Úterý 20. února. Svátek má Oldřich.

Další špatný měsíc – nejen pro fondy

Investice Petr Fejtek 04.12.2011 | 10:28 0 Komentářů

Za listopad fondy opustilo naše fondy přes 2,1 miliardy korun. Tím tedy srpnový 2,4miliardový letošní smutný rekord nepadl, ale jinak jsme horší bídu viděli naposled na jaře roku 2009. Přesto je „rozvrh hodin“ opět jen poměrně stabilní a při vší nepřízni trhů vlastně přijatelný: z peněžní trhu odešlo 1,4 miliardy a další miliarda šla z kont zajištěných.

 

Na druhé straně ale několik velkých nákupů přišlo evidentně od institucionálních investorů, takže bychom měli přinejmenším „přimhouřit oko“ nad třičtvrtě miliardou (zejména do ISČS Smíšeného) – a listopad si hned vybojuje smutný letošní rekord skoro 3 miliard.

Jediný segment smíšených fondů, který se vymyká z rudé statistiky, je vlastně jen potěmkinovská retuše. A ani dluhopisové fondy retail nehodnotí tak pozitivně, jak se zdá z grafu.

Abychom však nesmutnili nad nepřízní osudu nebo zlým světem, musíme si přiznat, že mnoho lidí má do kapsy stále hlouběji, což naznačuje (bohužel s měsíčním zpožděním) i bankovní statistika. V říjnu z bankovních vkladů lidé vyzvedli přes 18 miliard korun (11 z netermínovaných a 7 z termínovaných). To jistě není při tam ležící 1,5bilionové sumě nijak moc, ale něco takového jsme nezaznamenali nikdy! Skutečně za 20 let nikdy – jediné dvouciferné inkaso najdeme v červnu roku 2000, kdy lidé vyzvedli „jen“ 13 miliard.

Co takové překvapení znamená? Žádný cenový šok jsme přitom nezaznamenali, spotřeba domácností jen pokulhává, vyšší daně dopadnou až příští rok, na nákup dárků bylo v říjnu ještě brzo. Ani žádný jiný silný jev se nerýsuje (třeba depozita na stavebním spoření klesly jen o necelou miliardu). Množství oběživa (peněz v oběhu) sice roste, ovšem jen o pár miliard, ani oblíbená tezaurace peněz (slamník) v nejistých dobách tedy situaci nevysvětlí. Zlaté mince i slitky se prý také prodávají jak na běžícím pásu, ale ani tady ty miliardy neschováme.

Ale zpět k fondům – od začátku roku z peněžního trhu odešlo již skoro 10 miliard korun, čím jasně dominují trendům (podobně konzervativní zajištěné k tomu ztratily už bezmála 4 miliardy). Není se co divit, protože peněžáky vynášejí jen desetiny procenta za celý poslední rok, což nikoho rozumného nalákat nemůže. Ani většina zajištěných nevynesla nic. V obou kategoriích tedy investoři reálně tratili.

Dluhopisové fondy zase připomínají čarodějnou kuchyni – a děly se tam věci nevídané (a ještě udějí). Ani takový dluhopisový šaman jako Bill Gros neuspěl a nedávno zkrotle přiznal, že jarní shortování amerických státních bondů nebyl dobrý nápad – ovšem až poté, co jeho obří Pimco začalo ošklivě ztrácet proti konkurenci.

Dobře načasovaný únorový nákup amerických 30letých bondů (jak spočítal nedávno Honza Traxler) mohl přitom vydělat za devět měsíců neuvěřitelných 56 %. To by byla ovšem „boží“ spekulace, navíc naše fondy většinou drží dluhopisy do splatnosti. Také vynášejí už jen desetinky procenta za rok, korporátní dokonce tratí na roce i 3 % a high yield až 14 %.

Možná největší překvapení najdeme v pohledu na dynamičtějí strategie – investoři ve smíšených fondech (i po započtení institucionálního dopingu), ani v akciových fondech nepodléhají panice. Žádný panický úprk se nekoná, což při miliardových tocích jinde ukazuje, že už jsou „zocelení“ jako druhdy jistý Pavka Korčagin (pro mladší – hrdina bolševického kdys bestselleru „Jak se kalila ocel“).

Do socialistického průšvihu zavedli hospodaření politici a ti se nyní snaží trhy přelstít. Trhy však jen počítají a zatím se zadlužených bilionů nedopočítaly (jen závazky států eurozóny ze státních dluhopisů přesahují 6,3 bilionu eur).

Považujete zlato za bezpečnou investici?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.