Pátek 30. října. Svátek má Tadeáš.

Důchody 2021: jak se projeví zastropování u vyšších příjmů

Důchody 2021: jak se projeví zastropování u vyšších příjmů
Penze Petr Gola 08.10.2020 | 00:00 9 komentářů

Výpočet starobního důchodu příští rok bude opět zastropován, maximální částka starobního důchodu se liší pro příjmy nad 142 tisíc jen dle získané doby pojištění. Jak vysoký je maximální důchod příští rok?

Při výpočtu starobního důchodu je významným způsobem zastoupen prvek solidarity, kdy občané s podprůměrnými příjmy mají relativně vysoký státní důchod a občané s nadprůměrnými příjmy mají relativně nízký státní důchod.

Princip solidarity v roce 2021

Každý státní starobní důchod se skládá ze základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. Základní výměru důchodu mají všichni penzisté stejně vysokou, bez ohledu na zaplaceném sociálním pojištění v produktivním věku nebo počet vychovaných dětí.

V roce 2021 bude činit základní výměra důchodu 3 550 Kč.

Procentní výměra důchodu závisí na výši osobního vyměřovacího základu (průměrné měsíční mzdě v současné hodnotě za roky výkonu závislé a samostatné výdělečné činnosti) a získané době pojištění. Při výpočtu starobního důchodu však dochází k redukci osobního vyměřovacího základu.

V roce 2021 se osobní vyměřovací základ bude započítávat plně do částky 15 595 Kč, od částky 15 595 Kč do 141 764 Kč se bude započítávat z 26 % a k částce osobního vyměřovacího základu nad 141 764 Kč se nebude přihlížet.

Princip solidarity v praxi

Pan Jaroslav má osobní vyměřovací základ 15 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 44 let, dle výpočtové formule důchodu v roce 2021 bude mít starobní důchod 13 450 Kč. Čistý starobní důchod bude činit 89,7 % průměrné hrubé mzdy za odpracované roky.

Pan Martin má osobní vyměřovací základ 90 000 Kč a získal dobu pojištění rovněž v rozsahu 44 let, dle výpočtové formule důchodu v roce 2021 bude mít starobní důchod 26 612 Kč, takže čistý starobní důchod bude dosahovat jen 29,6 % průměrné hrubé mzdy za odpracované roky.

Jak vysoký je maximální důchod?

Ani při miliónových příjmech v produktivním věku nelze mít starobní důchod přiznaný v roce 2021 vyšší než 40 tisíc Kč. V praxi mají sice penzisté důchod i nad 50 tisíc Kč, ale v takových případech musela být starobní penze přiznána v minulosti, kdy nebyl při výpočtu starobního důchodu zaveden strop a důchod byl pravidelně každoročně valorizován.

V přiložené tabulce máme pro názornost vypočten maximální starobní důchod dle výpočtové formule důchodu v roce 2021 u občanů mající osobní vyměřovací základ vyšší než 141 764 Kč dle získané doby pojištění. Pro přiznání starobního důchodu v roce 2021, musí stejně jako v roce 2020, žadatel získat dobu pojištění minimálně v rozsahu 35 let.

Osobní vyměřovací základ Doba pojištění Měsíční starobní důchod
Nad 141 764 Kč 35 let 28 960 Kč
Nad 141 764 Kč 36 let 29 686 Kč
Nad 141 764 Kč 37 let 30 412 Kč
Nad 141 764 Kč 38 let 31 138 Kč
Nad 141 764 Kč 39 let 31 864 Kč
Nad 141 764 Kč 40 let 32 590 Kč
Nad 141 764 Kč 41 let 33 316 Kč
Nad 141 764 Kč 42 let 34 042 Kč
Nad 141 764 Kč 43 let 34 768 Kč
Nad 141 764 Kč 44 let 35 494 Kč
Nad 141 764 Kč 45 let 36 220 Kč
Nad 141 764 Kč 46 let 36 946 Kč
Nad 141 764 Kč 47 let 37 672 Kč

vlastní výpočet autora

Jak se zastropování projeví při výpočtu důchodu

Paní Vlasta má osobní vyměřovací základ ve výši 143 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 44 let. V roce 2021 odejde do řádného starobního důchodu a bude mít měsíční důchod ve výši 35 494 Kč.

