Úterý 18. června. Svátek má Milan.

Inflace: Dopadá na každého jinak

Makro Šimon Finemon 25.04.2013 | 13:32 0 Komentářů

Míru inflace ČSÚ zveřejňuje nejčastěji jednu. Ta ale může být značně zavádějící. Proč? A proč jsou penzisté inflací ohroženi nejvíce?

Pojem inflace zná v dnešní době snad každý. Jde o základní ekonomický pojem, který existuje od nepaměti. I když se některé ekonomické „školy“ snažily a snaží dokázat, že inflace vlastně neexistuje. Třeba režim, který zde byl před rokem 1989, inflaci „neuznával“, prostě neexistovala. Ale co vlastně bylo ona v podstatě každoroční úprava cen? Nic jiného, než zohlednění inflace.

S trochou nadsázky můžeme říci, že inflace je, stejně jako oheň, dobrý sluha, ale zlý pán. Když se inflace „utrhne z řetězu“, vzniká hyperinflace, která má destruktivní dopad na ekonomiku (viz nedávné Zimbabwe nebo v tzv. Výmarská republika ve dvacátých a třicátých letech minulého století).

Co to vlastně inflace je

Asi je zbytečné přinášet nějakou obsáhlou definici o tom, co to vlastně inflace je. Zjednodušeně řečeno představuje růst cenové hladiny v čase. Jde o průměrný nárůst položek obsažených v tzv. spotřebitelském koši, který je měřen indexem spotřebitelských cen.

Často se však setkáváme s názorem, že inflace, kterou udává Český statistický úřad, je záměrně podhodnocená a její skutečná výše je vyšší. Do jisté míry je tento názor pravdivý. Hodně totiž záleží na složení spotřebitelského koše.

Kromě indexu spotřebitelských cen ale máme i další indexy, např. index cen zemědělských výrobců, index cen tržních služeb, index cen průmyslových výrobců či stavebních prací. Nicméně většinu lidí zajímá „klasický“ spotřebitelský koš.

Rozdílné koše

Spotřebitelský koš ve v tuzemsku skládá přibližně ze 700 položek. Inflace se měří jako průměrný nárůst cen položek obsažených v koši. Každá položka má různou váhu podle toho, jak moc zatěžuje rozpočet domácnosti. Každá domácnost má jinou míru inflace. Může tak existovat i třeba index „mladých osob do třiceti let“, index důchodců atd. Pro každou skupinu obyvatel je možné najít rozdílnou míru inflace. A pro každého jednotlivce či domácnost také.

Největší rozdíly ve váze jednotlivých částí ve spotřebitelských koších různých „kategorií“ obyvatelstva tvoří výdaje na potraviny a bydlení. Třeba u důchodců tvoří potraviny zhruba 27 % jejich spotřebitelského koše, kdežto váha potravin v „klasickém“ koši je 15 %. Zvýšení cen potravin má tedy na důchodce mnohem negativnější dopad, než na většinu ostatní populace. Pokud jde o bydlení, tak důchodci za něj vydávají zhruba 28 % svých výdajů, což odpovídá podílu bydlení na „klasickém“ koši. Nicméně třeba u horních dvaceti procent tvoří výdaje na bydlení pouze 18 % a u lidí do 30 let pouze 20 % jejich spotřebitelského koše.

Např. váha dopravy je v koši důchodců nižší, než v ostatních. Je to dáno možností důchodcovských slev či dopravy zdarma. Stejně tak rekreace a kultura má vyšší zastoupení v koši „mladých“ a „bohatých“, než třeba u důchodců. A zase logicky výdaje na zdravotnictví mají vyšší váhu ve spotřebitelském koši u důchodců, než u mladých.

Zajímavé je, že alkohol a odívání mají zhruba stejnou váhu jak v koších seniorů, tak ve spotřebitelských koších mladých lidí a bohatých.

Různý dopad

Spotřebitelské koše různých skupin obyvatel jsou opravdu rozdílné. A inflace má tedy různý dopad. Inflace měřená spotřebitelským košem důchodců je zpravidla vyšší než u ostatních, protože často zdražují více položky, které jsou více zastoupené v jejich spotřebním koši – zejména potraviny, léky a bydlení.

Např. v roce 1997 činila inflace penzistů cca 10,2 %, kdežto u ostatních skupin obyvatelstva byla zhruba o procentní bod nižší. V roce 1998 byla inflace u spotřebitelského koše seniorů přes 13 %, kdežto u ostatních „jen“ mírně nad 11 %. A stejná situace se opakovala v roce 2008, ovšem inflace již byla o něco nižší (u seniorů asi 7,4 %, kdežto u ostatních skupin se pohybovala kolem 6 %). Výjimkou není loňský rok, kdy sice míra oficiální míra inflace byla 3,3 %, ovšem u seniorů byla asi 4,5 %.

Orientovat se jen podle „oficiální“ inflace a podle toho nastavovat fiskální opatření není právě nejvhodnější strategií, neboť změna cenové hladiny má na různé skupiny obyvatel různý dopad.

Věříte oficiálním státním statistikám?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.