Neděle 13. června. Svátek má Antonín.

Hledání pobrexitové Británie

Zdroj: pixabay.com

Minulý týden médii proběhla zpráva, že Britové i Francouzi chtějí své rybáře podpořit přítomností vojenských plavidel. Důsledky brexitu se v celém Spojeném království také projevily i při uplynulém „supervolebním čtvrtku“.

Na konci minulého týdne se voliči dozvěděli výsledky hlasování v anglických regionálních volbách, změnilo se ale také složení ve velšském parlamentu – a také na horké půdě Skotska. Země prostřednictvím kabinetu první ministryně Nicoly Sturgeonové dává najevo nespokojenost už nějakou dobu. Tlak na Londýn ale bude patrně ještě zesilovat.

Skotské národní straně vedené zmíněnou političkou se totiž povedlo vyhrát už čtvrté volby v řadě, nacionalisté navíc mírně posílili. Mezi 129 poslanci Holyroodu budou mít v následujícím období hned 64 zástupců. Jeden mandát jim tedy zbýval k získání většiny. V důležitých hlasováních (velké reformy či schvalování rozpočtu) tak budou muset spoléhat na podporu dalších stran – konzervativců, labouristů, liberálních demokratů nebo zelených.

Sturgeonová získala v mnohých ohledech nejlepší výsledek od počátku skotského parlamentu na přelomu tisíciletí, a tak lze očekávat, že má mnoho argumentů pro požadavky k vypsání nového referenda o setrvání Skotska ve společném státě s Anglií, Walesem a Severním Irskem. To ostatně potvrdila Sturgeonová nedlouho po oznámení výsledků voleb. Podle BBC uvedla, „že neexistuje žádné demokratické ospravedlnění pro Borise Johnsona nebo kohokoli jiného, ​​kdo se snaží zablokovat právo obyvatel Skotska zvolit si naši budoucnost“. Premiér Johnson se samozřejmě ihned ohrazoval. Zároveň ale lídr konzervativců nepůsobí jako člověk, který by měl na rozpory v unii připravený nějaký lék.

Krize labouristů pokračuje

Ve skotských volbách skončili levicoví labouristé třetí s 22 mandáty, což ukazuje, že jejich krize a hledání autentické pozice v pobrexitové Británii stále pokračuje (chuť si spravili alespoň v poměrně klidném Walesu, kde vyhráli v čele opět s Markem Drakefordem).  Ve Skotsku však štěstí nemají již delší dobu, a tak mnohem vážnějším problémem se zdá být výsledek v doplňovacích volbách v Hartlepoolu, kde se rozhodovalo o jednom místě poslance Dolní sněmovny. Okrsek byl desítky let baštou Labouristické strany, což se ale minulý týden změnilo. Labouristé prohráli velmi jednoznačně – 15 500 modrých hlasů proti 8 500 červeným hlasům. Pokračuje tak  trend, kdy konzervativci získávají dobré výsledky i v oblasti „rudé zdi“. Dříve zde kandidovali spíše jen do počtu. Jak se ale můžou labouristé považovat za svébytnou stranu, když ani v těchto dělnických okrscích nejsou schopni uspět?

Na tuto otázku se stále více snaží odpovědět i členové největší britské levicové strany a pod lídrem Keirem Starmerem se stále více kývá židle. Mluví se o hledání „nového Tonyho Blaira“. A dokonce i o návratu toho starého. Zdá se tak, že konzervativci, kteří rozhodně nejsou harmonickou silou pro mezinárodní vztahy i ekonomiku, ještě notnou chvíli nebudou mít vážného konkurenta.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.