Pondělí 20. listopadu. Svátek má Nikola.

Cenová regulace pojišťoven byla opět ve hře. Senátní návrh neprošel

Někteří politici jsou nepochybně přesvědčeni o své vševědoucnosti. Mají naprostý přehled o všem a vědí, co lidé potřebují a za jakou cenu. Jejich genialita pak vede k tvorbě a prosazování cenové regulace… naštěstí nejsou všichni politici stejní a někteří k tržním mechanismům přistupují s pokorou. Alespoň občas.

Je to jen pár týdnů, kdy byl odložen návrh na cenovou regulaci provizí u životního pojištění. Inkoust na dohodě koaličních partnerů ještě nestihl ani zaschnout a již se s dalším pokusem o cenovou regulaci musel vypořádat Senát ČR. Terčem tentokrát byly pojišťovny poskytující povinné ručení. Skupina Zelených senátorů se rozhodla, že jejich marže jsou příliš vysoké – a navrhla stanovit jejich strop.

Marže pojišťoven na povinném ručení za rok 2014 dosahovaly 27 %. Pojišťovny zdražovaly povinné ručení z obav nad vyššími náhradami, které budou muset platit v souvislosti s novým občanským zákoníkem, a také nad novými odvody na zábranu škod. A zatímco fond zábrany škod pojišťovny dle zákona plní, zvýšené náhrady za újmu na zdraví a na životě se ještě plně neprojevily a pojišťovny vyplatily meziročně jen o 210 mil. Kč více. Zdražení jim přitom přineslo 1,8 mld. Kč navíc.

Pojišťovnám díky růstu tržeb za povinné ručení a jen „nepatrnému“ zvýšení výdajů za náhrady škod vzrostly marže na „nehoráznou úroveň“ 27 %. Přitom mezi roky 2011 a 2013 se marže pohybovaly v rozmezí 15,7 % až 18,4 %. Takový nárůst si nepochybně nezaslouží! A je třeba je klepnout přes zisky. Tak k tomu alespoň přistupovaly senátoři za Stranu zelených, kteří přišli s návrhem cenové regulace.

Pojišťovny podle plánu Zelených měly vybírat povinné ručení pouze zálohově a na konci roku vždy zjistit, s jakou marží hospodařily. Pokud by přesáhla 20 %, musely by část pojistného vrátit motoristům. Za loňský rok by vratka dosahovala přibližně 800 mil. Kč. Tedy, měla by dosahovat… návrh poslanců krom jiného neuváděl sankce za neuskutečnění vratky. Pojišťovny by si tedy beztak mohly ponechat celou marži, čímž by sice porušily zákon, ale tím by vše skončilo.

Zelení senátoři zůstali se svým návrhem osamocení. Zřejmě doufaly v podporu ostatních, neboť se blíží volby – a který z motoristů by nebyl rád, když mu pojišťovna bude muset část platby za povinné ručení vrátit? Tím by se dalo získat hlasů! „Konkurenční“ senátoři se na to mohli dívat i touto optikou, nikoli pouze věcně – vždyť by to byli především senátoři Strany zelených, kdo by populistickým krokem získal nejvíc populace.

Pojišťovny nejsou svaté. Jsou to komerční instituce, jejichž cílem je dosahovat zisku, vydělávat co nejvíc pro své akcionáře. Samozřejmě (zpravidla) v mezích zákona a s ohledem na dlouhodobou stabilitu. Na tom ale není nic špatného – to přeci dělá i každý z nás. Tedy, v mezích zákona většina z nás. Ti ostatní vyšlapali cestičku Davidu Rathovi (do roku 2012 ČSSD, pak stíhán a bezpartijní) do vězeňské cely a další ho ještě budou následovat. A je pravdou, že na dlouhodobou stabilitu příjmů také podle exekučního rejstříku a úvěrových registrů lidé také moc nedají.

V každém případě cenová regulace snad nikdy k ničemu dobrému nevedla. Pro politiky je hodně lákavá – vždyť lidem něco zlevní, a to jim může získat hlasy. Krátkodobě může být i prospěšná. Kupříkladu v dobách nejistoty, kdy ceny kolísají na základě psychologie a nejistoty, nikoli na základě fundamentu (dostatku či nedostatku zboží). Ovšem i to znamená, že se otevře černý trh a na veřejném mohou zákazníci pouze paběrkovat.

Dlouhodobě vede cenová regulace k nedostatku. Ukázkou byla regulace nájemného v Česku, kdy mladé rodiny s dětmi a bez dekretu nemohly pořídit nájemní bydlení za rozumnou cenu, protože lidé s dekrety si drželi i několik bytů jen tak, pro strýčka Příhodu. Po ukončení regulace, politiku, div se, nájemné kleslo.

Nedostatek daný trhem lze samozřejmě kompenzovat. Např. státní produkcí, v případě bytů státní výstavbou. Jak taková dotovaná výstavba vypadá, toho jsme také byli svědky.

Navíc jakmile politici přijdou na chuť cenové regulaci, nezastaví se to pouze v jedné oblasti. Jako rakovina se regulace šíří napříč trhem a svazuje ho k naprosté neschopnosti reagovat na potřeby klientů. Výsledkem pak je socialistická cesta do pekel na způsob Sovětského svaz, Kuby či Severní Koreje.

Měl by stát regulovat marže pojišťoven?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Jeden komentář: “Cenová regulace pojišťoven byla opět ve hře. Senátní návrh neprošel”

  1. Míra P. napsal:

    Minule to zkoušela ČSSD, teď pro změnu Zelení…který další segment se nám pokusí zákonodárci zregulovat příště ? Pojištění domácnosti ? Havarijní pojištění ? Pojištění občanské odpovědnosti či snad průmyslová rizika ? U životního pojištění to chápu, ale toto ? Obávám se, že to budou zkoušet znovu a znovu a ono se jim to možná jednoho dne skutečně podaří. Takže jistotu už nemají ani ryzí majetkáři, tento obor jde pomalu do kopru…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.