MAKROEKONOMICKÁ PROGNÓZA KOMERČNÍ BANKY

Podhodnocená měna by měla pomáhat zvýšit reálnou průmyslovou produkci od druhé poloviny roku. I přes intervence a následné oslabení koruny bude letos inflace nejnižší od roku 2003, a i díky tomu se po dvou letech poklesu dočkáme růstu reálných mezd. Míra nezaměstnanosti již dosáhla svého vrcholu a letos se začne snižovat.

Růstový výhled pro letošní rok jsme revidovali nahoru z dosavadních 1,5 % na 1,9 %. Hlavním důvodem je oživení domácí poptávky zaznamenané v závěrečném čtvrtletí loňského roku a vyšší výkonnost našich klíčových obchodních partnerů. Mezičtvrtletní růst dosáhl v Q4 13 1,8 % a byl nejvyšší ze všech 28 zemí EU. Částečně se ovšem jednalo o vliv několika jednorázových faktorů, mezi které patří předzásobení tabákovými výrobky před zvýšení spotřební daně od počátku letošního roku, příznivé počasí, nízká statistická základna třetího čtvrtletí a otázkou je pak i dopad intervence ČNB a oslabení koruny do rozhodnutí domácností a firem uspíšit spotřebitelské a investiční výdaje před zvýšením dovozních cen.

Na hospodářském růstu se letos budou podílet prakticky všechny sektory ekonomiky. Tahounem současného oživení je průmysl, kde se objem výstupu začal zvyšovat již v červenci loňského roku díky vyšší exportní aktivitě. To je jednoznačně důsledkem lepší hospodářské situace v Německu i u dalších našich obchodních partnerů. Po pěti letech poklesu očekáváme pro letošní rok růst ve stavebnictví. Pomoci by měla fiskální expanze, vyšší investiční aktivita firem i rezidenční trh s bydlením. V neposlední řadě by mělo být oživení aktivity patrné i v sektoru soukromých služeb.

Z poptávkového pohledu by měly k letošnímu hospodářskému růstu pozitivně přispívat zejména oživení investiční aktivity a spotřeby domácností. Oživení by tak mělo být jiného charakteru než v roce 2010 a 2011, kdy hlavním tahounem byly čisté exporty.

• Fixní investice již letos nebude omezovat fiskální konsolidace, pozitivně by pak mělo investiční aktivitu pomalu začít podporovat stavebnictví a zvyšující se průmyslová výroba. Investice byly po dlouhou dobu utlumené (mezi třetím čtvrtletím 2008 a třetím čtvrtletím 2013 klesly o 15,3 %), využití výrobních kapacit se již nachází na dlouhodobém průměru. Fixní investice by tak letos měly vzrůst o 4,9 % po loňském poklesu o 3,5 %
• Spotřebu domácností letos podpoří zejména nízká inflace, která bude stát za růstem reálných mezd o 1,7 % při jejich nominálním růstu o 2,5 %. Situace na trhu práce již spotřebu domácností brzdit nebude. S rokem 2014 se již míra nezaměstnanosti začala na sezónně očištěné bázi mírně snižovat.  Spotřeba domácností by tak měla letos vzrůst v průměru 1,1 %, nejvíce od roku 2008. To samozřejmě pomůže i maloobchodníkům, pro které letos očekáváme reálný růst tržeb o 5,7 %.
• Naopak od čistých exportů letos očekáváme mírně negativní příspěvek k hospodářskému růstu ve výši 0,2 procentního bodu. Důvodem bude právě oživení domácí poptávky, která s sebou přinese vyšší poptávku po dovozech, což platí zejména pro investice. Zatímco dovozní náročnost u fixních investic se pohybuje okolo 80 % a u spotřeby domácností cca 35 %. V nominálním vyjádření očekáváme pro letošní rok růst vývozů o 15,7 %, dovozy by se měly zvýšit o 16,6 %.

I přes výrazné oslabení koruny bude letošní inflace nejnižší od roku 2003, když by v průměru měla dosáhnout pouze 0,8 %. Během letošního prvního čtvrtletí dosáhla inflace svého dna na úrovni 0,2 %; centrální bance se tak povedlo zabránit deflaci. Od druhého čtvrtletí očekáváme postupné zrychlování růstu spotřebitelských cen. Inflačního cíle ve výši dvou procent by mělo být dosaženo v polovině roku 2015. Za letošní nízkou inflací bude stát zejména pokles cen regulovaných položek. Ty by letos měly v průměru klesnout o 2,7 % hlavně díky levnější elektřině, vloni naopak o 1,8 % vzrostly. Dle našich odhadů by měly letos vzrůst ceny potravin v průměru o 3,3 % a ceny pohonných hmot o 0,9 %. Jádrová inflace by se měla dostat do kladného teritoria (+0,8 %), když největší vliv zde bude mít oslabení koruny.

V ročním horizontu očekáváme velmi pozvolné posilování koruny směrem k centrální bankou cílované úrovni 27,0 CZK/EUR. To se bude dít v případě, že se bude naplňovat inflační prognóza ČNB. Poptávka po korunách bude postupně sílit s tím, jak exportéři začnou díky kurzovému zvýhodnění generovat nová eura. Opuštění politiky slabé koruny ze strany centrální banky očekáváme až v situaci, kdy začnou růst inflační tlaky a prognóza centrální banky bude ukazovat na nutnost zpřísnění měnových podmínek. To se podle našeho názoru stane nejdříve v polovině roku 2015. Předpokládáme řízený proces opouštění intervenčního režimu a posílení koruny do oblasti 26,50 CZK/EUR v závěru roku 2015.

Hlavní riziko prognózy je vnější. Nejvážnějším rizikem, kromě stále existujících dluhových problémů eurozóny, je v současné době konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Ačkoliv prozatím žádné výraznější sankce vůči Rusku zavedeny nebyly, negativní dopady na ekonomiku přesto existují. V ekonomice hrají velmi důležitou roli očekávání a nejistota. V tomto případě lze očekávat negativní dopad na investiční aktivitu firem, které vyváží do Ruska i na Ukrajinu. Případné zavedení tvrdších sankcí vůči Rusku pak pro českou ekonomiku představuje nejvážnější riziko směrem dolů.

Zdroj: Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka                                                               

Poznámka: () zahraniční obchod dle přeshraniční statistiky; (**) Složky inflace jsou očištěny o primární dopad daňových změn