V této souvislosti je zajímavé, že německé vládní dluhopisy již v reakci na americká čísla nezaznamenaly další ztráty. Po výrazných propadech nastartovaných v průběhu uplynulého týdne vyšší inflací a komentáři z ECB se nakonec ke konci týdne stabilizovaly. Proč? Jedním z důvodů může být Řecko. Trhy mohly mít obavy z vystupování řeckého premiéra Alexise Tsiprase. Ty se ukázaly být oprávněně již během pátečního večera a víkendu. Řecký premiér návrh věřitelů před vlastními poslanci smetl ze stolu jako “nerealistický” a takový, který by měl “devastující účinky na řecké penzisty a chudé”. O víkendu tím zjevně rozčílil i řadu svých největších zastánců mezi věřiteli, jako třeba šéfa Evropské komise J.C. Junckera. Řekové zjevně mají problém především s tlakem věřitelů na vyrovnání penzijního systému. Neochota přistoupit na jakékoliv kompromisní řešení ale již většinu evropských politiků unavuje a dohoda se bude hledat velice složitě. V tomto týdnu mají Řekové předložit další alternativní návrh reformního balíku. První setkání na nejvyšší úrovni mohou proběhnout opět ve středu na summitu EU. Čas ale běží a řecká splátka 19. června je s vysokou pravděpodobností pro Athény konečnou stanicí.
Tento týden jinak bude (tradičně po payrolls) na čísla slabší. Krom Řecka může pozornost přitáhnout také politický vývoj v Turecku, kde vládnoucí strana prezidenta Erdogana ztratila většinu a do parlamentu se poprvé dostali i zástupci kurdské menšiny. Lira je z nové situace značně nervózní. Neboli další důvod proč rozvíjejícím trhům nemusí v následujících hodinách a dnech dařit.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery
