CZK/€ 25.200 +0,18%

CZK/$ 23.143 +0,22%

CZK/£ 29.467 +0,04%

CZK/CHF 26.168 -0,02%

Text: Miloslav Šimek

24. 01. 2008

56 komentářů

Jak se taky utváří mínění klientů

 


 

K napsání článku mě přiměl příspěvek Dušana Šídla "Náklady penzijních fondů" a diskuse k článku Jana Lenera – Taky prodáváte "výhody"?

V reakcích zaznělo, že finanční gramotnost národa je nízká a myslet si, že bude v blízké době výrazně lepší, je utopie.

Něco na tom jistě bude, neboť není zájem a tedy ani důvodu lidi vzdělávat, vždyť kdo by to dělal. Pojišťovny? Banky? Zprostředkovatelské firmy?

Doufám, že mnohým z nás na tomto serveru je již dávno známou věcí, že každé takové zájmové seskupení, sdružení či asociace, slouží především k hájení vlastních zájmů, včetně související legislativy.

Co třeba novela 47/2004Sb.? Jistě se shodneme, že zájem finančních institucí je dosti odlišný od zájmů klientů. Stěží lze tedy očekávat řezání vlastní větve.

Lidé se naučili vnímat informace, kterých je díky marketingu dnes podstatně více než dříve, ale přijde mi, že zapomínají se nad nimi zamyslet.

Nedávno přišel klientovi dopis z penzijního fondu (PF), kde je mu sděleno, že zhodnocení připisované za rok 2005 činilo spolu se státním příspěvkem (SP) v průměru 8,23% a patřilo k nejvyšším mezi penzijními fondy.

Když ponechám stranou ono slovo "nejvyšší", co si asi klient pomyslí po přečtení takové věty? "Safra, to je dobré", či "to nám, ale ten Novák dobře poradil, vždyť na termínovaných vkladech nedostanu ani 1%!"

I takováto informace začíná utvářet mínění klienta, který pak může lidem kolem sebe říkat, že mu penzijní fond zhodnotil finance o víc jak 8% za rok.

Z pohledu PF nelze mnoho namítat, informuje své klienty, což mu ukládá zákon a každá taková informace musí dostat v dnešní době i patřičnou PR fazónu.

Tak to dnes chodí, nelze očekávat, že PF sdělí účastníkovi i další písmena z abecedy penzijního připojištění.

Řekněme si tedy o písmenu A: Škoda jen, že dopis od PF neobsahuje také tabulku zhodnocení včetně SP za minulé roky. Asi by to bylo zajímavé – pro klienta.

Ten by totiž zjistil, že v prvním roce činilo zhodnocení jeho prostředků přibližně 50%! A každým dalším rokem se stále snižuje a snižuje… na současných cca 8%.

Možná by pak klient zašel za panem Novákem a chtěl vědět další informace, o kterých se pan Novák nezmínil.

Písmeno B, viz. výše, nám sděluje PF s patřičnou PR fazónou sám, tak se podívejme na písmeno C, které by mohlo znít takto:

"Vážený kliente, tak jak je systém nastaven, bude procentuelní zhodnocení Vašich financí v následujících letech dále klesat. Bohužel s tím nemůžete nic dělat."

Na otázku proč je odpověď zřejmá. Je to vlivem růstu peněz na Vašem účtu, čímž dochází k ředění významu státního příspěvku.

Podívejme se na jednoduchý demonstrativní příklad: Klient si ukládá k PF a) 100,-Kč měsíčně, b) 500,-Kč měsíčně. Jaký vliv mají SP?

Tabulka 1: Měsíční příspěvek klienta 100,-Kč


Tabulka 2: Měsíční příspěvek klienta 500,-Kč

Předpokládané roční zhodnocení PF ve výši 3% p.a.

Zajímavé je, že PF mají svoji reklamu postavenu právě na SP, ač jak vidíme jejich význam v čase klesá a naopak roste význam vlastního zhodnocení finančních prostředků od PF. Z dlouhodobého pohledu jsou tyto výnosy právě rozhodující, neboť na jednotlivých účtech klientů jsou naspořeny podstatně vyšší částky než tomu bylo na začátku. Tak se pojďme podívat na písmeno D – jakého zhodnocení dosáhly PF v uplynulých letech (bez započtení vlivu SP).

Tabulka 3: Zhodnocení prostředků účastníků penzijního připojištění v penzijních fondech za období 1995-2005

Písmeno E by mohlo znít třeba: kolik činí reálné zhodnocení (bez započtení vlivu SP)? To vidíme z předchozí tabulky č.3.

Povšimněme si, reálných výnosů v letech 1998 a 2001. V těchto letech byly reálné výnosy záporné, tj. zhodnocení od PF bylo nižší než inflace v příslušném roce.

Podíváme-li se na sektor penzijního připojištění s určitým náhledem uplynulých 11 let, zjistíme, že peněžní prostředky byly za celé toto období zhodnoceny o 69,3%, vlivem inflace však byly reálně zhodnoceny o 14,37% a započtením srážkové daně ve výši 15% na výnosy z penzijního připojištění se dostaneme na konečné zhodnocení 12,21%. Tomu odpovídá reálné roční zhodnocení 1,05%. Myslím, že toto číslo je už k zamyšlení.

Úsudek o produktu penzijního připojištění jako nástroje k tvorbě rezervy na důchod ať si udělá každý sám.

Pokud někdo dospěl k názoru, že jsem proti PF, tak nikoliv. Ovšem i tento produkt je vhodný jen pro někoho.

Čím více se klient blíží k hranici věku 55let, tím se pro něj stává penzijní připojištění výhodnějším (i ve srovnání se stavebním spořením).

Paradoxně by tomu mělo být naopak, mělo by motivovat právě mladé lidi. Na závěr jen poznamenávám, že v článku nebyla zmíněna daňová oblast tohoto produktu. O tom třeba příště.

Pokračování najdete zde.

Loading

Vstoupit do diskuze 56 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Zachrdla - TriMan

    16 listopadu, 2006

    Je reálné zhodnocení 1% hodně nebo málo? Záleží, co od tohoto produktu očekáváme. Pokud na něj nahlížíme jako na konzervativní investici, srovnatelnou např. s OPF peněžního trhu, tak to zase až tak špatné není. Jeho kladem je, že řadu našich spoluobčanů přiměl, aby si alespoň něco spořili. Jeho rizikem je, že tito občané jej mohou chápat jako všespasitelný lék, který při úložce dotované státem vyřeší všechny jejich budoucí finanční problémy. A tak tomu, v žádném případě není.
    V rukou znalého finančního poradce je to ale velmi dobrý nástroj. V řadě případů dobře poslouží jako konzervativní složka akumulačního portfolia. Nelze ale začít sjednáváním produktů „naslepo“. Nejprve je třeba počítat. Propočítat předpokládanou výši státního důchodu, vypočítat chybějící částku pro udržení životního standardu a teprve pak se ji snažit optimálním způsobem akumulovat. Myslím, že na našem trhu nejsou špatné (ale ani pro všechny výhodné) produkty. Jsou pouze produkty vhodně a nevhodně použité. A stejně je to i s penzijním připojištěním, jak autor, na závěr, velmi správně poznamenává.

    Odpovědět

  • Michal Ott

    16 listopadu, 2006

    Souhlas. Jako spoření a ochrana dlouhých peněz před inflací je PP dobré. Myslím, že problémem je to, že se PP často prezentuje jako jediné řešení akumulace kapitálu na penzi. Nicméně jako konzervativní základ portfolia bych ho doporučil skoro každému, navíc u nízkých investičních částek je to v podstatě jediné možné řešení.

    Odpovědět

  • Pavel Hanzl

    16 listopadu, 2006

    Zcela souhlasím! Ovšem jen pro velmi malé částky, jak jsem uvedl v jiném příspěvku. Cena za to, že dostaneme státní podporu k PP je příliš vysoká: nízký výnos a nízká likvidita. a S časem výnos (efektivní úrok) klesá, tím jak se ředí vliv státních podpor. Proto se PP dosud nestalo – a bez systémových vylepšení ještě dlouho nestane – tím, co původně zákonodárce v roce 1993, potažmo v roce 2000 předpokládal. Řekl bych, že objektivně jej mnohem více chtějí penzijní fondy, než klienti. Vzpomínáte na jeden jiný můj text? Obchod je o tom, že někdo vydělá…

    Odpovědět

  • Pavel Hanzl

    16 listopadu, 2006

    Pěkný den, pane Zachrdlo!
    Tento produkt vznikl v roce 1994 a byl významně novelizován v roce 2000, kdy došlo k prodloužení trvání do 60 let a přímá státní podpora byla zachována i po dvou letech trvání na počátečních hodnotách příspěvku státu, tedy ve výši 150 CZK p.m., pro nové smlouvy, nebo při změnách stávajících. Zákon nařizuje akcionářům PF, že veškeré případné meziroční poklesy na účtech účastníků musejí vyrovnat z čistého zisku. Strach státu lze vysvětlit asi takto: když to mám dotovat, tak ať to nemůže zkrachovat. Co se vytvoří na konci, není můj problém, ale mých daňových poplatníků.

    Tím je předurčeno, podobně jako je tomu v případě definovaných částek na dožití se konce pojistné doby u KŽP, že prostředky účastníků budou umístěny převážně do státních dluhopisů. Do těchto dluhopisů míří i rezervy na pojistném u variabilních (univerzálních) ŽP typu Generali Life, Dynamik od ČP, nebo KZP1 od ČSOB Poj. Podobně jako u pojišťoven, penzijní fondy tím v podstatě pouze nabízejí ochranu před inflací. A jen tak mimochodem na tom chtějí zbohatnout ony, i jejich externí obchodní sítě. Pokud ignorujeme záplavu horlivých ujištění, že bezpečí je na prvním místě a nuda dluhopisového růstu na 30 let je to, co máš kliente chtít, s čím máš být spokojen a klidně 30 let spát (postaráme se, aby ses předčasně neprobudil), pak jde o zásadní a státem masově podporované pochybení v investičním myšlení.

    My ovšem žijeme v systému založeném na tvorbě kapitálu a celoživotní finanční plán, který by stavěl jen na argumentaci, že se vydělá 1% nad inflaci je poněkud nefér (No není to skvělé? Je to skvělé! Naši poradci Bob a Tom Vám prodají hned dvě PP, když si zakoupíte i TelePP). A současně ihned dodejme, že kdyby neexistovala přímá státní podpora PP a nepřímá podpora PP a rezervotvorných ŽP od státu, tak by atraktivita takového produktu ještě významně klesla a lidé by nespořili jinde než ve SS. Opatrnost zákonodárce vedla k významným omezením investiční strategie PF, takže výnosy jsou zbytečně podvázány. V porovnání se slovenskými pravidly je tu obrovský problém s efektivitou na dlouhé investiční horizonty, proto PP využívám naplno jen pro osoby se vstupním věkem nad 50 let.

    České PF jsou zhusta využívány jen k maximalizaci státní podpory, podobně jako u stavebního spoření. U stavebního spoření, které má taky přímou státní podporu a jehož prvotním cílem (kdysi v německé vesničce jménem Wuestenrot) bylo hromadně shromáždit část prostředků na stavbu bydlení a společně získat úvěr na zbytek, se tento nástroj také velmi často redukuje na čistě investiční, tedy až k dospoření cílové částky, což Mertlíkovou novelou v roce 2003 vedlo až ke snížení státní podpory. Podobně PP se stalo nástrojem, který je (pro malé částky účastníka) pouze dobrou investiční příležitostí k čerpání státních podpor, tedy k zaručenému zhodnocení a není zajímavé na dobu překračující 10 let, tedy pro osoby, kterým je nad 50 let. Klasika: osoba 20-50 let spoří 200-300 CZK p.m. pro dosáhnutí na státní příspěvek 90-120 CZK p.m., od 50 let 1.500 CZK p.m. pro dosáhnutí na 150 CZK p.m. a na daňový odečet z 1.000 CZK p.m. Jde tedy o částky a situace, kde je relativně efektivní investovat, ale pouze v malém. Nestátní důchod to neřeší a je to chyba.

    Pokud se PP má stát něčím účinným, investičně správně nastavitelným a povinným, bude muset být velmi výhodné do něj ukládat 30 let částky okolo 4.000 CZK p.m., při současném uvolnění výše popsaných omezení. Jinak nemůže konkurovat jiným produktům a jen zbytečně a neúčinně odsává prostředky ze státního rozpočtu. A přidá-li se uvolnění povinnosti platit skrytou daň ve formě sociálního pojištění, pak já budu mezi prvními, kdo jej budou masově zprostředkovávat. Do té doby… nejde o zajímavý produkt.

    Já tedy zcela souhlasím s názorem, že mít dnešní PP nestačí. Pokud dluhopisové pozice jsou předurčeny produkty tohoto typu (které máme ovšem pro tu státní podporu, jak jinak?), je nanejvýš vhodné zbytek klientova portfolia rozkročit do akciových aktiv a s věkem postupně zamykat výnosy. Vedle výhodně použitých IŽP, kde se dá levněji než v RŽP nakoupit ochrana proti riziku jde o cca 1.200 otevřených podílových fondů, které máme v ČR k dispozici.

    Odpovědět

  • Slavomír Kožúšek

    16 listopadu, 2006

    Naprosto souhlasím pane kolego Hanzle! Snad jenom doplním, že to může zkrachovat. On ten neoddělený majetek není zrovna moc průhledná záležitost. Také převzetí PF je otázkou? Nechtěl jste spíše říci, že stát tím sledoval nepodstupování příliš velkého investičního rizika? Dale bude docela zajímavé sledovat vývoj dluhopisové trhu. Myslím si, že to nadšení z výnosu PF ještě víc opadne.

    Pěkný den SK

    Odpovědět

  • jiri

    16 listopadu, 2006

    to je pravda. 1% sice není enormní zisk, ale k tomu penzijko neslouží. dávat si celý život nějaký peníze bokem na stáří ještě k tomu bejt 1% nad inflací je důležitý už vzhledem k současné demogfaické situaci. Je pojištění a jako takové nabízí hlavně jistoty a většiny investic platí, že čím vyšší jistota tím nižší zisk.

    Odpovědět

  • Pavel Hanzl

    16 listopadu, 2006

    S prominutím jen dokumentujete svou zásadní neznalost fungování peněz. Tím, že je pokládáte za pouhé platidlo, které Vám jen někdo relativně bezpečně zachrání před inflací, zřeba PF nebo jiná firma, například nějaká pojišťovna, tak v podstatě rezignujete na jejich další reprodukční schopnosti. Jde HLAVNĚ o výrobní prostředek. 3% ročně dokáže nabídnout opravdu každý, i pojišťovna VOKURKA, s.r.o. odkudsi z hor. Je snad problém v desetimilionových lotech zakoupit dluhopisy státu, který již tolik let rozhazuje a nás všechny více a více zadlužuje? Peníze ani zdaleka nejsou jen platidlem a svěřit je na dlouho let někomu, aby si z nich srážel poplatky a krmil nenasytné akcionáře, nebo distribuční sítě (i já jsem členem jedné z nich), je poněkud marnotratné. Představte si, že by šlo vybírat bez ztráty státních příspěvků již před věkem 60 let. Patrně by razantně klesl objem peněz ve všech českých PF.

    Současně je třeba podotknout, že studování Vašeho investičního profilu je irelevantní, neboť volatilitu dynamičtějších aktiv než státních dluhopisů ošetří čas. Je úplně jedno, jestli se každý den probouzíte zbrocen potem ze strachu, že se propadne pražská burza. Tedy – pokud Vám není třeba 58 let, ale jen 35 let. Až se totiž budete blížit výběru svých aktiv z kapitálového trhu a tedy Vám bude 55 let a více, tak v té době jsou převážně dluhopisy ta většina cenných papírů, co byste měl nějakou formou, třeba i přes PP, vlastnit.

    Odpovědět

  • jiri

    20 listopadu, 2006

    to s vámi souhlasim. Rezignuji na dalsi reprodukcni funkce svych 200 kc mesicne a pokladam je za pouhe platidlo, ktere mi nekdo bezpecne zachrani pred inflaci. Myslim, ze pri castce 200 kc se muzu chovat jako investsicni „diletant“, kdyz podstatne vetsi catsky investuji jinam (i kdyz nebudu rikat kam, doufam, ze byste to pokladal za racionalnejsi investici nez PF). Od techto 200 kc neocekava zadny vyznamny zisk, dokonce ani zajisteni ve stari. cekam pouze urcitou elementarni !!!! jistotu, ze nebudu ve stari 100% odkazan na stat. samozrejme, ze mi muzete namitnout, ze tuto elementarni jistotu mi nabidnou i jine invetsice. Ja pouze diverzifikuji sve volne fin. prostredky s tim, ze techto 200 kc mesicne neni sice nejlepsi invetsice, ale ani nelze rici, ze je to vylozene spatna investice.

    Odpovědět

  • Pavel Hanzl

    20 listopadu, 2006

    To máte pravdu. Pro Vašich prvních 200 CZK bych lepší umístění nenašel. Kde jinde Vám k tomu někdo garantuje 90 CZK? Ovšem, hovoříme o malých částkách a jen proto, že je tu přímá státní podpora. Kdyby mělo jít o další kritérium a tím je dlohodobá výkonnost do 4% p.a., pak by u dob nad 10 let trvání produktu šlo najít lepší umístění.

    Odpovědět

  • Roman Scherks

    16 listopadu, 2006

    Pane Šimku gratuluji a děkuji za vynikající článek. Takto hezky srovnané za sebou to má velkou vypovídací hodnotu. Úplně super by to bylo, kdyby bylo podobné srovnání s jinými možnostmi ukládání peněz – stavební spoření, investice apod.
    Proto se nemohu ubránit dojmu, že i Vy jste řekl pouze A a již jste neřekl B, C,D.
    Je mi jasné, že je to další velká práce, ale kdyby byl podobně koncipovaný článek za stejnou dobu se stejnými částkami např. při investování do nějakého OPF nebo akcií nebo vztaženo na nějaký vybraný index, bylo by to super. A možná bychom se všichni divili.
    Chtěl jsem tím ale hlavně říct, že žádný produkt není samospasitelný a každý má svoje místo ve finančním plánu klienta.

    Odpovědět

  • Miro

    16 listopadu, 2006

    Vsichni lidi by meli byt zodpovedni za sve zivoty. Ale vetsina neni a tak se nemuzou divit, ze dostavaji cca 1% rocne. Ja si myslim, ze to je porad „hodne“, protoze se timto zpusobem vubec nic nenauci!! A navic ocekavaji, ze timto predaji rizeni sveho financni zivota do rukou nejakeho „odbornika“, ktereho neznaji, nemaji zadnou kontrolu nad penezi ani „ridicem“, ani nad trhem. Jeste se budou hodne divit.

    Odpovědět

  • Lad

    17 listopadu, 2006

    Nechci si stezovat ani chvalit , moje akciove portfolio ze 100% ze zapadnich akcii roste od 1.1.2000 do dnes prumerne +55% rocne , t.j. +1220% za 6 let , i kdyz z poloviny jen pridavanim penez a prikupovanim akcii , ale snad je jedno , zda roste kapital rustem akcii nebo pridavanim penez , hlavne ze roste +55% rocne.
    Polovinu toho kapitalu 2010 pouziju na koupeni bytu , tedy mnohem vyhodneji nez stavebni sporeni
    a polovinu pouziju na vyplaceni dividend jako jedineho prijmu , od 2010 bez zamestnani a bez duchodu , tedy mnohem vyhodneji nez duchodove pojisteni.

    Odpovědět

  • Miro

    17 listopadu, 2006

    Ahoj, jake akcie jsi vybral? Nebo jedes „jen“ index? Diky za odpoved a preji hezky den.

    Odpovědět

  • Lad

    17 listopadu, 2006

    Mam tech 15 akcii z moji stranky „musterdepo.“
    A lituju , ze nemam taky akcie Tesco , Iberdrola , United Technologies.
    Tedy to v pristi dekade 2010-2020 napravim.

    Odpovědět

  • richard kučera

    17 listopadu, 2006

    Tak to těžko pane Lad. od 1.1. 2000 určitě ne. To by jste musel mít kliku asi tak jako vyhrát ve Sportce a tomu tady asi moc lidí neuvěří.

    Odpovědět

  • Lad

    18 listopadu, 2006

    Portfolio jen s predrazenymi zapadnimi akciemi roku 2000 a prumerne +55% rocne i v roce 2000 a 2001 bylo velice jednoduche a sice pridavanim penez do portfolia.
    Jestli tedy 6.000 euro v akciich spadlo na 2.000 euro , pridalo se 9.000 euro a celkove kapital rostl. Ale uz to delat nebudu ! US akcie od elektroniky mely tehdy P/E 100 i 200. Ale priste uz to delat nebudu.
    Nokia akcie jsem koupil v lete 2000 a byl jsem dokonce asi 6.12.2000 v plus.
    Pripad Ericsson wkn 850001 a Corning wkn 850808 : sice od 2000 do 2002/10 spadly akcie na 1/70 , ale po prikoupeni za tu samou sumu v rijnu 2002 byly prumerne nakupni kurzy uz jen spadle na 1/2 a behem listopadu 2002 rostly akcie Ericsson i Corning +110% a dostaly se za mesic do plus.
    Ale priste uz to delat nebudu. Priste : Akcie od Elektroniky s P/E pod 20 a ostatni akcie jen s P/E pod 15 ! A P/S pod 1 nebo pod 3 ale nikdy P/S nad 4 ! I kdyz predrazena akcie Google prvni rok na burze 1 rok krasne rostla.

