Celní balíček – správná cesta, nebo krok oslabující vymahatelnost práva?

Co vidíte jako hlavní nedostatek v předložené novele?

V prvé řadě je nutné uvést, že balíček novel v rámci předmětného sněmovního tisku je slepenec novel celé řady zákonů. Je to poměrně nepřehledný materiál, ve kterém se celá řada navržených úprav jeví jako marginální a nikdo se jimi nezabývá. V případě převedení vymáhání veřejnoprávních pohledávek na celní správu nebyla zpracovaná dopadová analýza.

Zákonodárci se tak nemají při svém rozhodování o co opřít a zodpovědně rozhodnout. Je nutné si uvědomit, že soudní exekutoři tu jsou už téměř 25 let a tato právnická profese byla ustavena proto, aby zde byl jeden specializovaný vymáhací orgán a všem byly známy vymáhací podmínky. V současné době je aktivních 147 soudních exekutorů, 72 kandidátů a 95 koncipientů. Je to více než 300 profesionálů s právnickým vzděláním. K tomu další zkušený administrativní aparát. Vícekolejnost ve vymáhání pohledávek není nutné zavádět.

Poukazujete na výrazné negativní dopady na státní rozpočet. Z čeho vycházíte?

V prvé řadě bude potřeba dovybavit celní správu personálně a technicky, protože se bude jednat o poměrně velké množství agendy. Pokud hovoříme o personálních nákladech, nejedná se jen o mnohem vyšší mzdy, ale i o náklady na kontinuální vzdělávání zaměstnanců. V případě techniky jde nejen o posílení výpočetní techniky, ale i o náročné IT a softwarové licence apod.

To jsou jenom příklady dalších nákladů, které bude muset celní správa, tedy stát vynaložit na zahájení a provoz vymáhání veřejnoprávních pohledávek. Stát ale zároveň přijde o příjem z DPH a příjmové daně, které by jinak odvedli soudní exekutoři z odměn za vymožené plnění, protože soudní exekutoři jsou ze zákona v pozici podnikajících osob. Lze tedy předpokládat, že náklady celní správy budou ročně minimálně 0,5 miliardy korun. Ani provoz celní správy není zadarmo.

^REKLAMA

A jaký to bude mít dopad na a dlužníky?

Z pohledu dlužníků předkladatelé zákonů uvádí jako pozitivní skutečnost, že dojde ke snížení nákladů za vymáhání, které zaplatí dlužníci. Tyto náklady ale musí někdo zaplatit a pokud to nebudou dlužníci, zaplatí je samozřejmě všichni daňoví poplatníci. Má to ale navíc i nemalé společenské dopady. Dlužník si musí být vědom, že dluhy se platí, a to případně včetně všech nákladů na vymáhání dluhů,  pokud je neuhradí dobrovolně. Je to výchovné a do budoucna to směřuje všechny k zodpovědnému přístupu.

Náklady za vymáhání by neměly být přenášeny na všechny daňové poplatníky, tedy ztracené ve výdajích státního rozpočtu.  Měli bychom ale vidět i morálně-etický dopad na dlužníky a jejich rodiny. Dlužníci a jejich rodiny by mohli být v případě vymáhání celní správou osobně konfrontováni s uniformovanými a ozbrojenými příslušníky bezpečnostního sboru. To je značně negativní zkušenost,  která by mohla vyvolávat pocit policejního státu.

Efektivita vymáhání pohledávek je další z vašich výhrad?

Exekutorská komora požádala podle zákona o svobodném přístupu k informacím celní správu o data, která by umožnila vyhodnotit efektivitu pilotního projektu vymáhání justičních pohledávek. A na základě těchto informací můžeme říci, že úspěšnost vymáhání justičních pohledávek celní správou dosáhla 3,19 %.  Úspěšnost vymáhání těchto pohledávek exekutory přitom dosahovala více než 30 %.

U efektivity je ještě nutné zmínit, že celní správa nevyužívá všechny možné způsoby vymáhání. Například se jedná o tzv. mobiliární exekuce nebo exekuce prodejem nemovitých věcí, které jsou pro soudní exekutory naprosto standardním způsobem provedení exekuce, pokud nelze využít méně invazivní způsoby vymáhání, kterými je např. srážka z příjmu nebo přikázání pohledávky

Mám-li shrnout naše výhrady, tak je to především snížení vymahatelnosti práva, negativní dopad na veřejné rozpočty, přenášení nákladů na všechny daňové poplatníky, ale i společenské a morálně-etické problémy spojené s vymáháním prostřednictvím celní správy.