Paní Jana má osobní vyměřovací základ ve výši 180 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 43 let. V roce 2021 rovněž odejde do řádného starobního důchodu a bude mít měsíční důchod ve výši 34 768 Kč. Paní Jana bude mít starobní důchod nižší než paní Vlasta, přestože měla vyšší příjmy, důvodem je zastropování osobního vyměřovacího základu a získání nižší doby pojištění.

Tip: Jak si zvýšit příjem v důchodu díky příjmům z pronájmu

9 komentářů: “Důchody 2021: jak se projeví zastropování u vyšších příjmů”

  1. Anonym napsal:

    Nechapu, jak jste prisli na tu blbost, ze nelze ziskat vyssi duchod, nez 40 tisic. Vzdyt zalezi na zapocitanych letech! A pokud bude clovek pracovat na procenta (v duchodovem veku si nevezme duchod, ale dal pracuje), tak se mu kazdy dalsi rok zapocita, jako kdyby pracoval 4 roky. Jinymi slovy – pokud mel v 63 letech muz zapocitano 45 let prace, tak v 68 bude mit v podstate zapocitano 65 let, takze dostane jako zasluhovou cast duchodu 1.5% * 65 * vypoctovy zaklad, coz se snadno pres 40 tisic prehoupne. Jsme totiz temer na 100% vypoctoveho zakladu. Pres 40 tisic se pak dostane i pri nizsim nez maximalnim vypoctovem zakladu.
    Pro mnou uvedeny priklad mi vychazi duchod pri maximalnim vypoctovem zakladu 50739 Kc. Pres 40 tisic duchodu se dostane timto zpusobem i clovek s osobnim vymerovacim zakladem 100 tisic, tedy hluboko pod maximem.

    • Kdyby napsal:

      A kdyby si člověk mohl celý život spořit (investovat) to, co dnes je NUCEN platit na sociálním „pojištění“, mohl by jít do penze v padesáti a měl by příjem přesto vyšší.

      Ale stát stále zvedá (a bude nucen dále zvedat) věk odchodu do penze – jinak se totiž to Ponzi schéma zhroutí.
      Takže představa, že odchod do penze je v 70 letech a já ještě přesluhuju – sorry jako, děkuji, nechci.

      • Anonym napsal:

        Nejde o predstavu, jde o to, ze clanek pise neco, co neni pravda.

        • Petr Gola napsal:

          Dobrý den, v článku se počítá s variantou odchodu do řádného starobního důchodu při dosažení řádného důchodového věku. Přesluhování není totiž finančně výhodné. Finančně výhodnější je pobírat současně důchod a mzdu, v takovém případě se každý měsíc šetří celý důchod – tj. např. i téměř 40 000 Kč. Za rok to může činit až 480 000 Kč. Při práci na procenta – tzv. přesluhování je sice státní starobní důchod následně vyšší, ale trvá velmi dlouhou dobu (více než 12 let), než vyšší důchod vyrovná již obdrženou státní penzi.

          • E X I T napsal:

            Hlavně tyto věci mohou zajímat tak akorát >šedesátníky, tedy lidi, kteří to řeší akutně.

            Komu je 55 a méně, tak by měl mít jiné starosti:

            – jak se zajistit na penzi sám, protože ta státní bude mizivá, nebo žádná

            – a tedy logicky jak co nejvíce „optimalizovat“ odvody do té černé penzjní díry, ze které již nic nedostane a jak takto ušetřené prostředky investovat a jak tu investici ochránit před státem v době, až ty peníze opravdu začnou docházet, ale 3 miliony penzistů a další 2 miliony skoropenzistů (a armáda státních zaměstnanců, grantařů, dotačníků a dávkařů) budou ve volbách hledat nějakého ultraBureše, který jim slíbí, že ty chybějící peníze sežene za každou cenu (majetkové daně, znárodňování, masivní tisk peněz, …).

          • Anonym napsal:

            1) pokud clanek pracuje s nejakym predpokladem, PROC to tam neni zmineno? Napsal jste to obecne a obecne to pravda proste neni
            2) Jak jste prisel na to, ze to neni financne vyhodne??? Sam pisete, ze trva 12 let, nez prevysi „vybrana“ castka pozdejsiho duchodu „vybranou“ castku radneho duchodu. Nevsiml jsem si, ze by 12 let byla maximalni doba doziti duchodcu. Jinymi slovy – to, zda je to vyhodne nebo neni zalezi na tom, jakeho veku se clovek dozije. A vzhledem k tomu, ze prumerna doba stravena v duchodu je VYSSI nez 12 let, vychazi z toho, ze V PRUMERU to vyhodnejsi je.
            3) da se vypoctem dokazat, ze zeny s detmi, pokud by pracovaly na procenta do stejneho veku jako muzi se stejnym rokem narozeni, mely by v prumeru cca STEJNY duchod, prestoze maji v prumeru o 20% mensi mzdy (tedy i odvody). Nedelaji to a pak zeny (a i Malacova) breci, ze maji duchody male.
            4) Ta vami zminena financni (ne)vyhodnost obsahuje jeste jeden faktor a tim je vliv valorizace. Jak znamo, valorizace obsahuje celou inflaci a jen polovinu rustu realne mzdy (tedy prumerne mzdy ocistene o inflaci). Zatimco vypocet duchodu se dela z vypoctoveho zakladu, ktery roste (obvykle) rychleji – o celou inflaci a CELY rust realne prumerne mzdy – prijmy z minulosti se totiz prenasobuji koeficientem danym vzorcem: prumerna mzda aktualni/prumerna mzda v roce prijmu. Ano, jsou obcas roky, kdy prumerna realna mzda klesne, ale je to naprosto vyjimecna udalost.

            • Petr Gola napsal:

              Dobrý den,

              aktuálně není skutečně práce na tzv. „procenta“ výhodná. Z finančního hlediska je lepší současně pracovat a pobírat starobní důchod. V takovém případě se získá citelný finanční náskok. U nadstandardních příjmů, jak je počítáno v článku, i cca 480 000 Kč za rok, což je součet obdrženého ročního důchodu. Vyšší penze z důvodu práce na procenta se vyplatí nejdříve cca za 12 let (zpravidla však za vyšší dobu, záleží na konkrétních údajích). Delší doba je to zejména z důvodu, že i pracující důchodce pobírající starobní důchod má po odpracování 360 dní nárok na přepočítání starobního důchodu, což snižuje finanční rozdíl (výpočtový základ se zvyšuje o 0,4 %). Dříve přiznaná starobní penze se každoročně valorizuje. Dále je vhodné započítat skutečnost, že při obdržení např. zmíněných 480 000 Kč během jednoho roku, je možné tuto částka vhodným investováním během let značně zvýšit a finanční výhodnost práce na tzv. procenta se zase posunuje o několik let. Navíc naprostá většina penzistů si chce penzi užít (cestovat, věnovat se koníčkům), což je finančně nákladné, právě v prvních letech penze. Proto je pro naprostou většinu penzistů výhodnější pobírat penzi a současně pracovat a v článku se počítalo s výpočtem důchodu při dosažení řádného důchodového věku. Práce na tzv. procenta měla opodstatnění v minulosti, kdy příjemci starobního důchodu nemohli uzavírat smlouvy na dobu neurčitou nebo v pozdější době, kdy příjemci starobního důchodu neměli nárok na daňovou slevu na poplatníka.

              S pozdravem

              • Anonym napsal:

                To uz se opakujete. Zkusme priklad se zaokrouhlenymi cisly, osobni vymerovaci zaklad 140 tisic, prvni reduckni hranici 15000 a zakladni duchod 3500, 40 zapocitanych let. Na zaklade techto cisel vyjde vypoctovy zaklad 47500=(140000-15000)*0.26+15000. Pri ctyriceti letech je zasluhova slozka 40*1.5%*47500=28500 a celkovy duchod 32 tisic. Predpokladejme nulovou inflaci a nulovy rust mezd. Ten s rokem prace navic bez duchodu bude mit duchod 34850=3500+44*1.5%*47500, ten druhy, co pracuje pri duchodu bude mit nasledne 32000+0.4%47500=32190, rozdil je 2660 Kc. Prvnimu utekl duchod 32 tisic, ktery z tech 2660 navic dostane za 12.03 mesice, tedy skutecne po 12 letech, pri roku prace. To je doba KRATSI, nez kolik v prumeru lide stravi v duchodu (zejmena ZENY). Takze pokud se dozije muz 63+12 let, zacne se mu to vyplacet, pricemz v dobe, kdy duchod mohl mit, ale nemel, ty penize nepotreboval, protoze si dost vydelal praci.

