CZK/€ 25.200 +0,18%

CZK/$ 23.143 +0,22%

CZK/£ 29.467 +0,04%

CZK/CHF 26.168 -0,02%

Finanční poradenství: Kvalita závisí na lidech, ne na firmách

 


 

První setkání a hlavní výtky k poradci

Při prvním setkání jsem možná neměl štěstí na výběr poradce. Byl ovšem první a na mnoha dalších stránkách při vyhledávání přes Google.com v Česku jediný, na koho při zadání výrazu „ertrag“ bylo možné z firmy Ertrag & Sicherheit najít kontakt…

Poradci jsem v článku „Ertrag & Sicherheit: Investiční poradenství? Ani náhodou…“ vytýkal zejména nepravdivé poskytnuté informace o fungování finančního trhu i o konkrétních finančních produktech. Firmě pak účtování poplatku za zprostředkování investic, čímž produkty prodražují (a v podání poradce, s nímž jsem se setkal, nenabízí žádnou přidanou hodnotu). V neposlední řadě byla překvapující nabídka spolupráce hned na první schůzce…

Druhá schůzka, jiný poradce

Na základě článku o Ertrag & Sicherheit se na mě obrátilo několik čtenářů. Jeden psal, že na schůzce se zástupcem společnosti byl, ale že má zcela jinou zkušenost než já. Navíc měl mít s poradcem druhou schůzku. Požádal mě, zda bych se s ním schůzky nezúčastnil. Neváhal jsem a příležitosti využil.

Druhý poradce byl profesionál. V investicích se vyznal, dokázal popsat rizika, nezatajoval informace o poplatcích (ani na první schůzce, kde jsem nebyl přítomen), podával i realistické propočty odhadovaného výnosu… Z výtek po první schůzce zůstala jen jediná, týkající se ceny, která je zvýšena o poplatek za zprostředkování. Pokud ale dokáže klientům přinést odpovídající přidanou hodnotu, což si musí klient ujasnit sám, nevidím ani ve vyšším poplatku problém.

Ostatně, i Pavel Hanzl, poradce Fincentra a uznávaný autor článků s radami finančním poradcům, jak zlepšit a zkvalitnit a zefektivnit přístup ke klientům, se netají tím, že si svou práci nechá dobře zaplatit… a k tomuto účelu užívá provizně zajímavé IŽP. Pokud klient zná náklady a pokud vidí přidanou hodnotu, nelze nic namítat.

REKLAMA

Štěstí, nebo smůla?

Možná jsem měl při prvním setkání se zástupcem Ertrag & Sicherheit smůlu. Možná jsem měl ale štěstí při druhém setkání. Těžko soudit. Podle mnohých zkušeností dalších čtenářů se zdá být pravděpodobnější druhá varianta.

Kvalita závisí na lidech

Všechny diskuse o kvalitě finančního poradenství skončí na lidech. Sebelepší kontrolní mechanismy nedokáží odhalit špatné poradenství – odhalí především to hodně špatné. Jsou-li stanoveny limity na kontroversní investiční životní pojištění, neznamená to, že poradce nemůže prodat nevhodnou investici do podílových fondů… a nebo že místo jednoho vysokého uzavře čtyři čtvrtinové IŽP v rodině.

Firma, pro níž poradce pracuje, ovšem může kvalitě v mnohém pomoci. A to nejen s tvorbou srovnávacích analýz, poradenského software a zajištěním administrativy kolem zpracování smluv a výplaty provizí. Mezi firmami se liší vzdělávací systém (zda se soustředí pouze na prodejní dovednosti a produktové věci nechává v režii partnerů, či se snaží rozvíjet i další kompetence poradců), ale i firemní kultura (zda jsou prohřešky proti kvalitnímu poradenství trestány, nebo naopak vyzdvihovány).

Hledání optimálního řešení lze přirovnat k hledání svatého Grálu. Nikdy ho nelze dosáhnout. Vždycky bude někdo, kdo nalezne řešení ještě lepší, levnější, efektivnější, výnosnější… lépe šité na míru potřebám a povahovým vlastnostem klienta. Jsou to ale vždy lidé, finanční poradci, kteří se k nejlepšímu řešení blíží… nebo se od něj vzdalují.

Loading

Vstoupit do diskuze 52 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Robert

    22 června, 2009

    Nezbývá, než souhlasit!

    Odpovědět

  • Anonym

    25 června, 2009

    A s čím?

    Odpovědět

  • Petr

    23 června, 2009

    Tento server mám rád, ale jde vidět že subjektivní názory autorů zde nejde brát v potaz. Líbí se mi taky to že autor nezatajil že i pan Hanzl si rád nechá zaplatit za dobře sepsané IŽP, osobně mám rád taky hezké provize ale jsem ještě spokojenější když mám síť spokojených klientů, v tomto oboru je pořád nutný se vzdělávat a čím kvalifikovanější budeme tím v nás více lidi budou věřit s pozdravem všem poradcům kterou svoji praci chtějí pomáhat.

    Odpovědět

  • Anonym

    23 června, 2009

    Zajímalo by mne, jak si nechá pan Hanzl zaplatit, až bude realokovat prostředky na IŽP. Ale možná už bude za vodou a bude provádět charitativní činnost.
    Nebo nějaká ta pojišťovna zkrachuje – krize ještě neskončila – a nebude co realokovat.:-)

    Odpovědět

  • Anonym

    24 června, 2009

    Jiří, však víš jak to je, slibem nezarmoutíš a pro někoho lepší holub v hrsti DNES nežli vrabec na střeše podobu dalších 20 let…

    Jinak ale zcela musím dát zapravdu Petrovi Z.: je to o lidech a ne o firmách. Firmy těm lidem dělají zázemí, ale nikdo si ndovolí vyházet shnilá jablka z košíku.

    Mimochodem – to je důvod, proč vznikla Komora finančních poradců, abychom na ta zdravá jablka dali cejch kvality a chránili jejich čistotu v prostředí, které může být někdy více a někdy méně hnilobné.

    Odpovědět

  • Anonym

    24 června, 2009

    No jo, jenže kdo autorizoval KoFiP k cejchování?

    Odpovědět

  • Ondra Záruba

    24 června, 2009

    Kdo by je měl jako autorizovat?Autorizují si sami koho mezi sebe vemou a koho jak ocejchují.Jejich pohled na kvalitu může být jiný než někoho jiného,ale jsou to lidé s nějakým renomé a spousta lidí je bude následovat,protože v ně má větší důvěru než v pochybné asociace typu AFIZ.

    Odpovědět

  • Anonym

    24 června, 2009

    Tak jinak.
    Koho cejchování bude zajímat? Jaký přínos bude mít pro ocejchované?
    Kdo donutí např. ministerstvo, aby se zajímali o názory KoFiP? Nebo ČNB?
    A jak se jejich postoje dostanou k potenciálním klientům, pokud ČNB a ministerstvo s nimi nebude ani komunikovat?

    Odpovědět

  • Anonym

    24 června, 2009

    Teda Jiříku, tento způsob diskuse zdá se mi být poněkud nešťastným… Mnohé otázky vznášíš správně, a na jiném místě bych Ti na ně i odpověděl 😉 do diskuse ICZ se ale nehodí.

    Slovo cejchování jsem zvolil asi trochu nevhodně, copak jsme krávy?

    Označování není hlavním smyslem KoFiP. Jeho hlavním smyslem je spojení sil těch, kteří to s poradenstvím myslí vážně. Na to není potřeba cejch, to je spolupráce na dosažení společných nadfiremních cílů, které solidní poradci mají.

    Nikdo nikoho nutit nemusí. Pokud to budeme myslet vážně, jistě nás tak také MF ČR a ČNB budou jednoho dne vnímat, podobně jako jiné neziskovky si samozřejmě svou pozici musíme nejprve jasně vytyčit a obhájit.

    Takže jsem vlastně i rád, že do mě tak trochu „rýpeš“. To je cesta k ujasňování a upevňování, „zkouška tvrdosti vrypem“.

    Jinak se Juro nezlob, ale některé z Tvých otázek podle mého příliš nereflektují to, že se nacházíme v demokratickém státním zřízení, založeném na občanské společnosti.

    A jestliže se občané sdružují za jakýmkoliv cílem, jestliže v tomto úsilí vytrvávají, stávají se pro státní instituce partnery zcela samozřejmě, obzvláště v případě, kdy se (jako nyní) snaží o stejnou věc jako tyto státní instituce.

    Aktivita „zdola“ a aktivita „shora“ se v demokratickém systému přirozeně propojují a já věřím, že to bude případ i KoFiP.

    Odpovědět

  • Anonym

    25 června, 2009

    O jakou zvěř jde, nechám na Tobě:-).

    Pokud jde o Tvé chápaní demokracie, dovolím si Tě poučit, že rozhoduje většina. A v tomto smyslu jsem myslel partnerství státních institucí.

    Navíc musí být za tím vším jasná a zřetelná autorita, nezpochybnitelná, všeobecně uznávaná.

    Odpovědět

  • Anonym

    25 června, 2009

    Ano, rozhoduje většina, ale většina z těch, kteří se v rozhodování vůbec ANGAŽUJÍ.

    Bohužel, demokratický systém obecně nemá pochopení pro originální a geniální řešení a často to končí na neslaných nemastných všeobecně přujatelných kompromisech.

    KoFiP reprezentuje určité hnutí a pokud toto hnutí dosáhne určité síly, nebude již možné je ignorovat.

    Autorita, o které hovoříš, je nutná, otázkou je, jakým způsobem vlastně vzniká. Nominací? Vlastní sebedeklarací? Zvolením? Způsoby jsou různé. Ale hnutí, které se vyznačuje jistou dynamikou a silou se samo o sobě stává autoritou a tím, co je spojuje, přitom nemusí být autorita v podobě nějaké osoby, ale může tím být silná idea, kterou toto hnutí sdílí.

    A to je idea nezávislého poradenství, do jisté míry vymezujícího se proti dnes běžnému hlavnímu proudu velkých firem.

    Odpovědět

  • Ondra Záruba

    24 června, 2009

    Dívám se na to jako na investici.Je tu šance být u zrodu nečeho,co jednou bude respektovaná organizace,která bude mít ohlas u klientů i regulatorního dohledu.Náklady vstupu do Komory jsou malé a potenciální výnos je vysoký.Proč by neměla ČNB komunikovat?Jsem přesvědčen o tom,že bude.Mediální síla KOFIPu brzo bude větší než jiné organizace nebo firmy v oboru.Navíc KOFIP je složen z lidí ,jejichž průměrná odborná způsobilost je velmi nesrovnatelná oproti průměru členů kterékoliv firmy na trhu.To samo o sobě je velmi dobrý předpoklad.

    Projektu KoFiP fandím.Včera jsem poslal přihlášku a věřím,že bude ještě mnoho dalších,kteří udělají totéž co já.Když nic jiného je to příležitost potkat s kolegy,kteří jejichž názory jsou mi blízké.Jasně s některými si budu rozumět víc,s jinými méně,ale podstatné je,že tam najdu příležitost konzultovat věci z praxe s lidmi,kteří jsou odborně zdatní.

    Odpovědět

  • Anonym

    24 června, 2009

    🙂 welcome home, bro‘ !

    Odpovědět

  • Ondra Záruba

    24 června, 2009

    Neříkej hop,musí mě schválit prezidium:-)

    Odpovědět

  • Pavel

    24 června, 2009

    Mělo by to být o firmách. Takhle nemá klient žádnou záruku kvality, když se spojí s poradce od firmy ABC. To je podobně, jako byste na trhu měly Škodovky v úplně rozdílně kvalitě jen proto, že vyšly z jiné továrny. To by se zákazníci bouřili.
    Tady to dříve nebo později dopadne stejně, doufám.

    Odpovědět

  • Anonym

    24 června, 2009

    Značky firem mají na trhu nezastupitelné místo. A v případě klasických výrobků je to jasné.

    Problém je v tom, že zde je „výrobkem“ finanční poradce, člověk, dýchající a proměňující se záhadná hromádka biologického materiálu podléhající někdy dosti výrazně vlivům okolního prostředí.

    A jelikož jsou zprostředkovatelské firmy založeny na MLM, tyto vlivy se výrazně odlišují podle toho, které chapadlo nebohého zprostředkovatele právě uchopilo.

    Nejchápavější ramena MLM chobotnic jsou přitom většinou ta prodejně nejagresivnější a agresivní prodej se s tím, co lze snad ještě nazvat „poradenstvím“ neslučuje. Přesto, že to není povaze chobotnice vlastní, některá její ramena nabydou zvláštních kvalit: jsou bez přísavek a stanou se z nich podané ruce.

    To je paradox špatně udržované MLM chobotnice: díky nedostatku kontroly umožňuje svým chapadlům i aby pracovala eticky, „pro tu světlou stranu“.

    Dobře udržované MLM chobotnice jsou na tom z tohoto pohledu hůře.
    _______________
    Teď zcela nezávisle na předchozím textu drobné intermezzo: poradci z OVB do KoFiP přicházejí, ale z AWD ani z Broker Consultingu se zatím nikdo neopovážil. Nehledejte v tom žádnou spojitost.
    _______________

    MLM systém, který je obchodně nejúspěšnější na prodej produktů, je z principu těžko kontrolovatelný. Dokud chapadla dodávají „hlavě“ potravu, jsou pro ni užitečná.

    To je rozdíl mezi Škodovkou a finančním zprostředkovatelem: o tom prvním dnes víte, k čemu slouží a nekoupíte si to proto, abyste s tím těžili ropu.

    O tom druhém nevíte vlastně nic. Kolik vás stojí, jakou má kvalitu, jaké má vzdělání a ještě si říká auto, ale přitom si nejste tak úplně jisti, jestli náhodou to není těžařská plošina.

    Poradci nejsou škodovky, legislativa nerozliší auto od těžařského stroje… A proto vznikl KoFiP a proto se dnes na značky v oboru finanční distribuce nemůžete spolehnout.

    Odpovědět

  • Pavel

    24 června, 2009

    Nechápu, jak lidé mohou dát na rady někoho, o němž prakticky nic nevědí, maximálně to, že se zaštiťuje logem firmy ABC.

    Odpovědět

  • Anonym

    25 června, 2009

    Vít K.:
    „A proto vznikl KoFiP a proto se dnes na značky v oboru finanční distribuce nemůžete spolehnout.“

    Jsi si opravdu jistý? Možná že výjimka potvrzuje pravidlo.

    Pokud KoFiP bude mít takto tendenci konkurovat značkám jistých firem, nemá šanci.

    Nikdo se přece nebude připravovat o dobrý výdělek… A o tom to je.

    Odpovědět

  • Anonym

    25 června, 2009

    Jiří, Tvá parafráze je (zřejmě účelově) pomýlená a nebudu jí ani věnovat pozornost.

    Jistý si mohu být v oboru mě známých subjektů a tam toto tvrzení platí. Pokud znáš (v ČR působící) subjekt v oboru finančního poradenství, u kterého značka znamená známku skutečné kvality, prosím poděl se s námi. Já si dnes žádnou ze značek natolik jistý nejsem.

    KoFiP nikomu NEKONKURUJE. KoFiP sdružuje ty, co to myslí vážně a chtějí být dobrými poradci.

    Proto ani následující komentář o výdělku nedává smysl. Je to o pravidlech hry. Zvolím-li si pro svou hru čistší pravidla, neznamená to nižší výdělek. Znamená to nelhat, nekrást atd., což je Ti z jistého hlediska jistě blízké.

    Odpovědět

  • Anonym

    25 června, 2009

    Co to je „kvalita“? Co to znamená?

    Dobře pojistit? Co znamená dobře pojistit?
    Zhodnotit finanční prostředky?
    Spokojený klient? Existují velmi spokojení klienti s takovým nastavením produktů, že…

    Prostě každý říká kvalita něčemu jinému. Ale přitom kvalita musí vycházet ze systému (firmy), protože dlouhodobě se kvalitní práce nedá odvádět v systému kvalitě nepřejícím.

