CZK/€ 24.345 -0,08%

CZK/$ 23.279 -0,89%

CZK/£ 28.112 -0,91%

CZK/CHF 24.662 -0,45%

Text: Luboš Smrčka

31. 12. 2021

12 komentářů

Inflace je škodná – návrh novoročního předsevzetí ČNB

 

Foto: Shutterstock

Když před časem zvýšila Česká národní banka svoji základní sazbu skokem na 2,75 procenta, ozývaly se hlasy, že jde o krok přehnaný. A že podrazí ekonomické oživení. Po dalším prudkém růstu na 3,75 % je ticho.



 

Stojí za připomenutí, že do roku 2021 jsme vstoupili s hodnotou 0,25 procenta. V pololetí zvýšila ČNB základní dvoutýdenní reposazbu na 0,5 procenta a od té doby systematicky tlačí úroky nahoru. Poměrně tvrdá kritika zaznívala po celou tu dobu – až do této chvíle. Z toho je vidět, jak vážná situace je.

Což je zajímavé. Že by tradiční kritici ČNB změnili názor na celý systém s nezávislou bankou v čele? To se nechce věřit. Je tu pravděpodobnější vysvětlení. V mezidobí jim došlo, jak velkým problémem je růst inflace, tedy růst spotřebitelských cen, který zažíváme. Možná i to, že jde o problém nejen ekonomický, ale také politický. Ale především a naprosto hlavně se pootočilo veřejné mínění.

Před měsícem bralo jako problém inflaci určitě podstatně méně lidí. Mezitím jsme se posunuli reálně na práh nebezpečí, že meziroční růst spotřebitelských cen dosáhne v první části příštího roku deseti procent. Jinými slovy, že naše koruna přijde během velmi krátké doby o celou jednu desetinu své kupní síly. Toho si všimne každý. Proto ani ti největší populisté už nevytáhnou do boje za nízké sazby.

Nicméně nástroj, který nyní k omezení množství peněz v ekonomice banka používá, je celkem masivní a má velké zpoždění ve svém účinku. Lze to přirovnat ke kobercovému náletu. Kdo je v oblasti shozu bomb, má poměrně velkou smůlu. Těžko vyjde ze situace nezraněn. Národní bance by se hodily i jemnější postupy, jak zasáhnout do objemu peněz v ekonomice.

REKLAMA

Navíc kritici mají v jednom pravdu. Razantní zvyšování sazeb se dotkne části ekonomiky dosti nešetrným způsobem. Jistě přijdou i nějaké oběti z řad podniků. Krachy jsou nicméně při narovnávání nerovností a asymetrií v ekonomickém prostředí vcelku normální a běžné. Podniky jsou vývojem odděleny od své komfortní zóny. Kdo nemá dostatečné rezervy a kdo příliš spoléhal na cizí kapitál, ten se nevyhne finančním tlakům a obtížím.

Nicméně ČNB má k dispozici několik dalších možností, jak ovlivňovat inflaci. Může změnit objem povinných minimálních rezerv pro banky, spořitelny a další finanční instituce. To je vcelku přímá cesta ke stažení peněz z oběhu. Může odprodat část svých extrémních devizových rezerv se stejným výsledkem – stažením korun z oběhu. A mohla by, to už je trochu psychologická hra, také změnit inflační cílení.

To by bylo skutečně skvělé novoroční předsevzetí České národní banky

ČNB definovala svůj stále platný měnověpolitický inflační cíl už v březnu 2007 jako dvě procenta ročně s tolerančním pásmem jedno procento oběma směry. Jde o cíl shodný s většinou významných národních bank. Tato dvě procenta jsou prostě dlouhodobě považována za jakousi ideální inflaci. Kde tento předpoklad vzniknul, to je těžké říct. Ekonomické pokusy o vysvětlení, proč dvě a ne jedno nebo tři nelze označit za úspěšné. Ostatně jde zřejmě spíše o politiku – dvouprocentní inflace je natolik malá, že si ji za rok v podstatě nikdo nevšimne. Zároveň je dostatečně daleko od deflačních rizik.

Možná je právě teď, kdy se inflace blíží deseti procentům, správná chvíle pro vyhlášení nového inflačního cíle ČNB ve výši jedno procento (a samozřejmě tolerance další procento nahoru i dolů). Deklarování dlouhodobého poměrně ambiciózního plánu by pomohlo v uvolnění aktuálních proinflačních tlaků, pomohlo by i dlouhodobé stabilizaci měny s pravděpodobným soustavným posilováním, vyjádřilo by to směřování národní banky k cenové stabilitě.

