Ledy mezi Řeckem a Evropou se zdá trochu pohnuly a začínají se lámat. Věřitelé poté, co našli společnou pozici (především Evropská komise a MMF), včera nabídli Řekům nové ústupky. Ty se podle agenturních zpráv týkají pravděpodobně cílů pro primární přebytek řeckého rozpočtu. Podle původní cestovní mapy měli Řekové již v tomto roce dosáhnout primárního přebytku 3 % HDP. Athény samy přitom navrhovaly primární přebytky pod 1 % HDP. Nabídka nižších cílů pro primární přebytky pravděpodobně na řeckou delegaci zapůsobila a řada evropských politiků včera večer mluvila o poznání optimističtěji. Francouzský prezident Hollande dokonce mluvil o tom, že dohoda může být hotova během následujících hodin. Tak lehké to ale pravděpodobně nebude. Již víckrát se stalo, že řecká strana od dohodnutých věcí couvla, protože je nebyla schopná prosadit na domácí půdě. Jakýkoliv kompromis mezi premiérem Tsiprasem a věřiteli ještě může narazit u radikálně levicového křídla Syrizy, které není na kompromisy připravené a naopak se nebojí vystoupení země z eurozóny.
Dnes ale pravděpodobně přispějí pozitivnější zprávy z Řecka k dalším ziskům eura a naopak ztrátám německého bundu. Desetiletý bund se včera propadl na nejnižší úrovně v tomto roce a stáhl s sebou i dluhopisy české. Český desetiletý výnos tak vyskočil na nejvyšší úrovně od října 2014. Klíčovým motorem propadů cen dluhopisů včera nicméně nebylo Řecko, ale tisková konference Maria Draghiho po zasedání ECB. Německé bundy byly kvůli o něco vyšším inflačním číslům a přetrvávající nízké likviditě na trzích od počátku týdne nervózní. Mario Draghi je včera neuklidnil. Jasně trhům vzkázal, že proti volatilitě na trzích nehodlá nic dělat a nezvažuje navyšování současných nákupů vládních dluhopisů do bilance ECB.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery
