Úterý 17. září. Svátek má Naděžda.

Analýza fondu: Pioneer – obligační fond

Dnes bude věnován prostor dluhopisovému fondu od společnosti Pioneer Investments, který je zaměřen hlavně na české dluhopisy. Věnujme se ale i otázce, jestli investovat, nebo neinvestovat do českých státních dluhopisů.

Pioneer – obligační fond je koncentrován hlavně do likvidních tuzemských dluhopisů nebo pokladničních poukázek emitovaných ČNB a Ministerstvem financí ČR. To samozřejmě předurčuje i jeho měnovou strukturu, kterou tvoří výhradně česká koruna.

Hlavními konkurenty fondu jsou v ČR ING International Český fond obligací, Raiffeisen Český dluhopisový fond nebo Sporobond od České spořitelny. V současnosti spravuje zhruba 2 miliardy korun, řadí se tak k menším fondům ve srovnání se zmíněnými protivníky.  V čele fondu stojí Margarette Strasser s téměř dvacetiletou zkušeností s dluhopisy rozvíjející se Evropy, asistuje jí Martin Exel.   

Tabulka 1: Základní data fondu Pioneer – obligační fond

Základní data (14. 06. 2013)

Správce fondu

Pioneer investiční společnost, a.s.

ISIN

770020000269

Typ fondu

dluhopisový

Vznik fondu

12. 04. 2002

Velikost

1 921 mil. CZK

Zdroj: Pioneer investiční společnost, a.s.

Portfolio a strategie fondu

Těžiště fondu a prakticky všech jeho konkurentů je velmi podobné, což se dá ovšem očekávat. V této kategorii to ani jinak nejde, všechny fondy májí velmi podobnou strategii a hlavně investiční limity. Portfoliu tedy dominují pevně úročené české státní dluhopisy splatné okolo roku 2020. Dle statutu nesmí hodnota durace fondu klesnout pod dva roky (durace zjednodušeně řečeno ukazuje citlivost fondu na vývoj úrokových sazeb, čím nižší číslo, tím nižší citlivost). O takových hodnotách si v této chvíli ovšem můžeme nechat jen zdát. Vzhledem k tomu, že 2/3 portfolia tvoří dluhopisy se splatností 7 a více let, není divu, že modifikovaná durace je na hodnotě 5,32 let. V kombinaci s průměrným výnosem do splatnosti 1,18 % jsou to pro současnou situaci velmi nepotěšující hodnoty, o tom ale více v celkovém hodnocení.    

Graf 1: Složení dle doby do splatnosti Pioneer – obligační fond

pioneer-obligacni-fond-01

Zdroj: Pioneer investiční společnost, a.s., data platná k 31. 05. 2013

Co nám říká statistika?

Od začátku roku 2012 již Pioneer – obligační fond nesleduje žádný srovnávací index. V obdobích po finanční krizi ale neměl velké problémy svůj benchmark porážet.

Vzhledem k velmi podobnému zaměření budou velmi podobné i jeho výsledky oproti svým konkurentům. V silném roce 2012, ve kterém proběhlo poslední velké snižování úrokových sazeb ČNB, ztratil zhruba 1 procentní bod výkonnosti za svými konkurenty a nakonec si připsal zhodnocení o 9,55 %. V předcházejícím roce byl naopak lehce silnější.

Jsem přesvědčen, že v tomto ohledu jsem schopen předpovědět velmi podobný vývoj fondu Pioneer – obligační fond i jeho konkurentů jak v kladných, tak záporných procentech. Z dlouhodobého hlediska se fond pohybuje okolo 4 % p.a., musíme si ale uvědomit, že svou roli hraje i bezprecedentně silný rok 2012. Průměrná roční volatilita je pak na hodnotách do 3 % ročně.

Negativem je velmi vysoká nákladovost, která šplhá k 1,75 % ve formě TER (ukazatel celkové nákladovosti). To je v této kategorii vysoké číslo, jeho konkurence se pohybuje ve sférách od 1,0 % do 1,4 %. U těchto konzervativních fondů je nákladovost velmi důležitá a svou roli hraje každá desetinka v ukazateli TER.  

Tabulka 2: Historická výkonnost fondu Pioneer – obligační fond

 

fond

jednotlivé roky

2008

5,46%

2009

3,61%

2010

3,59%

2011

3,14%

2012

9,55%

kumulované výsledky

6 měsíců

0,54%

1 rok

6,37%

3 roky (p.a.)

4,85%

5 let (p.a.)

5,33%

 

Zdroj: Pioneer investiční společnost, a.s., data platná k 31. 05. 2013

Celkové hodnocení

O fondu se rozhodně nedá tvrdit, že by trpěl nekvalitní správou či neposkytoval investorům to, co deklaruje. Naopak člověk, který do fondu svěřil své peníze v posledních letech, dosáhl velmi nadprůměrných výsledků.

Tyto dluhopisové fondy jsou ale mj. velmi závislé na úrokových sazbách v dané ekonomice. Z toho plyne odůvodnění pro nebývale vysoké zisky v letech minulých a nebývale špatnou předpověď zisků budoucích.

Na Grafu 2 si lze všimnout stoupající tendence v dobách poklesů úrokových sazeb v ekonomice, přičemž v současné době jsme na bezprecedentním minimu. Klesat již není kam a opačný vývojový trend znamená špatné výsledky pro tyto dluhopisové fondy.

Graf 2: Vývoj hodnoty podílového listu fondu Pioneer – obligační fond vs.  2T Repo sazba

pioneer-obligacni-fond-02

Zdroj: ČNB, Pioneer investiční společnost, a.s., data platná k 24. 06. 2013

V této chvíli tak rozhodně nedoporučuji investovat do fondu Pioneer – obligační fond ani žádného jiného se zaměřením na české státní dluhopisy. Pokud hledáte bezpečnou investici, dejte raději své peníze na spořicí účet. Státní dluhopisy totiž rozhodně bezrizikovou investicí nejsou.

Dnešní analýza byla spíše než hodnocení daného fondu zaměřena na upozornění na současnou situaci. Všechny tyto fondy nemají moc možností pohybovat se svou strategií a za veškerý kapitál nakoupí stejné státní dluhopisy, prostor pro odlišení se je tak minimální.

Jak hodnotíte fond Pioneer - obligační fond? (známkování jako ve škole)

Nahrávání ... Nahrávání ...

7 komentářů: “Analýza fondu: Pioneer – obligační fond”

  1. JK napsal:

    S článkem souhlasím a kéž by všichni věděli, že takovýto fond prostě už teď nemůže připsat výnos 10 % ani 4 %, ale že investor bude rád za kladnou nulu (díky poplatkům poplatkům a růstu sazeb spíše zápor).
    Ohledně spořáků a TV, tak v limitu pojištění vkladů je to určitě bezpečnější, protože fond pojištění vkladů může čerpat i ze státního rozpočtu nebo si půjčovat na FT, takže teoreticky by to měla být silnější (nebo minimálně stejná záruka) a hlavně nedojde k poklesům hodnoty při růstu sazeb.

  2. Ondřej Záruba napsal:

    Dobrý den,

    mám jen krátkou poznámku k závěru článku.

    “ Pokud hledáte bezpečnou investici, dejte raději své peníze na spořicí účet. Státní dluhopisy totiž rozhodně bezrizikovou investicí nejsou.“

    Jestli tím autor chtěl sdělit, že riziko pohledávky za bankou je nižší než riziko pohledávky za státem, tak to je velmi diskutabilní tvrzení. Zvláště vezmeme-li v úvahu, že fond pojištění vkladů kryje méně než 1% vkladů a že o hospodaření mnohých finančních institucí máme jen kusé informace.

    Tím nechci říct, že celkový poměr faktorů riziko, výnos a likvidita vychází lépe pro tento fond než pro bankovní vklady obecně. Nicméně logika uvažování autora je mi tedy velmi vzdálená.

    • Radek napsal:

      Troufnu si tvrdit, že bezpečnější než stát to je. Je tam mnohem silnější jištění:
      1/ za vklady ručí banka. Ta by musela zkrachovat, aby klienti měli potíže
      2/ pokud banka zkrachuje, je na řadě FPV. Ten sice nemá 100% krytí, ale takové by bylo nesmyslné (i FPV musí někde peníze mít uložené, navíc je musí mít neustále likvidní, tedy s nízkým výnosem). Na menší krach mu peníze stačí. Pokud nestačí, půjčí si od ostatních bank – a ty mu rády půjčí, pokud budou moci, jinak by podkopaly důvěru v celý bankovní systém
      3/ pokud všechno selže, je na řadě stát

      • ja napsal:

        Problem ale je, kdyz prave ten stat zkrachuje. Pak negarantuje nic. Dokonce ani duchody

        • Radek napsal:

          S tím souhlasím. Ale když zkrachuje stát, tak přesto jsou peníze v bankách (o něco) bezpečnější – krach státu nemusí nutně znamenat zhroucení bankovního systému.

          Na druhou stranu je pravda, že hodně bude záležet na řešení krachu. Dovedu si představit i znárodnění bankovních vkladů (např. měnovou reformou) a úhradu dluhu z dluhopisů…

      • Ondřej Záruba napsal:

        To mi přijde velmi úsměvné a naivní tvrdit.

        1. Je mnohem větší pravděpodobnost úvěrového selhání banky než státu (pokud se bavíme konkrétně o ČR a českých bankách)

        2. FPV snižuje kreditní riziko prakticky pouze u malých bank. FPV si může peníze půjčit emisí dluhopisů, ale půjčovat si bude rozhodně více draho než stát. Je sporné, zda by se mu vůbec podařilo tolik dluhopisů prodat. Zásah státu v krytí nad rámec FPV je velice sporná věc. V takovém případě se bavíme o tom, že by takový zásah mohl vést k destabilizaci hospodaření státu a i zdravých institucí následně, protože velké množství aktiv tvoří právě státní dluhopisy, kde by došlo k poklesu hodnoty majetku. Stát by stál před volbou zachránit jednu banku nebo způsobit si velmi významné potíže s hospodařením, které se mu vrátí zhoršením ratingu, zvýšením úrokových sazeb a zhoršením DSCR.

        Default banky s bilanční sumou okolo 100 miliard by byl katastrofou pro český finanční systém, která by mohla odstartovat nejen úplnou likvidaci FPV ale i velké problémy státu v případě zásahu. Celá řada institucí by pak následně zaznamenal výrazný pokles významné části majetku. To je řetězová reakce jako hrom. Žádná sranda.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.