstanou.

          • Markéta Nová napsal:

            Dobrý den. Přečetla jsem si zdlouhavou diskusi a mám dotaz na jeden pojem. Lobbing. Co toto slovo znamená?

            • Pavel Hek napsal:

              Níže uvedené je zkopírováno z http://www.m-journal.cz, mohl jsem to napsat vlatními slovy, ale jsem moc líný, pokud jsem porušil nějaký zákon tak se omlouvám.

              LOBBING hýbe světem

              Lobbing a aktivity s ním spojené se v současné Evropě stávají běžnou součástí každodenního života. Mezi lobbisty najdeme jak zástupce ziskového sektoru, tak zástupce neziskových organizací. Lobbing, který se vyhýbá nekalým praktikám a je znám jako spolehlivý zdroj odborných expertiz, může být zároveň považován za legitimní nástroj k prosazování změn.

              Co je lobbing?
              Lobbing je alespoň ve svém původním anglosaském pojetí velmi prestižní a úctyhodná profese. V USA se mu veřejně věnují známí politici, být lobbistou je pro mnohé vrcholem kariéry. Lobbováním se tu rozumí přesvědčování vlivných lidí o správnosti klientova názoru na ten či onen zákon. Přesvědčování nesmí překročit přijatelný etický rámec.

              Nepochopení
              Často však dochází k určitému neporozumění významu slova lobbing jak ze strany médií, tak ze strany nejširší veřejnosti. Lobbing je směšován s korupcí a považován za něco nebezpečného. Vztahy mezi organizací a politiky na národní či regionální úrovni,vztahy s místními orgány, s různými zájmovými/nátlakovými skupinami jsou důležité a často je zajišťují externí specialisté pod vedením in-house odborníků a oddělení pro celofiremní záležitosti. Odborník na public relations White definoval (1991) veřejné záležitosti jako „vztahy, které zahrnují rozvoj veřejné politiky, legislativy a regulace, ovlivňují organizaci, její zájmy a chod?.

              Kdo jsou?
              Lobbing je nyní vysoce organizovaná a rozsáhlá činnost používaná v mnoha oblastech moderního podnikání. Lobbistu můžeme vymezit tvrzením, že jde většinou o člověka, který se dokáže za krátkou dobu propracovat k lidem, kteří rozhodují. Mocní lidé nemají čas analyzovat, lobbista musí být velmi přesvědčivý v krátkém čase. Jeho poselství musí zanechat dojem. Reprezentanti firem, jež se oficiálně lobbingem zabývají, tvrdí, že systematicky předkládají argumenty a klasicky přesvědčují. Do této skupiny patří vlivní manažeři a obchodníci, investiční bankéři, právníci a specifickou skupinou jsou politici. Jejich síla spočívá v kapitálu, který ovládají.

              Je kolem nás
              Lobbingem se zabývají také profesní svazy a sdružení, což dokonce patří k jejich hlavnímu poslání. Boj o daňové výjimky pro malé pivovary, který svedl Stanislav Bernard, vešel do dějin pivovarnictví. Bernard zachránil před úpadkem desítky pivovarů, což mu od Svazu přátel piva vyneslo titul Pivovarnická osobnost století. Rovněž Svaz průmyslu a dopravy označuje jeho prezident za lobbistickou organizaci, ovšem jen v pozitivním slova smyslu. Hanlivě to zní jen v Česku. Ve světě je to naprosto běžná záležitost a český národ si na to bude muset zvyknout. Třeba jen v Bruselu se pohybují stovky, ne-li tisíce, lobbistů. Všechny organizace, a Svaz průmyslu a dopravy mezi ně patří, si tam zřídily kancelář, samozřejmě kvůli přenosu informací, troufám si však tvrdit, že z větší části právě kvůli lobbování. A pokud to i české firmy nebudou dělat, doplatí na to. Stejně vnímají profesní zástupci i lobbování doma. Podle nich je nutné ovlivňovat tvorbu a novelizaci zákonů ve prospěch podnikatelské sféry, protože kdyby zákony byly jen záležitostí politiků, nebyly by dobré.

              K lepšímu vnímání úrovně podnikatelského prostředí rozhodně nepřispívá nepřehledný daňový systém. Orientovat se v něm je totiž problém i pro české subjekty, natož pak pro ty zahraniční. Hlásnými troubami různých názorových proudů jsou právě lobbisté. Vládní úředníci, ale ani poslanci nikdy nemohou domýšlet veškeré praktické důsledky zákonů, které navrhují a schvalují. Proto by tvorbu zákonů vždycky měli ovlivňovat lidé z praxe, a to ať už prostřednictvím odborných či profesních sdružení anebo prostřednictvím profesionálních lobbistů. Jestliže všichni zúčastnění hrají s otevřenými kartami, nemůže být na lobbingu nic neférového.
              Důležité je, aby při rozhodování odpovědných hrály roli argumenty, a nikoli peníze či kariéra.

              /Jan Řehoř/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.