Čtvrtek 18. října. Svátek má Lukáš.

HDP jako mediální celebrita

Česká média jsou v posledních týdnech zahlcena prognózami nezávislých, vládních i nadnárodních agentur. HDP je vděčná mediální hvězda. Jeho vypovídající schopnost je ale velmi omezená. Odvádí ale pozornost od závažnějších témat.

Mezinárodní měnový fond v posledních týdnech prohloubil prognózu poklesu české ekonomiky v roce 2009 z 1,5 % na 3,5 %, což zhruba odpovídá dva měsíce staré predikci ING. Záporným znaménkem uvedlo svou prognózu HDP na letošní rok poprvé také Ministerstvo financí (-2,3 procenta), zhruba -2 procenta již avizovali také představitelé ČNB, zatímco Komise EU očekává v letošním roce český ekonomický výkon slabší o 2,7 %.

Pozornost věnovaná v médiích tomuto prognostickému mariášovému betlu, může být pro ekonomického analytika zvláštní, stejně jako magická aura obklopující v očích veřejnosti odhady růstu či poklesu HDP. Vypovídací schopnost prognózy HDP, vytržené z kontextu celé řady neméně důležitých ekonomických ukazatelů vnitřní a vnější rovnováhy či mezinárodního srovnání, je jen velmi omezená. Jen pramálo nám řekne o bohatství společnosti, cenové stabilitě, rovnováze platební bilance, charakteristice trhu práce či udržitelnosti veřejných financí.

Bohužel posedlost růstovými tempy může navíc v době hospodářské recese dočasně snížit práh citlivosti vůči jiným prioritám, kam právě dlouhodobá stabilita veřejných rozpočtů nepochybně patří.

V hlučné debatě kolem předpokládané hloubky ekonomické recese byla zatím jen okrajová pozornost věnována jinému neméně důležitému aspektu ekonomického poklesu a tím je výrazné rozevírání nůžek fiskálního deficitu. Přestože se výše uvedené prognózy HDP liší v procentních bodech, shodují se v odhadovaném prohloubení fiskálního schodku na úroveň 4 až 5 procent z loňského předběžného odhadu 1,5 procenta.

V případě prosazení takzvaných „protikrizových“ opatření, momentálně diskutovaných na politické scéně, by se fiskální schodek oproti pesimistickým prognózám pravděpodobně významně prohloubil.

Oprávněnost obav potvrdil i dubnový deficit státního rozpočtu 56 miliard korun, což je téměř o 20 miliard více oproti schodku schválenému na celý letošní rok. Ministerstvo financí navíc oznámilo, vedle již vydaných dluhopisů z 90 miliard korun a 1,5 miliardy eur, emitovat do konce roku nové dluhopisy v souhrnné výši 90 miliard korun, čímž by se objem letos emitovaných dluhopisů zvýšil téměř o 90 miliard oproti původnímu plánu. Vzhledem k omezené schopnosti trhu vstřebávat nové emise dluhopisů, úrokové náklady státního dluhu tedy nejspíš významně vzrostou.

V období silné konjunktury poslední dekády a tučných daňových příjmů, se obezřetnost k  zadlužování veřejných financí a odhodlání k jejich zásadní reformě citelně snížila. Avšak bolestivá zkušenost silně předluženého Maďarska, momentálně plně závislého na finanční pomoci mezinárodních institucí, představuje jednoznačné memento, že všechny vládní dluhy se nakonec zaplatit musí a závěrečná cena může být dost vysoká, pokud si věřitelé přijdou pro své peníze v „nesprávnou“ dobu.

Pokusy tlumit recesi fiskálními balíčky podobně, jako činí největší ekonomiky postižené finanční krizí, pravděpodobně nehnou s ekonomickým výkonem České republiky ani o píď. Naopak zhoršující se výhled na veřejný deficit hovoří spíše pro rozpočtové škrty, než pro další výdaje.

Podle studie expertů Mezinárodního měnového fondu z prosince loňského roku „Fiskální politika pro krizi“ (Fiscal Policy for Crisis) se stimulační účinky vládních prorůstových opatření ve velkých rozvinutých ekonomikách v době hluboké hospodářské recese výrazně snižují. V malých otevřených ekonomikách s relativně menší domácí poptávkou, což je případ i ekonomiky české, jsou odhadované efekty prakticky nulové, či mohou být dokonce i záporné.

Česká veřejnost uvyklá na svižná tempa růstu HDP posledních let se připravuje na období poklesu a stagnace doprovázené významným zvýšením nezaměstnanosti a pravděpodobně i poklesem soukromé spotřeby. Dočasnému poklesu zahraniční poptávky a exportů se účinně bránit nelze. Dopad recese na veřejné rozpočty však omezeně tlumit lze.

Pomůžou vládní výdajové balíčky řešit krizi?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.