Podobná smršť včera proběhla v Evropě, kde se akcie propadly o více než 3,5% a výnosy desetiletých dluhopisů poklesly o necelých 10 bps. Jedním z největších “otloukánků” jsou bankovní akcie – bankovní sub-index S&P 500 od začátku roku ztratil již 20%. Finanční instituce velice těžce snáší kombinaci rostoucího čínské napětí, nízké inflace a z toho vyplývající vidinu “nekonečného období” super-nízkých(nebo i záporných) sazeb. Banky naopak oceňují prostředí, ve kterém je výnosová křivky pozitivně skloněná, protože jejich byznys primárně stojí na výměně krátkých depozit za dlouhé půjčky.
Jak se americké a evropské výnosové křivky změnily od začátku roku? Trhy úplně ztratily důvěru v to, že americký Fed ještě vůbec v tomto roce zvládne zvýšit úrokové sazby (do konce roku již není v trhu ani jeden hike). Navíc se bojí, že již realizovaný růst sazeb srazí dolů již tak nízkou inflaci – inflační očekávání proto za poslední měsíc hluboce propadla a jsou v Americe i Evropě nejníže od roku 2009. V důsledku toho šly dolů daleko výrazněji dlouhé než krátké výnosy a výnosová křivka v USA je nejplošší za posledních devět let. To pak samozřejmě velice špatně dopadá na bankovní akcie, která mají poměrně vysokou váhu v akciových indexech. Padající akciové indexy zase zpětně tlačí ještě níže výnosy bezpečných dlouhodobých dluhopisů…
Jak z tohoto začarovaného kruhu ven? Možná by pomohlo, kdyby Fed trhům dodal trochu důvěry sám – při pohledu na dobré výkony amerického pracovního trhu svět nevypadá zdaleka tak černě. Uvidíme, zda se to Janet Yellenové tuto středu v Kongresu podaří.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
