Opak je ale pravdou. O události hodné výrazné tržní reakce nouze nebyla, a ty s ex ante největším očekávaným dopadem byly bezpochyby Čína a její zpomalující ekonomika, nejistota kolem míry divergence měnových politik mezi USA a EMU, tj. nejistota kolem délky trvání programu odkupu aktiv ECB a rychlosti utažení politiky FEDu a také nejistota kolem výsledku amerických prezidentských voleb a britského (či italského) referenda.
Kromě druhého z těchto faktorů, který se výrazně projevil na měnových trzích, ani Čína ani neočekávané politické debakle establishmentu neměly tržně déletrvající dopad. Čína znervóznila trhy jenom na pár týdnů počátkem roku a překvapení, které přineslo britské referendum či americké volby, se na trzích nepodepsala déle než (v případě britského referenda) na pár týdnů či (v případě Trumpa) na pár hodin. Společně s tím, že Saudská Arábie vzdala boj proti americkým těžařům a že se dokázala s členy i nečleny OPECu domluvit na prvním společném snížení těžby za dlouhá léta, to byla největší překvapení právě končícího roku.
Netečnost trhů tváří v tvář vítězstvím protisystémových sil je tak největším rizikem pro rok 2017. Čína je, zdá se, stabilizována, a politika FEDu i ECB poměrně dobře očekávatelná: FED po dlouhé době prognózuje rozumný růst sazeb (jedno až dvě zvýšení pro rok 2017) a ECB se v podstatě zavázala k pokračujícím odkupům aktiv. Hybatelem trhů č. 1 tak zůstane politika, kterou trhy v letošním roce celkem kavalírsky přehlížely.
Asi vůbec nejtěžší zkouškou, budou hned dubnovo – květnové prezidentské volby ve Francii. Ačkoliv to dle průzkumů na vítězství Le Penové nevypadá, úspěšnost průzkumů v posledním roce nebyla, eufemisticky řečeno, nic moc. Přitom vzhledem k tomu, že ve Francii nemalá část populace subjektivně vnímá vlivy globalizace aspoň tak intenzivně jako ve východní Anglii či v rezavém pásu Ameriky, a kde podstatná část populace pokládá vývoj v posledních 20 letech za špatný, nelze vůbec vyloučit britský scénář. Britský výsledek francouzských voleb by okamžitě – a oprávněně – na trh vrátil obavy z rozpadu Eurozóny a poslal trhy dolů a euro výrazně pod paritu. Na to však, dle mého, trhy uspané nekonečnou pomocí centrálních bank, nejsou připraveny. O to větší rána to tak může být.
Martin Lobotka, hlavní analytik conseq Investment Management
REKLAMA
Akciový trh 2016: Vítězové a poražení
Od začátku roku 2016 si pražská burza po započtení dividend k 14.12. připsala pouze jedno kladné procento, což není nikterak zajímavé zhodnocení. Důvodem slabé výkonnosti byly především propady akcií Vienna Insurance Group, Komerční banky a ČEZ. První dvě zmíněné finanční instituce se potýkaly s extrémně nízkými požadovanými výnosy na státních dluhopisech, což se u VIGu projevovalo kontrakcí finančních výnosů zainvestovaných rezerv, u Komerční banky pak v poskytování úvěru za dříve těžko uvěřitelně nízké úroky. Spousta klientů využila nízko-úrokového prostředí i k refinancování stávajících půjček s tím, že se například hypoteční úvěr s desetiletou fixací dal zafixovat pod dvěma procenty.
Jasným vítězem letošního roku se stala nová emise na pražské burze Moneta Money Bank. Od květnového primárního úpisu (IPO) si k dnešnímu dni připsala krásných 20 %. Zde bych ocenil hlavně přístup a provedení IPO bývalou matkou společností General Electric, která již několik let provádí optimalizaci svých aktivit, přičemž se zbavuje svých vedlejších činností, v mnoha případech přes IPO.
I přes loňskou havárii v litvínovské rafinérii se letos dařilo akciím Unipetrolu. Za téměř patnáctiprocentním zhodnocení bylo velice dobré pojištění zmíněné škodní události a relativně stále vysoké rafinérské a petrochemické marže. Zajímavé zhodnocení vykázaly také akcie Stock Spirits Group, Pegas Nonwovens a Fortuna.
Martin Pavlík, portfolio manažer Conseq Investment Management
