Pátek 25. září. Svátek má Zlata.

Bude horší koronavir, nebo brexit?

Bude horší koronavir, nebo brexit?

V letošním roce by se mělo rozhodnout o konečné podobě britského odchodu z Evropské unie. Rok se ale rychle chýlí ke konci, ale k dohodě je podle aktuálních informací stále daleko. Situaci navíc znepřehledňuje největší ekonomický propad za poslední desítky let. Studie ovšem ukazuje, že nezvládnutý brexit by mohl ostrovní ekonomiku poničit více než předpokládané důsledky koronavirové pandemie.

Léto se pomalu chýlí ke konci a vyjednávání o podmínkách brexitu se, alespoň podle dostupných informací, ke kýženému výsledku neblíží. Přechodné období ovšem končí již v prosinci. Vyjednavači obou stran už avizovali, že další prodloužení nepřichází v úvahu (pravda, opak by ale překvapil jen málokoho). Ve hře jsou zatím snad všechny možné varianty pobrexitového uspořádání, včetně toho bez dohody.

Ostrovní království neprožívá zrovna ideální časy. K těmto problémům, které by jistě zaměstnaly vládu i v „normálních“ časech, se navíc přidala největší ekonomická krize v moderních dějinách způsobená pandemií. Někteří britští komentátoři tvrdí, že jedno doplňuje druhé. Již několik měsíců se spolu s brexitovou informační mlhou objevovaly komentáře, že koronavirová krize může paradoxně brexitu bez dohody pomoci stát se reálným scénářem.

Můžeme se sice ptát, jak může takový krok již tak zdecimované ekonomice prospět, odpověď ale nabídne politická situace. Komentátoři se obávali, že aktuální červená čísla pomohou vládě důsledky brexitu jednoduše zakrýt, vždyť oproti současným minus dvaceti procentům HDP jsou očekávané důsledky brexitu zanedbatelné (ovšem jen při letmém pohledu). Johnsonova vláda, která velkou měrou stojí na podpoře rezolutních odpůrců EU, se do vyjednávání zrovna nehrne.

Dlouhodobé důsledky

Právě srovnání efektů vytvořených jak brexitem, tak i pandemií se ve své studii věnoval ekonom Thomas Sampson. Pokud nepřijde obávaná druhá vlna koronavirové pandemie, je vcelku dobře možné, že se ekonomika brzy vrátí do růstových čísel. Graf ekonomického vývoje by tak mohl mít tvar často diskutovaného „véčka“.

Naproti tomu dopady brexitu bez jakékoli dohody ekonomové očekávají jako relativně nižší, ovšem ale pozvolné. Současná krize by tak přivodila největší jednorázový dopad v moderních dějinách. Ke vzpamatování by ale mohlo při příznivém vývoji dojít už v horizontu několika málo let. Dopady brexitu zde ale patrně zůstanou velmi, velmi dlouho. Když se pak menší (ale přesto jen těžko zanedbatelné, v kontextu průměrného růstu Velké Británie i řady dalších evropských ekonomik) roční propady sečtou, vznikne velice zajímavý obrázek.

Co je horší?

Lze přitom těžko predikovat, jak dlouho se důsledky odchodu z EU budou projevovat. „Předpokládejme optimistický výhled, že krátkodobé narušení bude minimální a pokles produkce nastane postupně během 15 let,“ píše ekonom ve zmíněné studii. Výpadky ve statistikách HDP by patrně i měly představovat jednotky procentních bodů. Po stanovených patnácti letech je ale i tak jejich součet značný.

V delším období tak odhady ukazují, že díky koronavirové pandemii a jejím důsledkům britská ekonomika ztratí o něco více než dvě procenta. V případě tvrdého brexitu se odhad blíží k šesti procentům. „Covid-19 pravděpodobně způsobí více ztrát pracovních míst než Brexit a větší výkyvy ve výrobě, ale ekonomika v roce 2035 může mít z Brexitu více jizev než z Covid-19,“ předpovídá ekonom.

Podle uvedených výpočtů je tak jasné, že vyjednávání o rozvodu s Evropskou unií nelze brát ani v této nestandardní situaci na lehkou váhu, protože by mohly rozhodnout o stavu ostrovní ekonomiky na dlouhá léta dopředu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.