Co zavést povinné ručení na osobu a nikoli na dopravní prostředek?

Rozšíření ručení je sporné. Nepochybně se krok líbí pojišťovnám, neboť jim stát zákonně přihraje z kapes lidí další peníze. Ovšem v praxi bude nová legislativa zřejmě vyvolávat řadu problémů a nejasností.

Několik příkladů za všechny. Třeba elektrické koloběžky nemají SPZ. Pokud má člověk více elektrických koloběžek než příslušných ručení, jak povolané orgány při vyšetřování nehody posoudí, zda se ručení vztahuje zrovna k té, jež byla účastníkem nehody?

A dále, proč bude povinné ručení uplatněno na elektrické koloběžky, ale ne na elektrokola? Vláda argumentuje, že při jízdě na elektrokole představuje hlavní zdroj pohybu fyzická síla – tedy šlapání, nikoli motor. Při jízdě ne elektrické koloběžce ale může být – ve stejném duchu – alespoň v některých případech hlavním zdrojem pohybu odrážení nohou od země, tedy také fyzická síla.

Další otazník visí například nad ručením za golfová vozítka. Vždyť ta se přece na běžných silničních komunikacích prakticky nevyskytují.

^REKLAMA

V případě všech těchto vozítek, která ani nemají SPZ, by možná bylo smysluplnější povinné ručení nezavádět. Pokud by řidič takového vozítka způsobil nehodu, prostě by související náklady hradil ze svého. Ostatně, dopravní nehodu může zavinit i obyčejný chodec.

Další možností je, že by se ručení mohlo vztahovat na řidiče, nikoli na vozidlo. Jestliže v dnešní době může jeden člověk vlastnit vedle auta také několik elektrokoloběžek, segwayi, skútrů nebo elektrokol a i dalších dopravních prostředků, které všechny mohou způsobit nehodu, mohlo by být jednodušší vztahovat ručení právě na osobu, nikoli na vozidlo. Otázka však je, zda by to bylo tolik zajímavé pro pojišťovny.

Autor: Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank