Úterý 21. listopadu. Svátek má Albert.

Důchody a demografický vývoj: Nic není tak horké

Penze Jaroslav Kokeš 04.11.2013 | 17:56 3 komentáře

Někteří zodpovědnější politici se začínají obávat populační vlny (tzv. Husákových dětí), která za 20 až 25 let dorazí k branám důchodu. Bohužel jediným výsledkem jejich obav je výhrůžka snížením důchodu pro dnešní čtyřicátníky a mladší.

Aniž bych se chtěl pouštět do politologických závěrů, obávám se, že scénář snížení důchodů pro dnešní mladé lidi má (měřeno současnými politickými praktikami) silné naděje na realizaci.

Ale nemusel by. Demografický vývoj nenabízí jen hrozbu, ale i celkem nadějné vyhlídky.

A neměl by, bylo by to k této generaci nemravné. Vždyť právě oni drží současné státní důchody, a nejen je, v jakž takž dobré kondici. Vždyť tvoří téměř polovinu všech zaměstnanců. Jim prostě nelze říci po tom, co by celý produktivní život platili, je nám líto, nemáme nic, projedli jsme to.

Graf 1: Jaký vývoj populace lze očekávat

demografie-kokes

Na Grafu 1 je znázorněno rozložení obyvatel ČR podle jejich počtu a věku. Počet obyvatel v miliónech uvedených na svislé ose znamená počet připadající na pětiletou periodu. Konkrétně u „Husákových dětí“ připadá na jeden ročník 180 000 obyvatel. Jen pro zajímavost, právě nyní je porodnost něco pod 100 000. Uvedený obrázek je pouze ilustrační, slouží zejména ke znázornění průběhu počtu obyvatel v jednotlivých pětiletých cyklech. Také není zcela aktuální, byl zpracován asi před dvěma lety.

Současný stav představující každoroční odchod cca 155 000 zaměstnanců do důchodu bude ještě asi 7 let pokračovat. Poté by se situace měla na 15 let nepatrně uklidnit a do důchodu by mělo odcházet asi 120 000 obyvatel ročně.

Teprve za 22 let bude chodit do důchodu ročně 180 000 obyvatel – a to po dobu přibližně 10 let. Za tou silnou populační vlnou zeje přímo populační propast. Bráno na současné metody financování státních důchodů, nebude mít kdo ty budoucí důchodce pouze ze sociálního pojištění živit.

Výše důchodů

Výše důchodů je dána výpočtovými postupy vymezenými příslušnými zákony, které dosud respektují Úmluvu Mezinárodní organizace práce, podle které musí být poměr důchodu k hrubé mzdě minimálně 40 %.

Ke snížení poměru důchodů k hrubé mzdě tedy nebudou ani náhodou stačit výkřiky politiků. Bylo by potřeba změnit zákony a odstoupit od Úmluvy. Mimochodem odstoupení by byla jen formalita, možnost je přímo zakotvená v textu Úmluvy.

Na druhé straně bude zhruba 1,8 miliónu důchodců představovat významný voličský potenciál, který může mít nakonec rozhodující slovo. Nepůjde v žádném případě o projev sobectví. Vždyť všichni dnes platí stanovené pojistné na důchodové zabezpečení a budou je platit ještě dalších zhruba 25 let.

Na druhé straně i výraznější snížení důchodů by nakonec nemuselo vést k chudobě důchodců. Pokud 25 let poroste reálná mzda, může i snížení poměru důchodu k hrubé mzdě z dnešních 43 % na nějakých 30 % znamenat oproti dnešku relativně vyšší příjem. Ale nic naplat, sociální rozdíl mezi aktivním zaměstnancem a důchodcem by se ještě více prohloubil.

Poznámka: Růst reálné mzdy o 2 % ročně po dobu 25 let znamená nárůst mzdy o 64 %. Snížení poměru důchodů k hrubé mzdě ze 43 % na 30 % znamená snížení o 30 %. Ve výsledku by byly reálné důchody o 30 % vyšší než nyní.

Budoucnost důchodů

Předchozí příklad zvýšení reálné mzdy za 25 let o 64 % lze obdobně aplikovat i na HDP. Při ročním růstu o 2 % (nechme stranou současné problémy) vzroste HDP o 64 %, tj. asi o více jak 2 bilióny Kč, a tím také proporcionálně vzroste příjem státního rozpočtu.

Porostou také příjmy sociálního pojištění. Ne kvůli zvýšení pojistného, ne kvůli snížení důchodů, ale díky vyššímu výběru pojistného z vyšších příjmů zaměstnanců. Tímto způsobem, který je neprávem opomíjen, se zvýší kondice výběru důchodového pojištění daleko více než zvýšením pojistného nebo snížením důchodů.

Po odchodu posledního silného ročníku do důchodu ubude oproti současnému počtu asi 1 milión zaměstnanců. Nepochybně to bude mít vliv na celkový HDP, ale neměl by to být vliv fatální. Pokud bude stát připraven a sníží do té doby absolutní částku státního dluhu, není podle mého názoru důvod k panice.

Navíc budou za 24 let volby. Stačí si vzpomenout na letošní předvolební sliby. „Zavedeme minimální výši důchodu, zvýšíme důchody o 10 %.“ Podobné sliby je slyšet z více stran. O snižování důchodů ani slovo. Jen rozpaky nad jejich zvýšením o pouhých 45 Kč měsíčně. Asi proto, že i nyní má starší generace nezanedbatelný voličský potenciál.

Realita bude za 24 let jiná a bude vyžadovat reálná řešení. Nicméně si nemyslím, že by mělo dojít k naplnění prognóz o snižování důchodů v takové míře, jak nám to prezentuje např. IDEA. Nelze rozumně uvažovat jen o snížení počtu zaměstnanců a zvýšení počtu důchodců, toto aplikovat na současné příjmy a současný HDP a činit z tohoto závěry, které by měly platit za 25 let.

Nelze používat pojmy, které nejsou naplněny. Kumulovaný dluh důchodového pojištění je přece jen fiktivní číslo. Příjmy sociálního pojištění jsou každoročními příjmy státního rozpočtu, stejně jako důchody jsou každoročními výdaji. Schodek se může samozřejmě projevit v celkovém státním dluhu, ten ale není nikterak strukturován.

Budoucí důchodci by se však neměli těmito spíše optimistickými závěry, i pokud by se ukázaly jako reálné, uspokojit. Sociální propast se bude se zvyšováním příjmů zvyšovat i při zachování 43% poměru důchodů k hrubé mzdě. S dvojnásobením hrubé mzdy se také zdvojnásobí absolutní rozdíl mezi důchody a hrubou mzdou. Sociální rozdíly mezi důchodci a pracujícími se ještě zvýší.

Spoření na důchod má proto svůj význam. Podle počtu smluv v penzijním připojištění (dnes doplňkovém penzijním spoření) to pochopil téměř každý. Ne každý si však uvědomuje, že 500 Kč měsíčně v podstatě nic neřeší.

Spoříte si na penzi?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

3 komentáře: “Důchody a demografický vývoj: Nic není tak horké”

  1. Martin S. napsal:

    Článek je velmi dobrý na „probuzení“ pro řadu lidí, kteří se absolutně spoléhají na stát. Myslím si, že k odhadu budoucího vývoje je potřeba více ekonomických ukazatelů, pokud to chci řešit „vědecky“. Pokud použiji selský rozum, vnímám jako současný čtyřicátník, že je nás mnoho na přispívání do systému, na (ne)zaměstnanost, plození potomků, inflaci, … Tedy nejdůležitější je podle mně se dívat i do vzdálenější budoucnosti, než jen volební období a pak to může fungovat lépe. A k tomu bohužel předpoklady člověk jako takový obecně není stvořen, jediným řešením je nastavení pravidel, která budou bránit krátkodobým spekulacím s voličskou základnou. K čemu mi bude, že nás za 20–25let bude do voleb pro lepší důchody víc, než přispěvatelů, když bude kasa prázdná.

  2. yowie napsal:

    Jsem velmi rád za tento článek. Doporučuji všem si přečíst známou studii Stiglitze a Orszaga z roku 1999. Tam tvrdí, že průběžný systém je daleko lepší, protože dokáže paremetrickými změnami přečkat i poměrně složitou demografickou krizi a je tedy daleko lepším pojištěním, než systém privátní, kde někteří mohou slušně vydělat a někteří prodělají kalhoty a stát je nakonec stejně bude muset živit. Pak je třeba si také uvědomit, že Husákovy děti taky jednou umřou, tedy jejich problém se během dvou – tří dekád přirozeně vyřeší sám. Samozřejmě je třeba se na to připravit. O tom žádná…

  3. stas napsal:

    při 2% rustu HDP, je to jen obrat objemu zboží, se dluh vlády propadne o další 3 biliony, pokud nedojde k revoluci!!Obsluha takového dluhu dosáhne cca 170 miliard ročně…..NA DŮCHODY UŽ NEZBYDE!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.