    Odpovědět

  • Slavomír Kožúšek

    18 listopadu, 2006

    Dobrý den!

    Díky za odkaz na vaše stránky. Možné to je (i já jsem měl takovou kliku, i když ne 5 let). Mohl by jste trochu popsat jakou máte strategii? Trochu mi to připadá, že jste šel do toho pohlavě (jenom západní akcie, ne nejlepší fundamenty,). Pro ty, kteří nemají, zkušenosti, by to nemusel být zrovna nejlepší návod. Zajímalo by mě i jakou část svého kapitálu jste měl v těchto titulech (hrál jste si).

    S pozdravem Sláva Kožúšek

    Odpovědět

  • Lad

    18 listopadu, 2006

    Snazil bych se kupovat jako Warren Buffett jen akcie podniku , kterym neskodi konkurence a prumerne aspon 10% rocne zvysuji zisk a kupoval bych ty akcie jen tehdy , kdyz jsou levne , to je P/E pod 15 , P/B pod 3 , P/S pod 3 a pokud mozno P/B i P/S pod 1.
    Tim padem se predrazily krasne kvalitni akcie Iberdrola a United Technologies s dnesnim P/E 20. Ale byvaji levne snad v kazde dekade od 2. do 4. roku dekady , tedy zase snad 2012 az 2014.
    Na rozdil od Buffetta bych delil vsechny penize 1:1:1 na akcie EU:GB:USA.
    Samozrejme , na rozdil od Buffetta nekupuju akcie podniku , ktere maji jednoduchou vyrobu , ktere rozumim , ale kupuju akcie podniku , o kterych vim jen , co vyrabeji a beru i akcie od elektroniky a beru i turnaround akcie od podniku , ktere dosahovaly nekolik let jen ztraty a 2006 a 2007 ocekavaji teprve positivni zisk : EPCOS , SINGULUS , INTEGRALIS , SUN MICROSYSTEMS.
    Tedy mam dnes 15 akcii z me wenstranky „musterdepo“
    .
    Ale nadejne value akcie na rok 2007 jsou :
    General Motors = KUV 0,1 , KGV 9 , KBV 1,8
    zisk 2005-2006-2007 z -15,13 +3,74 +4,35 , dividenda 2,9% minus 15% dan
    http://kiplinger.stockgroup.com/sn_financials.asp?symbol=GM
    http://aktien.onvista.de/kennzahlen/fundamental.html?ID_OSI=85374
    .
    Saint Gobain = stavebniny , Francie = KUV 0,5 , KGV 12 , KBV 1,8 ,
    zisk 2005-2006-2007 +3,66 +4,69 +5,25 , dividenda 2,9% minus 25% dan
    http://aktien.onvista.de/kennzahlen/fundamental.html?ID_OSI=87212
    .
    AXA = pojistovna , Francie = KUV 0,8 , KGV 13 , KBV 2 ,
    zisk 2005-2006-2007 +2,17 +2,35 +2,50 , dividenda 3,3% minus 25% dan
    http://aktien.onvista.de/kennzahlen/fundamental.html?ID_OSI=85846
    .
    Krones = stroje pro plneni a baleni , Nemecko = KUV 0,6 , KGV 13 , KBV 2 ,
    zisk 2005-2006-2006 +6,01 +7,30 +8,05 , dividenda 1,5% minus 20% dan
    http://aktien.onvista.de/kennzahlen/fundamental.html?ID_OSI=82604
    .
    Gildemeister = stroje na naradi , Nemecko = KUV 0,3 , KGV 15 , KBV 1,4 ,
    zisk 2005-2006-2006 +0,32 +0,52 +0,70 , dividenda 1,9% minus 20% dan
    http://aktien.onvista.de/kennzahlen/fundamental.html?ID_OSI=82288
    .
    Grammer = autocasti a vybaveni aut , Nemecko = KUV 0,3 , KGV 11 , KBV 1,5 ,
    zisk 2005-2006-2006 +1,59 +2,07 +2,27 , dividenda 4,2% minus 20% dan
    http://aktien.onvista.de/kennzahlen/fundamental.html?ID_OSI=82298
    .
    Koenig & Bauer = stroje pro tiskárny , Nemecko = KUV 0,2 , KGV 11 , KBV 0,9 ,
    zisk 2005-2006-2006 +1,15 +2,19 +2,53 , dividenda 2,4% minus 20% dan
    http://aktien.onvista.de/kennzahlen/fundamental.html?ID_OSI=82867

    Odpovědět

  • Slavomír Kožúšek

    19 listopadu, 2006

    Souhlasím s P/E pod patnáct, to má opodstatnění (levné akcie = velký potenciál). Taky mi to vychází. P/B tak maximálně 1,5 (Co zůstane v případě hluboké korekce u tohoto titulu? Je lépe kupovat pod účetní hodnotou společnosti.) P/S pod 1 O.K. Problém je, ale podle takhle přísných kriterii něco najít. Vlastně nemám námitek, ale neřeší to konkrétně mé otázky. Co třeba DE <0,6 , CR>2 a snad i velikost společnosti. Jak k tomu přihlížíte? Četl jsem něco od Gladiše a tak tedy porovnávám:-) Taky mě zajímá zda uplatňujete korelaci při správě vašich aktiv a jak vlastně diverzifikujete svá aktiva (ne jen do měny). Používáte také deriváty k (zajištění, pokrytí, spekulaci)? Závěrem jen váš předpokládaný odhad výnosu a volatilitu vašeho portfolia?

    Děkuji za odpověď.

    Odpovědět

  • Lad

    19 listopadu, 2006

    ! To je ale krasna diskuse tady ! Nikdo nikomu nenadava , nikdo nikoho neposila do blazince , nikdo nikoho neurazi !
    Zatimco diskuse o akciich pod pondelnim clankem na http://www.penize.cz , tam se nechodi diskutovat o akciich , tam se chodi jen urazet se ! Tam nelze diskutovat o akciich !
    No a diskuse na http://www.akcie.cz jsou neprehledne dlouhe rady bezcennych prispevku jako : koupil jsem CEZ za 800 k. prodal jsem CEZ za 750 k. Patria zvysila cilovy kurz akcie CEZ na 10.000 korun do 31.12.2050.
    .
    Na ceske akcie plati stejne vysoke P/E P/S P/B jako na nemecke a americke.
    Ceske webstranky jsou neschopne o techto velicinach informovat , je nutno hledat fundamentalni veliciny ceskych akcii na http://www.onvista.de a grafy s indikatory na http://www.brokerjet.cz pro burzu Praha.
    .
    Daniel Gladis se ponekud zmylil v knize. Pouziva 50 let stara kriteria Grahama , jeste nedosel na kriteria Buffetta a ani nevi ze se jmenuje Buffett a naziva jej v knize Buffet. Jeho 50 zastarala prisna kriteria pro vyber akcii jej pak privedly k americkym akciim , ktere rostly 7% za 1,5 roku , kdyz soucasne index S&P500 rostl 18%.
    Tedy mel dbati jen na P/E pod 15 , u elektroniky pod P/E 20 , P/B a P/S pod 3 a lepe pod 1 ale hlavne ocekavany rust rocniho zisku podniku +10% a lepe +30% nebo +60%.
    A v zadnem pripade se nemel omezovat Gladis na akcie USA , kdyz od jara 2005 rostly levne akcie Volkswagen +160% a Iberdrola 100% a i Tesco dost. No a ja mam Volkswagen akcie a naverboval jsem kolegu na Iberdrola a krasne jsme vydelali a jeste neprodali.
    Korelace a certifikaty a fondy a zlato a komodity a opce mi mohou byti zcela ukradeny ! Nikdy v zivote je nebudu potrebovat !
    Ja si delam vlastni fond 100% akcii zastoupenych 1:1:1 = EU:GB:USA a mam akcii dnes 15 z GB , DE , Svedsko , USA.

    Odpovědět

  • Slavomír Kožúšek

    19 listopadu, 2006

    Víte, problém je tyto vzácnosti najít! Neříkal bych, že vás deriváty nebudou zajímat (Co budete dělat při stagnaci a nebo při korekci?) Korelace je také velmi užitečná při tvorbě portfolia. Co se týká fundamentu i tam bych byl opatrnější (přeci jenom jsou i další okolnosti, které rozhodují o zisku). Pokud se bavíme o nějakém průměrném růstu (je to přeci hypotetický odhad a jsou v něm zahrnuty různé údaje). Možná, že by bylo zajímavé se podívat i na DAX ( třeba 40 let dozadu). Nic moc ( a přitom německá ekonomika rostla, stáčí se třeba podívat na měnu). Ten vlastní fond je paráda, tak přeji úspěch. Teď už musím jít spát. Dobrou noc (den). Sláva Kožúšek

    Odpovědět

  • laki

    19 listopadu, 2006

    Gratuluji, originalni strategie! Ale asi neni „pro kazdeho“, protoze ne kazdy ma tolik penez „navic“ aby mohl investovat do akcii a i kdyby je mel tak asi ne kazdy „sestavi“ sve vlastni profolio. Skoda.

    Odpovědět

  • Lad

    20 listopadu, 2006

    Vsechno bude !
    V letech 2010 az 2012 se vyridi dalsi velky krach zapadoevropskych a americkych akcii a 2013 uz bude miti kazdy Cech jen euro a tehdy se budou ceske ceny rovnat zapadoevropskym a i ceske mzdy v euro budou stejne jako v Nemecku prumerne 1500 nebo 2000 euro mesicne netto. No a nekdo bude platit 500 euro najemne z bytu , jiny bydli ve vlastnim a oba mohou pak od roku 2013 davat 1000 euro mesicne na akcie koupene na burze Frankfurt za poplatek 10 euro pres Citibank.CZ , ktera bude miti girokonto zdarma i depo akcii zdarma a prevody penez zdarma , bude-li na konte nostop aspon 2.500 euro v akciich nebo v hotovosti , tak jako to dela dnes Citibank.DE

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    20 listopadu, 2006

    Trochu pokazím Vaše pocity z této diskuze… ale nemyslím to zle.
    1) Dosáhnout černých čísel tím, že navyšuji kapitál, to dokáže každý. Být Vámi bych se zde nechlubil „zhodnocením 55%p.a.“, dokud takové zhodnocení nebude očištěno o navyšování kapitálu. Každému, kdo trochu počítá, je jasné, že s přibývajícím časem se Vaše zhodnocení bude snižovat, takže raději uvádějte reálnější čísla.
    2) Vaše fundamentální strategie výběru akcií značně eliminuje rizika poklesu, ovšem nevím, co budete dělat, až trefíte nový „Enron“. Pro Váš screening akcií bohužel nezbývá než věřit, že uvěřejněná data jsou pravdivá.
    3) Úzkým zaměřením na US, EU a GB akcie se připravujete o mnoho zajímavých možností na trhu dluhopisů, komodit, ale třeba i akcií EM. Navíc sám předpovídáte krach akciových trhů na počátku příští dekády. Souhlasím s tím, že Vaše „podhodnocené akcie“ pravděpodobně postihne pád méně, ale Vy si snad myslíte, že je nepostihne vůbec??? Nebo, že je zavčas prodáte???
    4) Těch 1000 euro jste asi myslel jen provokativně :-))
    5) A nakonec dotaz čistě ze zvědavosti. Jak často aktualizujete fundamentální data pro Vaše akcie? Jednou za čtvrt roku? Sledujete vývoj cen akcií častěji? Kolik času Vám to vše zabere? Díky.

  • richard kučera

    20 listopadu, 2006

    Tam je toho více pane Traxlere. Screening je ok to jsem kontroloval, ale ty stovky procent pořád nechápu. Mě připadá, že pan Láďa se snaží „nabalovat“ úroky z úroků. Vůbec nejsem schopný to dopočítat to se přiznám, ale ani teoreticky nechápu jak k tomu přišel. To, že nějaká akcie udělá tisíc procent tomu rozumím, ale né tím, že dělá 55% ročně. To by totiž udělal po pěti letech z 1 000,-čehokoliv velmi zhruba 9 000,-čehokoliv. A za druhé kolik firem najdete které jedou 55% ročně (v průměru) pět let. Do roku 2003 to padalo velkým fofrem, velká většina. Ano jsou tam možná nějaké zlaté trefy, ale… já jsem taky jednou málem vyhrál druhou cenu ve Sportce.

  • Slavomír Kožúšek

    20 listopadu, 2006

    Dobrý den pánové! S indexového investování to určitě nemá. Těch 55% p.a., nebude z jednoho titulu, ale z více titulů (počkám si až co napíše). Dále mi připadá, že ten zisk byl očištěn o navyšování kapitálů (nevím). Své portfolio asi ředil postupným investováním (do stejných titulů). Záleží na tom, jak měl velké štěstí (a jak dlouho). A zde asi bude problém. Víme, jak to pan Vit počítá ? nevíme. Možné to je (pravděpodobně spíše průměrem). Screening je skoro přesně, jako od pana Gladiše. Šedá je pro něj teorie. No věřme, že nám divákům IM prozradí i další informace ze své investiční kuchařky. SK

  • Jan Traxler

    21 listopadu, 2006

    Co na tom pořád nechápete, Richarde a Slavomíre? Vždyť to pan „Lad“ sám píše, že zisk je zkreslený o navyšování kapitálu. Příklad, investuji 10 000. Trhy jdou dolů a po roce mám z původní investice jen 7 500. Vložím ale do portfolia dalších 8 000 a mám po roce celkem 15 500, neboli zisk 55%. Chápete?
    Akorát v případě pana „Lada“ jde o 5 let, zisk 55% p.a. a navyšování bylo vícero (možná dokonce na měsíční bázi).
    Ve skutečnosti tedy 55% p.a. není zisk investic, ale růst majetku v portfoliu.
    Nechci pana „Lada“ nijak pomlouvat, jeho strategie je určitě zajímavá, ale svými příspěvky tu pěkně zmátl spoustu lidí. :-))

  • richard kučera

    21 listopadu, 2006

    Jo tak teď tomu rozumim. Diky 🙂

  • Danny

    21 listopadu, 2006

    odpovedi jsme se zatim nedockali….?

  • Slavomír Kožúšek

    24 listopadu, 2006

    Zatím ho nemohu plně pochopit pane Traxlere. Mohu si to však spočítat. Vy víte, kolik přidával pan Lad do svého portfolia a také kdy? Vaš příklad je sice o růstu majetku v portfoliu, ale co přavažuje? Navyšování kapitálu a nebo zhodnocení? Jak to pan Lad vůbec počítal? To i ostatní nám bude mohl objasnit pan Lad. Pěkný den SK

  • Filip Struhár

    19 listopadu, 2006

    Myslím, že článek je dobrý pro kteréhokoliv občana, který si vytváří své portfolio (tedy i hlavně mne jako laika resp. amatéra ve vaší branži)… „nulové“ zhodnocení vzhledem k investičnímu horizontu je při danné likviditě neuvěřitelně konzervativní… Nicméně pisatel ukazoval demonstrativní příklady přičemž eksistuje jestě případ výše úložek, která dovoluje snížit si základ daně, což posune inverzní exponenciálu o bár bodů nahoru… Zůstávám s pozdravem

    Odpovědět

  • Mirek

    20 listopadu, 2006

    Zajímavá diskuse to skutečně je, bohužel mám o jednu školu méně než někteří diskutující, tak ne všem výrazům romumím.
    Moje investiční strategie je jiná. Patřím spíše k opatrnějším investorům a proto jsem zvolil investici do nemovitosti – malého bytu na sídlišti, který pronajímám studentům. Žádná velká výhra to také není, ale mám o penězích větší přehled než bych měl v zahraničních akciových fondech. Jen nevím, jestli ten byt nebudu muset za nějaký čas vyměnit, protože do důchodu mi ještě zbývá více než 20 let.
    A jaký je Váš názor na tuto investici?
    Zdraví Mirek

    Odpovědět

  • Jan Lener

    20 listopadu, 2006

    🙂
    Vemte odhad ceny nemovitosti, přečtěte si článek pana Kohouta, sečtěte kolik Vám studenti platí za rok, odečtěte od toho pojištění bytu a domácnosti a jiné náklady na udržování bytu ve stavu k bydlení a započítejte také pár rekonstrukcí v příštích letech. Očištěný příjem pak vydělte cenou nemovitosti. Kolik procent ročně Vám vyjde? Při jakém riziku? – že bude byt prázdný, že budou dlší investice, že Vám ho někdo trochu zničí…Pokud Vám vyjde méně než 6% a vezmeme-li také nízkou likviditu investice a práci s tím, jste na tom dost bledě. Jo jedině že byste ještě příjem z nemovitosti dále posílal do akcií…

    Odpovědět

  • Slavomír Kožúšek

    20 listopadu, 2006

    Dobrý den.

    Také asi nebude od věci, že příjmy z nájmu jsou u fyzických osob zdaňovány, jako samostatný základ daně. Základ daně se sčítá s ostatními příjmy a zdaní sazbou podle velikosti vašeho příjmu. To v případě investování na kapitálových trzích (po 6 měsících – daň.test) nemusíte. Platíte daň i z prodeje z nemovitosti a další daně. Berte v úvahu i to, že neznáte budoucí odhad ceny nemovitostí, tedy také ani budoucí odhad nájmu. Vysoké transakční náklady, netransparentnost trhu (riziko drahého nákupu), další náklady na údržbu a nízká likvidita, nedělají z nákupu nemovitosti zrovna moc bezpečnou investici. Na druhou stranu můžete i také takto dost vydělat (právě z důvodu netransparentnosti – informace). Nemáte-li však tyto zaručené informace, tak bych to raději nezkoušel. Myslím si, že pravděpodobně nebudete mít ani velký zisk z nájmů (pokud ano, tak vám gratuluji). Tržní nájemné totiž kupní cenu bytu většinou neuhradí (momentálně).Shrnu-li to, jde o to, jak se bude vyvíjet ekonomická a politická situace u nás. No vidíte, nakonec, aby jste raději začal investovat do akcií J Ale pozor i tam musíte být obezřetný!

    Pěkný večer přeje Slavomír Kožúšek

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    21 listopadu, 2006

    Pánové, pánové, pánové… souhlasím se všemi Vašimi výše uvedenými argumenty proti investování do nemovitostí… ale zapomínáte na jednu podstatnou věc – Na nákup nemovitosti Vám každá banka ochotně půjčí, ale znáte nějakou banku, která by Vám půjčila na nákup podílových listů?
    Platit hypotéku 8 000 a inkasovat nájem 10 000, to považuji za nejlepší investici. 😉 Jasně, nejde jen tak koupit ledajaký byt a takto vydělávat. Ale ona taky ne každá akcie roste tolik jako rostl ČEZ. :-))

    Odpovědět

  • Jan Lener

    21 listopadu, 2006

    Honzo myslíte inkasovat 10000 po odečtení nákladů, nebo počítáte s prodejem nemovitosti po splacení hypotéky a to bude ten výnos?

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    21 listopadu, 2006

    a) je správně 😉

    Odpovědět

  • Richard Siuda, Conseq

    25 listopadu, 2006

    Jen bych podotkl, že tato úvaha je sice velmi lákavá, ale je to klasická leverage, tedy páka – beru si úvěr na investici. Něco takového by měl podstupovat jen ten, kdo na to má dostatečné zdroje a je si vědom souvisejícího rizika (koneckonců na každém investičním dotazníku máte otázku, zda investujete vlastní peníze nebo jste si půjčili). Protože to riziko je dost velké. Úroky půjdou nahoru, k tomu bude potřeba nějakou rekonstrukci a vypadnou Vám na několik měsíců příjmy z nájmu, trh hypo úvěrů bude kvůli vysokým úrokům stagnovat, ceny nemovitostí půjdou dolů… -> nesplácíte, banka uplatní zástavu, prodá byt za výrazně nižší cenu… a ztráta klidně 100 % investovaných prostředků (zaplacených splátek hypotéky) je na světě.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    21 listopadu, 2006

    Mirku, nemůžu posuzovat konkrétní investici, ten byt neznám, ale obecně si myslím, že jste udělal velmi dobře. Nemovitost, která nese pravidelný příjem, je jedna z nejlepších investic. Ale doporučuji nezůstat pouze u jednoho aktiva. Vlastnit jeden byt a nic víc je podobný hazard jako vlastnit pouze jednu akcii. Možná byste mohl zvážit jako doplněk i nějaký ten zahraniční akciový fond. Nebo třeba nějaký komoditní certifikát apod.

    Odpovědět

  • Jaroslav Kubát

    21 listopadu, 2006

    Nemohu souhlasit s některými vyřčenými argumenty:

    „Kdyby se nezapočítávala státní podpora“….tak by to nebylo Penzijní připojištění se státním příspěvkem a článek by byl o ničem.

    Zhodnocení 1% nad inflací je v porovnání se stejně nerizikovými investicemi dost vysoké.

    „Při investičním horizontu nad 10 let je PP nevýhodné“…Jak dlouhý horizont máte na mysli? Po 15ti letech přece vznikne nárok na výsluhovou penzi, ze které si můžete dále platit měsíční příspěvky do 60ti let. Z penzijního fondu se pak stane perpetum- mobile na čerpání státních příspěvků.

    Srovnávání s IŽP „Kde se dá levněji nakoupit jistota než v RŽP“ přeskočím, protože to pavažuji za naprostou neznalost tohoto „Výhodného“ produktu.

    A musím doplnit některé nevyřčené argumenty:

    Jestliže se v prvním roce (a stejně tak ve všech dalších) vložená částka zvýší státním příspěvkem o 30% (při vkladu 500 měsíčně), připisuje se i 3% výnos z částky o 30% vyšší, než byl klientův vklad. Vztaženo ke skutečnému vkladu klienta pro něj 3% výnos fondu znamená zhodnocení jeho vkladů o 4%. A již jsme u dlohodobého výnosu 2% nad inflací + státní příspěvky.
    Obdobně to platí o té další 1000,- odečitatelné od základu daně. Kdo je v horním daňovém pásmu, dostane z ní 320,- zpět při daňovém vyrovnání, ale výnosy se mu připisují ze všech vkladů.

    Úplná bomba to je, když příspěvek platí zaměstnavatel. V tom přpadě může „státní podpora“ přesáhnout 100%

    Já osobně říkám klientům, kteří chtějí spořit malé částky, že prvních 500 patří jednoznačně do penzijního fondu.

    Bohužel to vyšlo dlouhé, netrpělivci jako jsem já to asi číst nebudou. Ahoj Jarda

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    21 listopadu, 2006

    Dobrý den, Jaroslave,
    1) Rozhodně bych nemluvil o nerizikové investici. Prostředky z penzijních fondů končí z cca 90% v dluhopisech a z cca 10% v akciích. Však se ještě dočkáme doby, kdy budou ceny dluhopisů klesat a ceny akcií stagnovat.
    2) Asi jste nepochopil podstatu článku. Vliv státních příspěvků s časem klesá. Stejně jako klesá vliv úroků ze státních příspěvků. Příklad, máte už naspořený v penzijním fondu 1mil, zhodnocení 3% p.a. Tedy za další rok vložíte 18 000, z toho si na daních odečtete 5 760 (32%), dostanete 1 800 státní příspěvek a fond vydělá z Vašich 18 000 dalších 540, ze státního příspěvku 54 a z naspořeného milionu 30 000. Opravdu si myslíte, že těch 540 + 54 hraje tak velikou roli? Těch 5 760 na daních je stále dost. Ale 54 úrok ze státního příspěvku je oproti 30 000 celkem zanedbatelná částka.

    Odpovědět

  • Karel Jedlička

    21 listopadu, 2006

    Vaše argumenty mají jeden logický zádrhel: část z onoho miliónu, který má klient po 30 letech spoření na účtě, také pochází ze státních příspěvků, které získal během těch uplynulých let. Nelze tedy hodnotit pouze podíl momentálního příspěvku za 1 rok a celkového zůstatku na účtu, ale aby to mělo nějakou vypovídací hodnotu, musí se vždy uvažovat SP za celé období spoření a pak samozřejmě dospějeme k velmi odlišným závěrům.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    21 listopadu, 2006

    No tak si to pro mě za mě spočítejte celkově za 30 let. Myslím, že podíl státních příspěvků a úroků z nich bude přímo neuvěřitelný…

    Odpovědět

  • Michal

    10 prosince, 2006

    Můžete to, prosím spočítat vy? Mě vychází že při měsíční úložce 100 Kč a státním příspěvku 50 Kč celková částka po 30 letech podíl státních příspěvků a úroků z nich 1/3, to se zdá dost… :-).

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    11 prosince, 2006

    Při úložce 100 Kč měsíčně by to mohlo tak nějak být… tady ale byla řeč o úložce 1 500 Kč.

    Odpovědět

  • Ivo B.

    11 prosince, 2006

    Dobrý den pane Traxlere,
    jen malá oprava, aby nedošlo k mystifikaci čtenářů: daňový odpočet u PP se počítá jen z vkladů nad 6000 ročně do 18000 ročně, tedy z max. 12000 (= max. 3840 Kč).
    Asi jste se jen přepsal.:-)))

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    12 prosince, 2006

    Ivo, máte samozřejmě pravdu, děkuji za upozornění… čtenářům se omlouvám za „mystifikaci“. ;-))

    Odpovědět

  • Ivo B.

    12 prosince, 2006

    OK, není zač.:-)

    Odpovědět

  • elev

    24 listopadu, 2006

    Vnímám Vaše názory. Ale nemohu pochopit zaměstnance našeho podniku. V roce 1999 se mi podařilo prosadit u tehdejšího ředitele našeho podniku příspěvek na PP ve výši 400 Kč. Snažil jsem se přesvědčit spoluzaměstnance, že je naprosto hloupé neinvestovat minimálně 100 Kč ze své výplaty a dostávat příspěvek 400 od podniku a 50 od státu. Jednalo se tehdy o Penzijní plán č.2 a bylo možné již v 50 letech věku případně úspory použít bez ztráty „kytičky“. Přesto 54 % zaměstnaců (z 2200) této možnosti nevyužilo. Dáte 100 Kč (2 krabičky cigaret nebo 5 piv za měsíc) a dostáváte dalších 450 Kč. Bez rizika. Co říci více. Některým spoluobčanům není nebude pomoci.
    Souhlasím, že není možno se spoléhat pouze na PP. Ale je trestuhodné ho nevyužít, zvláště v případě, kdy máte možnost získat nejenom státní příspěvek ale i příspěvek zaměstnavatele.

    Odpovědět

  • Angel Bratovanov

    27 listopadu, 2006

    Souhlasím, že není možno se spoléhat pouze na PP. Ale je trestuhodné ho nevyužít, zvláště v případě, kdy máte možnost získat nejenom státní příspěvek ale i příspěvek zaměstnavatele.

    no osobně dělám PF jen těm, kteří mají příspěvky zaměstnavatele, nebo již vyšším ročníkům. ostatním vůbec a nebo na menší částku (100 Kč) ať nám utíká doba..

    Odpovědět

  • Pavel Hanzl

    27 listopadu, 2006

    Přeji pěkný večer, pane kolego,
    optimální je pro každý věk klienta, aby si dával příspěvek na PP 200 – 300 CZK p.m. Dosáhne tak na státní podporu 90, resp. 120 CZK. Pokud tedy má ty 2 stovky navíc. Alternativní platba 300 CZK p.m. třeba do rezervotvorného ŽP je vzhledem k poplatkům za správu značně neefektivní. Po 15 letech může polovinu vybrat výsluhovou penzí. Přeji Vám všechno dobré a hlavně abyste se zamyslel nad svým slovníkem, když chcete komukoliv oponovat. Mě se Vám urazit nepodařilo…

    Odpovědět

  • Zdenál

    29 listopadu, 2006

    Dobrý den,

    toho diskutujícího, na kterého reagujete, neznám (i když jeho jméno mi něco přece jen říká, že jsem ho už někde měl před očima – tuším v souvislosti s OVB ??) , ale nechápu čím zde svým názorem na penz. připoj. uráží ? Asi nerozumím dobře, to je věc mezi vámi dvěma, možná mezi vámi doznívá jiná diskuse …..

    Já sem zabrousil spíše náhodou (z odkazu z jiného článku). Můžete blíže objasnit, proč vidíte optimální vklad 200-300 Kč / M do penzijního fondu v každém věku ? Nejlepšího efektivního zhodnocení dosáhnete při vkladu 100 Kč (50 Kč státní příspěvek). Když dále připočteme fakta, o kterých hovoří tento článek zde uvedený, ke kterému se tato diskuse vztahuje, tak nechápu Vaše doporučované optimum 200-300 Kč / M v dlouhém horizontu. Sice nominálně vyšší státní příspěvek, ale reálné zhodnocení nižší, než na 100 Kč / M. Alternativní platba do ŽP může dát mnohem více (i přes vyšší nákladovost) než do penzijního fondu – samozřejmě záleží, jaké ŽP zvolíte a jaký je časový horizont. Jasně -pokud zvolíte kapitálovku nebo investiční ŽP s málo rizikovou alokací peněžní trh + možná dluhopisy, pak máte možná i pravdu.

    Neuvažuji zde s variantou příspěvků zaměstnavatele – to situaci podstatně změní, hovoříme jen o platbách klienta-účastníka. Takže – proč 200-300 Kč / měsíčně do PF optimálně v KAŽDÉM věku ? Já souhlasím s názorem do cca 50-i let věku max. za stovku (pokud vůbec), ať běží doba a nynější penzijní plán – ty další budou jen přísnější. Díky, rád si rozšířím obzor o názor, příp. i zkoriguji (nemyslím to ironicky).

    Odpovědět

  • Pavel Hanzl

    29 listopadu, 2006

    Souhlasím s Vaším popisem nejvyšší efektivity. Ale kdo by nestál o 120 CZK i když to znamená platit 300 CZK a sníženou efektivitu? A nezapomeňte že pro částku okolo 300 CZK je rezervotovorné ŽP značně neefektivní, protože poplatky za správu jsou fixní. Těch 200 CZK jak píšete že byste umístil lépe – souhlasím, pokud budou tvořit zvýšení pojistného do ŽP, kam dnes dáváte už 500 CZK p.m.

    Odpovědět

  • Zdenál

    29 listopadu, 2006

    Proč značně neefektivní ? Poplatky nejsou nominálně všechny fixní. Asi si nerozumíme. Jde o to, jaké pojištění zmiňujeme. Když si otevřu za 300 čistě spořící IŽP s minimální nutnou částkou na smrt (těchto pár korun za riziko budu tedy pomíjet) nebo i bez částky na smrt – třeba Investor T150, tak v horizontu třeba 20 let mi investičko dá o dost víc než penzijní fond – přes své poplatky. Navíc s možností dílčích odkupů (většinou od 3. roku a dále). V penzijku mám prachy zabetonované min. na 15 let (a to ještě zpoloviny), jinak do 60 (či 50). I když je fixní procento nějakého poplatku v pojistce, tak to procento se bere ze základu – a když je nižší základ (pojistné), tak je nižší i nominálně poplatek (přestože procento je fixní). Přesně nominálně fixní ja akorát poplatek za vedení účtu-smlouvy (cca 20-40 Kč měsíčně bez ohledu na výši platby). Jinak percentuální náklady – rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou jednotek, nebo procento alokace, poplatek za správu fondů ….. apod. nominálně kolísají podle výše pojistného. Přece není ani nominálně stejná provize za pojistku za 300 Kč nebo za 1000 Kč / M. Samozřejmě , že velkou roli hraje délka horizontu – na nějakých 10-12 let bych upřednostnil to penzijko. Jinak ne – těch 120 Kč udělám jinde s velkou pravděpodobností i ve vyšším objemu (byť negarantovaně) . Já prostě beru efektivní úrok penzijního připojištění v delším horizontu jako značně nižší oproti (pravda negarantované) pojistce a je jedno, jestli mluvíme o 300 nebo 1000 /měsíčně. Pokud vy berete v úvahu nějaké zcela neprůhledné pojistky, kde ani nevíme, kolik platíme za riziko a kolik jsou percentuálně stanovené výše poplatků, tak to já vůbec jako řešení neuvažuji …. možná v tom vzniká náš odlišný náhled. Jinou věcí je výhodnost pojistky oproti jiným formám investice, ale to zde není předmětem.

    Odpovědět

  • Pavel Hanzl

    11 prosince, 2006

    Dobrý den, Zdenále,
    Odpověděl jste si na to nejdůležitější z naší diskuse sám.
    „Přesně nominálně fixní ja akorát poplatek za vedení účtu-smlouvy (cca 20-40 Kč měsíčně bez ohledu na výši platby)“. Vůči úložce do rezervotvorného ŽP, třeba IŽP (KŽP jen výjimečně) jde o velikou sumu a já se ptám, zda si tuto skutečnost pro první roky plně uvědomujete, mám na mysli třetí a další rok v IŽP, kdy se již tvoří akumulační podílové jednotky. Mám právě na mysli průhledný produkt a pro zjednodušení s minimální PČ smrti z jakéhokoliv důvodu a bez dalších připojištění. Pojišťovna si bere peníze i za inkaso pojistného. Jste na 30 – 50 CZK p.m. a to v prvních 10 letech zabije většinu výnosů. Velmi záleží na tom, zda jde o prvních 200 -300 CZK. Jinak zcela souhlasím s Vašimi údaji a shrnuji: Prvních 100 – 300 CZK do PP, zbytek do OPF nebo IŽP. Pardon, samozřejmě absolutně nejdřív klient potřebuje úrazové pojištění, které chrání příjem. Pokud bych do PP umístil jen 100 a dalších 200 přihodil do IŽP, nepůjde-li o prvních 200 v IŽP, pak máte plnou pravdu. Obecně platí notoricky opakované tvrzení, že s časem vliv státní podpory všeho druhu slábne. Pokud je investiční horizont delší než 10 let, klidně můžete – ale nemusíte rezignovat na existenci všech státních podpor a umístit vše do produktů, kde klient může nastavit podkladová aktiva, tedy zvl. akciová.
    ——-
    Prosím, nepohlížejte na ty produkty jen z hlediska efektivního úroku. Ne každý klient si bude disciplinovaně platit do 60 let, může-li vybírat (mimochodem častý argument školený na obchodních dovednostech v pojišťovnách pro prodej KŽP je právě tento). Proto nelze napsat nějaké supersprávné obecné portfolio produktů. Klient selhává, pokud nedostane řešení na míru, tedy podle stavu jeho myšlení.
    ——-
    Finanční poradce by měl klientovi nejen vše vysvětlit a zprostředkovat, resp, nahradit nevyhovující produkty lepšími tam, kde je vysoká pravděpodobnost, že ev. ztráty budou více než vynahrazeny v důsledku změn, ale zejména jej vychovat k určitému myšlení (správné pokrytí rizik a investování). Nezapomínejte, že naše práce je především osvětová a pracujeme s penězi, které mají určitou proměnnou výdajovou prioritu podle kvality naší práce.

    Odpovědět

  • Slavomír Kožúšek

    11 prosince, 2006

    Dobrý den pane Pavle, navrhuji vedle investičního dotazníku i psychologický test. Možná něco komplet (napadá mě test FinQ). Pan Podávka odpustí…:))

    Odpovědět