    A co to je kvalita ve finančním poradenství? Dva by se těžko shodli. Natož tisíc poradců…

    Kvalitní produkt/práce je ten, co málo stojí a hodně přinese. Má dobrý poměr cena/přínos. Je spolehlivý. A jsme u času – nepřítele to provizního systému. Jedině spravedlivé je odměňování z přínosu klientovi.

    Prostě zde nevidím přínos tak, jak ho prezentuje dnešní KoFiP.

    Odpovědět

  • Anonym

    28 června, 2009

    Hm, odpovídat na otázky otázkami je chvat, který zde asi všichni známe.

    Ale pokud ty otázky směřují jako ty Tvé mimo střed problému, je zavádějící na ně odpovídat. Tolik k definicím. Znáte nějakou definici, o které bychom se nemohli sáhodlouze přít? Pokud chcete někoho v debatě vyvést z míry, požádejte ho o definice slov, která používá a za chvíli zjistí, že vlastně neví co říká. Pokud se ale lidé nechytají za slovíčka, mohou se dorozumět snadno.

    Komora finančních poradců zde není od toho, aby definovala, co je kvalita, ale od toho, aby dala poradcům, kteří pracují poctivě a usilují o očištění oboru zvaného „finanční poradenství“ možnost semknout se ve společném úsilí o společné cíle. Ne proto, abychom někomu diktovali, co si má pod něčím představovat.

    „Prostě zde nevidím přínos tak, jak ho prezentuje dnešní KoFiP.“ Můžeš tento svůj výrok vysvětlit prosím? O jakém přínosu je řeč a jak ho KoFiP prezentuje?

    Odpovědět

  • Anonym

    28 června, 2009

    Přínos ohledně kvality. O co se chce KoFiP opřít, aby obhájil vždy a všude, že prosazuje kvalitu?
    Má dvě možnosti. Buď o většinový názor nebo o nezávislou autoritu.

    Odpovědět

  • Anonym

    28 června, 2009

    Vždyť je to dokola, Jirko, mám někdy dojem, že máš při našich diskusích zavřené oči a zalepené uši:
    KoFiP se opře o vzdělávání a zkoušky, které budou jeho členové povinně absolvovat a o informace, které svým poradcům poskytne.

    To se má rozběhnout koncem roku. Prozatím mají poradci alespoň možnost vyjídřit, že o kvalitu (reprezentovanou vzděláním a informacemi) a o vymezení se vůči nešvarům v oboru vůbec mají zájem.

    Odpovědět

  • Anonym

    25 června, 2009

    PZ:
    Hledání optimálního řešení lze přirovnat k hledání svatého Grálu. Nikdy ho nelze dosáhnout. Vždycky bude někdo, kdo nalezne řešení ještě lepší, levnější, efektivnější, výnosnější… lépe šité na míru potřebám a povahovým vlastnostem klienta. Jsou to ale vždy lidé, finanční poradci, kteří se k nejlepšímu řešení blíží… nebo se od něj vzdalují.

    V dnešní situaci na poradenském trhu toto povauji za alibismus. Už je slovo optimální… Optimalizace se provádí dle jistých parametrů a o jaké jde?
    Jde v podstatě o hledání objektivně správného řešení, podloženého finančním inženýrstvím, znalostí produktů.
    To že klient nemusí mít z řešení dobrý pocit, to není kritériem.
    Jakýkoliv způsob práce s klientem, který nepočítá s dlouhodobou péčí, je nanic. A to se týká prakticky všech MLM systémů, protože nemají možnost se starat klientovi o portfolio. Provizní odměňovaní je diskvalifikováno v principu. Dříve nebo později je klient nechán napospas trhu, protože provizní poradenství nemá mechanismus, jak se o klienta starat, když třeba 5 let není nutná změna v portfoliu. Poradce závislý na provizích za zprostředkování je nucen hledat další příležitosti ke zprostředkování, jinak by nepřežil.

    Odpovědět

  • Radek

    25 června, 2009

    S tím nesouhlasím.

    Dnes, když se podívám na své klienty, tak vím, že dlouhodobou péčí jsem vydělal více než v provotní fázi.

    Je zde několik faktorů, které si dlouhodobou spolupráci vyžadují:
    – bydlení je potřeba pečlivě naplánovat
    – navyšování cashflow na finanční trh díky snižování nákladů a dluhům
    – výšší pravidelné investice díky zvyšování příjmů
    – zajištění majetku…atd.

    Právě v MLM systému mě připadá, že každý poradce by byl opravdu hloupý, kdyby se o svého klienta nestaral, protože klient uvidí přidanou hodnotu svého poradce a je schopen s radostí vhodně doporučovat jeho služby.

    Odpovědět

  • Anonym

    25 června, 2009

    “ je schopen s radostí vhodně doporučovat jeho služby.“

    Jak dlouho? A co se stávajícími dobrými produkty? Celkový objem provizí za zprostředkování ukazuje, že někde je chyba.

    Odpovědět

  • Radek

    25 června, 2009

    Psal jsem o zrušení portfolia? Co třeba navýšení stávajících investic? Snížení nákladu na pojistky vzhledem ke kapitálu? Řešení plánovaného bydlení?

    Věřte, že když klient uvídí přidanou hodnotu svého poradce, tak během svého života se setká se spousty nových potenciálních klientů…

    Kde je chyba…? Placené poradenství není nikde ve světě obvyklá forma poradenství…ono těch 250 Kč měsíčně za servis, taktéž zanechá své náklady a každý se na to netváří s úsměvem.

    Docela by mě zajímalo srovnání placeného poradenství vs. provizní z pohledu nákladů atd.

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    25 června, 2009

    Touto problematikou jsem se intenzivně zabýval zvláště v kontextu investování.Dospěl jsem k číslům,která byla třeba konkrétně pro naši firmu velmi příznivá.

    Odpovědět

  • Anonym

    25 června, 2009

    …uvidíte brzy na stránkách TANK 🙂 přidáme k tomu pak nějaký článek…

    Opravdu, klientem (napřímo) placená správa portfolia může díky možnosti volby nízkonákladových (bezprovizních) produktů být skutečně nejen bezpečnější z toho pohledu, že bývá většinou na rozdíl od té „zadarmo“ podchycena smluvně, ale také levnější než ta neplacená.

    Pravdou však je, že mnohé pojišťovny již význam nízkonákladových produktů (díky TANKu?) pochopily a sestavily si taktéž nízkonákladová portfolia. Navíc jsou státem zvýhodněny tím, že klient u IŽP nemusí nést DPH.

    Nerad bych zde byl za obhájce IŽP, ale pokud by některé IŽP mělo smluvní podmínky, kterými by garantovalo klientovi určitou úroveň služeb a pokud by ta portfolia / fondy pojišťoven skutečně někdo rozumně spravoval, a pokud by (což se již objevuje!) byla možnost omezit počáteční náklady, mohlo by IŽP díky daňovému zvýhodnění (absence DPH) být i potenciálně výhodnější.

    Nicméně stále věřím, že pojišťovny mají pojišťovat a správci majetku spravovat majetek 🙂

    Kdo by nemiloval tento věčný refrén na téma provize, honoráře, IŽP, ATD. 🙂

    Odpovědět

  • Anonym

    26 června, 2009

    Kdyz je rec o „nizkonakladovych produktech“, nezapominejme na dve veci:

    1) Dulezitejsi nez nakladovost je cisty uzitek pro klienta. Porovnavame-li porovnatelne, pak samozrejme hraji naklady zasadni roli. Ale kdybych se mel kuprikladu rozhodovat mezi nizkonakladovym S&P 500 a nakladnym fondem orientovanym na latinskou Ameriku, dam prednost tomu druhemu, protoze celkove verim, ze mi prinese vetsi cisty uzitek.

    2) I „nizkonakladove produkty“ jsou nekdy znacne nakladne, jen to neni videt… napr. dal bych prednost nakladnemu fondu orientovanemu na dividendove tituly oproti nizkonakladovemu indexu, ktery je ovsem v price forme (nezapocitava dividendy).

