Švýcarský virtuální experiment

Švýcarská centrální banka experimentuje s projektem podobným kryptoměnám. Banka pro mezinárodní vypořádání (Bank for International Settlements), která sídlí ve švýcarské Basileji, uvedla, že pokus tamějších finančních institucí dokazuje možnost začlenit virtuální aktiva do stávajících systémů. Jak ale upozorňuje ekonom Dominik Stroukal, jedná se o systém od například bitcoinu poměrně vzdálený.

„Helvetia je projekt postavený na R3 Corda, což je databáze inspirovaná Bitcoinem, ale má s ním jen velmi málo společného. Projekt není decentralizovaný a není bez důvěry. Pouze nastavuje pravidla tak, aby transakce vidělo a mělo možnost auditovat více institucí. Sami tvůrci dříve tvrdili, že Corda není blockchain, avšak později svou databázi jako blockchain začali prodávat,“ uvádí hlavní ekonom Banky Creditas. Jeden z velkých rozdílů je, že bitcoin funguje decentralizovaně, což je i jeho výhodou.

Státní instituce i standardní banky se vesměs staví ke virtuálním měnám podezřívavě, i proto může být krok švýcarské centrální banky přelomový. S myšlenkou virtuálních měn ale operují i některé další centrální banky, pokusy by mohli ovlivnit procesy s peněžní zásobou nebo zrychlit mezinárodní platby.

Možný nástroj centrálních bankéřů

Přestože se ve švýcarské variantě nejedná přímo o kryptoměny, může finančnímu světu dát impuls k přemýšlení. „Na projektu jsou zajímavé dvě věci. Zajímavé je, že experimentuje s tokenizovanými aktivy, ale opět platí, že nejde o decentralizované blockchainové řešení. Zde spíše jde o přepsání aktiva typu akcie do jiné standardizované formy. S tím souvisí druhá zajímavost. Standardizovaná forma akcie na jedné straně si vyloženě říká o standardizovanou formu peněz na straně druhé. Dnešní peníze jsou jen stav na účtu, proto inspirování bitcoinem některé světové centrální banky uvažují o tokenu ve formě nového druhu peněz, který by vydávaly a měly ve správě přímo centrální banky (CBDC, central bank digital currency, pozn. red),“ vysvětluje Stroukal.

^REKLAMA

Pomocí podobného systému by se do rukou regulátorů mohly dostat další nástroje, jak ovlivňovat ekonomiku. „Zjednodušeně řečeno pak peníze můžou být jednou další kolonkou ve stejné databází s akciemi či dluhopisy. Bitcoinem se to sice inspiruje, ale jeho vlastnosti to nemá, což samozřejmě centrální banky vítají. Projekt samotný s nejvyšší pravděpodobností úspěšný nebude, ale nějaký druh CBDC centrální banky časem budou mít všude po světě. Po roce 2008 definitivně ztratily kontrolu nad měnovou zásobou, kterou tvoří obchodní banky. CBDC by jim rozšířily možnosti, jak ovlivňovat ekonomiku a dosahovat inflačního cíle,“ dodává Stroukal, který je autorem publikací nejen o kryptoměnách.

Bitcoinu se daří

V závěru letošního, jen těžko předvídatelného roku, se nejznámější kryptoměně daří. V posledních týdnech se mu podařilo vyšplhat až na hranici jen těsně pod 20 tisíci dolary, což je maximum za předešlé dva roky. Na začátku roku 2020 se přitom na burzách obchodoval jen za necelých sedm tisíc dolarů za jednu virtuální minci. Otázkou ale také je, zda raketový nárůst nebude následován i pádem, jako tomu bylo před třemi lety.