To jsou všechno věci, které právě nyní trhy chtějí slyšet. Pokud by změna cíle byla doprovázena seriózním projektem, jak toho dosáhnout, pokud by to podpořila vláda jasným fiskálním plánem, pak by to mohlo spolu se zvýšením sazeb a případně s krokem v oblasti povinných rezerv přinést poměrně rychlé řešení problému se spotřebitelskými cenami.

Vstoupit do diskuze 12 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Pád akcií technologických obrů s sebou stahuje také segment ESG investování

Akcie technologických obrů jsou letos obřím propadákem. Propadákem, který trvá. I příští rok se jeví jako pořádně perný. Klíčovým důvodem bude pokračování jestřábí měnové politiky americké centrální banky. Fed zkrátka své měnověpolitické šrouby jen tak povolit nemíní. Inflaci totiž stále ani zdaleka nezkrotil, jak by si představoval.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

23. 11. 2022

Komentář: Waterloo je v Maďarsku

To již není neúspěch politiky uměle tvořených cen, to je skutečné Waterloo. Inflace v Maďarsku vzrostla v říjnu na meziročních 21,1 procenta. Pro základní ilustraci: Je to nejhorší číslo v rámci Visegradu……a jedno z nejhorších v celé Evropské unii.

Text: Luboš Smrčka

Foto: Shutterstock

14. 11. 2022


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Možnosti

    3 ledna, 2022

    Ono by jistě šlo proti inflaci zakročit cíleně tak, aby vyššími úroky nebyly ohrožené firmy (úvěry) a domácnosti (hypotéky, spotř. úvěry).

    Stačilo by zarazit několik konkrétních cest, kterými nové peníze vznikají a ostatní ušetřit.

    Například:

    1) Skokové snížení vládního deficitu. Deficit je v důsledku tisk nových peněz. Za loňský rok 420 miliard, letos se nová „pravicová zodpovědná“ vláda kasá, že to bude „jen“ 300. Stačí mít politickou odvahu a může to být NULA. Již navždy (ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu).

    2) Hypotéky. Vláda a ČNB jistě mají možnosti, jak poskytování nových hypoték třeba i zcela zarazit (do doby, než inflace opadne). Lidem, co už hypo mají, by se úrok nemusel tolik zvyšovat a nehrozilo by, že nebudou mít na splátky. Ale u nových hypoték by se třeba mohla zvednou část vlastních prostředku z dnešních 10 třeba až na 99%. Zkrátka bychom na nějakou dobu měli situaci, že nemovitost by si mohl koupit jen ten, kdo na ni má. Nakonec nic až tak divného.
    Více hypoték by se splácelo, než poskytovalo, takže by to byl deflační tlak, který by působil proti ostatním inflačním tlakům a kompenzoval by je.

    Ale to se nestane, inflace dál posviští. Ona totiž státu docela vyhovuje, jen se to bojí nahlas přiznat. Tak si tady řekněte panu Fuldovi o kompenzace, protože on tenhle systém hájí a je i zastáncem tisku peněz a inflace.

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    3 ledna, 2022

    1) Představa, že nějakým ústavním zákonem ovlivníte ekonomiku tak zásadním způsobem, že přestane „generovat“ rozpočtové deficity je přece úplně směšná. 🙂 Proč už takový ústavní zákon nemají dávno všechny země světa a namísto toho se pokouší „řešit“ neřešitelný rébus rozpočtových deficitů, když by podle Vás přece stačilo, aby poslanci jen jednou mávli ve sněmovně rukou a problém deficitů zázračně zmizí?

    2) Na první pohled by to mohlo fungovat. Bližší pohled už ale obnaží skutečnost, že ceny nemovitostí by rostly dál, jen namísto českých občanů by je nakupovali zahraniční subjekty. Z deště pod okap. Skutečné řešení problému růstu cen nemovitostí se nachází především na straně nabídky nemovitostí.

    Proč by měl kompenzace inflačního znehodnocení úspor platit pan Fuld, když je nabízí stát? Každý si může koupit protiinflační státní dluhopisy a dopady inflace na své úspory tímto eliminovat.

    Pan Fuld také není zastáncem tisku peněz, který vede k nadměrné inflaci. Naopak, pak Fuld setrvale a konstantně tvrdí, že právě nadměrná inflace je limitem pro „tisk“ peněz. A primárně je „tisk“ peněz určen k eliminaci deflačních tlaků.

    Je to obdobné jako byste tvrdil, že jsem zastáncem ohně, který způsobuje požár domu, ve skutečnosti jsem ale zastáncem ohně, který slouží k vytápění domu.

    Odpovědět

  • Ubrus

    4 ledna, 2022

    Nikde na světě zákon o vyrovnaném rozpočtu nemají ze dvou důvodů:
    1) Politici chtějí rozhazovat. Aby si kupovali hlasy. Aby měli provize z předražených státních zakázek. Aby rostla jejich moc.
    2) Ve volbách bohužel smějí hlasovat i ti, kteří do rozpočtu nepřispívají, ani nemají žádné úspory (které by jim zadlužováním hnaná inflace znehodnocovala), ale naopak z rozpočtu jen čerpají. Jaký asi je jejich (konfliktní) zájem, že?!

    Odpovědět

  • Richard Fuld

    4 ledna, 2022

    1) To je v pořádku, když politici „rozhazují“ peníze na pomoc občanům a ekonomice. Kdyby např. v době covidu „šetřili“, ekonomika by se zhroutila a občané zchudli. K čemu by nám pak stát a ti politici vlastně byli? 🙂

    Snížení daní a/nebo navýšení platů a důchodů není rozhazováním peněz v předražených státních zakázkách. Z toho ti politici žádné provize neinkasují.

    K tomu, aby mohli politici rozhazovat peníze na předražené státní zakázky a inkasovat provize, politici naopak občanům „utahují opasky“ tak, aby státní rozpočet „šetřil“, aby politici měli co „investovat“. Pak od nich uslyšíte, že sice dluh státu stále roste nebývalým tempem, ale že „ušetřili“ státní výdaje a růst schodku je způsoben nárůstem „investic“, takže bude vlastně všechno „v nejlepším pořádku“. Občané budou rýt držkou v zemi a politici a jejich kmotříci budou zase vychechtaní.

    2) Pokud tedy lidé volí politiky, kteří jim skutečně pomáhají, pak je to vcelku pochopitelné a logické a zcela v pořádku.

    Naopak za nepochopitelné považuji, pokud lidé volí politiky, kteří jim již ve volbách říkají, že se za jejich vlády budou mít nevyhnutelně hůře, protože bude třeba, aby stát začal „šetřit“, aby pak mohli politici více „investovat“.

    Odpovědět

  • Ubrus

    5 ledna, 2022

    Proboha

    Odpovědět

  • Paní Fuldová

    5 ledna, 2022

    Ríša je důsledný – na holý zadek si nechal vytetovat „Pečení holubi do každé huby“

    Odpovědět

  • Pepa

    3 ledna, 2022

    „Lidem, co už hypo mají, by se úrok nemusel tolik zvyšovat a nehrozilo by, že nebudou mít na splátky“. promiňte větší blábol jsem neslyšel…..co by mě mělo zajímat, že nemají na splátky?? tak tu nemovitost prodají a cena klesne…. A střadateli, že díky inflaci přichází to budete kompenzovat jak??…..jinak Vám nikdo nebrání financocat toho, kdo si vezme několik hypoték na nemovotosti z důvodu spekulací a potom nestíhá splácet. Prostě peníze nemohou být zadarmo…..nebýt zadarmo, tak ani tu inflaci mít nebudeme, jak jednoduché….inflace je zlo

    Odpovědět

  • Anonym

    3 ledna, 2022

    Ad 1) vy evidentne netusite, ze pro rok 2021 mandatorni a quazimandatorni vydaje jsou VYSSI nez ocekavany prijem rozpoctu. A co ostatni vydaje a INVESTICE?
    Takze kdyz vynulujete deficit, vynulujete investice. To chcete?

    Odpovědět

  • Humr

    4 ledna, 2022

    Stát neumí investovat.
    A snížit lze i mandatorní výdaje, jen se musí změnit zákon. Nejsou mandatorní nějak od Boha.

    Odpovědět

  • Anonym

    5 ledna, 2022

    Stat investovat neumi, ale tezko muzete stavet silnice sam.
    Mandatroni vydaje lze snizit, ale tezko nejak extra rychle, aby byl uz letosni rozpocet na nulovem deficitu, jak navrhuje Moznosti.

    Odpovědět

  • Mercel

    3 ledna, 2022

    Oficiálním údajům o inflaci věří jen blázen.

    https://www.kurzy.cz/zpravy/625879-skutecna-inflace-je-vys-proc-to-stat-nechce-priznat/

    Odpovědět

  • Anonym

    3 ledna, 2022

    „Nicméně ČNB má k dispozici několik dalších možností, jak ovlivňovat inflaci. Může změnit objem povinných minimálních rezerv pro banky, spořitelny a další finanční instituce.“

    Tak tohle je velký omyl. Zvýšením procenta PMR žádné peníze z oběhu nestáhnete a inflaci neovlivníte. Naopak tím pouze zvýšíte objem rezerv v bankovním systému, protože banky by si při navýšení procenta PMR musely chybějící likviditu půjčit od ČNB, čímž by její celkový objem v systému vzrostl.

    Pokud by ČNB naopak snížila procento PMR, pak by objem likvidity v bankovním systému klesl, avšak na objem peněz v oběhu a ani na inflaci by tento krok ČNB neměl žádný vliv.

    Odpovědět