    Termin „nizkonakladove produkty“ sice hezky zni, ale nekdy je to trochu marketing. 😉

    Jan Traxler
    FINEZ Investment Management

    Odpovědět

  • Anonym

    28 června, 2009

    Tak tak, Honzo. Nejsme ve při, díky za upřesnění.

    Cena a co si za ni kupuji. Já radši věci trochu dražší, ale dobře promyšlené, užitečné otestované nějakou tradicí, než levný šunt…

    A tím se nechci dotknout výrobců IŽP, hovořím zcela na obecné úrovni mého postoje k pořizování produktů a je to postoj, který si pracovně nazvu VTP (Value To Price).

    Odpovědět

  • Anonym

    25 června, 2009

    Placené poradenství není nikde ve světě obvyklá forma poradenství…

    Na to jste přišel kde?
    Vždyť i u nás je docela bežné platit za péči o portfolio. Ovšem vzdělanějším finančníkům, než jsou obyčejní finanční poradci. Zatím.

    Odpovědět

  • Radek

    26 června, 2009

    Zkuste se podivat na Anglii jako finančně rozvinutou zemi.

    Odpovědět

  • Anonym

    26 června, 2009

    Placené poradenství je obvyklé, ale je poskytováno poradci „vyšší úrovně“ a tím pádem nemůže být většinové. To je ale úplně něco jiného, než obvyklé.

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    26 června, 2009

    Nemusí bý nutně pravda Jirko.Znám poradce,kteří jedou za provize a přesto by mnohé poradce,kteří dělají placené poradenství v odbornosti porazili.Placené poradenství třeba nedělají proto,že by si finančně krátkodobě pohoršili a to nechtějí nebo si nemohou dovolit,protože mají hypotéky atd.Ačkoliv jsem velký fanda placeného poradenství a jsem přesvědčen o tom,že je to systém jednoznačně lepší než provizní,tak nepovažuji všechny provizní poradce za nižší úroveň.Ono taky někdy je dost tenká hranice mezi honorářem a provizí.Takový succes fee je svým způsobem přece taky provize,ačkoliv to platí klient.

    Odpovědět

  • Anonym

    26 června, 2009

    Reagoval jsem v obecnosti, i na Anglii.
    Za placené poradenství se dá považovat i obhospodařování portfolií obchodníky s cennými papíry skutečnými portfoliomanagery s licencí a ne nějaké pochybné poradce.
    Pochopitelně – výjimka potvrzuje pravidlo i v poradenství.
    Ale za podstatu považuji to, že dlouhodobě se kvalitní poradenství nedá dělat ve špatném systému.
    Tedy není to zdaleka jen o lidech, ale především o firmách.
    Poradenství jen na uzavření smluv (a inkasování provize za zprostředkování) a na doporučení není skutečným poradenstvím, byť je možná používáno většinově.

    Odpovědět

  • Ondra Záruba

    26 června, 2009

    S tím doporučením absolutně souhlasím.To se za odměnu absolutně vůbec nedá považovat.

    Kvalitní poradenství se dlouhodobě provizně určitě dělat dá,ale třeba jen v hypotékách.Naopak strašlivej průšvih to bejvá u investic.

  • Anonym

    26 června, 2009

    Jenže cílem je komplexní poradenství. A pak je otázkou provize za hypotéky. Tedy jejich budoucnost.

  • Anonym

    25 června, 2009

    http://zpravy.idnes.cz/nemecti-duchodci-unesli-a-mucili-poradce-ktery-je-pripravil-o-uspory-1ir-/zahranicni.asp?c=A090624_152219_zahranicni_stf

    Odpovědět

  • Petr Vlk

    25 června, 2009

    Dobry den. Nevim, kde na internetu se zeptat erudovanejsich lidi, financniku, nez zde. Potrebuju rychle (do tydne) ziskat hotovost (cca. 60tis.). Ktera hotovostni pujcka je ze vsech bank nejvyhodnejsi, co se tyce rpsn? Je to mKonto od mBank nebo existuje neco lepsiho? Dekuji vsem.
    PS: Nehledejte v tom potencial obchodu/penez a vidinu schuzky 🙂

    Odpovědět

  • Pan Maruda

    26 června, 2009

    Mkonto není půjčka vlčáku. Nevídím v tom ani obchod ani peníze. Neboj! 🙂

    Odpovědět

  • like.n0.other

    28 června, 2009

    opet velice prelomovy clanek, nemyslite?