                A ted at vidime vliv prubezneho rustu mezd. Pro jednoduchod stale predpokladejme nulovou inflaci a rust mezd 10% za rok (aby ten rozdil evidentne z vypoctu plynul). Valorizace duchodu toho, kdo si ho jiz vzal bude 5%, zaroven dostane navyseni za praci. Duchod by mel mit 33819. Ten, kdo pracoval, ale duchod si nevzal, dostane 38335. A proc? Protoze diky rustu prumerne mzdy se posunula i 1. redukcni hranice NAHORU, takze vypoctovy zaklad bude mit jiz 52250. Zaroven se obema zvysila zakladni vymera duchodu. Nyni je rozdil v duchodech 4515 Kc, ktery dostane zpet jiz po 7.1 mesici, tedy ten usly rocni duchod po 7.1 roku, tedy jiz v 70. A pak uz na tom celem jen vydelava.

                Takze NENI PRAVDA, co zde pisete.

  2. Game Over napsal:

    A pak se furt všichni diví, že když někdo vydělává hodně, snaží se z tohoto socialistického systému uniknout.
    Třeba tak, že ofiko plat má relativně nízký a zbytek dostává nějak bokem (a z toho si individuálně investuje na penzi).

    Ostatně i ten brek Venezuely Maláčové, že OSVČ budou mít malou penzi… asi jak kteří, že.
    Mohl by zde někdo spočítat, jakou penzi od státu dostane ten, kdo vydělává tak akorát na hraně výdajového paušálu?
    Tedy vydělá 2 miliony ročně, z toho na dani, soc+zdrav „pojištění“ odvede cca 15% (tedy cca 300tis – info pro nekvalifikované socánky, je to pravděpodobně víc, než kolik odvedete vy!).
    Jakou mu za ty odvody stát dá penzi?
    Jemu po zdanění zbude 170, za 100 by mohl vyžít a 70 investovat, pokud není nezodpovědný tydýt (akcie, zlato, bitcoin, starožitnosti, nemovitosti, …).

    A nebo ještě jinak: vezměte si průměrného zaměstnance. Ze superhrubé odvede na sociálním kolik. Tak 11tis? A pracuje jak dlouho? 40 let? Tak zkusme namodelovat, s jak velkým naspořeným balíkem by šel do penze, kdyby těch 11 tis nemusel povinně házet do žumpy průběžného penzijního letadla, ale investoval je s průměrným reálným (po očištění o inflaci) výnosem 4%. Měl by pak z toho rentu ve výši kolikaNÁSOBKU toho, co takto dostane od eráru?

    Nutit lidi do toho průběžného ponziho schématu je zkrátka zločin.

    A to jen poukazuji na dnešní nespravedlnost. Ne na tu budoucí, kde díky demografickému poklesu (a růstu zadlužení státu) podle mnoha ekonomů nebude penze moci být vyšší, než 6500Kč (v dnešních cenách – ona nominálně bude třeba 65tis, ale koupíte si za ni jako dnes za 6.5tis). Jako že průměrný zaměstnanec má platit celý život, 40 let, 11tis měsíčně, aby pak za to dostával 6500 po dobu 10-15 let? No to je super nabídka, ta by na svobodném konkurenčním trhu určitě přilákala masu zájemců!
    A i to je podle mě optimistické. Až za 20 let mladí uvidí, jak MOC musí platit a jak MÁLO za to dostanou, tak se vzbouří (nebo utečou do zahraničí, do šedé ekonomiky, nebo do rozjíždějící se krypto ekonomiky) a systém se zhroutí celý, penze nebudou žádné. Do takového systému opravdu TOUŽÍM celý život sypat!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.