CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Daniel Kuchta

05. 12. 2012

5 komentářů

Bezpečný přístav? Jistý prodělek

 


 

Za bezpečné přístavy byly ještě před několika lety považovány například drahé kovy, které měly schopnost uchránit investice zejména v časech vyšší inflace, protože představovaly reálnou hodnotu v době, kdy peníze vlivem inflace hodnotu ztrácely. Pro velké investory pak byly bezpečným přístavem „bezrizikové“ cenné papíry ve formě státních dluhopisů vyspělých zemí, protože představovaly jistotu vrácení investice se sice nízkým, ale nominálně kladným výnosem. V poslední době se pak oblíbenými nástroji staly měny některých států, kterým se daří bojovat s nejistotou na trzích lépe než ostatním a představovaly tak pro investory zajímavý způsob uložení peněz.

I když jsou dnes tyto aktiva stále považovány za bezpečné přístavy pro investory, vnímání investorů se poněkud změnil. U drahých kovů je situace ovlivněna poměrně vysokými cenami, přičemž se často objevují názory, že na trhu s drahými kovy je nafouklá bublina, který po splasknutí může investory nemile překvapit (tedy alespoň ty, kteří do kovů investují s očekáváním růstu cen). Druhou stranou mince je očekávání vysoké inflace, kterou může způsobit nekontrolovaný tisk peněz ze strany centrálních bank. V každém lze ale říct, že situace na trzích s drahými kovy se nevymyká standardu, pokud jí porovnáme s ostatními dvěma aktivy, protože výnos, resp. ztráta jsou stále ovlivňovány tržními faktory a v lepším případě zde investoři mohou očekávat zajímavé zhodnocení.

V případě měn i dluhopisů považovaných za bezpečné přístavy se dnes již prakticky nedá mluvit o očekávaných výnosech, ale spíše o omezování ztrát. V obou případech hraje hlavní roli fenomén záporných úrokových sazeb. Výraz záporný úrok byl vždy považován za oxymóron, který odporoval tržnímu prostředí, v dnešní době je ale možná všechno. Pravděpodobnost, že by v minulosti bylo možné na finančních trzích uspět s produktem, za nějž musí investor platit emitentovi, je rovná nule. Dnes se tento fenomén stává skutečností, kterou investoři přijímají s až překvapivým klidem. Tento stav jen zvýrazňuje chaos, který dnes na finančních trzích panuje, a co je nejhorší, je přijímán jako něco samozřejmého.

Záporný úrok odporuje ekonomické teorii, protože je logické, že investoři by v normálním prostředí raději drželi hotovost, než investovali do nástrojů, za které budou platit. Úrok je cena peněz a investor, který půjčí emitentovi peníze při nákupu dluhopisů, za ně požaduje určitou odměnu. Dnes jsme se dostali do situace, že investoři u krátkodobých dluhopisů budou raději platit emitentovi. Investoři se tak bojí držet hotovost, nebo jde o vliv regulace, která požaduje po velkých investorech investovat peníze do určitých nástrojů, takže ti raději budou investovat s mírnou ztrátou, než by měli riskovat jinde.

Vlády některých zemí tak využívají situaci na trzích k tomu, že emitováním dluhopisů vlastně své dluhy splácejí. Zní to divně, ale do budoucna to nemusí být nic výjimečného. Problémem pro investory je také skutečnost, že už nejde pouze o dluhopisy s nejkratší splatností (delší doba splatnosti představuje vyšší riziko a v běžných dobách znamená vyšší úroky), ale některé země emitují dluhopisy se záporným úrokem i u emisí se splatností na pět let. Situaci pak ještě zhoršuje fakt, že díky zmiňovanému tisku peněz ve velkém v budoucnu podle mnohých odborníků hrozí inflace, která ještě více znehodnotí peníze. Pokud kladný úrok toto riziko zmírňoval, záporný úrok jej ještě zvýrazňuje (záporné úroky ukazují spíše na strach z deflace, ale předpovědět vývoj do budoucna je dnes skutečně nemožné).

REKLAMA

Oblíbeným bezpečným přístavem jsou v dnešní době také měny některých zemí, které nejsou krizí ve světě dotčeny tak výrazně. I zde však investoři pociťují omezení. Centrální banky se posilování svých měn zabránit různými způsoby a jedním z nich je také snižování úrokových sazeb na minimum (i zde se začíná spekulovat o záporných sazbách), případně přistupují k intervencím, na měnových trzích. Nejlepším příkladem může být švýcarský dolar, který donedávna poměrně výrazně posiloval, až švýcarská centrální banka přistoupila k zafixování kurzu k euru na hodnotě 1,2 eur za frank. Švýcarská banka Credit Suisse pak tento týden oznámila svým klientům, že u účtů ve švýcarských francích zavede od 10. prosince zápornou úrokovou sazbu. Ztrátové tak bude už i držení hotovosti.

