ČBA varuje před mimořádným zdaněním bankovního sektoru
Situace, ve které se v současnosti nachází veřejné finance a státní rozpočet, je velmi komplikovaná. Energetická krize úzce související s konfliktem na Ukrajině vyvolává další citelný tlak na pomoc státu ekonomice. Politická reprezentace se snaží hledat nové finanční zdroje. Česká bankovní asociace (ČBA) varuje před zavedením bankovní sektorové daně nebo daně na mimořádné zisky (tzv. windfall tax).
Klíčem je systémové řešení
Česká bankovní asociace, která reprezentuje 99 % bankovního trhu v ČR, preferuje nalézt systémové řešení, které je dlouhodobě udržitelné a není zatíženo rozhodnutím, které bude dlouhodobě znejišťovat investory nejen v bankovním, ale i v jiných odvětvích. „V období, kdy se všeobecně očekává zpomalení hospodářského růstu, nebo pravděpodobněji ekonomická recese, potřebujeme zdravé a silné banky, které budou schopné reálnou ekonomiku financovat,“ uvádí Monika Zahálková, výkonná ředitelka ČBA.
Ony „nadměrné“ zisky letošního roku jsou navíc krom vyšších úrokových sazeb dány také nízkou srovnávací základnou po pandemii nebo dvojnásobným počtem poskytnutých hypoték v roce 2021 ve srovnání s předchozím obdobím.
Taková úroveň zisků však není z dlouhodobého hlediska udržitelná. Bude ovlivněna i potřebou tvořit rezervy na „horší časy“ vzhledem k přicházejícímu ekonomickému ochlazení. Samotné vyšší úrokové sazby se také podepisují negativně na úvěrovou aktivitu, jak dokládá 65% meziroční propad u nově poskytnutých hypoték. Očekávaný výnos daně z mimořádných zisků v řádu desítek miliard korun v letošním a příštím roce je proto nerealistický.
Bankám jsou často vyčítány také zisky z úrokových sazeb centrální banky. Tento argument ale nebere v potaz vývoj celkových úrokových nákladů a jejich následný vliv například na nižší sazby u hypoték nebo spotřebitelských úvěrů, než by odpovídalo sazbám na trhu. Navíc se zapomíná na dlouhé období extrémně nízkých sazeb v posledních deseti letech, argument pro mimořádné zisky při vyšších úrokových sazbách tak působí poměrně asymetricky.
Sektorová daň se v mnoha zemích neosvědčila
Nepříliš přesvědčivá je i zahraniční zkušenost se sektorovými daněmi. Na Slovensku zavedli daň na bankovní sektor v roce 2012. Důsledkem byl velký pokles zisků v odvětví a snížení dynamiky poskytování úvěrů. V roce 2020 byla proto speciální bankovní daň zrušena a vláda s bankami podepsala memorandum, jehož součástí je závazek bank financovat veřejné projekty, podnikatelský sektor a státní dluh (prostřednictvím nákupu dluhopisů).
REKLAMA
České banky už v tuto chvíli drží státní dluhopisy v hodnotě téměř bilionu korun, což představuje přibližně 40 % z jejich celkového objemu. Navíc chtějí hledat řešení, aby pomohly ekonomiku financovat. Už teď finanční sektor reinvestuje mnohem větší část výnosů z investic než jiná odvětví.
Banky stojí na straně klientů a jsou připraveny jim pomoci
Banky v posledních letech prokázaly, že jsou připraveny pomoci klientům v potížích. Poskytly odklad splátek téměř pro 350 tisíc domácností a přibližně 18 tisíc podnikatelů v celkové výši 443 miliard korun.
„Věřím, že v konstruktivní diskuzi dokážeme nalézt řešení i v dnešní době. Jsme ochotni se podílet na systémových řešeních. Chceme podpořit projekty, které představují investice do naší budoucnosti, ať již v dopravní infrastruktuře nebo do zásadního oživení výstavby dostupného nájemního bydlení. Řešení vidíme právě v partnerství státu, skupiny Národní rozvojové banky a komerčních bank, ale i celého finančního sektoru,“ uzavírá Monika Zahálková.