    Odpovědět

  • Anonym

    28 června, 2009

    Prelomovy bych nerekl, ale Petr Zamecnik opravdu posledni dobou vali 😉 Je nekompromisni.

    Odpovědět

  • like.n0.other

    29 června, 2009

    bylo to samozrejme mysleno ironicky.
    Podobnych plku uz tu bylo napsano tolik, ze nechapu, proc se tim jeste nekdo zabyva. Je to uz asi takove klise, jako hadat se zda IZP je dobre nebo neni.
    Pardon, ale to, ze je tenhle byznys o lidech, jsem zjistil uz na druhem zakladnim kurzu ve firme.
    Skoro se divim, ze tu jeste ztracim cas psanim tohoto prispevku

    Odpovědět

  • Buvar

    23 května, 2012

    Prosím vás, rád bych si zřídil účet u Franklin Templeton Investment. Bohužel to prý bez zprostředkovatele, jako je např. uváděný „Ertrag & Sicherheit“ nejde. Nebo ví někdo jak na to? Jde mi o obejítí toho jejich vstupního poplatku, nebo alespoň jeho minimalizaci. Díky.

    Odpovědět

  • vasek

    23 května, 2012

    Nemyslím si, že by to šlo bez vstupáku.
    Ten tam bude vždy. E&S ho ale mají defacto zdvojený(druhou část nazývají „odměnu za své služby“ v desetitisících Kč).
    Šel bych do rámcové smlouvy od Consequ. Vstupák cca 5% z každe platby, což je u dynamických investic standart…

    No a teď se do mě pustí zástupci E&S :-)

    Odpovědět

  • Buvar

    24 května, 2012

    Pokud si vezme Conseq 5% z každé platby a dalších 5.25% je poplatek u FT, tak mi to ve finále přijde celkem dost. U E&S je jednorázový poplatek a pak už nic (těch 5.25 pro FT se samozřejmě platí vždy). Jakou dává Conseq přidanou hodnotu? Existuje ještě někdo další?

    Odpovědět

  • vasek

    24 května, 2012

    ne, ten vstupák 5% je jen jednou. nemají jej Conseq i FT(čili 10%).

    • varianta Conseq: celkový vstupák 5%
    • varianta E&S: celkový vstupák 5% + cca 50tis poplatek

    Čili přes Conseq to bude o těch 50 tis levnější

    Odpovědět

  • Původní kolemjdoucí

    24 května, 2012

    Co třeba ČPI se 4% do akciových fondů a 2% management fee?

    Odpovědět

  • vasek

    24 května, 2012

    já mám pocit, že ČPI má mfíčka hodně vysoko… :-(

    Odpovědět

  • Původní kolemjdoucí

    24 května, 2012

    Omlouvám se za mystifikaci, je to mezi 2,2% a 3 u akciových fon­dů.

    Odpovědět

  • jouda

    24 května, 2012

    A kdo Vám tuhle ptákovinu nakukal? předpokládám, že nějaký odborník podvodník z E&S. Pokud si například FT kupujete přes Conseq, tak platíte Consequ vstupák a FT si účtuje jen management fee. Evidentně vůbec nechápete, k čemu vstupní poplatek slouží a co pokrývá. E&S je právě jediná firma v Evropě, která dostane provizi v podobě 100% vstupního poplatku, což by samozřejmě při měsíční platba 1000 Kč bylo dlouho a málo, takže naúčtují ještě svůj „chytrý“ poplatek a pak kolem toho hodně mlží nebo spíše lžou. prostě podvodníci. Franklini a stejně tak další IS samozřejmě nevydělávají na vstupních poplatcích, ale na management fee. pokud například pojišťovna posílá prachy klientů z IŽP do FT, tak také neplatí žádný vstupní poplatek 5,25% a podobné hlouposti.

    Odpovědět