Vzhledem k situaci na trzích nelze vyloučit, že k podobným krokům jako SNB budou postupně přistupovat i jiné centrální banky, které vnímají svou silnou měnu jako ohrožení své ekonomiky. A pro investory tak bude stále obtížnější najít bezpečný přístav, v němž nebudou muset akceptovat jistou ztrátu.

Loading

Vstoupit do diskuze 5 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Komentář: Šílenství měnové politiky

Současná měnověpolitická „sezóna“ začala v roce 2022, kdy centrální bankéři v západních vyspělých ekonomikách začali zvyšovat sazby, aby bojovali proti inflaci. Trvalo jim několik let, než se dostali tam, kde jsou dnes. Zda bylo jejich úsilí úspěšné, nám pravděpodobně napoví několik příštích měsíců a další období.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

18. 03. 2024

Analýza: Zpátky do reality – pravidelný příjem v roce 2024

Investování za účelem dosažení pravidelného příjmu se oproti předpandemické době nízkých úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování radikálně změnilo. Poprvé po mnoha letech může být úrok na peněžním vkladu lákavou alternativou. „Uložení“ peněz v ultradefenzivní hotovosti však obnáší vlastní rizika a nenabízí žádnou příležitost ke kapitálovému zhodnocení. Rok […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

14. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Honza

    6 prosince, 2012

    Když propukne zlatá horečka a všichni blázní a jdou hledat a kopat zlato, bývá nejlepší nebláznit taky a zařídit si firmu co vyrábí krumpáče a lopaty. Když státy blázní a znehodnocují si měnu a investoři zoufale hledají bezpečný přístav, bude pro stát nejlepší nebláznit taky a zařídit si deflační měnu. Ideálně nejaký stát typu Švýcarsko, ale stačí v podstatě jakýkoli s jen trochu seriózní pověstí a s vlastní měnou. Stačilo by na pár let zastavit nebo zpomalit rotačky a udržovat mírnou deflaci a zhodnocovat měnu proti hlavním měnám co nejstabilněji a bez výkyvů o 10 nebo 20 procent ročně a vydat pár prohlášení typu „Ano, máme silnou měnu, je to náš cíl, jsme na to hrdí..“ Samozřejmě by bylo třeba se s tím naučit žít tj. např. i snižovat nominální platy atd. Investoři na celém světě by začali tušit bezpečný přístav, vypukla by mánie, hrozila by hyperdeflace, extrémní zhodnocení měny proti ostatním, všichni by tu měnu chtěli kupovat atd. Ale s tím by se počítalo, stát by pak zase roztočil rotačky, ale jen přiměřeně zájmu investorů, nechal by měnu zhodnocovat i dál o těch 10 nebo 20 procent ročně. Kdyby hrozil nějaký výkyv opačným směrem, tak by musel i kus měny stáhnout. Nicméně dlouhodobě by mohl tisknout peníze v průměru MNOHEM víc než běžný dnešní stát (pak by šlo i zrušit daně atd.), stačilo by si jen na začátku vybudovat důvěru investorů a tu nezklamat ani později. Proč tohle ještě nikdo neudělal?

    Odpovědět

  • on

    6 prosince, 2012

    Australie

    Odpovědět

  • Milda

    6 prosince, 2012

    Pane kolego Honzo,
    zhodnocení měny v situaci, kdy ostatní státy inflují, je průšvih. Taková země s drahou měnou nic na trzích neprodá, vše je drahé.
    Byl jste někdy ve Švýcarsku? Asi ne. Zkuste si porovnat ceny tam a jinde. Možná Vám dojde, proč jediným vývozním artiklem Švýcarska jsou bankovnictví (stabilita a tajemství – to ale nemá nic společného se silnou měnou) a hodinky (zbytný statek, vysoká přidaná hodnota, platí se image).

    A mimochodem, Švýcaři zavedli záporný úrok u velkých vkladů – proč asi …??

    Ať se Vám to líbí nebo ne, drahé kovy své místo mají. Samozřejmě rozumný člověk nakupuje při propadu ceny, ne při růstu :)) Příklad: Zlato mám za ceny 480–962 USD (13 let postupných nákupů). Teď už je opravdu drahé.

    Odpovědět

  • Honza

    6 prosince, 2012

    Taková země s drahou měnou nic na trzích neprodá

    Nemyslel jsem zemi s vysokými cenami (platy, nemovitosti, služby, všechno). Myslel jsem zemi s deflační měnou. To je rozdíl. Samozřejmě by bylo třeba zkrotit odbory a snižovat nominální mzdy atd.

    Odpovědět

  • Petr

    12 prosince, 2012

    Zdravím, já osobně mám spravované finance týmem obchodníků, kde se dělí pouze generovaný zisk, čímž odpadá morální hazard. Je to program bez vstupních poplatků a je určen pro investory, kteří nehledají „bezpečný přístav“. Petr, pesek1299@seznam.cz

    Odpovědět