Detaily o výdajové straně HDP za letošní první čtvrtletí skutečně ukazují, že meziroční růst investičních výdajů se prudce zpomalil a v mezičtvrtletním vyjádření tyto výdaje výrazně klesly (mezičtvrtletní pokles investičních výdajů činí 5,6 %).
Meziroční růst HDP byl nicméně tažen všemi složkami poptávky včetně čistým exportů, ovšem hlavním tahounem růstu české ekonomiky v prvním čtvrtletí byla s přehledem spotřeba domácností. Růst spotřeby domácností je reflexí příznivého vývoje na trhu práce: roste počet pracovních příležitostí, zrychluje se růst mezd a platů a spotřebitelé se tak nebojí více utrácet. Spotřeba domácností bude hlavním tahounem růstu české ekonomiky obecně po celý letošní rok.
Na straně tvorby HDP byl hlavním zdrojem růstu zpracovatelský průmysl, příznivý příspěvek k meziročnímu růstu české ekonomiky ovšem v prvním čtvrtletí měla naprostá většina odvětví napříč českou ekonomikou. Otázkou je, zda si zpracovatelský průmysl udrží silnou růstovou dynamiku i ve zbytku letošního roku: průzkumy sentimentu a vývoj objednávek naznačují, že tempo růstu aktivity může spíše zpomalit. Pro tuzemský průmysl by bylo žádoucí, aby se oživila aktivita růstu průmyslové aktivity a mezinárodního obchodu na globální úrovni, nicméně průzkumy sentimentu z velkých ekonomik, ať již jde o eurozónu, USA, Čínu či Japonsko, naznačují, že pozitivní obrat směrem ke zrychlení růstu průmyslové aktivity na úrovni globální ekonomiky se zatím stále nekoná.
V porovnání s nejbližšími sousedy v rámci středoevropského regionu, kteří taktéž zůstávají vně eurozóny, tedy s Maďarskem a Polskem, měla česká ekonomika do letošního roku úspěšnější vstup.
Růst české ekonomiky za rok 2016 jako celek ale může za Maďarskem a Polskem zaostat.
REKLAMA
Jak Maďarsko, tak Polsko hlásí za první tři měsíce letošního roku mírný mezičtvrtletní pokles HDP, jenž byl dán jednak slabším přílivem prostředků z evropských fondů, což mělo negativní dopad na investiční výdaje, vliv měly ale i další faktory. Konkrétně si myslím, že aktivitu v ekonomice rozhodilo letošní načasování velikonočních svátků, v případě Maďarska pak hrály roli přechodné uzavírky kapacit v některých průmyslových odvětvích. Obě ekonomiky ale tento výpadek v následujících čtvrtletích doženou: v případě Maďarska čekám pro letošní rok růst HDP 2,7 % (po růstu 2,9 % v roce 2015), v případě Polska pak letos může růst HDP činit až 3,5 % (loni růst činil 3,6 %).
Za celý rok 2016 očekávám růst české ekonomiky na úrovni 2,2 %, když loni růst HDP činil 4,3 %. Zpomalení bude dáno slabším přílivem prostředků z evropských fondů, což bude mít nepříznivý dopad na investiční výdaje v české ekonomice. Méně příznivé prostředí v porovnání s rokem 2015 vytváří také vývoj cen ropy a postupně se vyčerpává prorůstový efekt předchozího oslabení koruny. Pokud se tento předpoklad potvrdí, tak bude celoroční růst HDP České republiky letos slabší než v případě Maďarska a Polska. Nicméně, jde o přechodné zpomalení růstu české ekonomiky po excelentním výsledku za rok 2015. Hlavní poselství je, že česká ekonomika je v dobré kondici, do letošního roku vstoupila hodně úspěšně a zlepšující se situace na trhu práce znamená, že spotřeba domácností poroste i nadále a letos bude hlavním motorem růstu české ekonomiky jako celku.
Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE
