Ošetřovné v praxi: Co musí rodiče znát a kdy je zaměstnavatel nesmí sankcionovat
S příchodem chladnějších dnů přibývá nemocných dětí a s nimi i rodičů, kteří musí zůstat doma. Ošetřovné jim sice zaručuje zákon, ale v praxi znamená kratší příjem, složitější organizaci práce i otázky, kdy a jestli má smysl se připojistit. Odborníci připomínají, že zaměstnavatel nemůže rodiče kvůli časté absenci sankcionovat a že ošetřovné náleží i třeba při uzavření školy kvůli epidemii.
„Na ošetřovné za dítě mladší deseti let mají rodiče, kteří pracují v zaměstnaneckém poměru, zákonný nárok. Nesouvisí s frekvencí nemoci dítěte ani rodiče. Zaměstnavatel nemá žádné právo posuzovat, zda je nebo není nárok na ošetřovné. Zdravotní stav posuzuje pouze lékař a s tím i související vznik nároku na ošetřovné,“ uvádí advokát Miroslav Hnilica z advokátní kanceláře Spring Walk.
Právo na ošetřovné vzniká dokonce i v případě, že je z důvodu havárie, epidemie nebo jiné nepředvídané události uzavřeno školské zařízení, které dítě mladší deseti let navštěvuje.
Ošetřovné je dávka nemocenského pojištění, kterou vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení při péči o nemocné dítě nebo jiného člena domácnosti.
„Dobrou zprávou od letošního roku je, že můžeme zjednodušeně říci, že nárok mají všichni zaměstnaní rodiče, tedy i ti kteří pracují na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, a zároveň platí ze svých příjmů pojištění. Předtím měli nárok pouze ti s pracovní smlouvou a dohodáři ne, byť platili pojistné,“ vysvětluje Lenka Henzlová, mzdová specialistka KODAP.
REKLAMA
Nárok na dávku však nevznikne, jestliže na nemocné dítě pobírá jiná pečující osoba peněžitou pomoc v mateřství, či rodičovský příspěvek, s výjimkou situace, kdy sama tato osoba onemocní, porodí nebo jí je nařízena karanténa.
„Dávka ve výši 60 procent z redukovaného denního vyměřovacího základu náleží rodičům od prvního dne nemoci. Vyplácí se obvykle 9 kalendářních dnů, přičemž je možná jedna výměna pečující osoby. Rodiče samoživitelé pak mají nárok na dávku po dobu až 16 dnů. S výplatou dávky mohou rodiče standardně počítat nejpozději do jednoho měsíce od doručení všech podkladů,“ vysvětluje Lenka Henzlová, mzdová specialistka KODAP.
Existuje také dlouhodobé ošetřovné až 90 kalendářních dnů, nárok na něj mají rodiče například kvůli péči po propuštění z hospitalizace nebo v případě paliativní péče.
Zaměstnavatel vám nemůže dát výpověď, protože máte často nemocné dítě
Rodiče malých především předškolních dětí mají obvykle obavy, že jejich dítě bude nemocné opakovaně. Zákon je ale v tomto případě chrání. „Četnost absencí, v případě, že jsou oprávněné, není důvodem pro podání výpovědi. Je na zaměstnavateli, aby na situaci reagoval v rámci organizace práce, nemůže však zaměstnance z důvodu nemoci nebo nemoci jeho dětí propustit. Když má nárok na ošetřovné, nemůže ani požadovat, aby zaměstnanec čerpal dovolenou nebo si absenci nějak nahrazoval. Dokonce mu nemůže udělit žádnou sankci nebo ho jinak znevýhodňovat,“ ujišťuje Miroslav Hnilica z advokátní kanceláře Spring Walk.
Občasné čerpání ošetřovného neovlivní ani nárok na dovolenou. Doba ošetřování dítěte se pro tyto účely započítává jako odpracovaná doba. Ovšem i to má své limity. „Zaměstnanci musí odpracovat alespoň 12násobek týdenní pracovní doby. Do „odpracované“ doby se ošetřování dítěte započítává maximálně do výše 20násobku týdenní pracovní doby,“ upřesňuje Lenka Henzlová, mzdová specialistka KODAP.
Co ošetřovné a OSVČ
„OSVČ má nárok na ošetřovné jen tehdy, pokud si alespoň 3 měsíce před vznikem potřeby ošetřování platí dobrovolné nemocenské pojištění. V případě vzniku potřeby ošetřování při zahájení samostatné výdělečné činnosti do osmi dnů po skončení zaměstnání, z něhož byla OSVČ pojištěna alespoň tři měsíce, jí nárok vznikne také. Od letošního roku mají i tito rodiče nárok na krátkodobé ošetřovné,“ upozorňuje Lenka Henzlová, mzdová specialistka KODAP.
Chcete se připojistit? Pozorně si pročtěte pojistné podmínky
Na českém trhu existuje možnost si ošetřování člena rodiny připojistit. Pojišťovny to obvykle řeší speciálním připojištěním v rámci životního pojištění. „Obvykle se denní dávka pohybuje mezi 100 a 600 korun za den. Pojišťovny mají běžně čekací dobu 2–3 měsíce od sjednání smlouvy a karenční dobu 9 dní. Celkový limit plnění je u krátkých nemocí omezen obvykle do 3 měsíců. Z mého úhlu pohledu, když se podíváme na poměr cena/výkon, tak toto připojištění smysl dává pro rodiny bez větší rezervy nebo OSVČ, kteří nemají takovou podporu od státu,“ popisuje Sabina Vytisková, finanční poradkyně Sirius Finance.
Při výběru pojištění je vždy zásadní kontrolovat kvalitu pojistných podmínek a rozsah pojistného plnění. „Základní parametry, které musíte zvážit, je správný typ krytí. V podmínkách výslovně hledejte „ošetřování dítěte/člena rodiny“, nejen „pracovní neschopnost“. Zaměřte se také na čekací a karenční dobu a na výluky a omezení pojištění. Vždy pozorně čtěte, na jaké diagnózy se pojištění vztahuje a kde jsou naopak tzv. výluky z pojištění. Také doporučuji škody hlásit přes profesionální pojistné likvidátory, kteří tuto službu nabízí už od 49 korun za měsíc. Budete mít jistotu, že dostanete vše, na co máte od pojišťovny nárok,“ radí Sabina Vytisková, finanční poradkyně Sirius Finance s tím, že je nezbytné přesně vyplnit zdravotní dotazník, na jehož základě se udělá tzv. ocenění pojistných rizik, které přesně definuje, za jakých podmínek pojišťovna klienta přijímá. Důležité je detailně vyplnit i předchozí onemocnění, vrozené vady, úrazy či nemoci.
