Inflace: Dopadá na každého jinak

Míru inflace ČSÚ zveřejňuje nejčastěji jednu. Ta ale může být značně zavádějící. Proč? A proč jsou penzisté inflací ohroženi nejvíce?
Pojem inflace zná v dnešní době snad každý. Jde o základní ekonomický pojem, který existuje od nepaměti. I když se některé ekonomické „školy“ snažily a snaží dokázat, že inflace vlastně neexistuje. Třeba režim, který zde byl před rokem 1989, inflaci „neuznával“, prostě neexistovala. Ale co vlastně bylo ona v podstatě každoroční úprava cen? Nic jiného, než zohlednění inflace.
S trochou nadsázky můžeme říci, že inflace je, stejně jako oheň, dobrý sluha, ale zlý pán. Když se inflace „utrhne z řetězu“, vzniká hyperinflace, která má destruktivní dopad na ekonomiku (viz nedávné Zimbabwe nebo v tzv. Výmarská republika ve dvacátých a třicátých letech minulého století).
Co to vlastně inflace je
Asi je zbytečné přinášet nějakou obsáhlou definici o tom, co to vlastně inflace je. Zjednodušeně řečeno představuje růst cenové hladiny v čase. Jde o průměrný nárůst položek obsažených v tzv. spotřebitelském koši, který je měřen indexem spotřebitelských cen.
Často se však setkáváme s názorem, že inflace, kterou udává Český statistický úřad, je záměrně podhodnocená a její skutečná výše je vyšší. Do jisté míry je tento názor pravdivý. Hodně totiž záleží na složení spotřebitelského koše.
Kromě indexu spotřebitelských cen ale máme i další indexy, např. index cen zemědělských výrobců, index cen tržních služeb, index cen průmyslových výrobců či stavebních prací. Nicméně většinu lidí zajímá „klasický“ spotřebitelský koš.
Rozdílné koše
Spotřebitelský koš ve v tuzemsku skládá přibližně ze 700 položek. Inflace se měří jako průměrný nárůst cen položek obsažených v koši. Každá položka má různou váhu podle toho, jak moc zatěžuje rozpočet domácnosti. Každá domácnost má jinou míru inflace. Může tak existovat i třeba index „mladých osob do třiceti let“, index důchodců atd. Pro každou skupinu obyvatel je možné najít rozdílnou míru inflace. A pro každého jednotlivce či domácnost také.
Největší rozdíly ve váze jednotlivých částí ve spotřebitelských koších různých „kategorií“ obyvatelstva tvoří výdaje na potraviny a bydlení. Třeba u důchodců tvoří potraviny zhruba 27 % jejich spotřebitelského koše, kdežto váha potravin v „klasickém“ koši je 15 %. Zvýšení cen potravin má tedy na důchodce mnohem negativnější dopad, než na většinu ostatní populace. Pokud jde o bydlení, tak důchodci za něj vydávají zhruba 28 % svých výdajů, což odpovídá podílu bydlení na „klasickém“ koši. Nicméně třeba u horních dvaceti procent tvoří výdaje na bydlení pouze 18 % a u lidí do 30 let pouze 20 % jejich spotřebitelského koše.
Např. váha dopravy je v koši důchodců nižší, než v ostatních. Je to dáno možností důchodcovských slev či dopravy zdarma. Stejně tak rekreace a kultura má vyšší zastoupení v koši „mladých“ a „bohatých“, než třeba u důchodců. A zase logicky výdaje na zdravotnictví mají vyšší váhu ve spotřebitelském koši u důchodců, než u mladých.
Zajímavé je, že alkohol a odívání mají zhruba stejnou váhu jak v koších seniorů, tak ve spotřebitelských koších mladých lidí a bohatých.
Různý dopad
Spotřebitelské koše různých skupin obyvatel jsou opravdu rozdílné. A inflace má tedy různý dopad. Inflace měřená spotřebitelským košem důchodců je zpravidla vyšší než u ostatních, protože často zdražují více položky, které jsou více zastoupené v jejich spotřebním koši – zejména potraviny, léky a bydlení.
Např. v roce 1997 činila inflace penzistů cca 10,2 %, kdežto u ostatních skupin obyvatelstva byla zhruba o procentní bod nižší. V roce 1998 byla inflace u spotřebitelského koše seniorů přes 13 %, kdežto u ostatních „jen“ mírně nad 11 %. A stejná situace se opakovala v roce 2008, ovšem inflace již byla o něco nižší (u seniorů asi 7,4 %, kdežto u ostatních skupin se pohybovala kolem 6 %). Výjimkou není loňský rok, kdy sice míra oficiální míra inflace byla 3,3 %, ovšem u seniorů byla asi 4,5 %.
Orientovat se jen podle „oficiální“ inflace a podle toho nastavovat fiskální opatření není právě nejvhodnější strategií, neboť změna cenové hladiny má na různé skupiny obyvatel různý dopad.
